Strategický plán rozvoje města Jaroměř 2017–2032
Vize rozvoje 22.
Strategický plán rozvoje města Jaroměř je důležitý koncepční dokument, jehož úkolem je sjednotit pohled na celkový rozvoj obce, definovat dlouhodobé cíle nejen z pohledu fungování města a jeho veřejných prostranství i priority města a návazně navrhnout konkrétní podněty ke zlepšení.
Architekti z atelieru City Upgrade, s. r. o., volili individuální způsob vypracování dokumentu, který bere ohled na velikost a zadání města Jaroměř. V tomto případě byla zvolena metoda architektonické strategie s důrazem na veřejná prostranství, turistický ruch a propojení dvou souměstí Jaroměř–Josefov.
Jaroměř – město v zahradě na soutoku mezi řekami
K tomuto záměru byla zvolena hlavní témata: Zklidnění dopravy ve městě a revitalizace okolí hlavní tepny. Dotvoření chybějícího širšího centra města. Zelený pás okolo města a život u řeky. Posílení lokálních center. Lepší provázanost obou měst sítí pěších cesta a cest pro cyklisty. Vytvoření společného meziprostoru mezi městy.
Základním předpokladem nastartování pozitivní změny Jaroměře je vyřešení dopravní situace ve městě, ta reaguje na započetí výstavby nového úseku dálnice D11 a navazujícího obchvatu okolo Jaroměře. To bude mít za následek snížení dopravní zátěže uvnitř města a návrat běžného života do centra. Rádi bychom představili Jaroměř jako sebevědomé město, držící krok s dobou, které nabízí obyvatelům důstojné prostředí pro život a podporuje rozvoj jednotlivce i společenství. Rozrůstáním města do šířky se zákonitě oslabují vazby na historické centrum, pokud právě centrum města není dostatečně silné, přebírají jeho úlohu nákupní centra. Na jedné straně stojí úprk lidí z centra kvůli hluku a špíně, na druhé straně přesun služeb ven na periferii a zvyšující se tlak na kvalitu veřejných prostranství v historickém jádru.
Hlavním cílem v Jaroměři je rozvinutí potenciálu stávajících veřejných prostranství, jmenovitě Jakubského předměstí, Havlíčkovy ulice, Husovy ulice. Nová struktura navrhované zástavby by měla dotvořit prostor před historickým centrem a posílit ho v měřítku dnešního města. Mělo by dojít k propojení všech těchto prostranství v jeden „pulzující“ prostor. Výsledné „zahuštění“ vnitřku města povede ke zkrácení vzdáleností mezi bydlením, školou, prací a každodenní využívání prostranství vytvoří fungující a životaschopný organizmus.
Propojení obou měst
Obě města se napojí na hlavní cesty. Údolím Labe proudí kromě vody i lidé a s nimi „peníze“. Obě města leží bohužel stranou tohoto hlavního proudu. Jaroměř v minulosti tento proud protínal, až v současnosti ji obtéká a do budoucna se centru ještě vzdálí (po vybudování obchvatu). Josefov se k tomuto proudu musí připojit skrze Jaroměř tím, že se obě města lépe prováží a budou více spolupracovat. Obě města musí posunout své „vstupní brány“, rozšířit centrální veřejný prostor až k žilám regionálních pohybů. (Pro tento plán je klíčové zejména prodloužení náměstí ČSA a revitalizace korunní hradby Josefova jako dvou klíčových uzlů – komerčního a volnočasového – viz obrázek 03+04.
Obě města se přibližují řekám. S krajinou soutoků a meandrů labského údolí není v přímém kontaktu ani jedno z měst. Jaroměř od ní dělí oplocená území skladů, zahrádek a dalších neobydlených území, v Josefově jsou to zase hradby a výškový rozdíl mezi horní pevností a řekou. Pobyt uvnitř proto provází dojem jisté stísněnosti. Pokud se historická jádra měst propojí s okolní krajinou, zvýší se atraktivita a kvalita bydlení v Jaroměři i Josefově a centra obou měst budou profitovat z nového rekreačního zázemí.
Obě města se přibližují navzájem. Jaroměř s Josefovem jsou navzájem diametrálně odlišné, ale funkčně se nijak nedoplňují. Historicky nemají nic společného a nikdy tato města nesdílela prostor kolem sebe s tím druhým. Z dnešního pohledu je však nutné, aby se více propojily cestami a stávající bariery mezi nimi postupně překonaly. Pokud takové cesty vzniknou, vnitřní periferie mezi Josefovem a Jaroměří budou profitovat ze synergie ekonomik obou center. Význam meziměstí vzroste – vznikne symbióza dvou měst. Z bydlení na předměstí Jaroměře se rázem stane bydlení ve svébytné čtvrti v blízkosti nádraží a dvou zajímavých historických měst.
Zelený pás okolo města
Architektonický návrh se snaží navázat na to, co je v Jaroměři cenné a jedinečné. Je to především blízkost jádra řeky a zelený pás města s Masarykovými sady na jihu od centra a s loukami okolo Labe a staré Metuje. Masarykovy sady mají výsadní postavení ve městě, jsou zde umístěné hlavní instituce města – historicky významná škola, knihovna, divadlo apod. Vzhledem k prostorovému uspořádání sídliště na nábřeží a dalším navazujícím prostranstvím se nabízí propojit park s travnatými prostranstvími na sídlišti.
Lokální centra
Posílení rolí lokálních center hraje v obou řešených městech důležitou roli, protože se z měst, která byla původně zakládána kolem jednoho jádra stávají městské struktury s více menšími centry. Jedním z původních historických center je prostranství Na Obci, v podstatě původní náves tvořená několika domy, dodnes je tato struktura patrná. Snažíme se jí navrátit zpět drobnější měřítko tím, že dotváříme chybějící strukturu v kontrastu s vysokými panelovými domy. Další lokální centra jsou v lokalitě u Národního domu a josefovských korunních hradeb.
Josefov – proměna pevnostního města
Předpokladem proměny Josefova z ideálního pevnostního města na město pro běžný každodenní „civilní“ život, bez eliminování veškerých specifik, které toto město má, je především nastolení podmínek, za jakých se bude provádět další prodej nebo pronájem majetku města (především bytový fond), a jak se budou spravovat jednotlivé části města a jeho opevnění. Je nutné přitom respektovat místní skupiny lidí, kteří ve městě žijí, a díky kterým město ještě neztratilo paměť a má šanci se zotavit a nadechnout k novému životu.
Je třeba se podívat do historie a uvědomit si, za jakých podmínek město vznikalo. Byla to především přísná pravidla pro výstavbu. Právě proto se mohlo docílit tak jedinečného rázu celého města, kde jsou všechny objekty stavěny ve slohové jednotě, ale zároveň respektují hierarchii jednotlivých prostorů, „nadřazenost“ vojenských objektů nad těmi civilními. To je potenciál, který je třeba využít pro rozvoj turismu
Na zásadní otázku, do jaké míry má Josefov zůstat zakonzervován v podobě vojenského pevnostního města a do jaké míry může převzít novou civilní podobu, hledá v současnosti město odpověď. Pevnostní město Josefov bylo budováno koncem 18. století podle plánů francouzských ideálních pevnostních měst. Pravoúhlá struktura ulic a jednoduché a logické rozmístění hlavních budov spolu s „apelplatzy“ se na okrajích setkává s půdorysným zalomením, které vychází z rozmístění a tvarování vnějších hradeb. Vnitřní město velikosti jedné městské čtvrti je tak dokonalým a hotovým dílem. Bylo navrženo jako stroj, který měl být schopen fungovat během válečného konfliktu samostatně a bezproblémově několik měsíců či let. Město mělo důmyslný kanalizační systém a systém podzemních chodeb, které jsou zčásti dnes funkční.
Josefov brzy oslaví 240 let od svého založení a kdyby se zdálo, že k nijak velkým změnám během toho času nedošlo, není tomu tak. Především se změnila obecně krajina okolo Josefova a středně velké město Jaroměř se rozrostlo až k původním branám pevnosti. Krajina byla více otevřena dlouhými průhledy, ty byly důležité pro orientaci. Svahy pod pevností se udržovaly holé pro dobrý výhled na nepřítele. Dnes jsou svahy zarostlé a pevnost je ukryta za touto „zelenou hradbou“.
Nová zástavba
Nově koncipovaný prostor mezi Tyršovým mostem a Národním domem má sloužit jako důstojný vstup do historického centra Jaroměře. Kostra celého prostoru je bulvár se stromořadím (např. z platanů) vedoucí k Tyršovu mostu. Na široké ulici bude mimo jiné prostor pro zahrádky restaurací, kaváren a barů nebo samostatnou cyklostezku. Náměstí, do nějž bulvár ústí bude uzpůsobeno tak, aby mohlo sloužit trhům, půjde o volnou dlážděnou plochu s jedinou dominantou v podobě památného stromu, kašny či sochy.
Aby prostor pocitově vtahoval kolemjdoucí do historického centra, musí nová zástavba pevně držet navržené kontury náměstí, nesmí se od něj vzdalovat např. parkovacími stáními a musí mít živý komerční parter. Parkování by mělo být přednostně řešeno v podzemí a uvnitř bloků. S výstavbou v okolí křižovatky je potřeba začít ještě před tím, než doslouží budovy supermarketů.
Vyhlídka ve věži
Navrhuje se vytvořit vyhlídku ve věži kostela Nanebevstoupení Páně v Josefově. Zpřístupnění výškového bodu ve městě umožní návštěvníkům zážitek spatřit urbanismus ideálního města. Věž patří městu a má samostatný vstup, vyhlídka tedy může být provozně nezávislá na kostele. Návštěvník nahoru stoupá po současných dřevěných schodech, které kvůli pocitu většího bezpečí navrhujeme potáhnout ocelovou sítí. Vyhlídka ve věži se navrhuje v úrovni hodin. Stávající otvor u hodin by se mírně zvětšil pro pohodlný přístup. V úrovní podlahy by se otvorem vysunul křížový nosník, na kterém by byla umístěna lávka. Hodiny by se tak na všech 4 stranách věže vysunuly cca 1 m před fasádu, aby návštěvník viděl na všechny strany. Hodiny by nově byly buď z čirého skla nebo z perforovaného plechu, aby přes ně byl umožněn průhled. Na skle nebo pororoštu by byl ze zadní strany umístěn popis panoramatu.
Korunní hradby – sportovně-rekreační centrum u vody
Prostor dnešních korunních hradeb tvořící předpolí samotného horního pevnostního města Josefova je místem s největším potenciálem k rozvoji v oblasti turismu a všemožných volnočasových aktivit. Vnímáme tento prostor nikoliv jako přítěž, ale jako příležitost k proměně celého města. Jde o jižní okraj Jaroměře a spodní okraj Josefova, kudy prochází hlavní silnice spojujíc obě města, cyklotrasy i turistické cesty. Koncentrují se zde všechny klady souměstí: přírodní fenomén několika řek, soutoků a území s charakterem ostrova, tak i vcelku zachovalé, ale místy zarostlé a skryté, zbytky pevnostní architektury. Právě přímý kontakt mohutných cihlových zdí s krajinou kolem řek, je to nejzajímavější co by měla obě dvě města využít. Ty navíc bohužel v několika místech zcela chybí, jsou poničeny nebo zakryty bujnou vegetací.
Při pohledu od Jaroměře na Josefov v ose hlavního vstupu do města si uvědomíme, že se nejvíce proměnilo celé předpolí hradeb, a hlavně pravá část (západní), kde došlo k úplnému odstranění valů (ty jsou patrné pouze z „otisku“ na budově). Pravou stranu proto ateliér navrhuje zastavět novými současnými objekty, které budou ctít původní půdorysnou stopu hradeb, ale budou mít zcela současnou náplň a architekturu. Jediná věc, která bude nové se starým propojovat, je společné tvarosloví (ostré úhly, „hadovitá“ hmota a zalamování) a také zelená střecha, která bude navazovat na okolí a bude volně přístupná pro obyvatele a návštěvníky. Druhou hlavní změnou, kterou zde navrhujeme, je vysázení topolů v původní linii hradeb, které by dotvářely původní tvar pevnosti, který již není tolik patrný.
Jižní strana areálu je vyhrazena cyklistům, nově sem svádíme Labskou cyklostezku. Je to z důvodu jednak lepšího zapojení areálu (a tedy i samotného města) do dění kolem něj a na druhou stranu max. vytěžení tohoto potenciálu. Stejný efekt je již dnes patrný na druhé straně řeky, kde již dlouho funguje průjezd hradbami do oblasti Na Ptákách a tento moment je tak zásadní a zapamatovatelný, že druhou stranu chceme napojit na cyklostezku a přivést návštěvníky do těch míst, kde je můžeme zpomalit na jejich cestě, něco jim nabídnout a navnadit je na další zážitky v Josefově i Jaroměři.
Důležitá je práce s vnímáním prostoru: Cyklisté celou Labskou trasu jezdí po stejném povrchu – asfalt nebo štěrk apod. To se však v tomto případě změní, protože ve chvíli, kdy se dostanou do hradeb, promění se materiál z asfaltu na typickou červenou cihlu. Celý tento úsek, od průjezdu hradbami až k mostu bude vydlážděn z jednoho materiálu – pálených cihel nebo cihlových pásků.
Aktivity u vody
U vody se nabízí několik základních aktivit: Opalování, koupání, rybaření a aktivita spojená s překonáváním řeky Labe. Nabízí se proto využít několika významných míst a prvků v opevnění k vybudování drobných přístupů k vodě: jedná se především o rampu v cihelné navigaci propojující úroveň areálu s řekou Labe, dále propojení této rampy a prostoru průjezdu hradbami (v místech býval. koníren) pomocí lávky zavěšené nad hladinou řeky (nebo plovoucí pontony). Vzhledem ke kolísání hladiny se nabízí i dražší, ale zato trvanlivá alternativa, vyzdění jakési úzké „náplavky“ mezi těmito dvěma místy.
Rampa se musí vyčistit od náletů a je nutno vyspravit cihlové zdi. Navrhuje se, aby se následně rampa přizpůsobila novému využívání tím, že bude pokryta dřevem, které bude vytvářet schod. stupně a menší stupně po cca 50 cm, které povedou až dolů na dřevěné molo. Tyto schody by se daly v létě využívat např. pro promítání filmů, malý koncert apod.
Od mola se budete moct sami přepravit na druhý břeh řeky pomocí tzv. transbordéru, což je v podstatě ocelová „skříň“ zavěšená na laně a využívající kladky a volného lana pro přitahování se na jednu nebo na druhou stranu. Na druhé straně se bude dát z „transportéru“ vylézt a dostat se na břeh.
Na celé lávce u vody se dá opalovat a díky schůdkům lézt do vody. Tento úsek je dobře orientovaný vůči slunci (čistý jih) a navečer jsou zde romantické západy slunce nad hladinou řeky.
- Seriál Vize rozvoje
-
- Soustava studií – nový způsob ztvárnění vizí obcí, 24. 6. 2013
- Komplexní architektonické studie obcí a měst na příkladu řešení města Česká Kamenice, 25. 9. 2013
- Vize rozvoje v podobě soustavy studií pro malou obec Močovice, 16. 12. 2013
- Vize pro České Velenice – město na česko-rakouské hranici, 17. 2. 2014
- Soustava studií města Starý Plzenec, 25. 4. 2014
- Vize rozvoje obce Sibřina a Stupice, 12. 6. 2014
- Davle – vize a studie ateliéru City Upgrade, 5. 9. 2014
- Roseč – život na vsi, 16. 12. 2014
- Vsetín – obraz města budoucnosti, 9. 3. 2015
- Otevřená strategie rozvoje obce Dukovany, 16. 4. 2015
- Hrubá Vrbka – vize rozvoje, 4. 8. 2015
- Vize rozvoje obcí Stadice a Nové Stadice, 24. 9. 2015
- Vize rozvoje obcí Dubice a Dubičky, 1. 12. 2015
- Nový druh strategie obce Vrbovec, 8. 2. 2016
- Vize rozvoje obce Řehlovice, 4. 5. 2016
- Vize rozvoje – městys Svitávka, 13. 7. 2016
- Vize rozvoje – Hlavenec, 27. 9. 2016
- Obec na hranici matky měst: Vize pro Tuchoměřice, 29. 12. 2016
- Vize rozvoje města Odolena Voda, 30. 1. 2017
- Vize rozvoje obce Svatobořice-Mistřín, 15. 5. 2017
- Vize rozvoje obce Tetín, 26. 7. 2017
- Strategický plán rozvoje města Jaroměř 2017–2032, 18. 9. 2017 (právě čtete)