Vize rozvoje obcí Stadice a Nové Stadice
Vize rozvoje 12.
Největším současným potenciálem Stadic je legenda o Přemyslu Oráčovi, o jeho bájné cestě do Prahy a jeho panovnickém osudu. Jednotlivé lokality, které se k této legendě vztahují, je nutné propojit pěším okruhem, který by měl začínat přímo na návsi a pokračovat směrem do okolní krajiny.
Tato místa jsou: Královské pole s památníkem Přemysla Oráče, nově vysazená Přemyslova líska u kamenného mostu, nově upravená náves s prvky z legendy – „poslední Oráčova brázda“ ve stopě Radejčínského potoka, Královský pramen u řeky Bíliny a Volská hora s novou „Přemyslovou vyhlídkou“. Navrhujeme, aby se vytvořila naučná stezka, která by šla po stopách „posledních okamžiků Přemysla Oráče“ ve Stadicích a krok za krokem by měla návštěvníka provést po těchto místech.
- Po stopách Přemysla Oráče
- Když Libuše posílá svého zázračného koně, který vládne lidskou řečí, za Přemyslem na náves do Stadic (Poslední Přemyslova brázda s jeho siluetou), nesetkají se. Přemysl zrovna oře na svém poli opodál. (V plechu by měla být vypálena mapa jednotlivých míst s odkazy na jednotlivé události legendy).
- Přemysl se zprávu dozvídá a nechává pluh pluhem (památník na Královském poli) a vyráží za koněm. Své volky nechává napít u Královského pramene (a cestou zasazuje bájnou lísku u kamenného mostu u řeky Bíliny).
- Přemysl se vydává na cestu za Libuší do Prahy. Na cestě se rozloučí se svými volky, které již nebude potřebovat (podle legendy se skála na Volské hoře rozestoupí a volci zmizí v hloubi – prý jako připomínka zde vytéká rezavý pramen). Na vrcholu hory nad kamennými schody se Přemysl na chvíli zastaví, aby naposledy shlédl na svou rodnou půdu a okolní pastviny se stády dobytka (Přemyslova vyhlídka na Volské hoře).
Hlavním potenciálem pro další rozvoj obce Stadice bude rozvíjení této historické legendy a zpřístupňování dalších zajímavých míst v krajině a kultivace celého prostoru, stigmatizovaného osudy válečných Sudet a těžebními aktivitami. Stadice jsou dobře dostupné díky budované dálnici D8, která bude snad již brzy kompletní. Je to jakási obdoba Přemyslovy „Královské cesty“ ze Stadic do Prahy: spojují se zde navíc další směry z Teplic, Drážďan a Ústí nad Labem. Nabízí se tedy možnost přemýšlet o směřování obce ve smyslu turistického ruchu, ubytování a pohostinství. Je zde velká šance k rozvoji sídla, když se podaří zapojit Stadice více do Mikroregionu Milada. Mělo by se přemýšlet jakým způsobem např. pracovat s historií zaniklých míst a obcí, jak dostat více lidí k jezeru Milada a jak využít finance z toho plynoucí (např. další kultivace poničené krajiny, budování cyklostezek, rozhleden apod.).
Náves
V současnosti má náves ve Stadicích většinu plochy upravenou pro parkování. Chalupy jsou rozmístěny po obvodu většinou štítem do návsi. Ke každému objektu vedou příjezdové cesty, které se musejí zachovat. Koryto Radejčínského potoka bylo dříve narovnáno a regulováno do betonového koryta: přitékající voda je sice čistá, ale v korytě jsou bahnité usazeniny. Navrhujeme potok, tam kde to půjde, „otevřít“: nechat mu přirozené koryto se šikmým zeleným břehem, aby potok nepůsobil jako černá díra.
Parkovací plochy navrhujeme rozdělit, využít by se dal obecní pozemek před objektem č. p. 48 a část návsi u koryta, poblíž objektu č. p. 11. Navrhujeme prostor návsi uzpůsobit pro běžné denní aktivity, především pro děti a seniory. Dnes je to prostor, kde není hospoda (resp. klubovna s výčepem je trochu stranou jádra vsi). Není si kde hrát s dětmi, chybí jakýkoliv prvek či plocha pro odpočinek (krom dvou laviček pod stromy u kanálu). Chybí prvky, které by pracovali s historií Stadic. Je třeba odrazit historický potenciál Stadic v obrazu návsi. Je třeba náves vyčistit a vrátit jí charakter návsi. Navrhujeme upravit břehy potoka pro pobytové funkce – zelené břehy doplněné cestami a lavičkami. Navrhujeme zde vybudovat malý dřevěný objekt – altán. Ten umisťujeme do míst, kde dříve stávaly domky. Objekt by měl sloužit jako zázemí pro hasičkou klubovnu (do budoucna „komunitní centrum“), je zde malá šatna a krytý venkovní prostor pro setkávání. Před altánem ponecháváme dřev. zvoničku a sochu Immaculaty a řadíme je na jednu osu s novým objektem. U altánu budujeme malý dřev. mostek přes potok a schodiště k vodě.
Celou náves doporučujeme materiálově sjednotit kombinací kamenné dlažby (prorostlé travou – místo dnešní „zámkovky“) a mlatové hřiště s cestami. Před objektem klubovny doporučujeme odstranit trojúhel. záhon se stromem, vydláždit a uprostřed vymezit místo, kde by se stavěla májka (historicky to bývalo právě zde).
Královský pramen
Na Královský pramen narazíme na cestě ze Stadic do Nových Stadic. Jedná se o kamennou opěrnou zídku s výtokem pramenu ve tvaru hlavy lva. V blízkosti je památná lípa, turistický rozcestník, lavičky a koš na odpadky.
Navrhujeme drobné úpravy:
- Odstranění laviček a upravení jedné zídky pro sezení (přisazená dřevěná lavice), lavice by měla mít zvýšené opěradlo, na kterém by mělo být presentována část historie Stadic.
- Pod výtokem pramene umisťujeme 15 cm hlubokou zakulacenou nádobu.
- Navrhujeme dodláždit plochu kolem – tam kde je dnes asfalt.
- Na druhé straně opěrné zídky umisťujeme odpadkový koš, který je součástí zdi (navazuje na ní).
- Podél celé cesty chybí jakékoliv osvětlení: navrhujeme proto umístit zemní reflektor před nádobu s vodou a osvětlit tak koruny stromů.
- Na straně svahu, za opěrnou zídkou navrhujeme proutěnou stěnu ve stejné výšce, aby se celé těleso pramene sjednotilo.
Přemyslova vyhlídka
Jedním z dalších turistických cílů jsou znovu-objevené kamenné schody na Volské hoře a pramen pod Volskou horou. Schody jsou viditelné od kamenné mohyly, která zde stojí na místě odbočky ze zelené turistické cesty. Druhá mohyla je na vrcholu hory. Schody vedou až na vrchol Volské hory, kde je malá plošina o průměru cca 20 m.
Navrhujeme zde vytvořit jednoduché kamenné lavice z místního kamene (čedič) a navrhujeme doplnit chybějící horní část schodů. Na vrcholku, kde je dostatečně velká plošina, navrhujeme vybudovat dřevěný posed (vyhlídku) s kamennými stupni. Vyhlídka by byla přibližně 3 metry vysoká, aby se pozorovatel dostal nad koruny stromů. Vyhlídka poskytne krásný výhled směrem na Stadice a kopec Jedovinu (shodou okolností leží na východní ose pomník Přemysla Oráče). Doporučujeme, aby se používal název Přemyslova vyhlídka.
Za malý zásah stojí taktéž pramen, který vytéká na úpatí Volské hory. Není nijak zvlášť výrazný, doporučujeme u cesty vybudovat např. malou mohylu z kamenů, které na něj budou upozorňovat. Výtok ze země by se dal vyčistit a z kamenů by se dala vyskládat malá tůň s nízkou zídkou k posezení a odpočinku návštěvníků.
Oba dva zásahy – lavice a posed – by mohl být realizovány formou workshopu se studenty uměleckých a architektonických škol (např. Ústí a Liberec). V této souvislosti (a po naší loňské zkušenosti) doporučujeme používat lokální materiály (kámen, větve, kmeny) a doporučujeme způsob výroby takový, který využívá základní nástroje (pila, sekera apod.) a nevyužívá elektrickou energii.
Nové Stadice – potenciál
Nové Stadice jsou novou částí Stadic, původně vznikly podél cesty z Řehlovic kolem Stadic do Trmic a na Ústí. Několik domků podél cesty se začalo rozrůstat do Stadických svahů. Zástavba má kombinovaný charakter zahradní (chatové) kolonie (převážně v dolní části u řeky) a ulice s rodinnými domky. Podél hlavní ulice vede hranice CHKO České Středohoří, většina zástavby je proto umístěna v CHKO. Lokalita je charakterizována dvěma světy – údolní nivou řeky Bíliny a Stadickými svahy tyčícími se nad obcí. Stejně jako ostatní obce v okolí je oblast zasažena dálnicí a blízkou železnicí, které však v tomto případě tvoří jednotnou bariéru spolu s řekou Bílinou. Oproti „starým“ Stadicím je akustické zatížení oblasti menší. Silnou stránkou Nových Stadic se tak stává venkovská poklidnost lokality, kombinace řeka – strmé svahy, ze kterých je výhled na protější vrch Rovný a údolím na Trmice, v dáli pak vykukuje západní část Ústí nad Labem.
Obcí nevede žádná turistická stezka, nejbližší rozcestník je v obci Koštov (červená a modrá). Turistická cesta a cyklotrasa vede mezi kolejemi a dálnicí D8, čímž se i vizuálně obci vyhýbají. Přesto občas bývá autobusová zastávka v Nových Stadicích výchozím bodem pro cestu na Stadice kolem Královského pramene a dále přes Volskou horu, přes Suchou až na vyhlídku u sv. Barbory v Dubičkách. V místě bývalého Brodu („U Brodu“) lze najít přistávací plochu pro paragliding z vrchu Homole. Navrhujeme pomocí mírných zásahů zpevnit strukturu vesnice, zaobírat se zanedbanými místy, zdůraznit přirozená centra a obnovit původní stezky a propojky. Navíc navrhujeme nové spojení pro pěší a cyklisty mezi Stadicemi a Koštovem.
Obecně lze vypozorovat trend, kdy se objekty v zahrádkářské kolonii, dříve používané sezónně, upravují pro celoroční bydlení. To s sebou nese hodně negativních vlivů (např. zvyšující se doprav. zátěž.) a zvyšuje poptávku po veřejných pobytových plochách (dětských hřištích, parcích se stromy, ohništi a plochami u vody apod.). Těch je obecně v takto koncipovaných územích málo, anebo chybí úplně: je tomu proto, že se s trvalým pobytem nepočítalo a vše se odehrávalo na soukromých zahradách. 25 let po revoluci se lidé začínají zase svobodně pohybovat, chtějí se potkávat a povídat si, chtějí společně něco prožít a k tomu jim musíme vytvořit adekvátní a lidské prostředí.
Řešená místa
Vzhledem k velikosti této obce a míry (ne)urbanizace se řešení odehrává v dílčích zásazích uvnitř obce. Řeka Bílina je velkým potenciálem všech obcí na ní ležících. V případě Nových Stadic by stačilo udržovat její břehy volně přístupné k piknikům, opékání, stejně tak udržovat okolí pěší stezky tak, aby existovala průhledná místa s výhledem na řeku a protější zástavbu. Břehy řeky vytvářejí nejen kouzelné prostředí, ale jsou domovem mnohým živočichům, kteří žijí v symbióze se zástavbou chatek a zahrad na břehu. K využívání řeky a jejích břehů tedy stačí poměrně málo. Předpokládá se, že se do budoucna zlepší kvalita vody po vybudování dalších čistíren ve Stadicích a výše pod Bílinou.
Řešení „horního centra“
Náves, v majetku města, byla rekonstruována ve třech etapách v letech 2003–2007. Při obnově návsi došlo k vysázení zeleně, vybudovala se parkovací plocha pro čtyři vozidla, obnovila kamenná zídka a postavila přístupová cesta ke studni, dále došlo k vybudování plochy pro dětské hřiště.
Prostor tvoří přirozené centrum, které je kolmou ulicí napojené na spodní autobusové zastávky a dále dolů do zahradní kolonie. Celý prostor je klínovitého tvaru a charakterizuje jej výrazný svah, po jehož stoupající hraně vede obslužná cesta, která se větví na dva směry – jeden vedoucí dále do lesa Stadického svahu, skrz který lze dojít až do Koštova, nižší, vodorovný pak obchází pozemky horní hranou. Dosavadní práce správně upravuje terén pomocí stupňů, které zvyšují využitelnost místa pro aktivity místních lidí. Myslíme si, že zde chybí zpevněná plocha na sousedské setkání, navrhujeme tedy ohniště. Skrýváme kontejnery, které v současnosti tvoří příliš dominantní prvek. Oddělení zadní části, kde vede elektrické vedení, od přední zachováváme. Stávající přístřešek k sezení je nevyhovující a navrhujeme nový formou altánu, který v sobě integruje také novou vývěsku s informacemi z města i zpevněné pódium a venkovní lavičku. V horní části návsi navrhujeme dlouhý dřevěný trám na sezení a pro hraní dětí, končící veřejným ohništěm pro pořádání sousedských slavností. K těm by měla sloužit i srovnaná plocha teras, do které osazujeme jednoduché dřevěné prvky laviček.
Z pohledu od návsi doporučujeme pročistit vzrostlý porost zeleně tak, aby byla viditelná pumpa, ke které donedávna chodili lidé pro vodu. U pumpy by bylo vhodné realizovat také možnost sezení. Pumpu doporučujeme opravit a upravit její betonový podstavec, k pumpě dodáváme korýtko ve formě „kyblíku“. Kompozici doplňujeme pítkem pro ptactvo. Travnatou plochu doporučujeme pravidelně upravovat ve dvou formách – vysekaná tráva v části ponechat vyšší luční trávu (možno použít luční dosev). V horní části možno použít sdílenou bylinkovou zahradu – záhon s pruhy výsadby sousedských bylin.
- Seriál Vize rozvoje
-
- Soustava studií – nový způsob ztvárnění vizí obcí, 24. 6. 2013
- Komplexní architektonické studie obcí a měst na příkladu řešení města Česká Kamenice, 25. 9. 2013
- Vize rozvoje v podobě soustavy studií pro malou obec Močovice, 16. 12. 2013
- Vize pro České Velenice – město na česko-rakouské hranici, 17. 2. 2014
- Soustava studií města Starý Plzenec, 25. 4. 2014
- Vize rozvoje obce Sibřina a Stupice, 12. 6. 2014
- Davle – vize a studie ateliéru City Upgrade, 5. 9. 2014
- Roseč – život na vsi, 16. 12. 2014
- Vsetín – obraz města budoucnosti, 9. 3. 2015
- Otevřená strategie rozvoje obce Dukovany, 16. 4. 2015
- Hrubá Vrbka – vize rozvoje, 4. 8. 2015
- Vize rozvoje obcí Stadice a Nové Stadice, 24. 9. 2015 (právě čtete)
- Vize rozvoje obcí Dubice a Dubičky, 1. 12. 2015
- Nový druh strategie obce Vrbovec, 8. 2. 2016
- Vize rozvoje obce Řehlovice, 4. 5. 2016
- Vize rozvoje – městys Svitávka, 13. 7. 2016
- Vize rozvoje – Hlavenec, 27. 9. 2016
- Obec na hranici matky měst: Vize pro Tuchoměřice, 29. 12. 2016
- Vize rozvoje města Odolena Voda, 30. 1. 2017
- Vize rozvoje obce Svatobořice-Mistřín, 15. 5. 2017
- Vize rozvoje obce Tetín, 26. 7. 2017
- Strategický plán rozvoje města Jaroměř 2017–2032, 18. 9. 2017