Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Metodické informace k finančnímu vypořádání krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a hlavního města Prahy s kapitolou státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Jak známo, české obce nemají příliš možností, jak zvýšit své příjmy. Svým rozhodnutím nemohou ovlivnit nejdůležitější příjmovou položku, sdílené daně, a ty představují v průměru 56 % celkových příjmů. Naproti tomu existuje velká volnost při rozhodování o obecních výdajích. Výjimkou jsou pouze dotace, u nichž je zaměření výdajů zadáno. Dotace se však na celkových příjmech podílejí v průměru pouze 16 %. Takže rozhodnutí, zda peníze v rozpočtu věnovat na investice nebo použít na provozní výdaje je plně v rukou představitelů obcí.

Územní samosprávné celky v září letošního roku zaznamenaly historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu. Již od srpna územní rozpočty vykazují rekordní přebytky rozpočtu a nic se na tom nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí. Ačkoliv tuzemská ekonomika čelí i v třetím kvartálu hospodářskému propadu, tak se to na výsledcích hospodaření ÚSC prozatím nepromítá.

Podle ustanovení § 2 odst. 3 se v rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcí uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen „rozpočtová skladba“). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů se rozpočtová skladba uplatňuje v rozpočtech a ostatních peněžních fondech obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí.

V současném období připravují všechny obce rozpočet na příští rok. Odbor Financování územních rozpočtů na Ministerstvu financí vydal aktuální doporučení pro sestavení příjmové strany rozpočtů obcí na rok 2024. Přinášíme vybrané teze včetně případných odkazů k využití.

Za účelem sjednocení přístupu ÚSC při sestavování a schvalování rozpočtu zveřejňuje Ministerstvo financí metodický pokyn k obsahu rozpočtu podle současného znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Hospodaření územních samosprávných celků za osm měsíců roku 2023 ukazuje, ve srovnání s předcházejícími lety, že u všech třech segmentů (obce, kraje i hlavní město Praha) se zvýšily jak úspory provozních prostředků, tak i rozdíl mezi objemem peněz, které mohly v daném období věnovat na investice a objemem uskutečněných kapitálových výdajů.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Schvalování konsolidačního balíčku se posunulo z Poslanecké sněmovny do Senátu. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) apeluje na senátory, kteří prošli komunální politikou a mají za sebou práci pro obce ve funkci starosty či zastupitele, aby zvážili stávající podobu balíčku a jeho negativní dopady do obecních rozpočtů.

Snaha Pardubického kraje o změnu rozpočtového určení daní pro kraje byla hlavním tématem jednání hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického s ministrem zemědělství Markem Výborným, který je zároveň poslancem zvoleným v Pardubickém kraji. Řeč byla také o podpoře Záchranné stanice Pasíčka či dotacím do vodohospodářské infrastruktury.

Na přelomu října a listopadu byla starostům měst a obcí v České republice rozeslána Říjnová výzva samospráv, jejímž iniciátorem je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Spolu s ním výzvu potvrdily další osobnosti z řad starostů měst a obcí, ale také senátorů. K výzvě se mohou prostřednictvím internetového formuláře připojit všichni zástupci místních samospráv. Kompletní znění výzvy včetně informací o dopadu konsolidačního balíčku na obce a kraje je možné nalézt na internetových stránkách hlassamosprav.cz. Zde je také možné se k výzvě samotné připojit.

Pardubický kraj patří mezi regiony, které dlouhodobě upozorňují na nespravedlivý systém přerozdělení rozpočtového určení daní. Přes 20 let starý systém nezohledňuje demografické změny ani reálné potřeby krajů. Současný systém tak vede k prohlubování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Zatímco některé kraje si mohou dovolit investovat do cenných papírů, jiné si na investice musí brát úvěry. Pro změnu stávajícího systému podalo hned šest krajů legislativní iniciativu, kterou se nyní zabývá vláda. Ta k těmto návrhům zaujala neutrální stanovisko. Podle hejtmana Martina Netolického je nyní důležité, jak se k návrhům postaví poslanci.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Ve Zprávách Ministerstva financí č. 1/2023 byl publikován Metodický pokyn k obsahu rozpočtu územního samosprávného celku podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů – transfery poskytované ze státního rozpočtu. Problematika se týká zejména poskytování dotací, proto pro potřebu územních samospráv zveřejňujeme metodiku v plném znění.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) hospodařily v srpnu letošního roku s výrazným přebytkem hospodaření. Velice dobrou finanční kondici ÚSC neohrožuje ani současná stagnace tuzemské ekonomiky nebo stále vysoká míra inflace. O tom svědčí i výsledky hospodaření, které v srpnu dosáhly nejvyšších kladných hodnot od roku 2013.

Ministerstvo financí podává Souhrnnou zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků, městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2022.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Zástupci šesti krajů předali dnes do podatelny poslanecké sněmovny návrh na změnu rozpočtového určení daní (RUD). Hejtmanka a pět hejtmanů vytvořili iniciativu „Férové financování krajů“, která nesouhlasí se stávající úpravou rozdělení výnosů daní v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Společně upozorňují na nedostatky stávající právní úpravy.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Porušení kázně bývá zpravidla potrestáno. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Příjmy Libereckého kraje za prvních devět měsíců letošního roku rostou. Aktuálně je inkaso sdílených daní za měsíc leden až září roku 2023 o 413 milionů korun vyšší, než kraj předpokládal. Krajští radní schválili střednědobý rozpočtový výhled na roky 2024 až 2027. Ten se stane stěžejním dokumentem pro sestavení krajského rozpočtu na rok 2024. Kraj v něm počítá s celkovými zdroji ve výši 6 135 363 470 korun, což je o 1 202 856 270 korun více než vloni.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Porušení kázně bývá zpravidla potrestáno. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Radní Karlovarského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, prostřednictvím níž chtějí změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Reagují tak na problematický konsolidační balíček, který je nyní v legislativním procesu, a na zastaralé nerovnoměrné a nespravedlivé nastavení financování, podle něhož kraje hospodaří s rozpočty založenými na socioekonomických reáliích platných v době jejich vzniku. O předložení zákonodárné iniciativy budou ještě jednat zastupitelé na říjnovém zasedání Zastupitelstva Karlovarského kraje.

Podíváme se krátce na výsledky hospodaření obcí a krajů v prvním pololetí letošního roku. Zdá se, že úsporné hospodaření územních samospráv přetrvává, obce, města i kraje mají, na rozdíl od státního rozpočtu, příznivá salda svých rozpočtů.

Studie Economic Freedom of the World byla poprvé vydána v roce 1996 a mimo jiné měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva, která vychází z údajů za rok 2021, zachycuje také vliv omezení souvisejících s COVID-19.

V souvislosti s ozdravným balíčkem veřejných financí se předmětem diskuze stala také daň z nemovitých věcí. Na rozdíl od původního návrhu, dělit výnos ze zvýšené daně mezi stát a obce, se nyní uvažuje o tom, že by stát zvýšil výnos této daně pro obce, ale přitom adekvátně snížil jejich podíl na sdílených daních.

Zastupitelstvo Pardubického kraje na svém úterním jednání téměř jednohlasně schválilo zákonodárnou iniciativu Pardubického kraje ve věci změny rozpočtového určení daní pro kraje. Návrh, kterým se dlouhodobě zabývala Asociace krajů České republiky, počítá s tím, že žádný z krajů nebude nově dostávat méně prostředků, ale dojde k dorovnání znevýhodněných regionů, včetně Pardubického kraje.

Vládní konsolidační balíček přináší mnoho změn, ale také mnoho třecích ploch a neurčitostí, jak tomu při změnách bývá. Na podzimním 58. Dnu malých obcí, který proběhne 2. 11. 2023 v O2 Universu v Praze a 7. 11. 2023 na Výstavišti Flora v Olomouci, se starostové a starostky dozví přímo od zastupitelů Ministerstva financí, jak by daň z nemovitosti pro obce měla rámcově vypadat a jaké změny se jich jako zastupitelů přímo týkají.

Zastupitelé Středočeského kraje na svém zasedání schválili zákonodárnou iniciativu, jejímž cílem je návrh novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je současné nastavení přerozdělování peněz vybraných na daních krajům, které je nastaveno nerovnoměrně a neodpovídá skutečnosti.

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, jejíž výši může obec ovlivnit svou obecně závaznou vyhláškou. Ústavní soud navíc nedávno potvrdil, že obce mají v tomto rozhodování velkou variabilitu. Pokud chcete vyhlášku nově vydat, nebo jí určitým způsobem změnit, máte čas už jen do 1. října!

Spravedlivější rozdělení peněz, které do krajů míří ze státního rozpočtu v rámci rozpočtového určení daní (RUD), řeší novela zákona, již překládá Zlínský kraj. Znění novely ve středu 6. září projednali krajští radní na mimořádném zasedání a doporučili zastupitelům v pondělí 11. září schválit její předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Příjmy, výdaje a saldo územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v roce 2023.

Problematika rozpočtového určení daní pro kraje a změna nastavení, které některým krajům přináší výrazně méně prostředků než jiným, se dostala v posledních týdnech do zvýšené pozornosti médií. Jedním z krajů, které dlouhodobě na aktuálním nastavení tratí, je také Pardubický kraj. O tom, proč je nutné systém změnit, kolik prostředků kraj ročně ztrácí a kde se nerovnováha mezi regiony projevuje, hovořil v krajském podcastu Zaostřeno na… hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Povinností obcí a měst je projednat každoročně do 30. června následujícího roku závěrečný účet za rok uplynulý a spolu s ním i zprávu o výsledcích přezkoumání svého hospodaření. Každá obec přitom přijímá opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Česká republika je složitá struktura, kterou tvoří 6252 obcí, od těch nejmenších až po hlavní město. Každá obec řeší své specifické problémy, úhrnem však již několik let platí, že finanční hospodaření obcí je úspěšné.

Česká republika v posledních dvaceti letech postupně ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko 17 procent veškerého finančního majetku v regionu a 14 procent reálného majetku, na konci roku 2022 to bylo už pouze devět procent finančního majetku a šest procent reálného majetku.

Krajští radní na svém pondělním jednání schválili legislativní iniciativu Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Tento návrh počítá s tím, že žádný z krajů nebude nově dostávat méně prostředků, ale dojde k dorovnání znevýhodněných regionů, včetně Pardubického kraje. Při výpočtu dopadů nového nastavení vůči daňově uzavřenému roku 2022 činí navýšení rozpočtového určení daní pro kraj 1,116 miliardy korun ročně.

Rada Ústeckého kraje vyjadřuje nesouhlasné stanovisko k návrhu změny RUD krajů zpracovaného Radou asociace krajů. Jakýkoliv návrh na přerozdělení podílů mezi kraji bez navýšení celkového podílu krajů na RUD je pro Ústecký kraj neakceptovatelný. Dopis s tímto stanoviskem byl zaslán čelním představitelům státu a všem parlamentním stranám a poslancům a senátorům zvoleným v Parlamentu ČR za Ústecký kraj.

Výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. To je výsledek nočního jednání vlády, s kterým půjdou její členové do poslanecké sněmovny, tak jak dnes ráno informovala média.

Trojici návrhů na úpravy vládního konsolidačního balíčku zaslalo předsedům všech vládních stran Sdružení místních samospráv ČR. Týkají se daně z nemovitých věcí a daně z hazardu. Cílem je, aby se vládou navrhované změny promítly co nejméně negativně do obecních rozpočtů, případně mají ušetřit obcím práci s náročnou byrokracií.

Komplexní údaje o hospodaření územních samospráv v letošním roce do konce měsíce května potvrzují, že obce a kraje hospodaří již druhým rokem v prostředí vysoké inflace. Na české poměry stále vysoká čísla inflace poznamenala jak vývoj příjmů, tak nezbytně i vývoj výdajů obcí, měst i krajů.

Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.

Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 %, v souladu s tržním očekáváním. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle reakce a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %).

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledky hospodaření se státním rozpočtem za sedm měsíců letošního roku. Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 214,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 mld. Kč.

Aktuální informace z Ministerstva financí uvádí, že v průběhu prvního pololetí roku 2023 obdržela České republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši přes 54,6 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 33,9 mld. Kč. ČR tak za první letošní půlrok obdržela o téměř 20,8 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč činí celkové kladné saldo 45,6 mld. Kč. Od vstupu do EU jsme dosáhli čistého příjmu 1,05 bil. Kč

V souvislosti s povinností živnostníků si zřídit datovou schránku se jejich počet začal od konce roku 2022 snižovat. Zatímco se v předchozích obdobích se počet lidí, kteří zrušili své živnostenské oprávnění, pohyboval kolem 4000 za jeden měsíc, v říjnu to byl již dvojnásobek a počet zaniklých živnostníků vyvrcholil letos v únoru, kdy jich zaniklo více než 104 tisíc.

Vládní úsporný balíček má zajistit především konsolidaci veřejných rozpočtů. Odborná veřejnost všeobecně očekávala především návrhy změn na výdajové straně rozpočtu, ale současná debata se vede hlavně o úpravě daní, které povedou k zvýšení příjmů státu v dalším období. Balíček opatření má již legislativní podobu a prochází procesem čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o daň z nemovitých věcí, není předmětem diskuze ani tolik zvýšení sazby, a tedy i výnosu daně, ale zejména jde o rozpočtové určení tohoto výnosu.

Vláda schválila koncem června materiál Ministerstva financí k přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Materiál stanovuje základní předpokládané předběžné parametry rozpočtu, které však ještě budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu.

Výsledky hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v dubnu i nadále potvrzují dobrou finanční kondici územních rozpočtů v letošním roce. Ačkoliv územní rozpočty v porovnání s přechozími roky zaznamenaly nižší kladné saldo rozpočtu, tak jejich investice dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Zvýšená investiční aktivita ÚSC je velmi důležitá, neboť investice umožňují modernizaci krajské a obecní infrastruktury, a tím přispívají ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel. Dle nejnovější predikce Ministerstva financí by hospodaření ÚSC mělo v roce 2023 skončit opět přebytkem, o čemž prozatím svědčí i výsledky hospodaření z letošního dubna.

Jedním z témat, které aktuálně i přes letní prázdniny řeší české a moravské kraje s vládou, je změna rozpočtového určení daní, tedy výše prostředků, které kraje získávají z celostátního daňového výnosu na svoji činnost. Některé kraje, včetně toho Pardubického, dlouhodobě upozorňují na nespravedlivé rozdělení, které je limituje v investiční činnosti do silnic II. a III. tříd či do oblasti zdravotnictví. O tom, jak by se mělo přerozdělení pro kraje změnit hovořil hejtman Pardubického kraje a předseda Komise Rady Asociace krajů ČR pro veřejnou správu a legislativu Martin Netolický.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) obdrželi dnes na jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou příslib projednání jejich návrhů ke konsolidačnímu balíčku jak koaličními partnery, tak i na půdě Poslanecké sněmovny.