Archiv článků (rubrika Ekonomika)
Sdílené daně, tedy výnosy tří daní (obou daní z příjmů a daně
z přidané hodnoty), o které se dělí stát s územními samosprávnými
celky, jsou nejdůležitějším příjmem v rozpočtech obcí. Pokud upravíme
příjmy krajů o neinvestiční dotace, jejichž největší část předávají
kraje školám a školským zařízením různých zřizovatelů, pak to platí i pro
rozpočty krajů.
Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2023 dluh ve výši 91,9 mld. Kč, což je o 6,7 % (o 6,5 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni obcí (o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (o 7,8 %, tj. o 154 mil. Kč), naopak u krajů mírně vzrostl (o 2,7 %, tj. o 686,2 mil. Kč).
Připravovaná novelizace zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) přinese
od roku 2025 významné změny, které se mohou dotknout zejména malých obcí a jejich
finančního hospodaření. Dosavadní praxe, umožňující realizaci některých
projektů bez zatížení DPH může doznat podstatných úprav.
Nové, neotřelé, to tady ještě nebylo – téma kapitálové investice obcí a
efektivní nakládání s finančními prostředky. Obec řádným hospodářem, to
byl název konference, kterou uspořádal včera Svaz měst a obcí ČR v Pražském
kongresovém centru.
Propočtová daňová predikce Ministerstva financí
Poslanci začínají projednávat návrh zákona na změnu rozpočtového určení
daní pro kraje. Jedním z iniciátorů změny, je Pardubický kraj a hejtman Martin
Netolický. Kraj totiž dlouhodobě patří mezi výrazně znevýhodněné proti krajům
se stejným počtem obyvatel.
Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době
(příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Při pohledu na poslední
čísla z domácí ekonomiky a aktuální trendy se to zdá být jako nápad
z říše snů. To však neznamená, že vláda nemůže pro rychlejší růst mezd
udělat řadu užitečných věcí.
V rámci financování obcí má Praha specifické postavení. Získává příjmy
nejen jako obec, ale i jako kraj. Navíc má zvláštní (zdaleka nejvyšší)
koeficient pro výpočet jejího podílu na objemu sdílených daních určeného pro
obce. Sdílené daně přitom tvoří nejdůležitější příjmovou položku místních
samospráv.
Jak se již stalo dobrým zvykem, sešla se Rada Pardubického kraje s poslanci a
senátory zvolenými v rámci Pardubického kraje. Mezi projednávanými tématy byla
změna rozpočtového určení daní pro kraje, financování nepedagogických
pracovníků, příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic
II. a III. tříd, ale také například záměr rušení některých poboček
Úřadů práce v území.
Obce a kraje vykázaly za osm měsíců letošního roku příjmy ve výši
569,9 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly 509,6 mld. Kč. Letošní rok
se tak od těch předchozích nelišil. Jejich souhrnné příjmy se letos zvedly stejně
rychle jako výdaje, a tak byl přebytek rozpočtu ve výši 60,4 mld. Kč
stejný jako o rok dříve. Stejně jako loni se na příjmech podílel 11 %.
Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou
hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který na
svém dnešním zasedání schválila vláda. Návrh zákona dále významně snižuje
administrativní zátěž orgánům veřejné správy, a to jak zrušením duplicitních
kontrol Ministerstva financí a finančních úřadů, tak centralizací interního auditu
na úrovni správců kapitol státního rozpočtu. Kabinet Petra Fialy tak splnil další
úkol ze svého programového prohlášení.
Jubilejní, již šedesátý Den malých obcí se uskutečnil v Olomouci
31. října a stejný program proběhne dnes v pražské hale
O2 Univerzum. Moravského setkání se zúčastnilo více než 350 starostek a
starostů, kteří vyslechli obsahově bohatý program a seznámili se s nabídkou
více než čtyřiceti firem, nabízejících obcím své produkty a služby.
Žebříček Economic Freedom of the World 2024 publikoval v říjnu
Institut liberálních studií (ILS) ve spolupráci s kanadským Fraser Institutem.
Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu –
možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě
analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická
práva, vládní výdaje a daně.
V srpnu 2024 vykázaly územní rozpočty přebytek ve
výši 60,4 miliardy korun, což představuje druhý nejvyšší přebytek
v historii. Tento výsledek odráží velmi dobrou finanční situaci územních
samospráv, přičemž hlavní zásluhu na tom mají rostoucí vlastní příjmy.
Nejvýraznější růst byl zaznamenán u nedaňových příjmů, které meziročně
překonaly růst daňových příjmů, a to z důvodu výplaty věřitelů
Sberbank CZ. Investiční aktivita územních rozpočtů se meziročně zvýšila,
což je pozitivní zpráva pro rozvoj regionů. Spolu s tím vzrostl i objem
přijatých investičních dotací, které krajům a obcím poskytují finanční podporu
pro realizaci klíčových projektů.
Ministerstvo financí podává Souhrnnou zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků, městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2023.
V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoměn,
neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou
sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena
řádná právní ochrana uživatelů kryptoměn a zajištěna stabilita tohoto
finančního prostředí.
Vláda Petra Fialy slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká
rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky
by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo
jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy
novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších
obcí.
Na ministerstvu financí proběhlo v pořadí již třetí jednání
pracovní skupiny pro řešení povodňových škod, jejíž koordinací byl pověřen
ministr financí Zbyněk Stanjura. „Všechny podpůrné programy jak pro občany, tak
pro podnikatele a firmy jsou už v běhu anebo se připravují. Dnes jsme je
s ostatními resorty detailně prošli tak, aby žádosti nebyly byrokraticky
náročné. Hledáme také řešení, aby se peníze mohly čerpat co nejrychleji,“
řekl ministr financí po schůzce. Škody jen na majetku státu jsou podle jeho
odhadu 25–30 miliard korun.
Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků 5.6 Odměňování členů zastupitelstev
obcí podle právního stavu k 1. červenci 2024.
Vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020,
tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která zveřejnil
Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci
takzvané notifikace.
Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění
výdajů, příjmů a přijatých půjčených peněžních prostředků územních
rozpočtů souvisejících s odstraňováním následků škod způsobených tlakovou
níží Boris.
Rada kraje vzala na svém pondělním jednání na vědomí závěry přezkoumání
hospodaření Libereckého kraje k srpnu roku 2024, které vypracovalo Ministerstvo
financí. Výsledek je pro Liberecký kraj kladný. Libereckému kraji je přidělen
mezinárodní rating na úrovni A1 a národní rating na úrovni stupně Aa2.cz, se
stabilním výhledem. Kraj již také zná výsledky hospodaření za prvních devět
měsíců letošního roku.
Poslanecká sněmovna schválila 1. října 2024 novelu zákona o státním
rozpočtu roku 2024, která navýšila povolené výdaje státu
o 30 mld. Kč na sanaci povodňových škod v zasažených regionech.
Novela byla projednána ve stavu legislativní nouze, aby se peníze na obnovu
infrastruktury a majetku dostaly co nejrychleji k těm, kteří pomoc po povodních
potřebují.
Na Ministerstvu financí proběhlo další jednání pracovní skupiny pro řešení
povodňových škod. Hlavním tématem debaty ministrů byla pomoc občanům a malým a
středním podnikům, které zářijová povodeň zasáhla.
Po volbách do krajských zastupitelstev a stojíme na počátku nového období. Ve
volbách zvítězilo hnutí ANO v deseti krajích ze třinácti. V kolika se
však ujme vlády, to ukáže povolební vyjednávání. Na volebních výsledcích
Jihočeského, Jihomoravského a Libereckého kraje se ukázalo, že silná osobnost
úspěšného hejtmana může ovlivnit voliče, kterých však tentokrát nebylo
příliš, účast 32,9 % je druhá nejnižší z dosavadních sedmi krajských
voleb. Kromě katastrofálního propadu Pirátů se ovšem nic zásadního nestalo.
Podívejme se však na některá čísla rozpočtového hospodaření krajů
v minulém období.
Vláda schválila pro kapitolu MMR celkový rozpočet na rok 2025 ve výši
13,3 miliardy korun. Prostředky čistě ze státního rozpočtu bez evropských
zdrojů tvoří částku 5,96 miliardy korun. Návrh nezohledňuje další významné
potřeby ze zdrojů státního rozpočtu v celkové výši cca 8,8 miliardy
korun – jedná se především o prostředky na realizaci politiky
regionálního rozvoje.
Rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení peněz na vzdělávání,
vědu i obranu a výdaje na krytí následků zářijových povodní, to vše
zahrnuje návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 mld. Kč,
který dnes schválila vláda. Současně s tím kabinet rozhodl, že novela
letošního státního rozpočtu navýší z důvodu rychlého hrazení následků
povodňových škod výdaje o 30 mld. Kč.
Výsledek rozpočtového hospodaření je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jedná se
o rozdíl v tocích finančních prostředků, které město v daném roce
obdrželo a vydalo (z hlediska rozpočtových účtů). Je-li kladný, pak jedná se
o rozpočtový přebytek, je-li záporný, pak jde rozpočtový schodek.
Rozpočtové hospodaření krajů a obcí v prvním pololetí letošního roku
skončilo, jak jinak než přebytkem, který o 35 % překonal kladné saldo
rozpočtu za stejné období loňského roku. Jejich souhrnné příjmy dosáhly
458,8 mld. Kč, celkové výdaje pouze 376,1 mld. Kč.
Obce a města v Česku podporují podnikání na svém území. Je to pravda?
Mají k tomu uzemní samosprávy dostatečnou motivaci? A je to v jejich
zájmu? To jsou otázky k zamyšlení, ale v tomto textu se jim věnovat
nebudeme. Přesto chceme v této souvislosti představitelům více než šesti
tisíc obcí podat základní a souhrnné informace o podnikatelské sféře na
našem území.
Výrazné navýšení peněz na vzdělávání i vědu a výzkum, rekordní investice především do dopravní infrastruktury. Všechny tyto vládní priority zohledňuje návrh státního rozpočtu na rok 2025, který odeslalo Ministerstvo financí k projednání vládě. Návrh navíc dodržuje plánovaný deficit ve výši 230 mld. Kč, a snižuje ho tak meziročně o 22 mld. Kč.
Územní rozpočty jsou v polovině roku ve výborné finanční kondici, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o 6 mld. Kč, tak kraje meziročně zaznamenaly růst dokonce o 14,6 mld. Kč. Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku. Důvodem je dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů.
Zveřejňujeme stanovisko Ministerstva financí ČR – odboru Financování územních rozpočtů, k vymezení základních principů rozpočtového zatřídění dotací poskytovaných na úhradu paušálních výdajů realizovaných územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí.
Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 % a
byla tak druhá nejvyšší v Evropské unii. Druhá nejvyšší v EU byla
i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil
o dalších 50 % a loni přesáhl hranici tří bilionů korun. Hrubý domácí
produkt (HDP) ČR reálně poklesl o 0,3 % a tvorba hrubého kapitálu
o 6,8 %. Evropským premiantem je však ČR v nízké míře
nezaměstnanosti. Loni nezaměstnanost v ČR dosáhla 2,6 %, zatímco evropský
průměr činil 6,1 %. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém
„Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023“.
V době, kdy se mnohé obce potýkají s napjatými rozpočty a rostoucími
náklady, se otázka úspory provozních výdajů stává stále naléhavější. Ačkoli
každá obec má svá specifika, existují osvědčené strategie, které mohou vést
k významným úsporám bez nutnosti omezovat klíčové služby pro občany.
Ve snaze naplnit své programové prohlášení v oblasti financování územně
samosprávných celků předložila vláda Parlamentu ČR návrh na zásadní změnu
financování krajů, který aktuálně projednává Poslanecká sněmovna (ST: 701).
Rozpočet územní samosprávy, kam se řadí rozpočty obcí a krajů, vykazuje
setrvale již řadu let přebytek. To neznamená nic jiného, než že každý rok utratí
obce a kraje méně peněz, než kolik jich mají v rozpočtu k dispozici.
Minimálně v letech 2020 až 2023 rostly úspory obcí a krajů, měřené
objemem peněz na jejich bankovních účtech, rychleji než objem příjmů. V roce
2023 se meziročně celkové příjmy územní samosprávy zvedly o 13 %, avšak
objem peněz na bankovních účtech stoupl o 19 %. Míra úspor územních
samospráv, daná poměrem jejich vkladů k příjmům, se mezi rokem 2020 a
2024 zvýšila o šest procentních bodů na 57 %.
Rating je jednou z možností, jak hodnotit hospodaření obcí. Přidělení jednoho z ratingových stupňů poukazuje na to, do jaké míry využívá obec své finance efektivně, jak je na tom z hlediska stability svého fungování a zda je schopná dostát svým závazkům.
V prvním pololetí letošního roku přijelo do hromadných ubytovacích zařízení ve středních Čechách téměř 566 tisíc návštěvníků, což bylo nejvíce od roku 2012, a zároveň o jednu sedminu více, než kolik přijelo v období před pandemií koronaviru. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 19 tisíc hostů více. Většinu návštěvníků tvořili tuzemští hosté. Ze zahraničních návštěvníků přijelo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska.
Během druhého čtvrtletí letošního roku přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 6 mil. hostů. Celkem 54 % (3,2 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (2,8 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Tuzemsko si v průběhu dubna-června 2024 nejčastěji vybírali jako svou dovolenkovou destinaci cestovatelé ze sousedních zemí (Německo - 631 tis, Polsko – 253 tis. a Slovensko - 247 tis. lidí). Ve větším počtu dorazili také turisté z USA (161 tis.) a Velké Británie (121 tis.). Počet zahraničních návštěvníků, kteří se ubytovali v některém z hromadných ubytovacích zařízení v meziročním srovnání vzrostl o 9,3 %, v případě domácích hostů pak klesl o 1,4 %. Meziročně stoupl i počet přenocování (o 0,9 %) na celkových 13,9 milionu nocí. Květnové Mistrovství světa v ledním hokeji se odrazilo v návštěvnosti zejména v Moravskoslezském kraji a Praze.
Aršík poštovních známek vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v emisi Shakespearovské hry obsadil společné první místo na prestižní soutěži „Premio Internazionale d'Arte Filatelica“ v italském Asiagu a stal se také nejkrásnějším aršíkem za rok 2023.
Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše by se měla na základě tohoto návrhu pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026. Minimální mzda by tak podle současné predikce mohla dosáhnout 20 600 Kč v roce 2025 a 22 100 Kč v roce 2026. To představuje výrazný nárůst oproti současné výši minimální mzdy 18 900 Kč. Návrh nyní MPSV předkládá do meziresortního připomínkového řízení.
Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji
mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho
obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní
náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující
bezobslužnou technologií
CONTIO již pro bezmála 100 prodejen.Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 100 prodejen
Jak dlouho budou ještě územní samosprávy spíše spořit než investovat, by bylo
možné se zeptat po zveřejnění zprávy o hospodaření obcí a krajů za první
třetinu letošního roku. Příjmy se koncem dubna za uvedené období meziročně zvedly
8× rychleji než výdaje a saldo jejich rozpočtů se více než zdvojnásobilo. Zvýšil
se objem peněz, které mají samosprávy na bankovních účtech a v případě
obcí byl jejich růst značný, přičemž jejich dluh se naopak snížil.
Česko pokračuje v budování ropné nezávislosti na ruské ropě. Práce na projektu TAL-PLUS, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, jsou v plném proudu. Technické úpravy na ropovodu TAL se naplno rozběhly v rakouském Grubenu a italském Terstu. Na obou místech se instalují nová čerpadla, které zajistí navýšení přepravní kapacity TAL.
Koncem června Český statistický úřad zveřejnil čísla o vývoji počtu obyvatel České republiky za rok 2023. Obyvatel přibylo. Ovšem díky migraci, počet živě narozených dětí se naopak o víc než 10 % snížil a je tak nejmenší za posledních 22 let. Řada firem, a především politiků, si klade otázky, zda budeme mít v České republice dostatek pracovních sil. Zda nejsou zjištění alarmující. A ona svým způsobem jsou. Ovšem z mého pohledu více pro stát než pro firmy jako takové.
Územní rozpočty pokračují na konci dubna letošního roku v generování rekordních přebytků. O dobré finanční kondici vypovídá přebytek hospodaření, který dosáhl 29,8 mld. Kč. Pozitivní situace krajů a obcí je podpořena cenovou stabilitou a prosperitou tuzemské ekonomiky. Ekonomické oživení ve spojení s růstem mezd se pozitivně promítlo do zvýšeného inkasa daní z příjmů a DPH. To vedlo k posílení růstu vlastních příjmů krajů a obcí, které tvoří většinu příjmů územních rozpočtů. Růst se týkal i strany nedaňových příjmů. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán naopak u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla.
V letošním roce by se měl výnos daně z nemovitých věcí značně
zvýšit. Ve snaze konsolidovat státní finance požaduje vláda, aby obce zvýšily
základní sazbu této daně o 80 %. Pravděpodobně ne všechny obce tuto daň
zvýší, některé mohou růst základní sazby daně kompenzovat snížením
koeficientů. Podívejme se, jak je tato daň pro příjmy obcí významná a jak se její
výnos v čase měnil.
Za tři měsíce letošního roku získaly územní samosprávy do rozpočtu
224,2 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období
loňského roku. Výdaje se však meziročně o 18 % snížily na
153,7 mld. Kč. Na meziročním zvýšení příjmů
o 12,1 mld. Kč participovaly nejvíce nedaňové příjmy (růst
o 8,7 mld. Kč), daňové příjmy přispěly 6,7 mld. Kč a
investiční dotace pak 2,8 mld. Kč.
Ministerstvo financí obdrželo dotazy ke zveřejnění schváleného rozpočtu a
k možnosti občanů územního samosprávného celku (ÚSC) nahlížet do
rozepsaného rozpočtu.