Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Příjmy krajů, Prahy a ostatních obcí na konci prvního pololetí letošního roku dosáhly 506,6 mld. Kč a výdaje 446 mld. Kč. Takže rozpočet skončil přebytkem ve výši 60,5 mld. Kč. Na příjmech územní samosprávy se přebytek podílel 12 %, což je v prvním pololetí za posledních pěti letech nejméně. Příjmy se meziročně zvedly o 8 %, výdaje rostly rychleji, a to o 10 %.

Ministerstvo financí zveřejnilo aktualizovanou predikci vývoje sdílených daní pro územní samosprávné celky. Oproti lednové predikci se odhad daňových příjmů pro letošní rok zvyšuje u obcí o 5,9 mld. Kč a u krajů o 2,5 mld. Kč.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v prvním pololetí roku 2026 přebytkem necelých 61 mld. Kč, z toho přebytek hl. m. Prahy činil 19,3 mld. Kč. Výsledek hospodaření je však významně ovlivněn peněžními prostředky určenými výhradně na přímé výdaje na vzdělávání a dotace poskytované soukromým školám1 , které kraje a hl. m. Praha do konce června dosud nepřevedly školám a školským zařízením. Po vyloučení těchto prostředků činil přebytek hospodaření 26 mld. Kč. Více než polovinu celkového přebytku přitom tvořilo hl. m. Praha. Celkový přebytek územních rozpočtů je tak do značné míry ovlivněn přebytkem hospodařením hl. m. Prahy.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku přijelo tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 6,4 milionu hostů, kteří zde strávili více než 15,1 milionu nocí. Průměrná délka pobytu dosáhla 3,38 dne. Rezidenti tvořili 54 % všech příjezdů, zahraniční návštěvníci 46 %. Nejvíce hostů i přenocování tradičně zaznamenala Praha, následovaná Jihomoravským a Jihočeským krajem. V počtu přenocování se za hlavním městem umístily Karlovarský a Jihomoravský kraj. Nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (649 tisíc), Slovenska (262 tisíc) a Polska (255 tisíc). Ve větším počtu do Česka zamířili také návštěvníci z USA, Velké Británie a Rakouska.

Ministerstvo zemědělství (MZe) se chce podle své Strategie MZe sektoru skotu a hovězího masa v ČR zaměřit na udržení chovů a podporu zpracování produktů s vyšší přidanou hodnotou. Chov skotu je náročný na finance, kde největší položku tvoří krmení, i na pracovní sílu. Dotace musí přispět k větší efektivitě a snižování nákladů.

Zvýšení soběstačnosti v drůbeži a drůbežím mase je cílem Strategie Ministerstva zemědělství (MZe). Konkrétním záměrem je modernizace sektoru a zvýšení výroby produktů s přidanou hodnotou. S tím pomohou zacílené dotace i podpora značek kvality.

Česká republika vítá oficiální vyhlášení výzvy iniciativy EuroHPC Joint Undertaking (EuroHPC JU) na budování AI Gigafactories. Tento krok přímo navazuje na předchozí souhlas vlády se zapojením ČR do společného evropského zadávacího řízení a na uzavření dohody s EuroHPC JU. České soukromé i veřejné subjekty se nyní mohou ucházet o podporu projektu, který má potenciál přivést jednu z nejvýznamnějších evropských investic do infrastruktury umělé inteligence právě do Česka.

Rozpočet krajů, Prahy a ostatních obcí skončil na konci května nebývale vysokým přebytkem, a to 30,2 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jen o něco málo nižší. Za pět letošních měsíců tak územní samospráva nevyužila 18 % svých disponibilních příjmů. Je to více než ve stejném období před rokem. Přitom v letech 2020 až 2026 se průměrné roční saldo rozpočtu podílelo na příjmech územní samosprávy 6 % a dosahovalo 18,9 mld. Kč.

Blíží se komunální volby a s nimi otázka, kterou letos uslyší každý starosta: „Jak jste hospodařili?“ Odpověď přitom leží v číslech, kterým většina občanů nerozumí. Nový Komunální SuperRating to mění – nezávislé hodnocení hospodaření obce za celé volební období 2022–2025 z oficiálních dat Ministerstva financí shrne osmnáct ukazatelů do jednoho srozumitelného zařazení A, B nebo C.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé Evropské unie. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo pouze Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Více než třetina českých domácností (37 %) má nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Necelé polovině (47 %) reálné příjmy během posledních pěti let naopak vzrostly, u zbývajících domácností stagnovaly. Čisté reálné příjmy ukazují skutečnou kupní sílu peněz – tedy to, kolik si toho domácnosti ze svých výdělků mohou po započtení inflace reálně koupit.

České veřejné finance v sobě mají od počátku covidové pandemie zabudovaný nesoulad mezi příjmovou a výdajovou stranou. Problém se koncentruje zejména na úrovni státního rozpočtu, kde kumulovaný růst výdajů od roku 2019 převýšil nárůst cenové hladiny i nominálního HDP, zatímco souhrnný nárůst příjmů za těmito ukazateli zaostal.

Představitelé Sdružení místních samospráv (SMS ČR) a investiční platformy FINOBCE představili náměty pro řešení aktuálních otázek budoucího financování obcí, vyjádřili se také k problematice sociálního bydlení a občanské vybavenosti malých obcí.

V předchozích textech jsme informovali o výsledcích hospodaření územní samosprávy za první čtyři měsíce letošního roku a následně uvedli samostatný rozbor základních ukazatelů hospodaření krajů a hlavního města Prahy. Dnešní článek se bude zabývat hospodařením obcí (bez Prahy) v první třetině roku 2026.

Ministerstvo financí vydalo nové metodické doporučení k financování výdajů územních samosprávných celků spojených se zajištěním voleb v letech 2026 a 2027. Reaguje tak na odložení účinnosti části zákona o správě voleb týkající se postupů napojených na Informační systém správy voleb.

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Po rozboru souhrnných údajů hospodaření územních samospráv se dnešní článek zabývá analýzou základních čísel o rozpočtovém hospodařením krajů a hlavního města. Následovat bude samostatný rozbor údajů o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Postupně rozebereme aktuální čísla hospodaření územní samosprávy v celku, tedy souhrnné údaje (za všechny obce včetně Prahy a kraje), v dalším článku se budeme zabývat samostatně hospodařením krajů a hlavního města, a nakonec rozebereme data o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Pardubický kraj dlouhodobě upozorňuje na nespravedlivé přerozdělení daní mezi jednotlivými regiony. Vedle opakovaného předkládání zákonodárných iniciativ do Poslanecké sněmovny byl v září loňského roku podán návrh Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Ve spolupráci se starostou Letohradu a senátorem Petrem Fialou se podařilo sesbírat 32 podpisů senátorů napříč politickým spektrem. Ústavní soud návrh zamítl jako nedůvodný.

Ministerstvo financí kritizuje obce za vysoké zůstatky na účtech. Proto připravuje plán pobídek pro lepší zhodnocení těchto prostředků. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) iniciativu vítá, za klíčové ale považuje edukaci starostů a zastupitelstev v oblasti správy veřejných financí a propojování municipálního sektoru s tím privátním. V této souvislosti představilo sdružení spolupráci se vzdělávací a investiční platformou Finobce.

Jak mohou města a obce odpovědně nakládat s volnými finančními prostředky? Právě tomu se věnoval další webinář z cyklu Hodinka regionálního rozvoje, který proběhl v úterý 23. června 2026.

Rozhodování ve veřejné správě má zvláštní vlastnost. Je vždy současně okamžité i odložené. Zatímco v daném okamžiku reaguje na konkrétní potřeby obyvatel, investiční příležitosti či politické zadání, jeho skutečné hodnocení přichází často až s odstupem let. V této časové mezeře se odehrává jeden z nejdůležitějších testů, zda rozhodnutí obstojí z pohledu péče řádného hospodáře.

Odbor Centrální harmonizační jednotka pořádal pro zástupce úřadů měst, obcí a jejich příspěvkových organizací sérii bezplatných online školení zaměřených na změny vyplývající ze zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který s účinností od 1. ledna 2027 nahrazuje stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

Co čekat v Česku od mírových jednání na Blízkém východě? Pokud vše dobře půjde, tak především nižší inflaci, a nakonec možná i nižší úrokové sazby. K tomu však zatím vede stále relativně dlouhá a klikatá cesta. Jak ostatně ukazují i víkendová jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku.

Ministerstvo financí provedlo další měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky, které zajišťuje od roku 2010 vždy v pětiletém intervalu. Rozsáhlé šetření probíhá na reprezentativním vzorku populace, kdy na více než 100 otázek odpovídalo více než 1000 respondentů. Měření vyhodnocuje finanční znalosti, dovednosti a postoje respondentů v rámci různých kategorií otázek.

Odbor Financování územních rozpočtů vydává metodické oznámení, jehož cílem je vyjasnit, zda lze v průběhu rozpočtového provizoria měnit již schválená pravidla rozpočtového provizoria a který orgán je k takovému postupu příslušný.

Česko vybírá na daních v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) o 135 až 198 mld. Kč méně než podobné země. Nadměrně přitom spoléháme na daně, které mají horší ekonomické dopady. Ukazují to aktualizovaná data Eurostatu a OECD, která doplňují důležitý kontext do aktuálních debat o nutných investicích, rostoucím státním dluhu a výši daní.

S ohledem na rozdílné postupy územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a svazků obcí při sestavování a schvalování rozpočtu vydává odbor Financování územních rozpočtů toto metodické oznámení.

Protože v praxi existují rozdílné a nejednotné postupy územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a dobrovolných svazků obcí (dále jen „DSO“) při sestavování a schvalování rozpočtu, vydává odbor Financování územních rozpočtů toto metodické oznámení.

Rada hl. m. Prahy schválila zásady, harmonogram a metodiku pro sestavení rozpočtu na rok 2027, včetně střednědobého výhledu do roku 2032. Cílem je zajistit plynulé hospodaření města i jeho 57 městských částí ve volebním roce, kdy hrozí riziko neschválení rozpočtů v zákonném termínu. Pravidla pokrývají tři časové horizonty a plně odpovídají platné legislativě o rozpočtové skladbě.

Česko se po několika náročných letech konečně vrací k vzestupné trajektorii v hodnocení prosperity zemí Evropské unie. Podle nejnovějších dat Indexu prosperity pro rok 2025 jsme se v unijním srovnání posunuli z loňské 16. na 14. příčku z 27 hodnocených států EU. Lépe jsme na tom byli pouze v prvním ročníku měření v roce 2022, kdy jsme byli na 13. místě.

Cílem veřejného investování je posílení hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti země. Stát vydává na investice každoročně stovky miliard korun. Jen v roce 2025 to bylo přes 400 mld. Kč. Přesto v řízení veřejných investic dlouhodobě selhává. Rozhodování o investicích je roztříštěné, nekoordinované a často odtržené od reálných potřeb, finančních možností i měřitelných přínosů. Takový stav vede k plýtvání veřejnými prostředky, prodražování projektů a ztrátě důvěry veřejnosti. Uvádí to NKÚ ve své dnes vydané souhrnné zprávě za léta 2020 až 2025 k investiční politice státu z pohledu kontrol zaměřených na dopravní infrastrukturu.

Ministerstvo financí provedlo další měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky, které zajišťuje od roku 2010 vždy v 5letém intervalu. Sociologický průzkum realizovala společnost Inboox CZ s. r. o., přičemž sběr dat proběhl v lednu 2025. Toto rozsáhlé šetření probíhá na reprezentativním vzorku populace, kdy na více než 100 otázek odpovídalo více než 1000 respondentů.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni, poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %.

Včera byl symbolicky poslední den, kdy občané Česka naposledy pracovali na financování veřejného sektoru. Dnes je totiž Den daňové svobody – tedy okamžik, od kterého Češi začínají pomyslně vydělávat sami na sebe.

Podíl jednotlivých obcí v procentech na části celostátního hrubého výnosu daně z technických her dle § 7 odst. 1 b) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her pro období 1. 7.–30. 9. 2026

Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V Evropské unii vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě.

Nejnižší nezaměstnanost v Evropě zakrývá nepříjemnou pravdu: čeští pracovníci mění práci neradi. A to může být v éře umělé inteligence a stárnoucí populace velmi drahá slabost.

Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), zákon č. 243/2000 Sb., vymezuje daňové příjmy krajů a daňové příjmy obcí v zásadě tím, že stanoví podíly státu, krajů a obcí na výnosech některých daní. Zjednodušeně řečeno, jde v podstatě o dva postupné kroky v rozdělování daňových výnosů. První dělení stanoví podíl obcí (25,93 %) a krajů (10,23 %) na celostátním výnosu sdílených daní, zbytek zůstává státnímu rozpočtu.

Podle statistických údajů v roce 2024 česká ekonomika reálně rostla. Hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnatelných cenách se v Česku meziročně zvýšil o 1,3 %. Nejlepších výsledků v roce 2024 dosahovaly kraje Pardubický (nárůst o 4,1 %), Olomoucký (o 4,0 %) a Liberecký (o 3,7 %), nedařilo se regionálním ekonomikám v krajích Jihočeském (pokles o 0,8 %), Ústeckém (o 0,7 %), Královéhradeckém (o 0,2 %) a Zlínském (o 0,1 %).

Na základě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (č. 23/2017 Sb.) byla zpracována Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky, která vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy.

V roce 2025 se počet osobních bankrotů zvýšil již druhým rokem po sobě. I tak ještě nedosáhl hodnot z let 2013 a 2014, ve kterých jich bylo více než 19 000 za rok. V roce 2025 vyhlásily soudy 15 445 osobních bankrotů.

Aktuální makroekonomická analýza zpracovaná poradenskou společností PKF APOGEO se zaměřila na vývoj české ekonomiky a identifikaci rizik, které mohou v následujících letech významně ovlivnit její stabilitu a výkon. Analýza vychází z aktuálních dat Českého statistického úřadu, České národní banky a Ministerstva financí ČR a zasazuje je do širšího ekonomického kontextu.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu.

Zákon č. 38/2026 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 nabyl účinnosti dne 21. března 2026. Na jeho základě je možné předložit upřesnění plánované výše celkové potřeby financování státu v roce 2026, která činí 737,8 mld. Kč, tj. přibližně 8,2 % HDP.

Státní rozpočet vykazuje od roku 2019 nižší reálné příjmy a zároveň i vyšší výdaje. Také předpokládaný a schválený schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši přesahující 300 mld. Kč odráží rozevírání nůžek mezi reálnými výdaji a příjmy státního rozpočtu. Zatímco příjmy se od roku 2019 reálně snížily o více než 100 mld. Kč, výdaje naopak o téměř 200 mld. Kč vzrostly.

Účetní informace státu se v praxi využívají jen omezeně a účetní výkaznictví může být zjednodušeno. Uvedli to autoři společné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE), kterou představili na odborné konferenci o využívání účetních informací státu. Odborníci se zároveň shodli, že klíčem ke zlepšení je vzdělávání – jak na straně těch, kteří účetnictví zpracovávají, tak i jeho uživatelů. Za důležité považují také větší využívání účetních informací při řízení veřejných financí.

V první třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu.

Územní samosprávu tvoří tři významné segmenty vymezené zákonem – obce, kraje a hlavní město Praha, která je největší obcí, má ovšem i působnost krajů. V minulých dnech jsme postupně publikovali vybrané údaje o hospodaření v loňském roce celé územní samosprávy, o hospodaření Prahy a o hospodaření krajů. Následující text se zabývá hospodařením více než 6250 našich obcí (bez Prahy) v roce 2025.

V roce 2026 připadá Den daňové svobody na 29. května. Tento symbolický milník vyjadřuje, jak dlouho v roce pracují obyvatelé na pokrytí veřejných výdajů. Zjednodušeně řečeno, až od tohoto dne začínají vydělávat sami na sebe.

Před nedávnem jsme uvedli vybrané údaje o finančním hospodaření všech územních samosprávných celků v roce 2025 a návazně i o hospodaření hlavního města Prahy. Nyní přinášíme přehled o hospodaření krajů.