Archiv článků (rubrika Legislativa)
Od roku 2026 se mění pravidla pro regulaci cen taxislužby. Novela zákona o cenách a nový cenový výměr Ministerstva financí dávají obcím možnost stanovit maximální ceny taxislužby na svém území. Nejde však o neomezené oprávnění – regulace je možná jen za splnění zákonných podmínek a při dodržení poměrně přísných procesních pravidel. Článek shrnuje, kdy a jak mohou obce ceny taxislužby regulovat a na co by si měly dát pozor.
Skupina poslanců navrhuje zrušení zákona č. 353/2019 Sb.,
o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob
s majetkovou účastí státu – nominační zákon (
sněmovní
tisk č. 116). Deklarovaným cílem návrhu je posílení profesionalizace
obsazování orgánů státních firem. Zrušení zákona přitom povede k pravému
opaku a ztrátě veřejného dohledu.
Institut společenství obcí je koncipován jako další možná platforma pro
realizaci meziobecní spolupráce na dobrovolné bázi, a to v rámci správního
obvodu obce s rozšířenou působností, přičemž se stanoví minimální počet
participujících obcí ve vztahu k velikosti správního obvodu. Jedná se
o strategickou meziobecní spolupráci v mikroregionálním kontextu
s cílem posílit funkční vazby mezi obcemi.
Dotaz: Poprvé po delší době překročil počet osob s trvalým
pobytem v naší obci k 1. 1. 2026 hranici 301 obyvatel.
Vyvstává proto otázka, zda má uvolněný starosta nárok na zvýšení odměny
odpovídající vyšší velikostní kategorii obce, a za jakých podmínek. Zákon
o obcích stanoví, že k automatickému zvýšení odměny je nutný nárůst
počtu obyvatel alespoň o 20 % od počátku funkčního období, což
v tomto případě nenastalo. Je tedy možné stanovit novou výši odměny
rozhodnutím zastupitelstva? A jaký dopad by měl případný opětovný pokles
počtu obyvatel pod hranici 300?
Vzhledem k absenci kulturního zařízení v obci jsme se rozhodli pro
případnou koupi objektu restaurace v obci. Vlastník obci nabízí, že by obci
prodal celou společnost s. r. o., která objekt vlastní s tím, že obci
bude předložen aktuální audit společnosti. Je to pro obec rizikové? Zůstal by po
případném odkupu na své pozici stávající jednatel společnosti?
Představujeme stanovisko Sdružení místních samospráv ČR k novele
stavebního zákona (ST 67). Upozorňujeme na nedostatečné projednání návrhu,
rizika centralizace stavebních úřadů, oslabení ochrany veřejných zájmů
i možné finanční a personální dopady na obce.
Novela stavebního zákona, která neprošla standardním připomínkovým řízením,
má velký potenciál znovu uvrhnout české stavebnictví do nejistoty.
Obec vlastní nemovitou věc, ve které jsou prostory nájmu sloužící
podnikání. V současné době nájemce (OSVČ) užívá tyto nebytové prostory pro
prodejnu potravin. Po letech se rozhodl, že své živnostenské podnikání ukončí
s tím, že má za sebe nástupnickou osobu, která bude na své IČO provozovat
stejný účel užívání – prodejnu potravin. Jaký bude postup obce?
Sdružení místních samospráv ČR v souvislosti s reformou stavebního
práva spustilo důležité dotazníky pro obce, jejichž cílem je získat reálná data
z území a poskytnout zákonodárcům i dalším aktérům věcnou zpětnou
vazbu k navrhovaným změnám. SMS ČR ani jiné dotčené organizace totiž během
příprav této zásadní novely nikdo nepožádal o vyjádření připomínek, což
je v případě tak rozsáhlé a významné úpravy zcela nestandardní.
Dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), může zaměstnavatel v rozpočtové sféře zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, přičemž se přitom postupuje v souladu s § 110 odst. 5 ZP, tedy – pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
K 1. lednu 2026 nabyl účinnosti zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb a s ním související novely jednotlivých volebních zákonů. Tyto předpisy přináší změny, z nichž mnohé dopadají na postup při organizačním zajištění voleb a přímo se tak týkají i obecních úřadů jako volebních orgánů.
Potřebujete se při stavbě rodinného domu dohodnout s vlastníkem plynovodu na jeho napojení. Nebo jste starosta obce a požadujete po stavebníkovi bytového domu finanční spoluúčast na zkapacitnění základní školy? V těchto situacích nabízí plánovací smlouva efektivní nástroj, který pomůže upravit práva a povinnosti klíčových aktérů. Přinášíme první část text věnovaného plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona. Zaměříme se na základní charakteristiku plánovacích smluv, jejich historický vývoj, právní rámec a typy.
Poslanecké sněmovně byl dne 12. 12. 2025 předložen návrh novely stavebního zákona, který má za cíl zrychlit stavební řízení a podpořit dostupnost bydlení. S návrhem již vyslovila souhlas vláda. Pokud bude návrh schválen, měla by novela podle současných předpokladů nabýt účinnosti dne 1. 7. 2026. V článku upozorňujeme na nejvýznamnější změny, které návrh novely přináší.
Obecně závaznou vyhláškou (OZV) máme zaveden místní poplatek z pobytu.
Má plátce povinnost podávat i nulové hlášení, pokud nikoho za čtvrtletí
neubytoval a nevznikl mu tedy ani žádný poplatek?
Dotaz: Obec má pětičlennou radu. Jeden z jejích členů však zemřel, takže
počet členů klesl na čtyři. Otázkou je, zda může rada i nadále vykonávat
své pravomoci až do konání nejbližšího zasedání zastupitelstva, na kterém bude
předložen návrh na zvolení nového člena, nebo zda musí dočasně pozastavit svoji
činnost, dokud nebude rada doplněna.
Ministerstvo vnitra zveřejnilo aktualizované metodické doporučení k chodu
obecního úřadu a souvisejícím základním otázkám samosprávy. Materiál je určen
především představitelům menších obcí a reaguje mimo jiné na blížící se volby
do obecních zastupitelstev, po nichž mohou do vedení obcí nastoupit i noví
starostové a místostarostové bez předchozí zkušenosti s výkonem funkce.
Pokud bylo zasedání zastupitelstva neplatné, respektive přijatá usnesení, a
to z důvodu nesplnění ustanovení § 93 odst. 1 zákona o obcích,
je nutné tyto usnesení revokovat nebo usnesení nevznikla (a nebudou zveřejněna) a
tím pádem je i zápis z jednání bezpředmětný? Jak se v tomto
případě zachovat, co s takovým zápisem?
Chystané změny stavebního práva a jejich dopady na obce a města v Praze
dominovaly druhému ročníku Legislativní konference Sdružení místních samospráv ČR.
Celodenní akce, která se uskutečnila v hotelu Olšanka, přilákala více než
200 účastníků – zástupců obcí, měst, odborníků i státní
správy z celé ČR – a nabídla přehled hlavních legislativních změn roku
2026 s konkrétním dopadem na samosprávy.
Uvolněný starosta bude služební vozidlo používat pro soukromé účely. Rada
obce schválí vypracovanou Směrnici o používání služebního vozidla a Smlouvu
o používání služebního vozidla. Co všechno musí mít obec schváleno, aby
bylo podle legislativy v pořádku?
Ústavní soud se v plénu zabýval vztahem tzv. komunální ústavní stížnosti
a „obecné“ ústavní stížnosti v případě, kdy územně samosprávní celky
namítají porušení práva na samosprávu. Dospěl k závěru, že k ochraně
práva na samosprávu slouží řízení o komunální ústavní stížnosti. Právo
na samosprávu není základním právem nebo svobodou ve smyslu čl. 87 odst. 1
písm. d) Ústavy.
Obec by v rámci směny získala část pozemku, která je využívána jako
přístupová cesta k obecnímu majetku, avšak plošně by při směně přišla
o více metrů, než získá. Musí být směna pozemků mezi obcí a fyzickou osobou
provedena v přesně stejných výměrách, nebo je rozhodující spíše
přiměřenost hodnoty směňovaných pozemků a zájem obce (např. zajištění
přístupu k obecní komunikaci)?
Asociace ekologických organizací Zelený kruh varuje před schválením obsáhlého
návrhu novely stavebního zákona v podobě předložené skupinou vládních
poslanců. Návrh, který mění celkem 42 zákonů, a bez důvodové zprávy čítá
140 stran textu, neprošel řádným připomínkovým řízením, není jasné, kdo
jej napsal a obsahuje radikální oslabení koncepce ochrany přírody.
Může být uzavření nájemní smlouvy v obecním
bytě podmíněno požadavkem, aby si žadatel o byt v obci bezpodmínečně
umístil trvalé bydliště? Může se takto podmínit i uzavírání dodatků
k nájemní smlouvě na prodloužení doby nájmů? Nebo by byla taková obcí
stanovená podmínka v rozporu s legislativou?
S účinností od 1. prosince 2025 vstoupila v platnost novela zákona o pyrotechnice, vtělená do zákona č. 344/2025 Sb. Oficiálně deklarované cíle této normy, jak je prezentují tiskové zprávy ministerstev i důvodová zpráva, jsou bezesporu chvályhodné: zvýšení veřejné bezpečnosti, ochrana zdraví lidí i zvířat a snížení nadměrného hluku a znečištění ovzduší.
Svaz měst a obcí ČR v posledních týdnech eviduje zvýšený počet dotazů ze
strany obcí, které se týkají postupu při plnění povinností podle zákona
č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
(JMHZ), a to zejména ve vztahu k nově zvoleným členům zastupitelstev a členům
výborů a komisí.
Vláda poslala do Poslanecké sněmovny novelu stavebního zákona. Ombudsman
kritizuje, že novele nepředcházelo připomínkové řízení. Stavební zákon má
velké dopady do života lidí a proto je její projednání s odborníky se
zkušeností z praxe více než žádoucí.
Zastupitelstvo si na prvním zasedání (ustavujícím) stanovilo počet členů ve
výborech. V následujících měsících do výborů jmenovalo další členy nad
rámec původně schváleného počtu. Je třeba v těchto případech revokovat
usnesení k tomuto bodu? (Z pětičlenného výboru se stal sedmičlenný
apod.).
Dotaz: Nová paní účetní naší obce má vysokoškolské vzdělání v oboru
účetnictví a daně, které završila titulem Ing. Před nástupem na mateřskou
dovolenou získala dvouletou praxi v soukromé účetní kanceláři. Nyní na
obecním úřadě zpracovává podklady pro agendu místních poplatků, přičemž jejím
přímým nadřízeným je starosta, který zároveň nese odpovědnost za veškerá
rozhodnutí. Vyvstává tedy otázka: musí mít pro tuto práci složenou úřednickou
zkoušku?
Vztah odvodů za porušení rozpočtové kázně ukládaných podle zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a
dělené správy podle § 161 odst. 1 daňového řádu.
Již druhý ročník odborné konference SMS ČR věnované dopadům legislativních
změn na samosprávy se uskuteční v úterý 27. ledna 2026 v Praze, a to
za účasti řady významných osobností. Nabitému programu vévodí panelová diskuze
o změnách stavebního zákona, které chce uskutečnit vznikající vláda.
Zastupitelstvo pověřilo vedoucího strážníka (určený strážník) činit
právní úkony v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnancům města
zařazeným do městské policie podle zvláštních právních předpisů, zejména
zákoníku práce a souvisejících předpisů. Má tento strážník po určení
zastupitelstvem postavení statutárního orgánu zaměstnavatele obdobně jako např.
tajemník městského úřadu nebo zůstává statutárním orgánem starosta?
V rámci dotazové agendy se odbor Financování územních rozpočtů opakovaně
potýká s dotazem, kdy mezi uznatelné výdaje na volby patří nákup tabletu a
dopravní výkony.
Téma trestní odpovědnosti členů zastupitelstev při nakládání s nepotřebným majetkem obce či města nabývá na významu, zejména vzhledem k rostoucímu zájmu orgánů činných v trestním řízení o tyto případy. Z právního hlediska je zásadní rozlišovat mezi politickým rozhodováním a trestněprávní odpovědností. Judikatura Nejvyššího soudu opakovaně zdůrazňuje, že zastupitelé bez právního či ekonomického vzdělání, kteří se řídí odbornými stanovisky a nemají důvod o nich pochybovat, zpravidla nenesou trestní odpovědnost, zejména při absenci úmyslu či osobního prospěchu.
Může starosta uzavřít smlouvu o dílo na opravu komunikací za zhruba
4,5 mil. Kč vč. DPH v listopadu 2025, když práce budou probíhat
od 1. 4. 2026 s tím, že uzavření smlouvy schvaluje rada obce –
v rozpočtu na rok 2025 na to prostředky schváleny nebyly a rozpočet na rok 2026
je teprve před schválením zastupitelstvem? Rada obce má kompetence k přesunům
v rozpočtu mezi třídami do 1 mil. Kč. Rozpočtové opatření
zastupitelstvem v roce 2025 na to s platností v roce 2026 provést nelze.
Mají osoby, které provádějí výcvik canisterapeutických psů, pořádají
canisterapeutické zkoušky či drží canisterapeutické psy, nárok na osvobození od
poplatku ze psů podle zákona o místních poplatcích?
V pravidelné rubrice přinášíme otázky a odpovědi z právní poradny,
kterou provozuje pro členské obce legislativní oddělení Sdružení místních
samospráv ČR. Vybíráme pro vás záměrně ta témata, která se samospráv týkají
obecně.
Institut práva stavby je upraven v ustanovení § 1240 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) a v českém právním prostředí představuje specifickou konstrukci, umožňující oprávněné osobě (stavebníkovi) postavit a samostatně vlastnit stavbu na cizím pozemku.
Výkon funkce veřejného opatrovníka je jednou z důležitých funkcí,
s nimiž se musí obce popasovat. Vůbec nejčastějším způsobem omezení
svéprávnosti je přitom omezení v oblasti nakládání s penězi či správa
jmění. Řada opatrovanců má přitom z minulosti dluhy, které vznikly různým, a
leckdy i dosti pochybným, způsobem. Cílem tohoto článku je přispět několika
tipy k efektivnímu naplňování povinností veřejného opatrovníka při správě
jmění a řešení dluhů opatrovanců.
Obec má v úmyslu veřejně ocenit několik veřejností navržených
občanů symbolickou finanční částkou a předat jim pamětní plaketu s názvem
Osobnost obce za činnost v oblasti kultury, sportu, popř. v jiné oblasti.
Který orgán obce je kompetentní takové ocenění schválit?
Potřebovali bychom poradit ohledně povolení pokácet tři stromy v zahradě
domova seniorů. Paní ředitelka poslala žádost s tím, že dřeviny
v současnosti výrazně stíní obytné místnosti a negativně tak ovlivňují
kvalitu vnitřního prostředí, zhoršují výhled z oken a v období květu
znečišťují fasádu budovy a okenní prvky. Stromy však nejsou v kritickém
stavu, takže si nejsme jisti, jak stav posoudit a zda kácení povolit či nepovolit.
Na obec se obrátil občan, kterému prakticky na celou zahradu padá nepořádek
ze vzrostlého stromu na sousedním obecním pozemku. Jedná se o javor. Celé jaro
má zahradu i dům kompletně zapadané okřídlenými semeny, úklid a údržba
okolí domu vč. okapů atd. ho každoročně stojí nemalé úsilí a finanční
prostředky. Na podzim se to opakuje s listím. Strom je vysoký odhadem
30–40 metrů a má obrovskou korunu. Co s tím může obec dělat?
Obec může na svém území regulovat pohyb i jiné činnosti spojené
s chovem zvířat. Ve snaze předejít určitým negativním jevům spojeným
s hospodářským chovem zvířat může stanovit podmínky či omezení
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku nebo
k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství a
k ochraně životního prostředí. Druhotným cílem obecně závazné vyhlášky
podle Ústavního soudu může být i zajištění tzv. pohody bydlení.
Může majitel prodejny a restaurace udělit zákaz vstupu konkrétní osobě,
která dělá v prodejně problémy? Tato osoba pravidelně pohoršuje a obtěžuje
zákazníky, prodavačky mají z této osoby strach, občas tato osoba
v obchodě něco drobného ukradne.
Od 1. března letošního roku jsou zavedeny nárokové převody vybraného
majetku státu na územní samosprávné celky a současně nárokové převody majetku
těchto celků na stát. Tyto změny byly provedeny prostřednictvím zákona
č. 36/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Ministerstvo vnitra informuje obce a města o změnách vyplývajících
z novely zákona o pyrotechnice, která vstoupí v účinnost
1. prosince 2025. Novela přináší nové pravomoci obcí při vydávání obecně
závazných vyhlášek, ale také omezení, která je třeba respektovat.
Institut práva stavby byl do českého právního řádu opětovně začleněn občanským zákoníkem 89/2012 Sb., kde je upraven v § 1240 a násl. Současná právní úprava přitom vědomě navazuje a místy i doslovně přebírá formulace z říšského zákona č. 86/1912 ř. z., o právu stavebním, respektive zákona 88/1947 Sb., o právu stavby. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o právní předpisy patřící už jen do historie. Nedávná judikatura Nejvyššího soudu však ukazuje, že jejich význam je dnes mimořádně aktuální.
Otázka zpoplatnění užívání veřejného prostranství je v českém právním prostředí dlouhodobě konstantní, avšak v některých specifických situacích vyvolává sporné interpretační závěry. Jedním z takových případů je situace, kdy uživatel veřejného prostranství hradí obci nájemné na základě soukromoprávního vztahu, a přesto je povinen platit ještě místní poplatek za jeho zvláštní užívání podle zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Cílem článku je přiblížit současnou právní úpravu a ustálenou judikaturu v této oblasti, poukázat na její slabá místa a nabídnout možné směry řešení, které by lépe odpovídaly principům právní jistoty a spravedlnosti.
Zákony o územních samosprávných celcích, tedy zákony o obcích,
o krajích a také zákon o hlavním městě Praze byly novelizovány zákonem
č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb.,
o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů
státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského
parlamentu.
Kdo schvaluje uvolněnému starostovi dovolenou?
Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla pod číslem
č. 353/2025 Sb. publikována vyhláška o provedení zákona
o správě voleb. Ta s účinností od 1. 1. 2026 mimo jiného
přinese navýšení odměn členů okrskových volebních komisí, o které SMS ČR
dlouhodobě usiluje.