Archiv článků (rubrika Legislativa)

Revoluční novela energetického zákona, označovaná také jako „LEX OZE 2“, má umožnit sdílení elektřiny prostřednictvím tzv. energetických komunit a momentálně je ve fázi připomínkování. Přinese možnost sdílet elektřinu v rámci sdružených subjektů, jejichž členy by kromě fyzických osob mohly být například malé podniky, územní samosprávné celky nebo právnické osoby jimi zřízené či ovládané.

V předchozím textu byla popsána odpovědnost územních samosprávných celků za vydaná správní rozhodnutí v samostatné působnosti podle § 20 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, tj. v případě, že toto správní rozhodnutí v samostatné působnosti bylo vydáno podle správního řádu.

Smyslem praktické příručky pro zastupitele obcí a měst Kraje Vysočina je poskytnout základní orientaci samosprávám obcí v odpadové problematice. Obsahuje informace, se kterými se zástupci samosprávy obcí setkávají. Příručka by měla být i praktickou pomůckou k vyhledání odpovědí na dotazy, které mohou směřovat občané na samosprávu obce.

Je možné na základě žádosti nebo prohlášení uvolněného místostarosty snížit výši odměny za jeho funkci, která je dána nařízením vlády č. 318/2017 Sb. nebo je bezpodmínečně tato výše odměny neměnná a nelze s ní nijak manipulovat?

Vzhledem k nově přijímaným požadavkům na energetickou účinnost staveb a hodnocení jejich energetické náročnosti, požadavkům na zvyšování míry zastoupení obnovitelných zdrojů při výrobě energie, a v současné době také k extrémním cenám za energie, jsme se rozhodli sepsat několik krátkých článků, zabývajících se realizací fotovoltaických elektráren („FVE“). Cílem těchto článků je poskytnout čtenářům základní právní náhled na problematiku realizace FVE v České republice se stručným přesahem do důvodů vhodnosti realizace FVE a možnosti jejich financování z veřejných prostředků.

V českém právním prostředí se jako deux ex machina zjevil zčistajasna nový oficiální zdroj práva. Náš historicky první publikační prostředek v elektronické formě. Nová Sbírka právních předpisů má od počátku roku 2022 za úkol nabízet oficiální online přístup k předpisům tzv. nižší úrovně vydávaných státem i samosprávami.

Ústavní soud se ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zabýval konfliktem práva na informace a práva na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti a odmítl tezi Nejvyššího správního soudu vyslovenou v rozsudku čj. 3 As 159/2015-32, že se v případě právní analýzy vytvořené na objednávku povinného subjektu jedná o autorské dílo, u kterého se (v podstatě bez dalšího) uplatní výluka z povinnosti poskytovat informace.

Může obec pověřit řízením odboru nebo řízením organizační složky jiného zaměstnance na dobu určitou, např. do doby jmenování nového vedoucího? Pokud ne, jak tuto situaci řešit? Výběrové řízení může trvat déle než měsíc a vybraný uchazeč nastoupí až po skončení výpovědní doby, což může trvat i tři měsíce. A co v případě, když se nepřihlásí žádný zájemce?

Od 1. ledna 2022 mají města a obce povinnost vyhlašovat své právní předpisy ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Metodické materiály k novému způsobu vyhlašování právních předpisů lze nalézt na webových stránkách Ministerstva vnitra a taktéž na webových stránkách Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů včetně příslušných formulářů a instruktážních videí.

Ministerstvo vnitra připomíná, že pro úřední osoby je třeba splnit kvalifikační požadavky dle § 111 přestupkového zákona do konce roku 2023. Ve spolupráci s Institutem pro veřejnou správu Praha nabízí únorové a březnové termíny pro Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.

Dotaz: Může plátce poplatku, kterým je společenství vlastníků jednotek, rozpočítat poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jehož základem je kapacita soustřeďovacích prostředků, na jednotlivé poplatníky podle velikosti podlahové plochy jejich bytu?

Může funkci předsedy kontrolního výboru vykonávat manžel hlavní účetní obce?

V Česku máme nyní 6254 obcí, připomeňme, že za obec se mj. pokládá z právního hlediska i město a městys. V počtu samostatných obcí, jsme spolu s Francouzi pomyslnými evropskými šampiony. Jestli opravdu něčeho máme hodně na počet obyvatel, tak je to počet obcí, ale i starostů a zastupitelů. Národní ekonomická rada vlády (NERV) aktuálně navrhuje kvůli veřejnosprávním finančním úsporám snížit zmíněný počet obcí. Navrhuje se především sloučením malých obcí pod tisíc obyvatel s většími.

Dotaz: Podléhá zpoplatnění místním poplatkem za užívání veřejného prostranství vyhrazení trvalého parkovacího místa po uplynutí doby platnosti povolení, vydaného silničním správním úřadem?

Dotaz: Vztahuje se ust. § 3a odst. 2 písm. b) zákona o místních poplatcích, dle kterého předmětem poplatku není pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je jeho součástí, i na cizince?

Podle aktuálně platného a účinného znění § 122 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), má zadavatel povinnost pořizovat výpis z evidence skutečných majitelů.

Problematikou udělování finančních darů a mimořádných odměn starostovi jsme se zabývali v případě obce Hamr na Jezeře a následně v obci Rádlo. V případě obce Rádlo nedávno na náš podnět Ministerstvo vnitra provedlo dozor a ve sdělení nás informovalo o tom, jak vykládá klíčová ustanovení o přijetí usnesení týkajících se mimořádných odměn.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil prvoinstančním rozhodnutím pokutu ve výši 1 274 000 korun hlavnímu městu Praze za porušení soutěžních pravidel v souvislosti s obecně závaznou vyhláškou regulující provozování hazardních her. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad.

Vzhledem k aktuálně vysokému počtu zveřejňovaných obecně závazných vyhlášek obcí ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, který je způsoben zvýšenou normotvornou činností obcí v závěru roku 2022, nemůže Ministerstvo vnitra garantovat jejich řádné posouzení do 30 dnů od jejich zveřejnění ve Sbírce. S ohledem na tuto skutečnost Ministerstvo vnitra stanovilo postup posuzování obecně závazných vyhlášek a jejich návrhů.

Již starý zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.) umožňoval obcím, aby do systému odpadového hospodářství (dříve nazývaného systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) zapojili na základě písemné smlouvy původce, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydává informační list k výkladu § 19 zákona o ochraně hospodářské soutěže, podle kterého orgány veřejné správy nesmí zvýhodňovat nebo naopak diskriminovat některé soutěžitele.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala v prvním čtení klíčovou novelu nového stavebního zákona, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem předkládané úpravy je změnit nový stavební zákon tak, aby nevznikaly nové státní úřady a bylo zajištěno rychlé, jednoduché, transparentní a pro běžného občana srozumitelné stavební řízení pod zásadou „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko.“

Předložené výzkumné otázky – může být předsedou finančního výboru zastupitelstva města člen zastupitelstva města, jehož syn pracuje na městském úřadě (na plný úvazek) jako ekonom? Může být členem kontrolního výboru zastupitelstva města člen rady téhož města? Mohou být sourozenci členy téhož orgánu obce – například komise rady obce nebo výboru zastupitelstva obce?

Plénum Ústavního soudu přijalo stanovisko, kterým se odchyluje od právního názoru IV. senátu Ústavního soudu vysloveného v nálezu ze dne 18. října 2022 sp. zn. IV. ÚS 579/22 ve věci plošného zveřejňování majetkových přiznání zastupitelů obcí a krajů.

Nový stavební zákon byl po několika letech legislativních příprav schválen Parlamentem ČR dne 13. července 2021 a publikován ve Sbírce zákonů pod č. 283/2021 Sb.; spolu s ním byl přijat i ůdoprovodný zákon č. 284/2021 Sb., novelizující více než padesát zákonů v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona. Převážná část této nové legislativy nabývá účinnosti 1. července 2023.

Městská část Brno-střed má přibližně 85 000 obyvatel, avšak nesmí vydávat své právní předpisy. Tedy ani obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti, ale ani nařízení v přenesené působnosti. Naopak pomyslná Dolní Lhota s pouhými 357 obyvateli takové oprávnění má. V Praze jsou dokonce městské části s více než 100 tisíci obyvateli a také své předpisy vydávat nemohou.

Je vlastník nemovité věci pro řádné splnění ohlašovací povinnosti povinen zjišťovat, zda jsou v jeho nemovité věci přihlášeny fyzické osoby?

Sněmovna projednává sněmovní tisk č. 330/0, který se týká novely nového stavebního zákona, která krom jiného řeší především podobu systému stavebních úřadů. Jakkoliv systém čisté státní správy představoval celou řadu rizik, která by nepochybně směřovala k organizačnímu kolapsu systému, zdá se, že novela nového stavebního zákona přinese v důsledku politických kompromisů problémy jiné a v podstatě podobně závažné. Autor článku navíc krom rizik systémových vnímá i celou řadu organizačních překážek a problémů, ke kterým by rád přitáhl pozornost.

Vláda na svém jednání schválila Návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Návrh prošel řádným mezirezortním připomínkovým řízením, během kterého byly vypořádány všechny uplatněné připomínky resortů i neziskového sektoru. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl schválen všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů a prošel také komisemi Legislativní rady vlády.

Obce se při poskytování informací nemusí setkávat pouze se žádostmi o poskytnutí autorských děl, obchodních tajemství nebo osobních údajů. Tyto nejčastější oblasti zájmu veřejnosti doplňují např. žádosti o poskytnutí vnitřních informací, informací, které vznikly při přípravě rozhodnutí nebo předaných třetí osobu bez použití veřejných prostředků. I pro vyřízení těchto žádostí existují pravidla, která musí být dodržena.

Je notorietou, že obce disponují při své činnosti značným množstvím různorodých informací. Některé z nich jsou zveřejněny obcí nebo jinými subjekty, jiné nejsou běžně dostupné.

Obdobně jako u odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozlišuje zákon o odpovědnosti za škodu i v případě územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti dvě formy objektivní odpovědnosti.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), upravuje – vedle odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci – rovněž odpovědnost územních samosprávných celků (ÚSC) tj. obcí, krajů a hlavního města Prahy za škodu, která vznikla při výkonu veřejné moci v rámci samostatné působnosti.

Novelou zákona o místních poplatcích, která byla provedena zákonem č. 543/2020 Sb. (dále jen „novela ZoMP“) došlo k úpravě poplatků za komunální odpad v jednom zákoně, a tím se tak odstranila dvojkolejnost právní úpravy těchto poplatků.

Musíme reagovat na několik vyjádření, které kritizují věcnou novelu nového stavebního zákona a uvádějí nepřesnosti. Česká komora architektů tvrdí, že „novela nepřispěje ke zlepšení situace v povolování staveb a je spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významný krok zpět v procesu rekodifikace stavebního práva“. To není pravda.

Již několik měsíců jsou účinné nové obecně závazné vyhlášky obcí a měst stanovující některý z nových místních poplatků za komunální odpad, a to buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci – zpravidla se základem dle kapacity soustřeďovacích prostředků.

Jak všichni určitě dobře vědí, z pohledu obcí je rok 2022 rokem volebním – na podzim dojde k pravidelné obměně obecních zastupitelstev, přičemž již nyní mnozí za stávajících zastupitelů zvažují, zda se o místo zastupitele budou opětovně ucházet.

Projednávaná věcná novela Nového stavebního zákona (NSZ) představuje podle České komory architektů (ČKA) spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významný krok zpět v procesu rekodifikace stavebního práva. Oba návrhy jsou v rozporu se zadáním, které avizoval po volbách 2021 ministr Ivan Bartoš a rozchází se s věcným záměrem celé rekodifikace. Procesy stavebního práva v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší a zátěž ze stavebníků nesejmou. To je velmi smutný výsledek mnohaleté práce desítek odborníků, stovek konzultantů a vynaloženého úsilí všech zúčastněných. Je to také promarněná příležitost, jak podpořit výstavbu a investice do nových pracovních příležitostí a infrastruktury.

V souvislosti s novelizací stavebního zákona připravilo Ministerstvo životního prostředí stručný zákon o jednotném environmentálním stanovisku pro zjednodušení současného složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) předložilo ve čtvrtek 7. dubna 2022 do meziresortního připomínkového řízení návrh novely nového stavebního zákona.^[1]

Novela zanechává princip „Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, stejně jako dostupnost stavebních úřadů v regionech, ovšem adekvátně zohledňuje například ochranu životního prostředí a památek. Definitivní verze novely, která je ve stadiu vyhodnocování meziresortního připomínkového řízení by měla být schválena během tohoto roku.

V praxi se lze setkat s žádostmi o informace, ve kterých je požadovaná informace autorským dílem. Tedy minimálně podle tvrzení osoby, která požadované dílo vytvořila. Jak ale poznat, že se skutečně jedná o autorské dílo, které podléhá ochraně?

Následující text se zabývá společnými ustanoveními o regresní úhradě, která jsou obsažena v § 18 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Mohlo by se zdát, že dělení zaměstnanců samosprávných celků na úředníky a běžné zaměstnance závisí na tom, jak jsou jejich pracovní pozice vedeny v organizačním řádu úřadu, ale není tomu tak. Leckdy i zaměstnanci, kteří nejsou vedeni jako úředníci, mohou naplňovat definiční znaky úředníka, a naopak zaměstnanci vedeni jako úředníci je naplňovat nemusí.

Nová vláda zahájila v souladu se svými předvolebními deklaracemi práce na změnách nového stavebního zákona. Ten byl schválen v létě loňského roku, ale z velké části dosud není účinný. Způsob přípravy změn však zatím vyvolává značné pochybnosti.

Návrh na částečný odklad účinnosti nového stavebního zákona schválila vláda 2. února. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš spolu se svým týmem a ve spolupráci s partnery i odbornou veřejností už pracuje na novele, která odstraní nedostatky zákona schváleného minulou vládou. Připravovaná novela bude více hájit zájmy občanů, konečně zdigitalizuje stavební řízení, zachová však princip „Jeden úřad, jedno razítko“.

Dalším důvodem, na jehož základě se žádosti o informace častěji odmítají, je ochrana obchodního tajemství. K uplatnění tohoto důvodu pro odmítnutí žádosti však často nedochází proto, že by žadatelé skutečně požadovali informace, které obsahují obchodní tajemství. Právě naopak.

Po předchozím seznámení se s právní úpravou regresních úhrad a nárokem státu na regresní úhradu podle § 16 zákona o odpovědnosti za škodu vůči úředním osobám a územním samosprávným celkům, bude v následujícím textu následovat pojednání o nároku na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody.

K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince 2021. V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy.