Archiv článků (rubrika Energetika)

Pro připojení vyššího podílu obnovitelných zdrojů je vedle budování energetické infrastruktury potřeba upravit legislativu a zavést nová opatření, která umožní více využít kapacity sítí. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Hnutí Duha, která analyzuje možnosti zlepšení integrace fotovoltaických a větrných elektráren do české elektrizační soustavy.

Česko čeká energetická výzva. Plánované odstavení uhelných elektráren může bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Uhlí nyní pokrývá 40 % čisté výroby, a jeho úbytek podle ČEPS povede k nutnosti dovozu. Bez náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla až na 58 TWh. Výroba elektřiny dosáhla nejnižších hodnot od roku 2000, celkem 74 TWh.

Odměrná místa elektřiny, která mají současně fotovoltaické zdroje připojené do energetické sítě, musí podle nové legislativy mít od 1. července dva kódy EAN. To je celosvětově standardizovaný čárový kód vyznačený na většině obchodních produktů. V energetice jde o spotřební a výrobní EAN kódy instalovaných fotovoltaik, přičemž za výrobní EAN kód musí mít majitel zajištěnou odpovědnost za odchylku.

Český energo startup Delta Green zprovoznil platformu, která umožňuje domácnostem zapojit se do služeb výkonové rovnováhy (SVR). Domácnosti podle potřeb sítě v krátkých časových intervalech dodávají nebo odebírají elektřinu, což jim může výrazně snížit náklady na energie.

Malých vodních elektráren je v Česku v provozu necelých 1400. Ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin, což odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny v Karlovarském kraji. Nových elektráren by mohly přibýt stovky dalších, zatím ale dochází spíš k jejich úbytku a dokončovat nové se příliš nedaří.

Čistší ovzduší, výrazný pokles emisí oxidu uhličitého, sezonní výpomoc pro obnovitelné zdroje energie nebo zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla a elektřiny ve spojení s jejich nižší cenou. To jsou jednoznačné výhody využití zemního plynu, který se stane minimálně v následujících dvou dekádách hlavním palivem při dekarbonizaci energetiky v ČR.

Solární asociace protestuje proti přijetí další novely energetického zákona (Lex OZE III). Podle asociace poslanci schválili, i přes varování oborových asociací, likvidační návrh pro provozovatele obnovitelných zdrojů včetně škol, obcí či malých podniků. Sněmovna tak zasadila ránu rozvoji nových obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Zástupci statutárního města Brna a Tepláren Brno podepsali počátkem března strategické memorandum se společností ČEZ ESCO, které se týká spolupráce v sektoru moderní energetiky. Budou spolupracovat například na prověření možností energetické modernizace budov, energetického managementu, identifikace příležitostí projektů EPC a dalších možnostech snížení spotřeby energie.

Budovy ve vlastnictví státu získají jednodušší přístup k projektům energetických úspor se zárukou (EPC), které mohou veřejným rozpočtům do roku 2030 ušetřit nižší desítky miliard korun. Počítá s tím pozměňovací návrh k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, který připravilo Ministerstvo financí a načetl ho poslanec ODS Jiří Havránek. Se souhlasem ministerstva tak budou moci i organizační složky státu přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor.

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj schválila vláda zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nová legislativa přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE tzv. akceleračních oblastí.

Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky 2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.

Jak nastavit ekonomiku sdílení elektřiny? Jak společenství spravovat, a který software je k tomu nejvhodnější? Co dělat s tím, když obchodník s elektřinou chce sdílení penalizovat? To jsou jedny z klíčových otázek, které aktuálně řeší vznikající energetická společenství po celé České republice. Odpovědi na ně pomáhá hledat Platforma zakládání energetických společenství, která vznikla s podporou Ministerstva životního prostředí (MŽP) a propojuje úspěšné žadatele z výzvy Národního plánu obnovy.

Středočeský kraj získal za jeho strategický přístup k energetické účinnosti a opakované využití metody EPC již potřetí ocenění v soutěži o Nejlepší připravovaný EPC projekt.

V Evropě byly vloni uvedeny do provozu větrné elektrárny s výkonem 16,4 gigawattů (GW). To odpovídá výkonu čtrnácti temelínských bloků. Celkový výkon větrných turbín už dosáhl 285 GW. Vítr tak pokrývá 20 % roční spotřeby elektřiny v Evropě, ovšem v Česku je to pouze 1 %.

Eurostat (statistický úřad Evropské komise) zveřejnil aktualizované pokyny za rok 2023 k zaznamenávání smluv o energetické náročnosti v účtech vládních institucí. V roce 2023 se obnovitelné zdroje energie podílely na hrubé spotřebě elektřiny v EU 45,3 %, což představuje výrazný nárůst o 4,1 procentního bodu oproti roku 2022.

Baterie v ostravských Vítkovicích, která byla loni při zahájení provozu nejvýkonnějším zařízením tohoto typu v České republice, úspěšně plní už rok své úkoly v transformující se české energetice. Akumulační systém o výkonu 10 MW pracuje ve vazbě s plynovými kogeneracemi zmodernizovaného Energocentra a pomáhá se stabilizací sítě i se zajištěním požadovaných parametrů elektřiny.

Společným zájmem zemědělců a obcí je udržení života na venkově. Jejich spolupráce dává smysl nejen v zaměstnanosti, podpoře kulturního života, ale také v energetice.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček přišel s návrhem zákazu instalace tzv. „mařičů“ elektřiny. Jde o zařízení, která přeměňují přebytečnou elektřinu na teplo bez dalšího užitečného využití. Návrh je součástí pozměňovacího návrhu k energetickému zákonu, takzvaného Lex plyn, který již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Právě vydaná publikace expertní skupiny Frank Bold přináší stručné a praktické shrnutí pravidel ekonomiky sdílení elektřiny. Aktivní zákazníci a energetická společenství i ti, kteří o sdílení teprve uvažují, se z ní dozvědí, jak nastavit sdílení elektřiny tak, aby maximálně ušetřili.

Komunitní energetika či energetické renovace domů přináší výhody pro domácnosti i obce spojené s alespoň částečnou energetickou nezávislostí a ochranou před vysokými výdaji za energie. Klíčovým faktorem pro správné rozhodnutí jsou objektivní informace o přínosech a možnostech jednotlivých řešení. Právě to přináší obyvatelům a vedením obcí z Jihomoravského kraje regionální série akcí Pro moderní Česko.

Energetický regulační úřad (ERÚ) loni řešil téměř čtyři tisíce žádostí o licenci, jen pětina jich však byla podána bez chyb. Počet žádostí v posledních letech rychle rostl. Zatímco v roce 2019 přijal ERÚ 2000 žádostí, o pět let později, v loňském roce, už to bylo 3900.

Vzrůstající význam distribuční složky u cen elektřiny výrazně pociťují obce, města, ale i firmy a Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ), které mají špatně dimenzované jističe. Ačkoliv se uchýlily k energetickým úsporám, ne vždy vyměnily také jističe. Ve finále to pro větší obce či městské části může znamenat zbytečné náklady v řádech statisíců korun.

Aktuální vývoj ohledně problematiky maření elektřiny je důsledkem dlouhodobě chybějící legislativy v oblasti akumulace a nedostatečné transpozice evropského designu trhu do českého právního rámce. Na problematickou situaci dlouhodobě upozorňují energetičtí experti, včetně Sdružení pro agregaci flexibility (SAF), fungující v rámci Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Během následujících pěti let projde české teplárenství zásadní proměnou. Budovy pak ovlivní nové výzvy spojené s renovační vlnou a nástupem nových technologií umožňujících jejich aktivní roli na energetickém trhu. Svaz moderní energetiky proto posílí právě v oblastech teplárenství a budov nově formovanými divizemi, které vytvoří transformační strategické plány pro úspěšné zvládnutí dekarbonizace v obou sektorech.

Energetická síť se v okamžicích přebytku z obnovitelných zdrojů dostává do situace, kdy je cena elektřiny záporná a dodavatelé musí paradoxně za vyrobenou elektřinu platit. Tomu se předchází instalací tzv. mařičů energie, což je v podstatě obří fén, který nadbytečnou energii mění v teplo a vypouští ho do ovzduší (viz Dotační kolečko se uzavírá).

Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to, aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.

Česká republika vykročila před rokem na cestu sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. V prosinci 2023 vzniklo podle novely energetického zákona LEX OZE II Elektroenergetické datové centrum (EDC). Po dvanácti měsících s ním má uzavřenou smlouvu již více než 13 tisíc účastníků sdílení, kteří si mezi sebou nasdíleli 1059,49 MWh elektřiny.

Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.

Masivní dotační podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) je dostatečně známá. Vychází z dlouhodobé Zelené dohody, kterou schválily členské státy Evropské unie s cílem dekarbonizovat do roku 2050 území našeho světadílu a zachránit tak planetu před oteplováním, vlivem klimatických změn.

Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií. Předpokládá to vládní novela atomového zákona, kterou přijala Poslanecká sněmovna.

Vládní Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky počítá s tím, že Česko z případného blackoutu vytáhnou uhelné elektrárny. Jejich provoz však emisní povolenky ukončí v nejbližších letech. A náhrada za ně bude až po roce 2030.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost. Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále emise. Jako přechodný zdroj energie bude v sektoru výroby elektřiny a tepla sloužit plyn, který bude směrem k roku 2050 nahradí OZE a nízkoemisní plyny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost.

Fungování energetických společenství založených na využívání obnovitelných zdrojů energie a sdílení elektřiny není z ekonomického hlediska přímočaré. Výroba i spotřeba stejně jako cena elektřiny se mění v čase, a je to pouze jedna z řady proměnných, které určují návratnost počáteční investice i chodu společenství. Do spletitého systému úvah a propočtů mohli počátkem prosince nahlédnout účastníci dalšího pracovního setkání pořádaného platformou Chytré město a investor.

Problém, kterému čelíme, je mnohem komplexnější než „jen“ Green Deal. Ve skutečnosti Green Deal je jen jednou z mnoha metod přestavby společnosti. Green Deal je však beze sporu pro veřejnost nejviditelnější špičkou ledovce. Dokonce dnes drtivá většina lidí ztotožňuje současné problémy naší civilizace právě s Green Dealem, ačkoliv správnější by bylo poukazovat na nutnost odmítnutí celé ideologie ESG. Green Deal je jen jedním z mnoha chapadel této chobotnice.

Počet skupin sdílejících elektřinu v České republice překonal v listopadu hranici pěti tisíc. Největší zastoupení má mezi nimi podle Elektroenergetického datového centra (EDC) sdílení v režimu tzv. aktivního zákazníka (5060), následuje 252 bytových domů a dvě energetická společenství sdružující až tisíc registrovaných subjektů. Celkový počet registrací u EDC přesáhl ke konci listopadu hranici třinácti tisíc.

Pro vývoj ceny tepla bude v roce 2025 opět rozhodovat, z jakého paliva se teplo vyrábí. Teplo z uhlí zdraží v jednotkách procent, zatímco teplo z plynu může obdobným rozdílem v některých lokalitách zlevnit. Teplo z uhlí zůstane přesto v průměru levnější než ze zemního plynu. Ceny tepla z biomasy výrazně vzrostou kvůli nečinnosti vlády, která dosud neschválila vyplácení podpory na příští rok.

Téma malých modulárních reaktorů (SMR) získává stále větší pozornost. Jejich výstavba vyžaduje aktivní zapojení státu a spolupráci všech relevantních institucí, včetně územních samospráv. Strategické partnerství ČEZ a Rolls-Royce SMR (podpis dohody 29. října 2024) otevírá nové příležitosti pro českou energetiku i zapojení domácích firem. Tento projekt díky multiplikačnímu efektu může přispět k růstu HDP ČR o 1000 až 3000 miliard Kč do roku 2050 a vytvořit přibližně 8000 pracovních míst.

Připravit energeticko-klimatické plány je zásadní výzvou, před kterou stojí kraje, města a obce v České republice. Bez nich by totiž nešlo plnit cíle směrnice o energetické účinnosti Evropské unie. Ta požaduje snížení celkové konečné spotřeby energie veřejného sektoru o 1,9 % ročně oproti roku 2021. Tato povinnost nyní platí i pro velká města a postupně se rozšíří na všechna ostatní.

Klíčem k rozvoji komunitní energetiky, tedy společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů, jsou energetická společenství. Jejich vznik podporuje Ministerstvo životního prostředí, k 19. listopadu 2024 rozhodlo o poskytnutí dotace pro 55 projektů s celkovou alokací 98,7 milionů korun. Pro sdílení dobré praxe vznikla také společná platforma.

Analýza energetického think tanku Ember zjistila, že akcelerace využití bateriových systémů v EU by mohla do roku 2030 nahradit fosilní paliva v hodnotě 9 miliard EUR ročně. V roce 2024 by větrná a solární energie mohla pokrýt 30 % poptávky po elektřině v EU, což překonává podíl fosilních paliv.

Další z pravidelných jednání o posílení kapacity energetické sítě na Králicku se uskutečnilo v pátek 8. listopadu v Králíkách za účasti zástupců společnost ČEZ Distribuce, starostů obcí v regionu a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Společnost ČEZ Distribuce plánuje v oblasti Králík na Orlickoústecku výstavbu nových vedení vysokého napětí, nové transformovny Králíky a řadu dalších navazujících energetických staveb.

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1000 miliard (bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) zaregistrovalo za první tři měsíce od zahájení sdílení elektřiny v České republice 5120 výroben a 5508 odběrných míst. Počet uzavřených smluv s EDC překonal ke konci října hranici 10 000 a objem sdílené elektřiny přesáhnul 320 MWh.

Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy dlouhodobě hledá úspory v energetice a pomáhá naplňovat Klimatický plán hl. m. Prahy. Na základě rozhodnutí primátora Bohuslava Svobody pravidelně pořádá meetingy se zástupci městských částí, kterým pomáhá s úsporami. Na posledním meetingu se řešilo například téma úspor při rekonstrukci památkových objektů v centru města. Pro ty se nyní připravuje obecná metodika, která má urychlit povolovací procesy.

Meziresortní skupina pod vedením Ministerstva zdravotnictví představila podrobnou metodiku k projektům energetických úspor EPC, které mohou českému zdravotnickému systému ušetřit miliardy korun na energiích. Dokument vytvořil tým složený ze zástupců resortu zdravotnictví, ministerstev financí a životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Dokument přináší ucelený pohled na EPC projekty a představuje strukturovaný návod, jak co nejefektivněji úspory v nemocnicích zavádět.

Financování úsporných projektů metodou EPC využívá jen zlomek krajů. V celé České republice projde renovací související s energetickou úsporou pouhé 1 % budov ročně. To je podle Ministerstva životního prostředí i s ohledem na evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030 nedostatečné tempo. Výjimkou je Pardubický kraj, který renovuje veřejné budovy metodou EPC dlouhodobě.

Aktuální analýza energetického think tanku Ember zjistila, že pokud by státy EU akcelerovaly podmínky pro využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny, mohly by od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě 9 miliard eur ročně. Svaz moderní energetiky komentuje výzvy baterií pro českou energetiku.

Projekty EPC, tedy projekty se zaručenou úsporou energie, jsou v Česku na vzestupu. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb se v posledním roce realizace dočkalo 30 EPC projektů za 2 miliardy korun. Jen v roce 2023 ušetřily tyto projekty krajům, městům a obcím 400 milionů korun.

Tento týden se nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček zúčastnil pracovního jednání s diskuzí k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Setkání v Třebíči se účastnili také hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, senátorka Hana Žáková, starosta Třebíče Pavel Pacal, Tomáš Pleskač, člen představenstva společnosti ČEZ nebo předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš.