Archiv článků (rubrika Energetika)
Pro připojení vyššího podílu obnovitelných zdrojů je vedle budování
energetické infrastruktury potřeba upravit legislativu a zavést nová opatření,
která umožní více využít kapacity sítí. Vyplývá to ze studie poradenské
společnosti EGU zpracované pro Hnutí Duha, která analyzuje možnosti zlepšení
integrace fotovoltaických a větrných elektráren do české elektrizační soustavy.
Česko čeká energetická výzva. Plánované odstavení uhelných elektráren může
bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Uhlí nyní pokrývá
40 % čisté výroby, a jeho úbytek podle ČEPS povede k nutnosti dovozu. Bez
náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a
to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla
až na 58 TWh. Výroba elektřiny dosáhla nejnižších hodnot od roku 2000, celkem
74 TWh.
Odměrná místa elektřiny, která mají současně fotovoltaické zdroje připojené
do energetické sítě, musí podle nové legislativy mít od 1. července dva kódy
EAN. To je celosvětově standardizovaný čárový kód vyznačený na většině
obchodních produktů. V energetice jde o spotřební a výrobní EAN kódy
instalovaných fotovoltaik, přičemž za výrobní EAN kód musí mít majitel
zajištěnou odpovědnost za odchylku.
Český energo startup Delta Green zprovoznil platformu, která umožňuje domácnostem
zapojit se do služeb výkonové rovnováhy (SVR). Domácnosti podle potřeb sítě
v krátkých časových intervalech dodávají nebo odebírají elektřinu, což jim
může výrazně snížit náklady na energie.
Malých vodních elektráren je v Česku v provozu necelých 1400. Ročně
vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin, což odpovídá celkové roční spotřebě
elektřiny v Karlovarském kraji. Nových elektráren by mohly přibýt stovky
dalších, zatím ale dochází spíš k jejich úbytku a dokončovat nové se
příliš nedaří.
Čistší ovzduší, výrazný pokles emisí oxidu uhličitého, sezonní výpomoc pro
obnovitelné zdroje energie nebo zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla a
elektřiny ve spojení s jejich nižší cenou. To jsou jednoznačné výhody
využití zemního plynu, který se stane minimálně v následujících dvou
dekádách hlavním palivem při dekarbonizaci energetiky v ČR.
Solární asociace protestuje proti přijetí další novely energetického zákona
(Lex OZE III). Podle asociace poslanci schválili, i přes varování oborových
asociací, likvidační návrh pro provozovatele obnovitelných zdrojů včetně škol,
obcí či malých podniků. Sněmovna tak zasadila ránu rozvoji nových obnovitelných
zdrojů energie (OZE).
Zástupci statutárního města Brna a Tepláren Brno podepsali počátkem března
strategické memorandum se společností ČEZ ESCO, které se týká spolupráce
v sektoru moderní energetiky. Budou spolupracovat například na prověření
možností energetické modernizace budov, energetického managementu, identifikace
příležitostí projektů EPC a dalších možnostech snížení spotřeby energie.
Budovy ve vlastnictví státu získají jednodušší přístup k projektům
energetických úspor se zárukou (EPC), které mohou veřejným rozpočtům do roku 2030
ušetřit nižší desítky miliard korun. Počítá s tím pozměňovací návrh
k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, který připravilo
Ministerstvo financí a načetl ho poslanec ODS Jiří Havránek. Se souhlasem
ministerstva tak budou moci i organizační složky státu přijímat dodavatelské
úvěry na projekty energetických úspor.
Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj schválila vláda zákon
o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nová legislativa
přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a
větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení
využívání OZE tzv. akceleračních oblastí.
Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční
setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky
2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém
vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam
teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.
Jak nastavit ekonomiku sdílení elektřiny? Jak společenství spravovat, a který
software je k tomu nejvhodnější? Co dělat s tím, když obchodník
s elektřinou chce sdílení penalizovat? To jsou jedny z klíčových otázek,
které aktuálně řeší vznikající energetická společenství po celé České
republice. Odpovědi na ně pomáhá hledat Platforma zakládání energetických
společenství, která vznikla s podporou Ministerstva životního prostředí (MŽP)
a propojuje úspěšné žadatele z výzvy Národního plánu obnovy.
Středočeský kraj získal za jeho strategický přístup k energetické
účinnosti a opakované využití metody EPC již potřetí ocenění v soutěži
o Nejlepší připravovaný EPC projekt.
V Evropě byly vloni uvedeny do provozu větrné elektrárny s výkonem
16,4 gigawattů (GW). To odpovídá výkonu čtrnácti temelínských bloků.
Celkový výkon větrných turbín už dosáhl 285 GW. Vítr tak pokrývá 20 %
roční spotřeby elektřiny v Evropě, ovšem v Česku je to pouze 1 %.
Eurostat (statistický úřad Evropské komise) zveřejnil aktualizované pokyny za rok
2023 k zaznamenávání smluv o energetické náročnosti v účtech
vládních institucí. V roce 2023 se obnovitelné zdroje energie podílely na hrubé
spotřebě elektřiny v EU 45,3 %, což představuje výrazný nárůst
o 4,1 procentního bodu oproti roku 2022.
Baterie v ostravských Vítkovicích, která byla loni při zahájení provozu
nejvýkonnějším zařízením tohoto typu v České republice, úspěšně plní
už rok své úkoly v transformující se české energetice. Akumulační systém
o výkonu 10 MW pracuje ve vazbě s plynovými kogeneracemi
zmodernizovaného Energocentra a pomáhá se stabilizací sítě i se zajištěním
požadovaných parametrů elektřiny.
Společným zájmem zemědělců a obcí je udržení života na venkově. Jejich
spolupráce dává smysl nejen v zaměstnanosti, podpoře kulturního života, ale
také v energetice.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček přišel s návrhem zákazu instalace
tzv. „mařičů“ elektřiny. Jde o zařízení, která přeměňují
přebytečnou elektřinu na teplo bez dalšího užitečného využití. Návrh je
součástí pozměňovacího návrhu k energetickému zákonu, takzvaného Lex plyn,
který již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Právě vydaná publikace expertní skupiny Frank Bold přináší stručné a
praktické shrnutí pravidel ekonomiky sdílení elektřiny. Aktivní zákazníci a
energetická společenství i ti, kteří o sdílení teprve uvažují, se
z ní dozvědí, jak nastavit sdílení elektřiny tak, aby maximálně ušetřili.
Komunitní energetika či energetické renovace domů přináší výhody pro
domácnosti i obce spojené s alespoň částečnou energetickou nezávislostí
a ochranou před vysokými výdaji za energie. Klíčovým faktorem pro správné
rozhodnutí jsou objektivní informace o přínosech a možnostech jednotlivých
řešení. Právě to přináší obyvatelům a vedením obcí z Jihomoravského
kraje regionální série akcí Pro moderní Česko.
Energetický regulační úřad (ERÚ) loni řešil téměř čtyři tisíce žádostí
o licenci, jen pětina jich však byla podána bez chyb. Počet žádostí
v posledních letech rychle rostl. Zatímco v roce 2019 přijal ERÚ
2000 žádostí, o pět let později, v loňském roce, už to bylo 3900.
Vzrůstající význam distribuční složky u cen elektřiny výrazně pociťují
obce, města, ale i firmy a Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ), které
mají špatně dimenzované jističe. Ačkoliv se uchýlily k energetickým
úsporám, ne vždy vyměnily také jističe. Ve finále to pro větší obce či
městské části může znamenat zbytečné náklady v řádech statisíců korun.
Aktuální vývoj ohledně problematiky
maření
elektřiny je důsledkem dlouhodobě chybějící legislativy v oblasti akumulace
a nedostatečné transpozice evropského designu trhu do českého právního rámce. Na
problematickou situaci dlouhodobě upozorňují energetičtí experti, včetně Sdružení
pro agregaci flexibility (SAF), fungující v rámci Asociace pro akumulaci energie
AKU-BAT.
Během následujících pěti let projde české teplárenství zásadní proměnou.
Budovy pak ovlivní nové výzvy spojené s renovační vlnou a nástupem nových
technologií umožňujících jejich aktivní roli na energetickém trhu. Svaz moderní
energetiky proto posílí právě v oblastech teplárenství a budov nově
formovanými divizemi, které vytvoří transformační strategické plány pro
úspěšné zvládnutí dekarbonizace v obou sektorech.
Energetická síť se v okamžicích přebytku z obnovitelných zdrojů
dostává do situace, kdy je cena elektřiny záporná a dodavatelé musí paradoxně za
vyrobenou elektřinu platit. Tomu se předchází instalací tzv. mařičů energie, což
je v podstatě obří fén, který nadbytečnou energii mění v teplo a
vypouští ho do ovzduší (viz
Dotační kolečko se uzavírá).
Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné
koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to,
aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.
Česká republika vykročila před rokem na cestu sdílení elektřiny v rámci
komunitní energetiky. V prosinci 2023 vzniklo podle novely energetického zákona
LEX OZE II Elektroenergetické datové centrum (EDC). Po dvanácti měsících
s ním má uzavřenou smlouvu již více než 13 tisíc účastníků sdílení,
kteří si mezi sebou nasdíleli 1059,49 MWh elektřiny.
Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a
zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad
100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro
realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické
bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.
Masivní dotační podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) je dostatečně
známá. Vychází z dlouhodobé Zelené dohody, kterou schválily členské státy
Evropské unie s cílem dekarbonizovat do roku 2050 území našeho světadílu a
zachránit tak planetu před oteplováním, vlivem klimatických změn.
Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních
reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by
také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií. Předpokládá
to vládní novela atomového zákona, kterou přijala Poslanecká sněmovna.
Vládní Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky počítá
s tím, že Česko z případného blackoutu vytáhnou uhelné elektrárny.
Jejich provoz však emisní povolenky ukončí v nejbližších letech.
A náhrada za ně bude až po roce 2030.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci
s Ministerstvem životního prostředí (MŽP)
Vnitrostátní plán České republiky
v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího
vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků
do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a
environmentální udržitelnost. Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby
elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále
emise. Jako přechodný zdroj energie bude v sektoru výroby elektřiny a tepla
sloužit plyn, který bude směrem k roku 2050 nahradí OZE a nízkoemisní plyny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci
s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky
v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje
českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku
2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a
environmentální udržitelnost.
Fungování energetických společenství založených na využívání obnovitelných
zdrojů energie a sdílení elektřiny není z ekonomického hlediska přímočaré.
Výroba i spotřeba stejně jako cena elektřiny se mění v čase, a je to
pouze jedna z řady proměnných, které určují návratnost počáteční investice
i chodu společenství. Do spletitého systému úvah a propočtů mohli počátkem
prosince nahlédnout účastníci dalšího pracovního setkání pořádaného platformou
Chytré město a investor.
Problém, kterému čelíme, je mnohem komplexnější než „jen“ Green Deal. Ve
skutečnosti Green Deal je jen jednou z mnoha metod přestavby společnosti. Green
Deal je však beze sporu pro veřejnost nejviditelnější špičkou ledovce. Dokonce dnes
drtivá většina lidí ztotožňuje současné problémy naší civilizace právě
s Green Dealem, ačkoliv správnější by bylo poukazovat na nutnost odmítnutí
celé ideologie ESG. Green Deal je jen jedním z mnoha chapadel této chobotnice.
Počet skupin sdílejících elektřinu v České republice překonal
v listopadu hranici pěti tisíc. Největší zastoupení má mezi nimi podle
Elektroenergetického datového centra (EDC) sdílení v režimu tzv. aktivního
zákazníka (5060), následuje 252 bytových domů a dvě energetická společenství
sdružující až tisíc registrovaných subjektů. Celkový počet registrací u EDC
přesáhl ke konci listopadu hranici třinácti tisíc.
Pro vývoj ceny tepla bude v roce 2025 opět rozhodovat, z jakého paliva se
teplo vyrábí. Teplo z uhlí zdraží v jednotkách procent, zatímco teplo
z plynu může obdobným rozdílem v některých lokalitách zlevnit. Teplo
z uhlí zůstane přesto v průměru levnější než ze zemního plynu. Ceny
tepla z biomasy výrazně vzrostou kvůli nečinnosti vlády, která dosud
neschválila vyplácení podpory na příští rok.
Téma malých modulárních reaktorů (SMR) získává stále větší pozornost.
Jejich výstavba vyžaduje aktivní zapojení státu a spolupráci všech relevantních
institucí, včetně územních samospráv. Strategické partnerství ČEZ a Rolls-Royce
SMR (podpis dohody 29. října 2024) otevírá nové příležitosti pro českou
energetiku i zapojení domácích firem. Tento projekt díky multiplikačnímu efektu
může přispět k růstu HDP ČR o 1000 až 3000 miliard Kč do roku 2050
a vytvořit přibližně 8000 pracovních míst.
Připravit energeticko-klimatické plány je zásadní výzvou, před kterou stojí
kraje, města a obce v České republice. Bez nich by totiž nešlo plnit cíle
směrnice o energetické účinnosti Evropské unie. Ta požaduje snížení celkové
konečné spotřeby energie veřejného sektoru o 1,9 % ročně oproti roku
2021. Tato povinnost nyní platí i pro velká města a postupně se rozšíří na
všechna ostatní.
Klíčem k rozvoji komunitní energetiky, tedy společné výrobě a sdílení
elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů, jsou
energetická společenství. Jejich vznik podporuje Ministerstvo životního prostředí,
k 19. listopadu 2024 rozhodlo o poskytnutí dotace pro 55 projektů
s celkovou alokací 98,7 milionů korun. Pro sdílení dobré praxe vznikla
také společná platforma.
Analýza energetického think tanku Ember zjistila, že akcelerace využití
bateriových systémů v EU by mohla do roku 2030 nahradit fosilní paliva
v hodnotě 9 miliard EUR ročně. V roce 2024 by větrná a solární
energie mohla pokrýt 30 % poptávky po elektřině v EU, což překonává
podíl fosilních paliv.
Další z pravidelných jednání o posílení kapacity energetické sítě
na Králicku se uskutečnilo v pátek 8. listopadu v Králíkách za
účasti zástupců společnost ČEZ Distribuce, starostů obcí v regionu a hejtmana
Pardubického kraje Martina Netolického. Společnost ČEZ Distribuce plánuje
v oblasti Králík na Orlickoústecku výstavbu nových vedení vysokého napětí,
nové transformovny Králíky a řadu dalších navazujících energetických staveb.
Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1000 miliard
(bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své.
Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co
nejefektivněji a za rozumných podmínek.
Elektroenergetické datové centrum (EDC) zaregistrovalo za první tři měsíce od
zahájení sdílení elektřiny v České republice 5120 výroben a
5508 odběrných míst. Počet uzavřených smluv s EDC překonal ke konci
října hranici 10 000 a objem sdílené elektřiny přesáhnul 320 MWh.
Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy dlouhodobě
hledá úspory v energetice a pomáhá naplňovat Klimatický plán
hl. m. Prahy. Na základě rozhodnutí primátora Bohuslava Svobody pravidelně
pořádá meetingy se zástupci městských částí, kterým pomáhá s úsporami.
Na posledním meetingu se řešilo například téma úspor při rekonstrukci
památkových objektů v centru města. Pro ty se nyní připravuje obecná metodika,
která má urychlit povolovací procesy.
Meziresortní skupina pod vedením Ministerstva zdravotnictví představila podrobnou
metodiku k projektům energetických úspor EPC, které mohou českému
zdravotnickému systému ušetřit miliardy korun na energiích. Dokument vytvořil tým
složený ze zástupců resortu zdravotnictví, ministerstev financí a životního
prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů
energetických služeb (APES). Dokument přináší ucelený pohled na EPC projekty a
představuje strukturovaný návod, jak co nejefektivněji úspory v nemocnicích
zavádět.
Financování úsporných projektů metodou EPC využívá jen zlomek krajů.
V celé České republice projde renovací související s energetickou úsporou
pouhé 1 % budov ročně. To je podle Ministerstva životního prostředí
i s ohledem na evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030
nedostatečné tempo. Výjimkou je Pardubický kraj, který renovuje veřejné budovy
metodou EPC dlouhodobě.
Aktuální analýza energetického think tanku Ember zjistila, že pokud by státy EU
akcelerovaly podmínky pro využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny,
mohly by od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě
9 miliard eur ročně. Svaz moderní energetiky komentuje výzvy baterií pro českou
energetiku.
Projekty EPC, tedy projekty se zaručenou úsporou energie, jsou v Česku na
vzestupu. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb se v posledním roce
realizace dočkalo 30 EPC projektů za 2 miliardy korun. Jen v roce 2023
ušetřily tyto projekty krajům, městům a obcím 400 milionů korun.
Tento týden se nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček zúčastnil
pracovního jednání s diskuzí k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.
Setkání v Třebíči se účastnili také hejtman Kraje Vysočina Vítězslav
Schrek, senátorka Hana Žáková, starosta Třebíče Pavel Pacal, Tomáš Pleskač,
člen představenstva společnosti ČEZ nebo předseda Energetického Třebíčska
Vítězslav Jonáš.