Archiv článků (rubrika Energetika)

Úspora z hlediska spotřeby ze sítě na jedné straně a možný růst poplatků za distribuci na straně druhé. To je podle odborníků jeden z očekávaných jevů spojených s rozvojem komunitní energetiky po jejím ukotvení v české legislativě. Pro fungování energetických společenství totiž bude nutný vznik datového centra. Potřebné bude také posílení tuzemské sítě, která aktuálně kvůli růstu počtu fotovoltaik čelí vysoké zátěži. Tyto výdaje se tak podle expertů přesunou na samotné spotřebitele.

Na začátku roku 2022 byly zahájeny přípravné práce k centrálnímu nákupu elektrické energie na komoditní burze pro roky 2023 a 2024. Do nákupu byly tradičně zařazeny organizace Karlovarského kraje, také obce a jejich organizace, které projevily zájem.

Jak se mohou obce lépe připravit na energetické krize nebo vysoké ceny energií? Cestou k tomu, čelit jim efektivně, je komunální řešení energetiky. Díky ní se mohou velká města i menší obce stát energeticky soběstačnějšími a odolnějšími. Jak naplánovat a realizovat projekt fotovoltaické elektrárny v obci, poradí zájemcům nový online nástroj Energie pro města od expertní skupiny Frank Bold.

Svaz města a obcí ČR vás zve na první ročník konference zabývající se energetikou, která proběhne na podzim 12.–13. října 2023 v Kongresovém centru Praha. Jednou z největších výzev, kterým čelí společnost, je právě výroba dostatečného množství energie. Jak se na to mají obce a města připravit? Konference se bude věnovat aktuálním trendům jako sdílení elektřiny v praxi, tvorbě strategií a energetických koncepcí či legislativnímu rámci. Chybět nebudou ani „best practices“.

Díky redakčnímu zpoždění v tištěných novinách vyšly některým aktivistům, ale i vědcům texty a rozhovory o extrémním suchu v době, kdy prší a meteorologové varují před vytrvalým deštěm. Ostatně, stalo se to už v loňském roce, kdy velkou pražskou open air konferenci o suchu vypláchl déšť. Demagogičtí prosazovatelé záchrany klimatu ale drze tvrdí, vidíte, nejprve horko a pak prší, změna klimatu je tady!

SMS ČR vítá, že se Poslanecká sněmovna začíná po předchozím schválení vládou zabývat mimořádně důležitou novelou energetického zákona, známou jako LEX OZE II. Právní úprava, která má zpoždění už více jak dva roky, je zásadní pro rozvoj komunitní energetiky a posílení energetické soběstačnosti nejen obcí, ale celé země.

Energetický trh je stále velmi opatrný vůči výkyvům či nenadálým událostem. Důkazem je i nedávný nárůst cen plynu kvůli hrozbě stávky v australských LNG terminálech. Oproti loňsku však trh v létě vykazuje i dva odlišné rysy. Firmy a obce nyní mnohem častěji uzavírají nové smlouvy na dodávky energií, výrazně roste také poptávka po kombinaci fixace ceny na zimu se spotovým produktem na jaro a léto. Současnou optikou se jedná o ideální řešení i vzhledem k očekávanému podzimnímu růstu cen energií, popisuje ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Růst obliby fotovoltaiky je tak vysoký, že pokud by se realizovaly všechny vydané smlouvy o připojení pro FVE, znamenalo by to téměř dvojnásobné zatížení přenosové soustavy oproti současnému stavu ve špičce. Pro stabilitu sítě to znamená velké riziko.

Ministerstvo životního prostředí připravuje kroky, kterými odblokuje rozvoj větrných elektráren. Na tiskové konferenci pořádané u větrné elektrárny ve Václavicích (Hrádek nad Nisou) v Libereckém kraji to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

S aktivním zájmem sleduji nedávný vývoj připravované novely LEX OZE II. Návrh se nyní soustředí spíše na aktivního zákazníka (nakupujícího, který ví, co poptává, a cíleně žádá konkrétní produkt) než na společenství, a tak přináší určité změny.

Přinášíme pozoruhodný článek hlavního ekonoma České spořitelny, který byl publikován na webu kurzy.cz a vychází z amerických pramenů. Je to text k zamyšlení nejenom nad samotným problémem ceny energií, ale měl by vést i k úvaze, zda nastolená cesta urychleného masového nasazování obnovitelných zdrojů za každou cenu, je opravdu promyšlené a odpovědné řešení.

Sdružení místních samospráv ČR eviduje zájem již více jak 130 obcí a jejich příspěvkových organizací o společný nákup elektrické energie, případně plynu na Českomoravské komoditní burze Kladno. Prostřednictvím aukce získají obce výhodnější podmínky než při samostatném nákupu.

V souladu s evropskou linií Zelené dohody u nás rychle roste zavádění obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren. Velká publicita tohoto trendu mnohdy potlačuje rozumné připomínky, které by měly být respektovány. Česká republika se nesmí v zajetí klimatické ideologie nechat vmanévrovat do trvalého deficitu a drahoty energie. Toto poselství zaznělo na květnovém vystoupení zástupců spolku Realistická energetika ekologie.

V České republice je 99 obcí, kterým se nyní vyplatí uvažovat o výstavbě větrných elektráren. Takový je výsledek analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, která mapovala technický potenciál výroby elektřiny z větru v rámci očekávaného rozvoje komunitní energetiky.

Zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje v prvním pololetí dál rostl, ukazují čerstvá data z programu Nová zelená úsporám. Počet žádostí o dotaci na tepelná čerpadla narostl meziročně o 10 %, na fototermické systémy o 70 % a o fotovoltaiku dokonce na víc než dvojnásobek (+109 %) – viz tabulka. Budoucí zájem o tepelná čerpadla však mohou zkomplikovat nová pravidla Nové zelené úsporám a odklady v kotlíkových dotacích. Zájem o fotovoltaiku ze strany bytových domů zase sráží nejednotnost přístupu stavebních úřadů, kde je potřebné metodické vedení Ministerstva pro místní rozvoj, varují zástupci obnovitelných zdrojů.

Společnost ČEZ Distribuce přijala za letošních šest měsíců 35,5 tisíc žádostí o připojení výroben a připojila k síti 27 628 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 298 MW. Z valné většiny se jednalo o střešní instalace na rodinných domech, cca 95 procent žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí. Pro srovnání za celý loňský rok energetici ČEZ připojili do sítě 21 325 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkone 188 MW.

Fotovoltaické elektrárny představují klíčový prvek při přechodu na čistou a udržitelnou energetiku. V České republice, stejně jako jinde ve světě, jsme v posledních letech zaznamenali významný růst instalace těchto solárních zařízení. Podívejme se na historii fotovoltaických elektráren v ČR, jak se technologie vyvíjela a jaký vliv měly na energetickou transformaci země.

Vláda schválila novelu energetického zákona (Lex OZE II), která bude projednávána v Parlamentu a má přinést zásadní novinky – sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. O tom, jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat hovořil náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák v pořadu „Ptám se já“ prezentovaném na webu Seznam Zprávy. Problematika se úzce dotýká zájmů obcí a měst, proto některé pasáže uvádíme ve zkráceném znění.

Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého svého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům se snadnou identifikací míst, která jsou vzhledem ke svým podmínkám vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Podobné projekty jsou vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o udržitelnost mezi kraji i městy stále populárnější. V minulosti si různé typy analýz oslunění nechalo zhotovit například Brno, Kladno či Jihočeský kraj.

Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí. Pod tímto titulkem publikoval na webu kurzy.cz aktuální poznámku k energetické situaci hlavní ekonom Trinity Bank.

Jste správce objektu v majetku obce, sociálních služeb nebo školy? Víte jak správně – z pohledu spotřeb energií – řídit vytápění, větrání, chlazení, osvětlení, provoz kuchyní a další žrouty energie ve vašem objektu, tak aby byla spotřeba co nejnižší? Víte, že správným nastavením jednotlivých systémů TZB (tedy vytápění, větrání chlazení) lze ušetřit cca 10 % nákladů za energie, bez nutnosti investičních opatření?

Rozvoj obnovitelných zdrojů je jedním ze třech pilířů, který České republice zajistí bezemisní a energetickou soběstačnost. Do roku 2030 k tomu má Česko dostatek financí z Modernizačního fondu. Investice do energetické transformace jsou nezbytné k tomu, aby Česko udrželo svoji konkurenceschopnost, ke které potřebuje levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Dosud ovšem neumíme tyto peníze dostatečně využívat. Hlavní bariérou v rozvoji OZE jsou složité povolovací procesy.

Přijetí pravidel pro vznik energetických komunit patří mezi nejočekávanější legislativní události v oblasti energetiky tohoto roku. Podtrhuje snahy Ministerstva průmyslu a obchodu o urychlení decentralizace a dekarbonizace energetiky v České republice. Novela energetického zákona Lex OZE II přinese nové příležitosti, ale i výzvy jak pro spotřebitele, tak pro výrobce elektřiny, ale také nové nároky na přenosovou a distribuční soustavu. Vyžádá si mimo jiné vznik Elektroenergetického datového centra, které je pro fungování komunitní energetiky nezbytné.

Nižší výdaje za elektřinu, zvýšení energetické nezávislosti i pozitivní vliv na životní prostředí. Vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vlastní vyrobené elektřiny mezi členy energetických společenství nebo mezi zákazníky.

Jak vyplývá z průzkumu Sdružení místních samospráv ČR, vlastní energetický zdroj plánuje v příštích třech letech stavět 60 procent obcí. Obce v České republice chtějí zvýšit svou energetickou soběstačnost a rozvíjet komunitní energetiku i využívání energetického managementu.

V sídle Kraje Vysočina se ve středu 7. 6. 2023 sešli zástupci samospráv, pracovníci městských a obecních úřadů, místních akčních skupin i podnikatelských subjektů u příležitosti konference na téma obnovitelných zdrojů energie.

Projekt Osvětlení za korunu, který se stal v posledních letech hitem hlavně v malých vesnicích i větších obcích, začínají využívat i města. Společnost ČEZ Energetické služby, dceřiná firma ČEZ ESCO, díky tomu vyměnila energeticky náročná svítidla veřejného osvětlení za moderní úsporná LED svítidla ve Všerubech na Plzeňsku nebo ve Zlatých Horách na Jesenicku, a to bez zatížení rozpočtu města. Veřejné osvětlení je v rozpočtech měst a obcí významnou položkou a jeho modernizace přináší v průměru 80procentní úspory. O projekt se teď proto zajímají radní i v dalších městech.

Zájem Čechů o výrobu energií z obnovitelných zdrojů roste. Spolu s tím se ale objevují nekalé praktiky některých dodavatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo desatero rad, na co si dát pozor při výběru dodavatele, jaké podmínky si vyjednat či jak postupovat, když dodavatelská firma neplní podmínky smlouvy.

Zástupci nejvýznamnějších firem Skupiny ČEZ představili více než stovce moravskoslezských starostů, místostarostů a městských energetiků své plány do dalších let. Mezi hlavní témata patřil malý modulární reaktor, který by mohl nahradit uhelné bloky dětmarovické elektrárny, budování větrných parků a fotovoltaických elektráren mimo jiné na Opavsku a Bruntálsku nebo digitalizace distribuční sítě. Řešily se také ceny elektřiny a úsporné programy, které ČEZ městům a obcím nabízí, především výstavba veřejného osvětlení nebo fotovoltaiky bez nutnosti vstupních nákladů na investice.

Královéhradecký kraj pokračuje v projektu centrálního shromažďování a zpracovávání informací o spotřebě energií v jeho nemovitostech. Cílem dílčího projektu tzv. dálkových odečtů je zefektivnění hospodaření s energiemi a také snížení rizika škod na majetku z důvodu havárií.

Jedním z nejčastějších podání na energetické zprostředkovatele, se kterými se aktuálně obracejí spotřebitelé na Energetický regulační úřad (ERÚ), je porušování zákazu podomního prodeje. Stížnosti na tento problém se kupí i na obcích. ERÚ proto ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR) připravuje informační kampaň cílenou kromě spotřebitelů také na zastupitele měst a obcí, jak mohou nájezdům tzv. energošmejdů zabránit.

Zkušenosti z provozu více než tisícovky veřejných budov, návrhy okamžitých úsporných opatření i investic do nových technologií a také šance zapojit se do tzv. komunitní energetiky. Zástupci krajského Moravskoslezského energetického centra (MEC) se v těchto týdnech setkávají s primátory a starosty měst a obcí Moravskoslezského kraje a informují je o možnostech, jak ušetřit na energiích. Vzniká Centrum veřejných energetiků.

V České republice bylo loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, které mají celkový výkon 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60 000. Novela energetického zákona, přijatá počátkem letošního roku, podmínky pro instalaci obnovitelných zdrojů energie ještě více uvolnila. Bezhlavá instalace obnovitelných zdrojů energie však může narušit statiku budov i zvýšit hlučnost.

Prostředky na financování programu na úsporná opatření pro domácnosti s nižšími příjmy Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) budou navýšeny z původních 1,5 miliardy na 6 miliard korun. Kromě zateplení mohou žadatelé od května nově získat 90 tisíc korun na pořízení termických nebo fotovoltaických systémů na ohřev vody, které jejich domácnostem pomohou ušetřit i více než 10 tisíc korun ročně.

Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu „vodíkových údolí“. V návaznosti na memorandum podepsali hejtmani také deklaraci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů.

Liberecký kraj se rozhodl na své půdě otevřít žhavé téma komunitní energetiky. Seminář pořádaný minulý týden krajskou Agenturou regionálního rozvoje ukázal cesty k novým projektům využívajícím potenciál této formy energetiky. Zároveň přinesl velké množství praktických poznatků, jak v regionu výhledově zefektivnit i zlevnit nakládání s energiemi.

Očekávaný rozvoj komunální energetiky přinese řadu problémů, které budou obce muset řešit. Jedním z nich bude připojení nových výroben elektrické energie k rozvodné síti. Z hlediska počtu budou nové výrobny většinou malé fotovoltaické elektrárny připojené v odběrných místech zákazníků na hladině nízkého napětí (NN). Z hlediska vyrobeného objemu však dominují projekty velkých zdrojů jak na hladině nízkého napětí, tak na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí (VN a VVN).

V rámci závazků, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu dojde v EU k dalšímu zpřísnění pravidel pro zvýšení energetické účinnosti. Evropská Komise vítá předběžnou dohodu, jíž bylo dosaženo v minulých dnech s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy a posílení směrnice EU o energetické účinnosti. Znovu se tak potvrzuje odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by mohla vyrůst největší solární elektrárna v Česku. Liberecký kraj si nechal zpracovat studii řešení na báňské univerzitě v Ostravě. Krajští zastupitelé dostali koncem února informaci o třech navržených variantách a pokračování přípravy další studií proveditelnosti přírodní verze návrhu. V této fázi s výstavbou nesouhlasí ani zástupci města Ralska.

Českobudějovické Výstaviště bude od 30. března do 1. dubna 2023 hostit veletrh URBATECH. Návštěvníci třídenní výstavy, určené jak pro samosprávu, tak pro širokou veřejnost, se mohou blíže seznámit mimo jiné s komunální technikou, nebo si například otestovat elektromobily. Dvoudenní odborná konference pro samosprávu pak bude zaměřená mimo jiné na hospodaření s vodou nebo energetickou soběstačnost.

Královéhradecký kraj zvažuje možnost vytvoření krajské komunity měst, obcí, podniků, bytových družstev i jednotlivých občanů, kteří by mezi sebou sdíleli elektřinu a zvýšili tak svou energetickou nezávislost. Kraj nechá připravit studii, která bude podkladem pro další kroky.

Ačkoliv je komunitní energetika vzhledem k cenám energií stále diskutovanějším tématem, její dynamičtější rozvoj u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla zejména dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie. Vedle fotovoltaiky by do budoucna mělo být možné efektivně naplnit potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Skupina ČEZ vybuduje v rámci své strategie Čistá Energie Zítřka do konce roku 2030 až 6000 MW nových obnovitelných zdrojů, v čele právě s fotovoltaickými elektrárnami. Vedle výstavby velkých fotovoltaických zdrojů chce ČEZ v této oblasti bezemisní energetiky podpořit nejen transformaci českého průmyslu, ale také veřejné správy a domácností směrem k úsporné ekonomice.

V současné době třetinu tepelných potřeb města Litovel zajišťují dvě oddělené soustavy zásobování teplem, ročně se jedná o více než 50 tisíc GJ tepla. Zdrojem energie je zemní plyn a i přesto, že asi polovina takto vyráběného tepla je efektivně vyráběna v plynových kogeneračních jednotkách, systém není schopen „absorbovat“ extrémní ceny plynu, čímž se celý provoz i ceny pro koncové zákazníky prodražují.

Až do konce března 2023 mohou obce v programu RES+ z Modernizačního fondu čerpat štědrou finanční podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky nekomerčních budov. Vlastní zelená energie pomůže v době rostoucích cen obecnímu rozpočtu a podpoří komunální energetickou soběstačnost. Podmínkou k získání dotace je spotřeba minimálně 80 % vyrobené elektrické energie přímo v obci. Podívejme se na modelový příklad, jak může takový efektivně nastavený projekt komunální fotovoltaiky vypadat.

Vysoké ceny energií významně zvyšují zájem o dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren. Jen za letošek Ministerstvo životního prostředí schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Klíčovou finanční pomoc na cestě k energetické soběstačnosti Česka hrají Modernizační fond, Národní plán obnovy a také zejména domácnostmi vyhledávaný program Nová zelená úsporám. V podpoře výstavby fotovoltaických systémů i rozvoji komunitní energetiky bude ministerstvo intenzivně pokračovat i v příštím roce.

Rada Kraje Vysočina schválila tři projekty na umístění fotovoltaických elektráren a dva projekty na zateplení veřejných budov k projektové přípravě. Nejblíže k realizaci má projekt Domova mládeže Střední uměleckoprůmyslové školy v Heleníně za 150 milionů korun, další čtyři budou následovat. Celkové odhadované realizační náklady na připravované akce jsou 650 milionů korun s možnou dotací až 50 % z Operačního programu Životní prostředí.

Poptávka po fotovoltaických řešeních šla v uplynulých měsících strmě nahoru. Podniky, které drtí vysoké ceny energií, ale také města a obce hledají co nejrychlejší cestu k úsporám. Vzhledem k obrovskému zájmu o energii ze slunce si však většinou musejí několik měsíců počkat. Úsporu tak dnes sice zájemci nezískají ihned, na druhou stranu ovšem mají možnost si fotovoltaické řešení řádně naplánovat. A prověřit i další možnosti, kde se dá ušetřit.

MMR přichází s dalším zjednodušením stavby solárních panelů, které mohou přispět k řešení energetické krize. Nově bude možné instalovat solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.

Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix v budoucnosti vsadit.