Visegrádská čtyřka překvapila Evropu

Výroba solární energie ve střední Evropě rostla dvojnásobným tempem oproti průměru Evropské unie. V posledních pěti letech se výkon solární energie v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku zvýšil téměř šestinásobně. I díky tomu klesá spotřeba uhlí rychlým tempem.

Střední Evropa prochází energetickou proměnou, kterou ještě před pár lety málokdo čekal. Země, které byly dlouho závislé na uhlí, se nyní stávají evropskými lídry v solární energetice a zároveň rozvíjejí silnou bateriovou základnu. Podle nové zprávy think-tanku Ember vzrostla výroba solární energie v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku od roku 2019 z 5 TWh na 29 TWh v roce 2024. V celé EU přitom došlo k 2,5násobnému nárůstu.

• Zdroj: Roční údaje o spotřebě elektřiny, Ember
• Indexovaná základna nastavena na 1 pro rok 2019, aby se zobrazil relativní růst výroby solární energie. V4 zahrnuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko..

Ústup uhlí a změna energetického mixu

Růst je vidět napříč regionem. Maďarsko se stalo světovým lídrem – v roce 2024 pokryla solární energie téměř čtvrtinu spotřeby elektřiny a v červnu 2025 dokonce rekordních 42 procent. Polsko zvýšilo solární výrobu více než 20násobně a k síti je už připojeno přes 1,5 milionu prosumerů. Česko se po letech stagnace vrátilo k velkým instalacím – v roce 2023 přibyl přes 1 GW nové solární kapacity, poprvé od roku 2010. Slovensko, které dlouho brzdily bariéry v připojení do sítě, v posledních dvou letech konečně zrychlilo.

Tento vzestup doprovází ústup uhlí. Maďarsko během pěti let snížilo podíl uhlí na polovinu, Polsko poprvé v historii vyrobilo v červnu 2025 více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí, Česko posunulo termín ukončení těžby z roku 2038 na rok 2033 a uzavření poslední specializované uhelné elektrárny na Slovensku v roce 2024 snížilo využití uhlí při výrobě elektřiny na minimum, které je nyní omezeno pouze na kogenerační zdroje.

Maďarsko se vyjímá nejen mezi státy Visegrádské skupiny, ale i na světové scéně díky vysokému podílu solární energie na výrobě elektřiny. Zatímco v roce 2019 tvořila solární energie jen 4 procenta výroby, do roku 2024 podíl vzrostl téměř na 25 procent. Země se tak posunula z regionální špičky mezi přední světové lídry.

• Zdroj: Roční údaje o spotřebě elektřiny, Ember
• Zahrnuje pouze země s výrobou solární energie nad 5 TWh v roce 2024.

Centrum výroby baterií v srdci Evropy

Kromě solární energie tento region se stává také centrem výroby baterií. Maďarsko a Polsko patří mezi největší světové vývozce baterií, zatímco české domácnosti vynikají kombinací solární energie s domácím skladováním – více než 90 procent nových střešních systémů nyní zahrnuje baterie.

V červenci 2025 pomohly stovky českých domácích baterií stabilizovat rozvodnou síť během výpadku proudu tím, že absorbovaly 6 MWh přebytečné energie. Přesto však přetrvávají určité výzvy. Rozsáhlé nasazení baterií stále zaostává, v celém regionu je instalováno pouze 0,1 GW, což představuje méně než 2 procenta celkového objemu v Evropské unii.

Budoucnost středoevropské solární energie

Pro udržení současného tempa růstu solární energetiky je klíčové odstranit infrastrukturní a administrativní překážky. Nezbytná je modernizace přenosových sítí a rozšíření kapacity distribučních soustav. Stejně důležité je zrychlení povolovacích procesů, které v řadě zemí stále brzdí připojování nových zdrojů a budování velkokapacitních bateriových úložišť. Zvýšení úložných kapacit posílí flexibilitu systému a umožní efektivnější vyrovnávání výroby a spotřeby.

Cílené podpůrné mechanismy přinášejí prokazatelné výsledky. Předvídatelné dotační programy pro střešní fotovoltaiku, jasně nastavené podmínky pro připojení do sítě a stabilní rámec pro investory se ukázaly jako účinné nástroje, jak urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů. Rozšíření aukčních schémat pro velké pozemní instalace by mohlo přinést další kapacity při zachování konkurenceschopných cen elektřiny.

Zkušenosti posledních let potvrzují, že vhodná kombinace promyšlených politických opatření a technického rozvoje umožňuje překonat bariéry i v centrální Evropě. Pro udržení vedoucí role regionu je však nezbytné zachovat předvídatelné podmínky podpory a zároveň vytyčit jasný směr pro rozvoj obnovitelných zdrojů – včetně zvýšení národních cílů a jejich sladění s evropskými ambicemi do roku 2030.

Klesající ceny panelů a rostoucí účinnost technologií činí nové instalace levnějšími, zatímco domácí výroba snižuje závislost na dovozu paliv a posiluje energetickou bezpečnost. Pokud vlády využijí této dynamiky, mohou své země nejen ochránit před cenovými šoky na trzích s fosilními palivy, ale také získat dlouhodobou konkurenční výhodu v moderní energetice.

Tento článek vychází z analýzy Ember: Turning to the Sun: Solar Rise in Central Europe a byl publikován na portálu obnovitelně.cz.