Archiv článků (rubrika Školství)
Šedesát milionů korun poputuje na úpravy či výstavbu nových mateřských a
základních škol. Dotace na dnešním zasedání schválilo krajské zastupitelstvo.
Nová škola vyroste například v Drahelčicích.
Vážná debata o budoucnosti financování nepedagogických pracovníků ve
školách a školských zařízeních nás teprve čeká. Na začátku listopadu totiž
stále ještě nebyla známa kritéria, podle kterých se mají peníze pro jednotlivé
zřizovatele počítat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinilo významný krok směrem
k modernizaci a digitalizaci státní správy ve školství. Do meziresortního
připomínkového řízení vkládá návrh zákona o registrech ve vzdělávání,
který zavádí dva klíčové registry: registr dětí, žáků a studentů (registr
žáků) a registr pedagogických a akademických pracovníků (registr pedagogů). Cílem
těchto registrů je zajistit včasné a aktuální informace o vzdělávání nejen
oprávněným institucím státní správy, ale i samotným občanům. Současně se
spuštěním legislativního procesu zahájilo ministerstvo práce na tvorbě registrů.
Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k Memorandu o spolupráci
v ukončování etnické segregaci ve školství, které na jaře tohoto roku
podepsali zástupci MŠMT, Národního pedagogického institutu a výzkumné organizace
PAQ Research. Tato iniciativa je zásadní pro zlepšení podmínek romských žáků
v takzvaných segregovaných školách tak, aby se všem dětem dostávalo rovného
přístupu ke vzdělávání. Memorandum zahrnuje závazek podporovat zřizovatele a
ředitele škol v jejich úsilí zvýšit kvalitu výuky pro všechny děti.
Dne 21. října se uskutečnila konference na téma Svazkové školy a spojená
ředitelství: Nové cesty k efektivnímu vzdělávání a správě, kterou zahájila
zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková.
Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi.
Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a
u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje
stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory.
Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního
institutu SYRI.
Kabinet digitalizace ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy (MŠMT) plánují další digitální projekt – digitální evidenci
studia na vysoké škole. To přinese výrazné zjednodušení ve způsobu ověřování
statusu studentům, rodičům i úřadům. Díky digitalizaci potvrzení
o studiu budou mít úřady i soukromé subjekty poskytující studentské
výhody snadný a rychlý přístup k aktuálním údajům o studentském
statusu, například pro účely daňových výměrů, zlevněné dopravě či
studentského účtu v bance.
Novelu školského zákona, která upravuje systém financování regionálních škol
a umožňuje zohlednit práci škol, které vzdělávají děti ve specifických
podmínkách, dnes schválila vláda. Novela také zlepší postavení školních
psychologů a školní speciálních pedagogů, kteří by měli být k dispozici
dětem v každé základní škole. Novelu zákona nyní česká schvalovací proces
v Poslanecké sněmovně.
Celkem 651 400 korun schválila rada kraje na podporu kvality škol a
rozvojové projekty. Konkrétně jde o projekty DofE (Mezinárodní cena vévody
z Edinburghu), Centra pro talentovanou mládež a o soutěž
v kybernetické bezpečnosti.
Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí s vládním záměrem
převést financování nepedagogických pracovníků škol na zřizovatele, zpravidla na
obce. Premiér Petr Fiala zmínil tento záměr na vládní tiskové konferenci
25. září.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek spolu s dalšími
zástupci vedení ministerstva jednal s řediteli povodněmi zasažených škol a
zástupci zři zovatelů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Přímo na místě
zjišťoval aktuální situaci, možnosti podpory a společně s řediteli škol a
zástupci zřizovatelů jednal o dalších krocích při obnově škol a školských
zařízení.
O odlišnou organizaci školního roku 2024/25 v důsledku povodní
dosud požádalo celkem 37 škol. Dalších 85 škol vyhlásilo minimálně
dvoudenní ředitelské volno a 12 škol přešlo na distanční výuku. Později
zahájí akademický rok 2024/25 i několik univerzit.
Rada hl. m. Prahy dnes odsouhlasila poskytnutí účelových investičních
dotací městským částem hl. m. Prahy. Podpořeny budou zejména projekty
zahrnující vznik nových kapacit v základních a mateřských školách na území
metropole, kterých je na některých místech stále nedostatek. Celková výše podpory
dosahuje 183,4 milionu korun. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo
hl. m. Prahy.
Obce, města a kraje jsou zřizovateli téměř čtyř tisíc základních a
středních škol. Jejich povinnosti a práva zřizovatelů stanoví školský zákon.
Jako zřizovatelé musí vytvářet potřebné podmínky pro vzdělávání, zajišťují
stravování, platí provoz školy, pečují o majetek a zřizují školskou radu.
I když vzdělávací program a pedagogický proces není v působnosti
zřizovatele, je vhodné, aby i představitelé samosprávy věděli o možných
problémech ve svých školách.
Sdružení místních samospráv ČR, jehož členy je na 2500 obcí a měst,
které jsou velmi často zřizovateli mateřských a základních škol, nesouhlasí
s návrhem ministerstva školství na vynucené spojování škol v rámci
jednoho zřizovatele.
V reakci na bezpečnostní hrozby, které se v těchto dnech objevily na
českých školách, rozhodly příslušné resorty o zřízení operativní
pracovní skupiny, která bude v reálném čase řešit problémy, které pro
školy, rodiče i žáky v takových situacích nastanou. Ministr školství
Mikuláš Bek a ministr vnitra Vít Rakušan dnes školám zaslali společný dopis.
Ministerstvo školství a mládeže informuje o aktuálních informacích, které
se týkají školního stravování a které míří k navrhovaným změnám
spotřebního koše a úpravě (novele) vyhlášky č. 107/2005 Sb.,
o školním stravování.
V letech 2014–2020 podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP)
Ministerstva pro místní rozvoj celkem 1820 investičních projektů
v regionálním školství 21,57 miliardy korun z Evropského fondu pro
regionální rozvoj (EFRR). Tato rozsáhlá podpora umožnila modernizaci vzdělávací
infrastruktury a zlepšení podmínek pro výuku v České republice. Se začátkem
školního roku MMR představuje některé úspěšné vzdělávací projekty podpořené
z IROP.
Podle odhadů MŠMT by mělo ve školním roce 2024/25 na základní školy docházet
přibližně 998 tisíc žáků, z toho 579 tisíc na 1. stupeň a
419 tisíc na 2. stupeň. Do 1. ročníků základních škol by mělo
nastoupit necelých 118 tisíc nových žáků. Celkově by na základní školy
mělo docházet oproti loňsku asi o 2000 žáků méně. Na středních
školách by se mělo v novém školním roce vzdělávat v denní formě
přibližně 476 tisíc žáků, což je o téměř 18 tisíc žáků více
než v předchozím školním roce.
Letní prázdniny sice na nějakou dobu zastavily běžný ruch školních chodeb,
neutichly ale aktivity pracovní skupiny pro školství, sport a kulturu SMS ČR. Ta se
v červenci vyjadřovala hned k několika novelám školského zákona a sešla
se se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Školní řád může zakázat používání mobilních telefonů, zřizovatel škole ale nemůže přímo určovat či nařizovat jeho obsah. Školní řád vydává ředitel školy po schválení školskou radou. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.
Wellbeing, podnikavost ve škole, kariérní poradenství, podpora gramotností, rovné
příležitosti ve vzdělávání nebo prevence předčasných odchodů a další –
to je jen malý výčet aktivit z dlouhodobého záměru (dále DZ) schváleného pro
oblast školství na jižní Moravě.
V Jesenici a v Roztokách chce Středočeský kraj ve spolupráci
s městy vybudovat nové školy. Rada kraje dnes projednala znění dvou memorand,
která budou prvním krokem k výstavbě. Memoranda ještě podléhají schválení
krajským zastupitelstvem.
Na svém posledním zasedání před letními prázdninami projednalo krajské
zastupitelstvo Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
Kraje Vysočina 2024–2028. Část, týkající se krajem zřizovaných škol a
školských zařízení zastupitelstvo schválilo a zbytek vzalo na vědomí pro
informaci. Dokument tak splnil všechny zákonné podmínky pro odeslání na Ministerstvo
školství, následné zveřejnění a začátek působnosti.
O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, včera jednala
hejtmanka Petra Pecková s premiérem Petrem Fialou, ministrem školství Mikulášem
Bekem a primátorem Prahy Bohuslavem Svobodou. Ze setkání mimo jiné vyplynulo, že
vláda debatu k tématu otevře na výboru pro strategické investice.
Pojmem šikana se rozumí psychické i fyzické ubližování slabšímu či odlišnému jedinci v kolektivu či ve společnosti. Agresor má nezřídka nad šikanovaným fyzickou, početní či mocenskou převahu. Následky šikany si do budoucího života však neodnášejí pouze šikanovaní, ale všichni zúčastnění na šikaně.
Utváření veřejných politik, které je opřené o skutečná data (data-based
policy making), je jeden z moderních principů normotvorby.
Tento ideál ve zkratce říká, že při formulaci cílů, opatření a prostředků
k jejich dosažení je nezbytné vycházet z exaktních čísel, statistik,
empirických výzkumů, čímž se omezí prostor pro nežádoucí subjektivismus či
zkratkovitý populismus. Ty z povahy věci nelze odstranit zcela, ale je možné je
alespoň prostřednictvím „tvrdých“ dat vytěsnit.
Zastupitelé schválili vyhlášení programu na podporu
rozvoje základních škol se zaměřením na navyšování jejich kapacit. V rámci
programu si mohou žadatelé rozdělit až 20 milionů korun.
Zajistit adekvátní platy pro stávající učitele má umožnit revize systému
financování regionálního školství, která zpomalí nárůst počtu učitelských
míst. Prvním krokem bylo dubnové nařízení vlády, na jehož základě od září
stát nebude proplácet školám nad rámec odučené hodiny. Maximum odučených hodin
v základních a středních školách se přitom sníží o pět procent.
Návrh novely, kterou vláda předložila Sněmovně, ukládá obcím od roku 2026
zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích
narozeninách spádová školka. Pokud to neudělají, měly by rodičům přispět na
náklady péče částkou ve výši 5090 korun za měsíc, přestože v obci
školku nebo dětskou skupinu nemají.
Zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání
umožní novely školského a vysokoškolského zákona, které chce ještě do konce
školního roku předložit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Chystané
legislativní kroky navazují na cíl přizpůsobit lépe nabídku středního a
pomaturitního vzdělávání v ČR zájmu žáků, studentů a jejich rodičů
i potřebám zaměstnavatelů.
Již od roku 2017 realizuje Karlovarský kraj projekt „Zabezpečení škol a
školských zařízení v Karlovarském kraji“. Reaguje tím na aktuální
bezpečnostní hrozby a rizika ve školském prostředí spojené s ochranou
měkkých cílů. Projekt se týká zejména střeních škol, jejichž zřizovatelem je
Karlovarský kraj. Realizace byla rozdělena do osmi etap, v letošním roce
probíhá ta závěrečná.
Hlavní město podpoří rozvoj školských zařízení na svém území. Městským
částem, které je zřizují, poskytne částku v celkové výši 791,6 milionu
korun. Dotace jsou určeny především na navýšení kapacit mateřských a základních
škol. Jedná se o projekty, které jsou ve vysoké fázi přípravy nebo se již
začaly realizovat. Záměr v pondělí odsouhlasili pražští rádní, schválit
jej musí ještě Zastupitelstvo hl. m. Prahy.
Praha 10. června 2024 – Podpora pravidelného a zdravého pohybu dětí a mladých lidí se stala jednou z priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které na konci měsíce března předložilo vládě ČR ke schválení Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu na období 2024-2028. Důležitou součástí této národní koncepce jsou i aktivity směřující k podpoře aktivních forem dopravy do školy a ze školy.
Na Zámeckém návrší v Litomyšli proběhlo od 29. do 31. května 2024
celostátní setkání ředitelů mateřských škol a sloučených základních a
mateřských škol. Akce se zúčastnilo okolo 100 vedoucích pracovníků
mateřských škol z celé České republiky, kteří se zde sešli za účelem
vzdělávání a výměny zkušeností.
Středočeský kraj si uvědomuje důležitost navyšování kapacit základních a
mateřských škol, a to především v oblastech, kde je přetlak o místa ve
školách a školkách značný. Zastupitelstvo schválilo pokračování dotačního
programu Podpory rozvoje a obnovy základních a mateřských škol, do kterého se budou
moci žadatelé hlásit od 10. června 2024 do 27. září 2024.
Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro
místní rozvoj, podpořil v letech 2014–2020 celkem 394 školek, nejvíce ve
Středočeském kraji. Na rozvoj předškolního vzdělávání resort přispěl
5,4 miliardy korun z evropských fondů.
Na začátku dubna se na krajském úřadě v Pardubicích uskutečnilo setkání
krajského radního pro oblast školství Pardubického kraje Josefa Kozla, náměstka
hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast školství Arnošta Štěpánka a
vedoucích zástupců odborů školství Pardubického a Královéhradeckého kraje.
Jednání navázala na předchozí návštěvu v Hradci Králové. Diskutovalo se
o dlouhodobých záměrech vzdělávání, strategických cílech a plánech, nových
přijímacích řízeních, investicích do majetku nebo transformaci dětských domovů.
Po sedmi letech příprav a získávání potřebných 45 razítek byla zahájena
stavba Svazkové základní školy LOŠBATES na Říčansku. V polovině března se
poprvé rozjely bagry a nyní proběhlo i slavnostní poklepání na základní
kámen za účasti veřejnosti, starostů všech čtyř obcí svazku a pozvaných hostů,
kteří se podíleli na přípravě celého projektu nebo jej podpořili. Škola bude
sloužit 540 dětem a otevře se 1. září 2025.
Vláda na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozhodla
o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního
rozpočtu na základních a středních školách a konzervatořích na 95 %
původních hodnot. Jde o první významnou revizi systému financování
regionálního školství, která v následujících letech zpomalí nárůst počtu
učitelských míst a zároveň umožní zajistit adekvátní platy pro stávající
učitele.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo tento týden odborný
panel na téma Předškolní vzdělávání v datech. Tématy byly lokální
nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání, průběh kurikulárních reforem,
novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a
školní matriky či demografická struktura ČR a její vliv na vzdělávání.
V mateřských školách se daří snižovat počet dětí ve třídách,
školky zároveň navyšují kapacity. Výrazně se zlepšilo vybavení škol technikou.
Školy také zaměstnávají více školních psychologů a speciálních pedagogů. To
jsou hlavní závěry průběžné monitorovací zprávy, která hodnotila, jakých cílů
stanovených ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ se podařilo dosáhnout
v letech 2020 až 2023.
Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s odborníky
na výživu a dalšími aktivně pracují na reformě školního stravování. Již
v únoru byla vydána Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního
stravování a proběhla i řada vzdělávacích seminářů a workshopů.
V Lanškrouně již od roku 2017 tamní školy, podnikatelé a radnice
spolupracují na rozvoji technického vzdělávání. Prakticky od školky se děti mohou
hravou formou učit programovat, osvojit si základy robotiky a pracovat s dalšími
moderními technologiemi. Díky tomu na Lanškrounsku evidují velký počet dětí,
které míří na technické obory na středních a vysokých školách. Pardubický kraj
chce tuto úspěšnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru uvést do praxe
i v dalších částech našeho regionu, například v Litomyšli a
Svitavách.
Zastupitelstvo Zlínského kraje odmítlo záměr Ministerstva školství, aby byly
chybějící finanční prostředky na platy nepedagogických pracovníků škol a
školských zařízení v regionu kryty z rozpočtu Zlínského kraje, nebo
rozpočtu měst a obcí. Hejtman Radim Holiš proto vyzve ministra školství Mikuláše
Beka a vládu, aby finance zajistil stát, jak ukládá školský zákon.
Mateřské školky jsou typickým zařízením, které zajišťuje, vedle převážně
rodičovské výchovy, péči o děti předškolního věku. Zřizovateli naprosté
většiny mateřských školek jsou obce a města, tedy orgány místních samospráv,
jejichž hlavním posláním je zajišťovat potřeby svých občanů a rozvoj svého
území.
V roce 2023 bylo v českých školách k dispozici 24 počítačů
na 100 žáků. Všechny školy byly připojeny k internetu a školní agenda se
zpracovávala z velké části v elektronické podobě. Mnoho škol také
provozovalo vlastní bezdrátovou síť či informační systém.
Vláda na středečním jednání souhlasila s návrhem ministra školství, aby
tzv. limity počtu zaměstnanců v krajském a obecním školství, které dosud
školám stanovuje stát, nebyly v tomto roce závazné. Pro ředitele krajských a
obecních škol to znamená, že stanovený objem prostředků na platy mohou využít na
potřebný počet zaměstnanců.
Ve Středočeském kraji v tuto chvíli chybí zhruba dva tisíce míst
v mateřských školách pro děti od tří let, ukázala studie, kterou si nechal
kraj zpracovat. Na jednání rady o tom informoval Jiří Snížek, náměstek pro
oblast regionálního rozvoje a územního plánování. Radní vzali studii na vědomí a
plánují na toto téma otevřít debatu s Ministerstvem školství mládeže a
tělovýchovy ČR.
Dobrovolný svazek obcí LOŠBATES na Říčansku, který v Louňovicích
připravuje výstavbu nové svazkové základní školy pro 540 žáků, dokončil
výběrové řízení na dodavatele stavby. Z jedenácti účastníků zvítězila
společnost PKS Stavby, a. s., která má zkušenosti se stavbami škol například
v Psárech či Jesenici – Zdiměřicích.