Archiv článků (rubrika Školství)

V rámci slavnostního vyhlašování letošního ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život proběhla panelová diskuse na téma Budoucnost školství 21. století: Technologie, kreativita a nové přístupy.

Předseda Rady Asociace krajů ČR Radim Holiš odeslal dopis prezidentovi republiky Petru Pavlovi s žádostí o veto novely takzvaného školského zákona, kterou na konci května schválila Poslanecká sněmovna a minulý týden Senát. Kraje totiž nesouhlasí s částí novely, která se týká převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Od 1. 1. 2026 by měly nově platy nepedagogických pracovníků zajišťovat zřizovatelé základních a středních škol.

Poslanecká sněmovna schválila na konci května dlouho chystanou novelu školského zákona, o níž se hojně diskutovalo. Tu teď čeká projednání v Senátu. Ačkoliv mateřským, základním a středním školám přináší více než 30 různě významných změn, doprovodná diskuze se smrskla pouze na přílepek o převodu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Pozornost si ovšem zaslouží i ostatní změny, ačkoliv i my s ohledem na rozsah textu zmiňujeme jen ty z pohledu zřizovatelů nejzásadnější.

Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve školství, kterou připravilo Ministerstvo školství prostřednictvím novely školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských zařízení v regionech.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnilo celonárodní mimořádné dotazníkové šetření ke zjištění stavu učitelů v regionálním školství, konkrétně v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Cílem bylo zjistit nejen aktuální počty učitelů a jejich kvalifikaci, ale také poptávku škol po nových učitelských pozicích v konkrétních oborech a regionech. Šetření bylo zaměřeno i na aktuálně diskutovanou potřebu školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách.

Financování nepedagogů a novela školského zákona, propojení studia s praxí, optimalizace oborů vzdělávání, kyberbezpečnost či prohloubení spolupráce se základními školami vedoucí ke zvyšování jejich úrovně. To byla některá z témat Pracovního setkání ředitelů a ředitelek školských organizací zřizovaných Zlínským krajem, které hejtmanství uspořádalo na půdě Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přináší nejnovější data k počtu ukrajinských žáků na českých základních a středních školách. Podle jarního sběru dat bylo k 31. březnu letošního roku na základních a středních školách 46 806 ukrajinských žáků-uprchlíků, což představuje 3,1 % z celkového počtu žáků v těchto stupních vzdělávání.

V souvislosti s nedávným vypořádáním připomínek k Návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, bylo akceptováno i několik připomínek SMS ČR. Cílem SMS ČR bylo, aby nová pravidla byla pro školská zařízení jasná a aplikovatelná i v provozech, které připravují pokrmy pro menší počet strávníků.

Česká republika dokončila vývoj komplexního rámce pro monitorování a hodnocení předškolního vzdělávání a péče. Tento rámec, zaměřující se především na mateřské školy a dětské skupiny, představuje zásadní posun v oblasti zajištění dostupnosti a kvality služeb pro nejmenší děti. Dvouletý projekt realizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Financování poskytla Evropská unie prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (TSI) a projekt implementoval UNICEF v partnerství s Evropskou komisí.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 28. května 2025 ve třetím čtení novelu školského zákona i přes odpor územních samospráv. Novela přináší zásadní změnu v systému financování regionálního školství, což je klíčovým a zároveň nejspornějším bodem nové úpravy. Podstatou je převedení financování nepedagogických pracovníků z centrální úrovně na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Tento krok má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2026 a již nyní vyvolává silnou kritiku ze strany zástupců územní samosprávy, odborné veřejnosti i ředitelů škol.

Financování nepedagogických pracovníků bude zřejmě od příštího roku převedeno ze státu na kraje a obce jako zřizovatele škol. V Poslanecké sněmovně to prosadila vládní koalice, a to i přes odpor opozice a odborné veřejnosti. Novelu školského zákona nyní čeká projednání v Senátu.

Poslanecká sněmovna ve 3. čtení schválila novelu školského zákona, která kromě jiného přináší převod financování nepedagogické práce na zřizovatele od 1. ledna 2026. Prostřednictvím tzv. indexace škol a nastavení maximálního počtu hodin výuky bude možné více podpořit školy, které vzdělávají žáky ve složitějších podmínkách.

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu školského zákona, která přináší zhruba třicítku změn včetně té nejkontroverznější – přesunu odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje od 1. ledna 2026. Svaz měst a obcí ČR tento krok i nadále odmítá jako nesystémový a potenciálně destabilizující pro hospodaření samospráv.

Se znepokojením zaznamenaly obce informaci, že Ministerstvo školství hodlá v období od září do prosince letošního roku poskytnout na platy nepedagogických pracovníků a další neinvestiční výdaje částku 10 miliard korun. Sdružení místních samospráv ČR je přesvědčeno, že tato částka bude nedostatečná.

Stravování ve zdravotnických, školních a sociálních zařízeních má přímý dopad na zdraví a kvalitu života pacientů, žáků i klientů. Přestože odborníci mají k dispozici přesně definované nutriční požadavky a doporučení, v praxi často naráží na překážky při jejich zavádění. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšnou změnu jsou kuchaři a kuchařky, kteří dokáží pravidla zdravého stravování proměnit v chutná, pestrá a atraktivní jídla. Ti se sešli na ministerstvu zdravotnictví v rámci aktivit Meziresortní pracovní skupiny pro problematiku institucionálního stravování.

Radní dali souhlas Programu 2025 pro poskytování dotací ze Středočeského Infrastrukturního fondu. Tento program je zaměřen na podporu rozvoje a obnovy základních a mateřských škol v regionu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje nový Systém podpory a vedení ředitelů škol , který přináší ucelenou strategii pro posílení role ředitelů jako klíčových lídrů školského prostředí. Tento systém, vytvořený ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a Českou školní inspekcí, má ambici zásadně proměnit způsob, jakým je vedení škol v České republice podporováno a rozvíjeno.

Konference na podporu zdraví a udržitelného rozvoje ve školách Kraje Vysočina, která se konala 24. dubna 2025, přilákala více než 70 zástupců z řad škol, obcí, školních jídelen i nepedagogických pracovníků. Konference se uskutečnila v sídle kraje a zaměřila se na dvě klíčová témata – zdravé klima ve školách a zlepšování zdravotního stavu dětí.

Finále 14. ročníku celostátní Soutěže Finanční gramotnost, které se uskutečnilo v pátek 25. dubna v České národní bance, přineslo nejen napínavé souboje mezi nejlepšími školními týmy, ale také silné důkazy o tom, že mladí lidé dokáží s financemi zacházet s rozvahou i invencí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo a schválilo strategický rámec, který zásadně promění podporu a vedení ředitelů škol v České republice. Tento krok vychází z dlouhodobých priorit vzdělávací politiky státu a je součástí širšího úsilí o zvýšení kvality vzdělávání a rovného přístupu ke vzdělávacím příležitostem.

Jaké hlavní novinky přinese obcím novela zákona o dětských skupinách? A jak to bude s dotacemi na jejich výstavbu a přestavbu? Těmito aktuálními otázkami se v posledních měsících zabývá také legislativa a zástupci SMS ČR.

Obce stále neznají přesné vyčíslení dopadů zamýšleného převodu financování nepedagogických pracovníků na své rozpočty. Byť ministerstvo školství rozhodlo o posunutí převodu z 1. září letošního roku na 1. leden 2026, nejistota ohledně financování uklízeček, kuchařek, školníků a dalších profesí na školách trvá. Sdružení místních samospráv ČR návrh, o němž mají poslanci hlasovat v rámci 3. čtení novely školského zákona, nadále odmítá.

Naučit správně hospodařit děti a mládež s penězi je nejenom zájmem rodičů, ale je to také celospolečenský cíl. Proto také stát podporuje výchovu žáků základních i středních škol v oblasti finanční gramotnosti. Obce, města a kraje jako hlavní zřizovatelé škol by se měly k podpoře více připojit, přestože výsledky dosavadní snahy se stále zlepšují.

Ministr školství Mikuláš Bek navštívil Pardubický kraj, kde se setkal s řediteli škol a starosty obcí. Hlavním tématem bylo přesunutí financování nepedagogických pracovníků zajišťovaného dosud státem na zřizovatele škol. Krajský radní Josef Kozel, který se ministerského programu zúčastnil, dlouhodobě tyto nesystematické změny ve školství odmítá.

Aktuálně diskutované téma rostoucí agresivity dětí, šikany a násilných projevů dětí, nejen ve školách, je řešeno řadou rozlišných metod a programů. Náleží mezi ně i vzdělávací projekt Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava-Zábřeh, který zahrnuje vzdělávání pracovníků školních poradenských pracovišť, zaměřený na rozpoznávání a zvládání zmíněných rizikových jevů v ostravských školách. V rámci strategie prevence kriminality města Ostravy byl tento projekt pro letošní rok podpořen městem částkou ve výši 447 tisíc korun.

V České republice v současnosti funguje 539 základních uměleckých škol (ZUŠ), které navštěvuje přes čtvrt milionu žáků. ZUŠ představují unikátní systém uměleckého vzdělávání, který má nezastupitelný význam nejen pro rozvoj talentů, ale i pro celou společnost. Česká síť ZUŠ je světově unikátní jak svou dostupností, tak kvalitou vzdělávání v hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém oboru.

Vsetín – Inspirativní příklad spolupráce místních komunit v oblasti rozvoje vzdělávání, která je realizována s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci realizace projektů místního akčního plánování (OP JAK), se odehrává na Valašsku.

tředočeský kraj chce i letos pomoci obcím s financováním projektů zaměřených na zvýšení kapacity základních škol. V rozpočtu je na to připraveno 30 milionů korun. Dotační fond je určen obcím, jejichž projekty nesplňují podmínky pro čerpání dotace ze státního rozpočtu. Rada program doporučila ke schválení krajskému zastupitelstvu.

V posledních měsících hojně diskutované téma přípravy změn školního stravování po 30 letech, v rámci ministerstvy připravovaných změn takzvaného spotřebního koše, je možné předeslat unikátním projektem města Ostravy s názvem Fajne školní bistro, realizovaným již šestým rokem.

V Kraji Vysočina fungovalo v roce 2024 celkem 316 školních jídelen, tři vývařovny a 172 výdejen, ve kterých se stravovalo přes 78 tisíc dětí a žáků, více než 12 tisíc pracovníků škol a bezmála 13 tisíc cizích strávníků. Vyplývá to ze statistik uvedených ve Výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Kraji Vysočina za školní rok 2023/2024 a kalendářní rok 2024 zpracovaný odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Ministr školství Mikuláš Bek posunul převod financování nepedagogických pracovníků z 1. září 2025 na 1. leden 2026. Ač jde o krok kupředu, naše cesta k zajištění adekvátního finančního krytí a jasného mechanismu přerozdělování prostředků zdaleka nekončí.

Prezident republiky Petr Pavel uspořádal ve čtvrtek 6. března 2025 v prostorách Pražského hradu kulatý stůl ke vzdělávání, během něhož se šestnácti účastníky diskutoval o vybraných tématech vzdělávání v České republice. Jako zastřešující zadání pro tuto diskusi prezident republiky zvolil problematiku nerovností ve vzdělávání na půdorysu dat a zjištění České školní inspekce, které prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) vítá rozhodnutí vlády, které posouvá začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji na leden 2026. Svaz téměř rok upozorňoval na neregulérnost původního návrhu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), podle něhož mělo financování přejít na obce již od září 2025, tedy uprostřed školního roku.

Senát Parlamentu ČR schválil novelu, která ukládá obcím povinnost vyplatit rodičům finanční příspěvek ve výši 5000 Kč za každé dítě, které ve třech letech nezískalo místo v mateřské škole, přestože splňuje věkovou podmínku. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ze strany Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), který nyní zvažuje podání ústavní stížnosti.

Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě jedná s vládou o celkovém rámci financování nepedagogických pracovníků ve školách. I když se řeší především systémové nastavení a rozpočtové otázky, svaz chce jasně vyjádřit, že si nesmírně váží práce těchto zaměstnanců a plně si uvědomuje jejich nezastupitelnou roli ve školních komunitách.

Českému školství se v příštích letech může výrazně prohloubit problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) si tuto situaci uvědomuje a ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (PedF UK) podniká konkrétní kroky k jejímu řešení.

Sdružení místních samospráv ČR podporuje pozměňovací návrh senátora Jiřího Voseckého k zákonu o poskytování služby a péče o dítě v dětské skupině. Pozměňovací návrh ruší povinnost obcí hradit rodičům kompenzace, pokud jejich dítě nebude přijato do spádové mateřské školy nebo dětské skupiny.

Aktuální stav českého školství a především nový systém financování nepedagogických pracovníků byly tématem debaty ministra resortu Mikuláše Beka s představiteli Zlínského kraje v čele s hejtmanem a předsedou Asociace krajů České republiky Radimem Holišem a zhruba stovkou ředitelů místních středních, základních i mateřských škol. Diskusi, která se konala na půdě krajského úřadu, předcházela schůzka hejtmana s ministrem.

Řada českých základních škol má problémy s rostoucím podílem žáků se sociálním znevýhodněním. Problémy se pak projevují v podobě vysokých absencí, nízké motivace žáků nebo podprůměrným prospěchem. Školy jako řešení nabízí doučování, mimoškolní aktivity nebo pomůcky zdarma. Tímto způsobem se tak snaží studenty se sociálním znevýhodněním podpořit, aby školu navštěvovali pravidelně, cítili se v ní dobře a osvojili si požadované učivo, vyplývá z výzkumu Národního institutu SYRI, jehož cílem je mapovat systémovou podporu.

Petice proti řádně neprojednanému návrhu na převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, kterou spustilo Sdružení místních samospráv ČR, nasbírala za týden už bezmála 1500 podpisů starostů, zastupitelů, ředitelů škol, pedagogů i samotných nepedagogických pracovníků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy reaguje na rostoucí bezpečnostní hrozby ve školách a přichází s konkrétními kroky ke zvýšení ochrany žáků i pedagogů.

Po více než dvou desítkách let diskusí udělal Karlovarský kraj první krok ke vzniku veřejné vysoké školy. Krajské zastupitelstvo totiž schválilo návrh zákona o zřízení veřejné vysoké školy v kraji Karlovarském. Tento důležitý krok přibližuje region k vytvoření instituce, která posílí vzdělávací možnosti, pomůže udržet mladé lidi v kraji a podpoří jeho další ekonomický a společenský rozvoj.

Netradiční psaní míří ministrům školství a financí a také poslancům. Vařečky ze školních kuchyní jim zasílají zástupci obcí, kteří tak zatím symbolicky protestují proti řádně neprojednanému vládnímu návrhu na převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy obce a kraje.

Sdružení místních samospráv ČR nadále nesouhlasí s plánovaným převodem financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy na obce a kraje. Své výhrady zástupci sdružení představili na setkání představitelům ministerstva školství.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oznámilo zásadní změny ve způsobu financování nepedagogické práce, které mají vstoupit v platnost 1. září 2025. Nový model si klade za cíl zajistit férovější rozdělení peněz, zvýšit stabilitu financování pedagogické i nepedagogické práce a posílit autonomii obcí a krajů při správě jimi zřizovaných škol a školských zařízení.

Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR vyjadřují zásadní nesouhlas s vládou představeným návrhem na převod financování nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení ze státu na zřizovatele, typicky obce a kraje.

Rada Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) na svém jednání odmítla návrh na převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a města. Tento návrh, který by měl vstoupit v platnost od 1. září 2025, členové Rady označili za nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy.

Větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost finančních prostředků. To jsou hlavní argumenty pro přesun odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, kuchařek, školníků, či uklízeček, na zřizovatele škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Tyto klíčové dokumenty představují významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Dokumenty budou veřejnosti představeny na tiskové konferenci 14. ledna 2025.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představilo soubor opatření k posílení bezpečnosti na školách. Pro školy vznikly metodiky, jak předcházet bezpečnostním rizikům, zejména incidentům úmyslně způsobeným člověkem. Pro vysoké školy MŠMT uspořádalo semináře k posílení bezpečnosti a vypsalo výzvy na pořízení bezpečnostního vybavení. MŠMT tak reagovalo na loňský tragický útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.