Archiv článků (rubrika Školství)
Vsetín – Inspirativní příklad spolupráce místních komunit v oblasti
rozvoje vzdělávání, která je realizována s podporou Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy v rámci realizace projektů místního akčního
plánování (OP JAK), se odehrává na Valašsku.
tředočeský kraj chce i letos pomoci obcím s financováním projektů
zaměřených na zvýšení kapacity základních škol. V rozpočtu je na to
připraveno 30 milionů korun. Dotační fond je určen obcím, jejichž projekty
nesplňují podmínky pro čerpání dotace ze státního rozpočtu. Rada program
doporučila ke schválení krajskému zastupitelstvu.
V posledních měsících hojně diskutované téma přípravy změn školního
stravování po 30 letech, v rámci ministerstvy připravovaných změn
takzvaného spotřebního koše, je možné předeslat unikátním projektem města
Ostravy s názvem Fajne školní bistro, realizovaným již šestým rokem.
V Kraji Vysočina fungovalo v roce 2024 celkem 316 školních jídelen,
tři vývařovny a 172 výdejen, ve kterých se stravovalo přes 78 tisíc
dětí a žáků, více než 12 tisíc pracovníků škol a bezmála 13 tisíc
cizích strávníků. Vyplývá to ze statistik uvedených ve Výroční zprávě
o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Kraji Vysočina za školní rok
2023/2024 a kalendářní rok 2024 zpracovaný odborem školství, mládeže a sportu
Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Ministr školství Mikuláš Bek posunul převod financování nepedagogických
pracovníků z 1. září 2025 na 1. leden 2026. Ač jde o krok
kupředu, naše cesta k zajištění adekvátního finančního krytí a jasného
mechanismu přerozdělování prostředků zdaleka nekončí.
Prezident republiky Petr Pavel uspořádal ve čtvrtek 6. března 2025
v prostorách Pražského hradu kulatý stůl ke vzdělávání, během něhož se
šestnácti účastníky diskutoval o vybraných tématech vzdělávání
v České republice. Jako zastřešující zadání pro tuto diskusi prezident
republiky zvolil problematiku nerovností ve vzdělávání na půdorysu dat a zjištění
České školní inspekce, které prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš
Zatloukal.
Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) vítá rozhodnutí vlády, které
posouvá začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji na leden
2026. Svaz téměř rok upozorňoval na neregulérnost původního návrhu Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), podle něhož mělo financování přejít
na obce již od září 2025, tedy uprostřed školního roku.
Senát Parlamentu ČR schválil novelu, která ukládá obcím povinnost vyplatit
rodičům finanční příspěvek ve výši 5000 Kč za každé dítě, které ve
třech letech nezískalo místo v mateřské škole, přestože splňuje věkovou
podmínku. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ze strany Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR),
který nyní zvažuje podání ústavní stížnosti.
Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě jedná s vládou o celkovém rámci
financování nepedagogických pracovníků ve školách. I když se řeší
především systémové nastavení a rozpočtové otázky, svaz chce jasně vyjádřit,
že si nesmírně váží práce těchto zaměstnanců a plně si uvědomuje jejich
nezastupitelnou roli ve školních komunitách.
Českému školství se v příštích letech může výrazně prohloubit problém
s nedostatkem kvalifikovaných učitelů. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy ČR (MŠMT) si tuto situaci uvědomuje a ve spolupráci s Pedagogickou
fakultou Univerzity Karlovy (PedF UK) podniká konkrétní kroky k jejímu řešení.
Sdružení místních samospráv ČR podporuje pozměňovací návrh senátora Jiřího
Voseckého k zákonu o poskytování služby a péče o dítě
v dětské skupině. Pozměňovací návrh ruší povinnost obcí hradit rodičům
kompenzace, pokud jejich dítě nebude přijato do spádové mateřské školy nebo
dětské skupiny.
Aktuální stav českého školství a především nový systém financování
nepedagogických pracovníků byly tématem debaty ministra resortu Mikuláše Beka
s představiteli Zlínského kraje v čele s hejtmanem a předsedou
Asociace krajů České republiky Radimem Holišem a zhruba stovkou ředitelů místních
středních, základních i mateřských škol. Diskusi, která se konala na půdě
krajského úřadu, předcházela schůzka hejtmana s ministrem.
Řada českých základních škol má problémy s rostoucím podílem žáků se
sociálním znevýhodněním. Problémy se pak projevují v podobě vysokých
absencí, nízké motivace žáků nebo podprůměrným prospěchem. Školy jako řešení
nabízí doučování, mimoškolní aktivity nebo pomůcky zdarma. Tímto způsobem se tak
snaží studenty se sociálním znevýhodněním podpořit, aby školu navštěvovali
pravidelně, cítili se v ní dobře a osvojili si požadované učivo, vyplývá
z výzkumu Národního institutu SYRI, jehož cílem je mapovat systémovou podporu.
Petice proti řádně neprojednanému návrhu na převod financování nepedagogických
pracovníků ze státu na obce a kraje, kterou spustilo Sdružení místních samospráv
ČR, nasbírala za týden už bezmála 1500 podpisů starostů, zastupitelů,
ředitelů škol, pedagogů i samotných nepedagogických pracovníků.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy reaguje na rostoucí bezpečnostní
hrozby ve školách a přichází s konkrétními kroky ke zvýšení ochrany žáků
i pedagogů.
Po více než dvou desítkách let diskusí udělal Karlovarský kraj první krok ke
vzniku veřejné vysoké školy. Krajské zastupitelstvo totiž schválilo návrh zákona
o zřízení veřejné vysoké školy v kraji Karlovarském. Tento důležitý
krok přibližuje region k vytvoření instituce, která posílí vzdělávací
možnosti, pomůže udržet mladé lidi v kraji a podpoří jeho další ekonomický
a společenský rozvoj.
Netradiční psaní míří ministrům školství a financí a také poslancům.
Vařečky ze školních kuchyní jim zasílají zástupci obcí, kteří tak zatím
symbolicky protestují proti řádně neprojednanému vládnímu návrhu na převod
financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy obce a kraje.
Sdružení místních samospráv ČR nadále nesouhlasí s plánovaným převodem
financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy
na obce a kraje. Své výhrady zástupci sdružení představili na setkání
představitelům ministerstva školství.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oznámilo zásadní změny
ve způsobu financování nepedagogické práce, které mají vstoupit
v platnost 1. září 2025. Nový model si klade za cíl zajistit férovější
rozdělení peněz, zvýšit stabilitu financování pedagogické i nepedagogické
práce a posílit autonomii obcí a krajů při správě jimi zřizovaných škol a
školských zařízení.
Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR
vyjadřují zásadní nesouhlas s vládou představeným návrhem na převod
financování nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení ze státu na
zřizovatele, typicky obce a kraje.
Rada Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) na svém jednání odmítla návrh na převod
financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a města. Tento návrh,
který by měl vstoupit v platnost od 1. září 2025, členové Rady označili
za nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy.
Větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi
zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci
nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost finančních prostředků. To jsou
hlavní argumenty pro přesun odpovědnosti za financování nepedagogických
pracovníků, tedy například kuchařů, kuchařek, školníků, či uklízeček, na
zřizovatele škol.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované
Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a
základní vzdělávání (RVP ZV). Tyto klíčové dokumenty představují významný
krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby
současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku
2030+. Dokumenty budou veřejnosti představeny na tiskové konferenci 14. ledna
2025.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představilo soubor
opatření k posílení bezpečnosti na školách. Pro školy vznikly metodiky, jak
předcházet bezpečnostním rizikům, zejména incidentům úmyslně způsobeným
člověkem. Pro vysoké školy MŠMT uspořádalo semináře k posílení
bezpečnosti a vypsalo výzvy na pořízení bezpečnostního vybavení. MŠMT tak
reagovalo na loňský tragický útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Šedesát milionů korun poputuje na úpravy či výstavbu nových mateřských a
základních škol. Dotace na dnešním zasedání schválilo krajské zastupitelstvo.
Nová škola vyroste například v Drahelčicích.
Vážná debata o budoucnosti financování nepedagogických pracovníků ve
školách a školských zařízeních nás teprve čeká. Na začátku listopadu totiž
stále ještě nebyla známa kritéria, podle kterých se mají peníze pro jednotlivé
zřizovatele počítat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinilo významný krok směrem
k modernizaci a digitalizaci státní správy ve školství. Do meziresortního
připomínkového řízení vkládá návrh zákona o registrech ve vzdělávání,
který zavádí dva klíčové registry: registr dětí, žáků a studentů (registr
žáků) a registr pedagogických a akademických pracovníků (registr pedagogů). Cílem
těchto registrů je zajistit včasné a aktuální informace o vzdělávání nejen
oprávněným institucím státní správy, ale i samotným občanům. Současně se
spuštěním legislativního procesu zahájilo ministerstvo práce na tvorbě registrů.
Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k Memorandu o spolupráci
v ukončování etnické segregaci ve školství, které na jaře tohoto roku
podepsali zástupci MŠMT, Národního pedagogického institutu a výzkumné organizace
PAQ Research. Tato iniciativa je zásadní pro zlepšení podmínek romských žáků
v takzvaných segregovaných školách tak, aby se všem dětem dostávalo rovného
přístupu ke vzdělávání. Memorandum zahrnuje závazek podporovat zřizovatele a
ředitele škol v jejich úsilí zvýšit kvalitu výuky pro všechny děti.
Dne 21. října se uskutečnila konference na téma Svazkové školy a spojená
ředitelství: Nové cesty k efektivnímu vzdělávání a správě, kterou zahájila
zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková.
Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi.
Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a
u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje
stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory.
Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního
institutu SYRI.
Kabinet digitalizace ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy (MŠMT) plánují další digitální projekt – digitální evidenci
studia na vysoké škole. To přinese výrazné zjednodušení ve způsobu ověřování
statusu studentům, rodičům i úřadům. Díky digitalizaci potvrzení
o studiu budou mít úřady i soukromé subjekty poskytující studentské
výhody snadný a rychlý přístup k aktuálním údajům o studentském
statusu, například pro účely daňových výměrů, zlevněné dopravě či
studentského účtu v bance.
Novelu školského zákona, která upravuje systém financování regionálních škol
a umožňuje zohlednit práci škol, které vzdělávají děti ve specifických
podmínkách, dnes schválila vláda. Novela také zlepší postavení školních
psychologů a školní speciálních pedagogů, kteří by měli být k dispozici
dětem v každé základní škole. Novelu zákona nyní česká schvalovací proces
v Poslanecké sněmovně.
Celkem 651 400 korun schválila rada kraje na podporu kvality škol a
rozvojové projekty. Konkrétně jde o projekty DofE (Mezinárodní cena vévody
z Edinburghu), Centra pro talentovanou mládež a o soutěž
v kybernetické bezpečnosti.
Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí s vládním záměrem
převést financování nepedagogických pracovníků škol na zřizovatele, zpravidla na
obce. Premiér Petr Fiala zmínil tento záměr na vládní tiskové konferenci
25. září.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek spolu s dalšími
zástupci vedení ministerstva jednal s řediteli povodněmi zasažených škol a
zástupci zři zovatelů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Přímo na místě
zjišťoval aktuální situaci, možnosti podpory a společně s řediteli škol a
zástupci zřizovatelů jednal o dalších krocích při obnově škol a školských
zařízení.
O odlišnou organizaci školního roku 2024/25 v důsledku povodní
dosud požádalo celkem 37 škol. Dalších 85 škol vyhlásilo minimálně
dvoudenní ředitelské volno a 12 škol přešlo na distanční výuku. Později
zahájí akademický rok 2024/25 i několik univerzit.
Rada hl. m. Prahy dnes odsouhlasila poskytnutí účelových investičních
dotací městským částem hl. m. Prahy. Podpořeny budou zejména projekty
zahrnující vznik nových kapacit v základních a mateřských školách na území
metropole, kterých je na některých místech stále nedostatek. Celková výše podpory
dosahuje 183,4 milionu korun. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo
hl. m. Prahy.
Obce, města a kraje jsou zřizovateli téměř čtyř tisíc základních a
středních škol. Jejich povinnosti a práva zřizovatelů stanoví školský zákon.
Jako zřizovatelé musí vytvářet potřebné podmínky pro vzdělávání, zajišťují
stravování, platí provoz školy, pečují o majetek a zřizují školskou radu.
I když vzdělávací program a pedagogický proces není v působnosti
zřizovatele, je vhodné, aby i představitelé samosprávy věděli o možných
problémech ve svých školách.
Sdružení místních samospráv ČR, jehož členy je na 2500 obcí a měst,
které jsou velmi často zřizovateli mateřských a základních škol, nesouhlasí
s návrhem ministerstva školství na vynucené spojování škol v rámci
jednoho zřizovatele.
V reakci na bezpečnostní hrozby, které se v těchto dnech objevily na
českých školách, rozhodly příslušné resorty o zřízení operativní
pracovní skupiny, která bude v reálném čase řešit problémy, které pro
školy, rodiče i žáky v takových situacích nastanou. Ministr školství
Mikuláš Bek a ministr vnitra Vít Rakušan dnes školám zaslali společný dopis.
Ministerstvo školství a mládeže informuje o aktuálních informacích, které
se týkají školního stravování a které míří k navrhovaným změnám
spotřebního koše a úpravě (novele) vyhlášky č. 107/2005 Sb.,
o školním stravování.
V letech 2014–2020 podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP)
Ministerstva pro místní rozvoj celkem 1820 investičních projektů
v regionálním školství 21,57 miliardy korun z Evropského fondu pro
regionální rozvoj (EFRR). Tato rozsáhlá podpora umožnila modernizaci vzdělávací
infrastruktury a zlepšení podmínek pro výuku v České republice. Se začátkem
školního roku MMR představuje některé úspěšné vzdělávací projekty podpořené
z IROP.
Podle odhadů MŠMT by mělo ve školním roce 2024/25 na základní školy docházet
přibližně 998 tisíc žáků, z toho 579 tisíc na 1. stupeň a
419 tisíc na 2. stupeň. Do 1. ročníků základních škol by mělo
nastoupit necelých 118 tisíc nových žáků. Celkově by na základní školy
mělo docházet oproti loňsku asi o 2000 žáků méně. Na středních
školách by se mělo v novém školním roce vzdělávat v denní formě
přibližně 476 tisíc žáků, což je o téměř 18 tisíc žáků více
než v předchozím školním roce.
Letní prázdniny sice na nějakou dobu zastavily běžný ruch školních chodeb,
neutichly ale aktivity pracovní skupiny pro školství, sport a kulturu SMS ČR. Ta se
v červenci vyjadřovala hned k několika novelám školského zákona a sešla
se se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Školní řád může zakázat používání mobilních telefonů, zřizovatel škole ale nemůže přímo určovat či nařizovat jeho obsah. Školní řád vydává ředitel školy po schválení školskou radou. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.
Wellbeing, podnikavost ve škole, kariérní poradenství, podpora gramotností, rovné
příležitosti ve vzdělávání nebo prevence předčasných odchodů a další –
to je jen malý výčet aktivit z dlouhodobého záměru (dále DZ) schváleného pro
oblast školství na jižní Moravě.
V Jesenici a v Roztokách chce Středočeský kraj ve spolupráci
s městy vybudovat nové školy. Rada kraje dnes projednala znění dvou memorand,
která budou prvním krokem k výstavbě. Memoranda ještě podléhají schválení
krajským zastupitelstvem.
Na svém posledním zasedání před letními prázdninami projednalo krajské
zastupitelstvo Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
Kraje Vysočina 2024–2028. Část, týkající se krajem zřizovaných škol a
školských zařízení zastupitelstvo schválilo a zbytek vzalo na vědomí pro
informaci. Dokument tak splnil všechny zákonné podmínky pro odeslání na Ministerstvo
školství, následné zveřejnění a začátek působnosti.
O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, včera jednala
hejtmanka Petra Pecková s premiérem Petrem Fialou, ministrem školství Mikulášem
Bekem a primátorem Prahy Bohuslavem Svobodou. Ze setkání mimo jiné vyplynulo, že
vláda debatu k tématu otevře na výboru pro strategické investice.
Pojmem šikana se rozumí psychické i fyzické ubližování slabšímu či odlišnému jedinci v kolektivu či ve společnosti. Agresor má nezřídka nad šikanovaným fyzickou, početní či mocenskou převahu. Následky šikany si do budoucího života však neodnášejí pouze šikanovaní, ale všichni zúčastnění na šikaně.