Archiv článků (rubrika Veřejné zakázky)
Ačkoliv zákon o zadávání veřejných zakázek definuje situace, v nichž je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat, někteří dodavatelé se snaží takový postup rozporovat s odkazem na zásady zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje právě takovým případům a shrnutím postoje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k nim.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel písemné vyhotovení rozsudku
Krajského soudu v Brně o žalobě Ministerstva pro místní rozvoj České
republiky proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve
věci veřejné zakázka „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“.
Krajský soud žalobu zamítl a potvrdil rozhodnutí ÚOHS v této věci.
V letech 2010–2013 SMO realizoval projekt „Zkvalitnění výkonu činnosti
zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v České republice“, také
známý jako „Vzdělaný zastupitel“. Jednalo se o jeden z prvních velkých
projektů SMO. Financován byl z OPLZZ. Jelikož SMO vždy postupuje jako řádný
hospodář, najal si na realizaci výběrových řízení v rámci tohoto projektu
společnost WISDOMA s.r.o.
Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze 3. října 2024 zamítl žalobu
Ministerstva pro místní rozvoj ČR proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže Petra Mlsny, jímž bylo pro bezdůvodné omezování soutěže a
diskriminačnost zrušeno zadávací řízení na digitalizaci stavebního řízení.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad a
potvrdil rozhodnutí prvního stupně, v němž byla městské části Praha 10
uložena pokuta ve výši 750 tisíc korun za přestupek při poptávání
stavebních prací souvisejících s rekonstrukci objektu Vinice, pro účely
fungování Úřadu městské části Praha 10, mimo zadávací řízení.
Hospodářský výbor v tandemu poslanců za ODS a ANO ve čtvrtek schválili
nejkorupčnější usnesení dosavadního volebního období. Návrhují zvýšit limity
pro zakázky malého rozsahu o 50 %. Tento krok vzbuzuje obavy ohledně
transparentnosti veřejných zakázek a otevírá prostor pro korupci. Kritici
upozorňují, že třetina zakázek může být zadávána bez veřejného dohledu a bez
možnosti přezkoumání Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Až
úsměvné je, že návrh posvětil sám předseda ÚOHS, který by nad férovostí
soutěže měl bdít.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nabízí podporu zadavatelům, aby
mohli jednoduše, rychle a také správně zadat „povodňové“ zakázky. Vydal proto
v souvislosti s aktuální rozsáhlou přírodní katastrofou v řadě
oblastí České republiky materiál, v němž poskytuje veřejným zadavatelům
základní informace a návod, jak postupovat v této krizové situaci v souladu
s pravidly zadávání veřejných zakázek.
V předchozích dvou článcích byly zmíněny obecné informace o Zákonu o registru smluv, výčet povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. Informovalo jsme také o tom, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS), přičemž uvedena byla zhruba první polovinu všech výjimek.
Dnes se tedy podíváme na druhou polovinu výčtu výjimek uvedených v § 3 odst. 2 ZRS.
Od 1. července jsou středem pozornosti celé veřejné správy komplikace,
které souvisí se zavedením digitálního stavebního řízení. Vzhledem
k velkému zájmu médií zveřejnil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS) chronologický přehled digitalizace stavebního řízení z pohledu
veřejných zakázek a správních řízení vedených v této souvislosti Úřadem.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil Ministerstvu pro místní rozvoj
České republiky (dále jen MMR) pokutu ve výši jednoho milionu korun za zadání
veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“
v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro
použití tohoto druhu zadávacího řízení. Rozhodnutí je zatím nepravomocné a
může být proti němu podán rozklad. Úřad o rozhodnutí informuje
v souvislosti se zájmem médií.
Takřka každá obec, jakožto veřejný zadavatel, která objednává služby, dodávky či realizuje stavební práce, se někdy během své existence setkala i s takzvanými malými zakázkami – veřejnými zakázkami malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále také „VZMR“) je taková veřejná zakázka na dodávky či služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč bez DPH, nebo veřejná zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší 6 000 000 Kč bez DPH.
Výběrové řízení veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku kancelářských potřeb připravuje odbor kancelář ředitele Krajského úřadu Libereckého kraje. Předpokládaná hodnota zakázky je 393.903,51 korun bez DPH.
V říjnu odstartuje v Praze série konferencí určená pro zadavatele veřejných zakázek s názvem „VZ Tour 2024 - Inspirace a inovace ve veřejných zakázkách“, která následně zavítá do všech krajů České republiky. Kromě zástupců pořádajícího Centra pro regionální rozvoj České republiky vystoupí na akci zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Auditního orgánu Ministerstva financí.
Vzhledem k vyšší chybovosti v žádostech o podporu nových
komunálních fotovoltaických elektráren upozorňujeme žadatele na nutnost
dodržování zásad zadávání veřejných zakázek. Upozornění se týká zejména
projektů, kdy jsou součástí podpory vynucené investice do renovací konstrukcí
střech nebo do modernizace elektroinstalace v budovách s nově instalovanou
FVE.
Dotaz se týká veřejné zakázky. Obec se rozhodla uskutečnit výběrové
řízení na pořízení traktoru. Následně se rozhodla, že chce pořídit
i příslušenství k traktoru (současné příslušenství je pro nový
traktor nevyhovující). První výběrové řízení již probíhá. Kdybychom vypsali
druhé výběrové řízení na příslušenství, nebude to bráno jako dělení
zakázky?
V
předchozím článku jsem se zabýval obecnými informacemi o Zákonu o registru smluv (dále jako „ZRS“), výčtem povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. V této části se podíváme, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS). Oblast výjimek je obsahově náročná, proto si v této části podrobněji si vysvětlíme zhruba první polovinu z jejich výčtu.
Vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže včera v rámci kulatého
stolu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy diskutovalo o návrhu reformy
veřejného zadávání, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Kulatý
stůl ukázal, že mezi odbornou veřejností nepanuje na předloženém návrhu reformy
shoda. Úřad považuje reformu za nepromyšlenou revoluci, která bude mít negativní
dopady na zadavatele i dodavatele v České republice.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil pokutu ve
výši 150 000 korun pro hlavní město Prahu za zadání více než dvou
desítek zakázek na geodetické služby bez zadávacího řízení. Rozhodnutí je
pravomocné.
Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh reformy přezkumu veřejných zakázek, která má zajistit rychlejší, transparentní a odborné posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem je zrušení dvou instancí přezkumu a zavedení rozhodování v senátech. Zamezí se tím situacím, kdy rozhoduje pouze předseda úřadu. Pětice pilířů reformy je odpovědí na dlouhodobé výzvy veřejných zadavatelů a dodavatelů. Resort při přípravě zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad
podaný městem Vyšší Brod a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, v němž byla
městu uložena pokuta ve výši 800 tisíc korun za přestupek, kterého se jako
zadavatel dopustilo zadáním koncese na služby dle § 174 odst. 3 zákona mimo
zadávací řízení. Město se přestupku dopustilo tím, že s dodavatelem bez
zadávacího řízení uzavřelo smlouvu o pachtu zdroje tepla a smlouvu
o dodávce tepla, čímž vyloučilo soutěž o koncesi a mohlo ovlivnit výběr
dodavatele.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pravomocně zamítl námitky
společnosti Eviden Czech Republic, která napadla soutěžní dialog na dodavatele
Národního geoportálu územního plánování (NGÚP). To na konci května umožnilo
Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) uzavřít smlouvu na dodání systému
s vítězem tendru – firmou Sevitech CZ. Hodnota kontraktu je téměř
270 milionů korun. NGÚP je jedním z informačních systémů stavební
správy, který umožní koordinaci a sdílení územních plánů včetně návrhů,
zasílání připomínek nebo námitek online a také výrazně omezí byrokracii.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal aktualizované vydání
Průvodce základy veřejného zadávání. Publikace nahrazuje třídílného Stručného
průvodce zadavatele světem veřejných zakázek, který byl vydán v letech 2019 a
2020. Nové zpracování má sloužit zejména jako pomůcka pro začínající nebo
méně zkušené veřejné zadavatele, ale může pomoci také studentům a všem
ostatním zájemcům o problematiku veřejného zadávání.
ÚOHS vydal zákaz plnění ze smlouvy na dodání informačních systémů pro
digitalizaci stavebního řízení. To ale neznamená, že je neplatná. Úřad uznal
naše stanovisko MMR, že jde o zakázku spojenou s mimořádným veřejným
zájmem, plnění smlouvy proto zakázal zhruba od konce září. To umožní systémy
dodat v takovém rozsahu, který vyžaduje zákon.
Třetí ročník Májové konference o veřejných zakázkách se uskutečnil ve
dnech 15. a 16. května, přičemž kvůli uspokojení značného zájmu
účastníků se konal v kongresových prostorách brněnského hotelu Continental.
Pokud obec uzavře smlouvu na dobu neurčitou na služby s ročním plněním
ve výši např. 400 000 Kč, předpokládaná hodnota bude stanovena dle
§ 21 odst. 1 písm. b) za 48 měsíců a zakázka bude tedy
soutěžena jako zakázka malého rozsahu. Musí být taková zakázka přesoutěžena po
dosažení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy po cca 5 letech nebo
může smluvní vztah nadále pokračovat?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje rozsáhlé sektorové šetření
v oblasti nakládání s odpady. V průběhu následujících dvou let
získá informace od všech relevantních subjektů působících v tomto sektoru a
vyhodnotí je z hlediska fungování hospodářské soutěže na těchto trzích.
Odpadové hospodářství prochází v současné době zásadními změnami,
zejména v souvislosti s přechodem k ekologické a udržitelné ekonomice.
Z tohoto důvodu je podstatné, aby v odvětví probíhala účinná
hospodářská soutěž, díky níž budou soutěžitelé v tomto odvětví fungovat
efektivněji a s nižšími náklady pro spotřebitele.
Zákon o registru smluv (dále jako „ZRS“) je účinný od 1. 7. 2016 s tím, že od 1. 7. 2017 přináší svou nejtvrdší sankci – zrušení smlouvy od počátku. Ze své lektorské praxe vím, že ZRS ve většině případů zajímá spíše subjekty nakládající s veřejnými prostředky, ale z praxe advokáta vím, že by se jím měly zabývat i ostatní. A někdy také zabývají, ale až bývá bohužel pozdě. Sérií několika článků bych tedy rád tuto problematiku rozšířil a přispěl k dodržování zákonných podmínek.
Zakázku na dopravce, který bude na území kraje a Prahy provozovat nové vlakové
jednotky pro zhruba čtyři stovky sedících cestujících, bude monitorovat Transparency
International (TI). Kraj a Praha se rozhodli tuto nevládní protikorupční organizaci
oslovit v předstihu, aby se účastnila a monitorovala průběh realizace
nabídkového řízení a potvrdila dodržování zásad transparentnosti a samozřejmě
i finální výběr dodavatele. Krajští radní již schválili uzavření smlouvy
mezi Integrovanou dopravou Středočeského kraje (IDSK), společností ROPID a TI.
Stanovení správné předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových fází procesu veřejného zadávání, zejména pak u zakázek pravidelné povahy. Tato hodnota má zásadní význam pro určení odpovídajícího zadávacího řízení a zajištění transparentnosti, efektivity a rovných podmínek pro všechny uchazeče. Tento článek si klade za cíl poskytnout základní přehled o stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek pravidelné povahy.
Je obec povinna vždy dělat výběrové řízení, když si chce či potřebuje
koupit dejme tomu stroj na údržbu zeleně a hodnota předmětu nepřevyšuje půl
milionu bez DPH?
Ministerstvo pro místní rozvoj představilo Národní strategii veřejného
zadávání v České republice pro období 2024 až 2028, která klade důraz na
strategický rozměr veřejných zakázek. Na půdě resortu se s ní seznámili
účastníci odborné konference. Mluvili také o nových výzvách veřejného
nakupování.
Vláda schválila Národní strategii veřejného zadávání v České republice
pro období 2024–2028 (NSVZ), kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde
o první koncepční materiál v oblasti zadávání veřejných zakázek
v ČR. Jeho hlavním cílem je změnit pohled na veřejné nákupy – od
důrazu na formální proces ke strategickému přístupu akcentujícímu hodnotu za
peníze. K vytvoření NSVZ se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.
Centrální nákup Plzeňského kraje v čele s ředitelkou Janou Dubcovou
získal unikátní příležitost spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj
na rozvoji regionální centralizace v rámci Národní strategie veřejného
zadávání v České republice pro období let 2024–2028 (dále jen
„Strategie“). Program je financován z fondů Evropské unie, z jedné
z komponent Národního plánu obnovy, jejímž cílem je, kromě jiného, metodická
podpora a modernizace veřejného zadávání.
Obecně publikační povinnosti podléhá každá smlouva na veřejnou zakázku uzavřená veřejným zadavatelem, jejíž hodnota přesahuje 500 000 Kč bez DPH.
Co když ale přesnou hodnotu smlouvy neznáme, protože ve smlouvě jsou uvedeny pouze jednotkové ceny? V tomto článku rozebereme různé situace, které mohou v případě uveřejňování smluv s jednotkovými cenami nastat, přičemž závěry budou podpořeny ilustračními rozhodnutími ÚOHS.
Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Nejedná se však o jedinou zákonnou úpravu zrušení zadávacího řízení. Jedná-li se o sektorovou (nadlimitní) veřejnou zakázku, relevantním se stává také § 170.
Zadávací lhůta je jedním z nástrojů v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož právní úprava po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb. ze dne 30. května 2023, který nabyl účinnosti dne 16. července 2023, doznala poměrně zásadních změn. Přestože podstata a účel zadávací lhůty zůstaly i po Novele zachovány, byla v § 40 ZZVZ podstatně upravena ustanovení, která v praxi přinášela výkladové obtíže nebo se ukázala být zbytečně přísná pro zadavatele, a některá zcela nová ustanovení precizující právní úpravu zadávací lhůty byla do § 40 ZZVZ doplněna.
Povinnost poskytovat informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se dle § 2 odst. 1 týká státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Zadavatelé veřejných zakázek ve většině případů do těchto povinných subjektů spadají. Často se pak v praxi bude jednat o zadavatele jednajícího právě jako územní samosprávný celek a jeho orgán či jako veřejná instituce.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozšířil své oborové sborníky
rozhodnutí o veřejných zakázkách o další oblast, kterou jsou zakázky
v oblasti informačních technologií.
Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek
(č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS
SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné
zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery,
náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části“. Jedná
s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách
environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.
Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.
Dne 16. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon
č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který
s účinností od 16. 7. 2023 ruší povinnost veřejného zadavatele
vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření či změně
smlouvy v případě koncesí.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad
města Lom proti rozhodnutí o pokutě 180 000 Kč, kterou město dostalo
za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti
s veřejnou zakázkou „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“.
Rozhodnutí už nabylo právní moci.
Dne 16. 6. 2023 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona
o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se
mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále
jen ZZVZ), která nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023. Jak správně
nastavit limity zadávacích řízení například u běžně nakupovaných potravin?
Kdy už je třeba využít tzv. Dynamický nákupní systém? A jak nastavit nové
procesy do praxe?
Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se prakticky o první přímou novelu ZZVZ, která tak zohledňuje praktické zkušenosti zadavatelů, dodavatelů, připomínky Evropské komise a rovněž také podněty a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), získané po dobu platnosti a účinnosti ZZVZ.
Zadání veřejné stavební zakázky využívající metodu BIM je pro mnoho
investorů z řad veřejné správy poměrně obtížným úkolem. Smlouva totiž
musí mít trochu jiné náležitosti, než byli doposud zvyklí. Usnadnit situaci jim
mohou vzorové dokumenty, které připravuje k vydání Česká agentura pro
standardizaci. Na jejich přípravě spolupracuje s advokátní kanceláří
Havel & Partners a Odbornou radou pro BIM (czBIM).
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), umožňuje zadavatelům využití speciálního procesu získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, kterým je elektronická aukce. Tento postup je primárně upraven v § 120 a § 121 ZZVZ, kdy samotná definice elektronické aukce je uvedena v § 28 odst. 1 písm. m) ZZVZ.
Cenu Inovátor 2022 získal Liberecký kraj v oblasti veřejných zakázek
v České republice. Obdržel ji za budování vztahů s dodavateli metodou Meet
the buyer, aktivní působení v regionu a zadávání odpovědných, zelených a
inovativních veřejných zakázek.
Po souhrnech rozhodovací praxe o veřejných zakázkách v oblasti dopravy a
zdravotnictví vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže další sborník
rozhodnutí, tentokrát týkajících se stavebních veřejných zakázek.
V průběhu července 2023 nabyla účinnosti novela zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) provedená zákonem
č. 166/2023 Sb. V rámci této legislativní změny došlo také
k úpravě § 255 odst. 1 ZZVZ, který se týká stanovení výše
kauce.
Souvislosti Zákona o registru smluv a Zákona o zadávání veřejných zakázek.