Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Na zámku Žďár se poslední březnový den roku 2026 konala odborná konference k Světovému dni vody. Uspořádala ji žďárská divize Vodárenské akciové společnosti. Tematicky se konference zaměřila na řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod a na nové legislativní požadavky. Součástí programu byla také exkurze do modernizované čistírny odpadních vod ve Žďáře nad Sázavou, jejíž projekt získal titul Vodohospodářská stavba roku 2025 a ocenění za přínos pro životní prostředí.

Vlastníci lesních pozemků na Vysočině dál obnovují porosty po kůrovcové kalamitě. Jejich práce představuje vysokou zátěž jak z hlediska pracovních kapacit, tak finančních možností, a to bez ohledu na velikost majetku. Nízké výkupní ceny dříví v době vrcholu kalamity i omezené kompenzace způsobily, že řada vlastníků dnes musí velmi pečlivě zvažovat rozsah i způsob obnovy. V obnově lesa a navazujícím hospodaření vlastníkům pomáhají příspěvky na hospodaření v lesích, které od začátku března 2026 upravuje nové nařízení vlády (č. 24/2026 Sb.).

Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám.

Od roku 2025 byla uzákoněna povinnost obcím zajistit obyvatelům místa k odkládání textilu a odpadu z textilu. Textilního odpadu skokově přibylo a chybí zpracovatelské kapacity, obce se mohou potýkat s komplikacemi při svozu a předáváním tohoto odpadu k dalšímu zpracování. Přebytek textilu, zpoplatnění služeb v rámci nakládání s tímto druhem odpadu pak generuje nárůst nákladů na odpadové hospodářství. S touto skutečností se musí vyrovnat i Ostrava.

Začátkem března (4. 3. 2026) se v Bruselu sešlo osmnáct evropských regionů z devíti členských států EU, aby oficiálně zahájily novou Alianci evropských regionů pro odolnost vůči vodním krizím a připravenost na změnu klimatu.

Zelený kruh vyjadřuje zásadní nesouhlas s nejnovější reorganizací Ministerstva životního prostředí, která s účinností od 1. dubna ruší klíčová oddělení zodpovědná za dekarbonizaci, Modernizační fond, Sociální klimatický fond a udržitelný rozvoj. Změny, o nichž informoval server Ekonews, představují další krok v systematickém rozkladu odborných kapacit resortu, který Motoristé sobě provádějí od svého nástupu do čela ministerstva v prosinci 2025.

Přibližně 26,8 miliardy korun vydal stát v roce 2025 na opatření proti suchu. Je to zhruba o 5 miliard více než v roce 2024. Zprávu o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za rok 2025 (Koncepce) projednala vláda. Materiál o boji se suchem připravilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, společně s ministerstvy průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a vnitra.

Přestože si česká veřejnost uvědomuje rostoucí význam hospodaření s vodou, její reálné chování tomu zatím neodpovídá. Domácnosti spotřebu vody často nesledují, šetří jen dílčími opatřeními a investice do efektivnějšího hospodaření odkládají. Bariérou zůstávají nejen finance, ale také informační deficit.

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) ve spolupráci s kolegy z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research zjistili, že řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků

Základním kritériem soutěže je produkce pod 150 kg na obyvatele a rok. Ekonomický tlak na obce roste – skládkovací poplatky se zvyšují a limit pro uplatnění třídicí slevy se každoročně snižuje. V popelnicích přitom zůstává nevyužitý potenciál: bioodpad stále tvoří kolem pětiny směsného odpadu a jako kompost by mohl pomoci českým půdám, které trpí nedostatkem organické hmoty.

Racionální ochrana půdy, efektivnější řešení škod způsobených šelmami i zrychlení obnovy území po povodních. To byly hlavní body společného jednání ministra zemědělství Martina Šebestyána a ministra životního prostředí Igora Červeného. Oba resorty se dohodly na úzké spolupráci a vzniku společných expertních týmů, které mají zajistit, aby nová pravidla byla ekonomicky udržitelná a prakticky realizovatelná. Za důležité ministři považují také to, aby na národní úrovni nedocházelo ke zpřísňování pravidel nad rámec požadavků EU.

Ve vybraných charakteristikách kvality životního prostředí jsou poměrně velké mezikrajské rozdíly. Iva Princová z krajské zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) porovnávala kraje ve třech údajích, které charakterizují kvalitu životního prostředí – emise do ovzduší, odpady a investice do životního prostředí.

Povodně za desítky miliard, ekologické havárie i rostoucí tlak na dostupnost pitné vody ukazují, že voda už dávno není samozřejmostí. Světový den vody, který každoročně připadá na 22. března, připomíná, že její dostupnost, kvalita i spravedlivé rozdělení jsou klíčové pro bezpečnost i fungování celé společnosti. Letos tento den zdůrazňuje téma „Kde teče voda, roste rovnost“. Přístup k bezpečné vodě a hygieně totiž zůstává pro více než miliardu lidí problémem – a bez něj není možný zdravý ani důstojný život.

Nejnovější situační zpráva o kvalitě ovzduší ukazuje, že se v Moravskoslezském kraji dlouhodobě situace zlepšuje. Tato pozitivní tendence je výsledkem odpovědného přístupu obyvatel, ekologizace, ale také úbytek průmyslových podniků, modernizace lokálních topenišť i postupného rozvoje čistější dopravy.

Zaměří se na zadržování vody v povodí Desné. Studie, k jejíž přípravě se 17. března prostřednictvím memoranda zavázal Olomoucký kraj společně se státním podnikem Povodí Moravy, Svazkem obcí údolí Desné a Šumperkem, se navíc bude zabývat také protipovodňovou ochranou tohoto města i dalších obcí po toku řeky.

V roce 2026 proběhne již 13. ročník akce Ukliďme Česko, největší dobrovolnické akce u nás s více než 200 000 zapojených dobrovolníků v loňském roce. Hlavním úklidovým dnem je letos sobota 28. března. Cílem akce je uklidit nepořádek z našich obcí, měst, a především z přírody. I letos pokračuje úspěšná spolupráce s Radegast v rámci projektu „Boj o vodu“.

Další ze série jednání týkajících se přípravy protipovodňových opatření v Mikroregionu Žídelná se uskutečnilo na krajském úřadě. Kromě starostů dotčených obcí se ho zúčastnili zástupci Zlínského kraje, Státního pozemkového úřadu, Povodí Moravy, Univerzity Tomáše Bati, zemědělci z území i další hosté. Seznámeni byli s detailními výsledky zpracované studie odtokových poměrů, na jejímž základě byla pro území mikroregionu navržena vhodná protipovodňová opatření.

Ministerstvo zemědělství (MZe) nesouhlasí s tím, že by opatření budovaná v rámci protipovodňových opatření (PPO) nezajišťovala dostatečnou retenci vody v krajině. MZe v letech 2020–2024 realizovalo ve sledovaných programech 1758 projektů, všechny pomohly zlepšit ochranu obyvatel před povodněmi a zadržovat vodu v krajině. Pokud v některých oblastech nedošlo k naplnění celkových cílů, bylo to dáno čistě rozpočtovými důvody, nikoliv nevhodným nastavením programů.

Povodně způsobily v České republice v posledních 27 letech škody za celkem 260 miliard korun. Rozsáhlým škodám by měla zabránit protipovodňová opatření. NKÚ zkontroloval 7,1 mld. Kč, které v letech 2020–2024 vynaložilo Ministerstvo zemědělství (MZe) na protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině (retenci). A právě u dotačních programů, kde bylo jedním z cílů zlepšení retenční schopnosti krajiny, odhalil NKÚ nedostatky. Podle něj není zajištěno dostatečné zadržování vody v krajině.

Díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace vzniká v Třinci nové výzkumně-vývojové centrum CirkArena zaměřené na cirkulární ekonomiku. Projekt s podporou 1,87 miliardy korun má pomoci transformaci Moravskoslezského kraje a přinést nové technologie pro efektivnější využívání zdrojů a nakládání s odpady. Dosavadní pokrok projektu představuje výroční konference CirkArena, která se v Třinci konala ve dnech 10. až 11. března za účasti zástupců výzkumu, průmyslu i veřejné správy.

Město bez parku si dnes umíme jen stěží představit. Vytváří protiváhu zastavěnému prostředí i veřejným prostranstvím se zpevněnými povrchy a kompenzuje nedostatek volné krajiny ve městech. Parky přístupné široké veřejnosti začala města zakládat během 19. století. Ruku v ruce s rostoucí industrializací tehdy prudce stoupal rovněž počet obyvatelstva, které hledalo osvěžení a odpočinek v zeleni.

Personální změna ve vedení Krkonošského národního parku vyvolává obavy o stabilitu ochrany přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische. Ministerstvo důvody tohoto kroku nezveřejnilo. Zároveň ministr dosud nereagoval na kritiku škrtů v rozpočtu MŽP a pokračuje v plošném propouštění. Podle ekologických organizací tak vzniká kombinace kroků, která může oslabit ochranu přírody, vody i ovzduší, fungování národních parků i podporu energetických úspory domácností. Vládní koalice přitom ještě může škrty upravit v Poslanecké sněmovně.

Na plenárním zasedání European Committee of the Regions dne 4. března bylo jednomyslně přijato stanovisko k Evropské strategii pro odolnost vůči vodním rizikům (European Water Resilience Strategy). Místní a regionální lídři v něm upozorňují, že nedávné povodně v jihozápadní Evropě jasně ukázaly potřebu posílit kapacity měst a regionů v oblasti prevence, připravenosti, reakce i obnovy po katastrofách.

Obce Štichov, Neuměř, Všekary a Kvíčovice chtějí společně řešit protipovodňová, protierozní a krajinotvorná opatření v povodí Neuměřského potoka. Na návrh navázala spolupráce s krajskými institucemi a začátkem roku bylo podepsáno memorandum o společném postupu. Tématu se věnoval i čtvrtý ročník konference Zdravá krajina Plzeňského kraje.

Obecně platí, že hlavní příčiny ohrožení nedostatkem vody v Česku jsou nerovnoměrné srážky (krátké a intenzivní deště), rostoucí teploty a výpar, odvodnění krajiny mj. jako důsledek intenzivního zemědělství a pokles hladiny podzemních vod.

Odpovědné nakládání s odpady se ve společnosti stále více odpovědně uplatňuje. Odpadní elektronika je nejrychleji rostoucím druhem odpadu, recyklována je přitom pouze pětina jeho objemu. Změna tohoto stavu leží ve správných návycích, a ty je třeba formovat už v dětství.

Společnost NEVAJGLUJ a.s. bude i v letošním roce hrdým partnerem největší dobrovolnické úklidové akce v České republice – Ukliďme Česko. Již 13. ročník této celonárodní iniciativy proběhne s hlavním úklidovým dnem v sobotu 28. března.

Pražští radní schválili podporu financování oblíbených veřejných opravárenských dílen nábytku pro rok 2026 při projektu Reuse na školách. Na SOŠ Jarov v Praze 9 a ve Stanici techniků Domu dětí a mládeže v Praze 6 jsou opět pro veřejnost nabízeny po celý rok (s výjimkou letních prázdnin) workshopy k renovaci a upcyklaci nábytku, bytového textilu, šperků, obrazových rámů a dalších osobních věcí.

Radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz se v polovině února 2026 seznámila s řešením zásobování jihlavské aglomerace pitnou vodou. Klíčovým zdrojem zůstává vodárenská nádrž Hubenov, která pokrývá více než 85 procent potřeby regionu. Statutární město Jihlava připravuje napojení Jihlavy na přivaděč ze Švihova, nejvýznamnějšího vodního zdroje v České republice.

Státní rozpočet dnes prochází prvním čtením, definitivně schválen by měl být 11. března. V kapitole ministerstva životního prostředí se masivně škrtá – spolu s ministerstvem školství a kultury jde o největší propad financí ze všech resortů. Rozpočet MŽP klesá o třetinu. Ministr Macinka navíc chystá druhou vlnu propouštění, která může ochromit klíčové odbory, varuje Zelený kruh.

Pražští radní schválili výroční zprávu k Implementačnímu plánu Strategie adaptace Prahy na změnu klimatu pro roky 2025–2029. Zpráva shrnuje první rok naplňování plánu a potvrzuje, že město systematicky investuje do opatření, která hlavní město připravují na vlny veder, sucho i přívalové deště. Jen v roce 2025 Praha podpořila adaptační projekty městských částí částkou 23,7 milionu korun, dlouhodobě už se jedná o více než 570 milionů korun do stovek konkrétních opatření po celé metropoli.

Osmý ročník soutěže Adapterra Awards spouští nominace projektů adaptace na změnu klimatu v krajině, sídlech a budovách. Opět ocení také nejlepší realizace na území hlavního města Prahy. Letos klade soutěž zvláštní důraz na zemědělství a způsoby hospodaření, které cíleně zvyšují odolnost krajiny vůči suchu, přívalovým dešťům a dalším extrémům počasí. Přihlašování projektů potrvá až do 11. března na www.adapterraawards.cz.

Do patnáctého ročníku ankety Alej roku, vyhlašované organizací Arnika, nominovali lidé 59 alejí a stromořadí ze všech čtrnácti krajů České republiky.

Hlavní město začátkem roku 2026 rozšířilo síť Reuse pointů ve sběrných dvorech o dvě další místa. Nově tak fungují v městských částech Praha 3 a Praha 14. Celkem je v hlavním městě v provozu už 12 Reuse pointů, které umožňují obyvatelům bezplatně předávat zachovalé věci k dalšímu využití.

Dotazníkové šetření SMS ČR odhaluje vysoké náklady a nejasný odbyt. Současné nastavení povinného sběru textilního odpadu vnímají starostové jako nehotové, nefinancované a systémově nefunkční opatření, jehož náklady jsou přeneseny téměř výhradně na samosprávy.

Když se řekne mokřad, mnoho lidí si představí něco neurčitého: tůně u lesa, rákosí u rybníka, bahnité louky nebo mlžné rašeliniště. Ve skutečnosti jsou ale mokřady jedním z nejdůležitějších typů ekosystémů na celé planetě – a zároveň jedním z nejohroženějších. Každý rok 2. února proto slavíme Světový den mokřadů, připomínku momentu, kdy byla v roce 1971 v íránském Ramsaru podepsána první mezinárodní smlouva o ochraně přírody svého druhu: Ramsarská úmluva o mokřadech.

Vyhlášení vítězů soutěže Čisté obce s NEVAJGLUJ 2025 proběhlo na odborné konferenci Littering?! Jak na čisté ulice. Ta se jako první v České republice komplexně věnovala problematice odhazování drobného odpadu ve veřejném prostoru i praktickým řešením pro obce.

Zkušenosti z krajské osvětové akce Čistá Vysočina, spolufinancování projektů obcí na předcházení vzniku odpadu i třídění odpadu a představení krajských osvětových materiálů k propagaci snižování litteringu (tedy odhazování odpadků mimo odpadkové koše), zazněly v bloku příkladů dobré praxe na prvním ročníku celostátní konference Littering – jak na čisté obce. Konference se uskutečnila v Praze čtvrtý lednový čtvrtek roku 2026.

Rok 2025 byl na Vysočině druhým nejsušším rokem za posledních dvacet let. Z hlediska srážek byl silně podprůměrným.

V rámci loňských jarních a podzimních výsadeb přibylo na území hlavního města celkem 229 900 nových stromů vysazených odborem ochrany prostředí. Nejvíce se sázelo na podzim ve Vinoři a v Jinonicích. S loňským přírůstkem se počet nově vysazených stromů od roku 2019 posunul na číslo 867 501. Vzhledem k plánované výsadbě by tento rok měl přesáhnout celkový počet nových stromů milion, což bylo dlouhodobou snahou vedení metropole.

Výměna starých sodíkových výbojek a přechod na moderní technologie LED je nutným krokem vyplývajícím z evropské legislativy. Po roce 2022 bylo přistoupeno k ukončení produkce standardních výbojkových svítidel. Od 31. prosince 2025 Evropská unie zakazuje výrobu a vývoz vybraných vysokotlakých sodíkových výbojek s obsahem rtuti (HPS).

Arnika 7. ledna zveřejnila průběžné počty hlasů v anketě Alej roku 2025. Fanoušci jednotlivých alejí a stromořadí tak mají jedinečnou příležitost zjistit, jak si jejich favoritky a favorité vedou v konkurenci z celé České republiky. Počty hlasů budou viditelné do 21. ledna do půlnoci, poté se opět skryjí a konečné výsledky Arnika vyhlásí 29. ledna ve 12.00.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh zveřejnila studii Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita. Studie analyzuje nedostatky současného přístupu k adaptaci v Česku a nabízí konkrétní doporučení, jak posílit celkovou odolnost společnosti vůči klimatickým rizikům.

Asociace Zelený kruh upozorňuje, že programového prohlášení nové vlády Andreje Babiše vážně ohrožuje ochranu přírody i kvalitu života lidí v Česku. Dokument umožňuje prosadit požadavky hnutí Motoristé sobě na úkor životního prostředí a obsahuje i plán namířený proti občanské společnosti.

Zástupci z Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Jihomoravského kraje spolupracují s Horním a Dolním Rakouskem na přeshraničním projektu „Klimaticky adaptované regiony“ (DeKLARed ADAPTRegions, ATCZ00031). V rámci tohoto projektu proběhla na podzim série vzdělávacích a inspiračních aktivit zaměřených na adaptaci obcí a regionů na dopady změny klimatu. Projekt podporuje přenos dobré praxe do místního prostředí.

Děkujeme za dosavadní spolupráci a péči o veřejný prostor! Rádi bychom poděkovali všem občanům a také obcím za to, že se v uplynulém roce pustili do úklidů veřejných prostor a aktivně se zapojili do boje proti litteringu, ať už se jednalo o pravidelný úklid nebo účast v soutěži Vajglobraní a Čisté obce s NEVAJGLUJ. Děkujeme za Vaši snahu i nasazení.

Každá zima na radnicích znovu otevírá téma zimní údržby. Starostové a technické služby řeší každoročně podobné otázky. Jak zajistit sjízdné silnice a schůdné chodníky, udržet rozpočet pod kontrolou a zároveň zbytečně nezatěžovat zeleň ani městskou infrastrukturu?

Zlínský kraj pokračuje ve svých aktivitách zaměřených na problematiku invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které ohrožují místní ekosystémy i kvalitu života obyvatel. Odborníci proto pravidelně monitorují jejich výskyt a kraj na základě plánů péče i metodických pokynů zajišťuje systematickou likvidaci. Součástí je také spolupráce s obcemi, vlastníky pozemků a dalšími institucemi, jež má zabránit dalšímu šíření.

Hlasování patnáctého ročníku tradiční ankety Alej roku je v plném proudu. Veřejnost tak má možnost podpořit svou oblíbenou alej nebo objevit nová stromořadí z celé České republiky. Hlasovat lze do 28. ledna 2026 a hlasy rozhodnout o tom, které z 59 přihlášených alejí a stromořadí ze čtrnácti krajů si zaslouží ocenění.

Čistění odpadních vod by se mělo zlepšit tak, aby se zvýšila ochrana vodních ekosystémů, a naopak zmírnily negativní dopady na životní prostředí. To je cílem směrnice o čištění městských odpadních vod, kterou do praxe postupně uvádí Národní prováděcí program. Harmonogram splnění požadavků směrnice je rozložen až do roku 2045, jednotlivé kroky zahrnují legislativní transpozici, technické standardy, monitoring a reporting vůči Evropské komisi.