Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila vláda.

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila vláda.

Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. Aktuálně Nadace Partnerství nabízí hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody. Celkem má v úmyslu Nadace Partnerství prostřednictvím grantů na podzimní výsadby rozdělit téměř 5,6 milionů korun. V celoročním součtu pak počítá s částkou 18 milionů.

Po roce se v Trpišově na Chrudimsku opět řešila doprovodná silniční zeleň. Stejně jako loni se na seminář pořádaný Správou a údržbou silnic Pardubického kraje sjela řada odborníků z celé republiky. Vzhledem k tomu, že toto téma v mnoha ohledech naráží i na aktuální legislativu, nenechali si ho ujít vedle ekologů, arboristů, dendrologů a samozřejmě silničářů ani vrcholní politici, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Spolek Arnika ukončil sérii seminářů, při kterých ve čtyřech městech (Pardubicích, Brně, Olomouci a Ostravě), informoval spolu s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Ostrava, o možnostech využití říční krajiny při uvolnění územních rezerv po zrušení megalomanského projektu DOL.

Sucho je v posledních letech všudypřítomným problémem, se kterým se potýkají domácnosti i obce. Ke změnám lokálního mikroklimatu přispívá také odtok dešťové vody bez dalšího užitku do kanalizace. Až dvě třetiny zpevněných povrchů totiž tvoří nepropustné chodníky, parkoviště a další plochy související s automobilovou dopravou. Proto v rámci modrozelené architektury vznikají opatření, která mají pomáhat snížení povrchového odtoku a efektivnějšímu využití srážkových vod. Tato řešení jsou také často podporována z různých dotačních programů.

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek tento týden přijal skupinu starostů z partnerského francouzského regionu Grand Est, konkrétně z lokality Bure, kde s největší pravděpodobností vznikne hlubinné úložiště pro jaderný odpad nejen z padesátky jaderných reaktorů. Francouzské státní úřady musí do roku 2027 rozhodnout o definitivní stavbě, už nyní se v lokalitě nachází podzemní laboratoře, kde odborníci už téměř 20 let studují možnosti ukládání opadu. Tuto lokalitu si loni v létě osobně hejtman Vysočiny prohlédl.

Na území města Brna byl v dubnu 2021 zahájen projekt TROMSO, který má přispět k monitorování stavu ovzduší a zavádění opatření na jeho zlepšení. Projekt probíhá ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Mezi hlavní aktivity projektu patří roční monitoring kvality ovzduší ve 12 brněnských lokalitách a doplňkové senzorické měření kvality ovzduší v blízkosti dětí školního věku. Výstupem pak bude aktualizace Akčního plánu, který pomůže ke zlepšení kvality ovzduší. Projekt je ze 100 % financován z Norských fondů a výsledky budou známy v průběhu května letošního roku.

V sobotu 22. dubna 2023 proběhla v Bruntálu Alejová slavnost, která zakončila anketu Alej roku 2022. Alejová slavnost proběhla v Lipové aleji na Uhlířském vrchu, pro kterou hlasovalo v anketě 1041 lidí.

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou zkoumat volně žijící živočichy ve městech, suchozemské i ty vázané na vodu. Kvůli jejich přítomnosti ve městech může docházet přenosu k chorob nebo parazitů na domácí mazlíčky i na člověka. V ojedinělých případech může docházet i ke krizovým situacím, jako je napadení člověka. Výstupem dvouapůlletého projektu bude návod pro města, jak tyto situace řešit a jak je komunikovat směrem k veřejnosti.

Prostředky na financování programu na úsporná opatření pro domácnosti s nižšími příjmy Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) budou navýšeny z původních 1,5 miliardy na 6 miliard korun. Kromě zateplení mohou žadatelé od května nově získat 90 tisíc korun na pořízení termických nebo fotovoltaických systémů na ohřev vody, které jejich domácnostem pomohou ušetřit i více než 10 tisíc korun ročně.

Moravskoslezský kraj rozdělí obcím celkem 3 miliony korun na podporu třídění bioodpadů v domácnostech. Obcím také stejně jako vloni přispěje na projektové dokumentace překládacích stanic. Obce si budou moci o dotaci požádat během června tohoto roku.

Celkem 324 tisíc korun chce poskytnout Středočeský kraj pěti obcím, které požádaly o peníze na následnou péči o nově vysazené stromy. Celkový objem finančních prostředků vyčleněných na tento účel v rozpočtu kraje na rok 2023 je 2 miliony korun. Rozdělení projednali radní, konečné slovo bude mít zastupitelstvo.

Se současnou, plánovanou, ale i historickou těžbou v regionu seznamuje odborníky i laiky dokument nazvaný Databáze ložisek nerostných surovin v Libereckém kraji, který přehledně shrnuje veškerá ložiska na území kraje a je nově přístupný veřejnosti.

V loňském roce jsme byli svědky nebývalého požáru v Národním parku České Švýcarsko, který zasáhl přes 1000 hektarů lesních porostů. Vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám a opakovanému vláhovému deficitu lze očekávat, že se riziko vypuknutí požárů v krajině výrazně zvýší. Karlovarský kraj proto chce být na tyto případy připraven a chystá se analyzovat rizikové lokality v rámci celého regionu. Návrh bezpečnostní strategie mají zpracovat krajští hasiči.

Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu „vodíkových údolí“. V návaznosti na memorandum podepsali hejtmani také deklaraci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů.

Česko potřebuje posílit ochranu zemědělské půdy, a to včetně její schopnosti uchovávat vodu a živiny. Ministerstvo životního prostředí proto v souladu s programovým prohlášením vlády představuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Nově dochází ke zdůraznění ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy před zábory pro plošné rozsáhlé záměry obchodu, skladování či fotovoltaických elektráren. Půda je cenná nejen pro úrodu, kterou poskytuje, ale též i pro své mimoprodukční funkce.

Hlavní město aktivně postupuje proti zvyšování množství odpadu a vyvíjí takové aktivity, které mají za úkol zajistit, aby se užitečné předměty, kterých se občané potřebují zbavit, vůbec odpadem nestaly. Za tímto účelem se Magistrát hl. m. Prahy spojil s Federací nábytkových bank a re-use center, aby uspořádaly dne 16. března 2023 workshop pro zástupce městských částí a iniciovaly debatu nad možností vzniku re-use center v Praze.

V rámci závazků, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu dojde v EU k dalšímu zpřísnění pravidel pro zvýšení energetické účinnosti. Evropská Komise vítá předběžnou dohodu, jíž bylo dosaženo v minulých dnech s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy a posílení směrnice EU o energetické účinnosti. Znovu se tak potvrzuje odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rámci výjezdu do Ústeckého kraje navštívil také Národní park České Švýcarsko. Nad požárem zasaženým územím se setkal se šéfem Hasičského záchranného sboru generálem Vladimírem Vlčkem, ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko Petrem Křížem a starosty zdejších obcí.

Již od začátku příštího roku tak stavebníci dostanou namísto několika samostatných razítek pro účely povolení stavby razítko jediné. Všechna povolení z oblasti životního prostředí, která dnes stavebník potřebuje, by mělo nahradit jednotné environmentální stanovisko (JES). Žadatelům se tím zjednoduší povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů, přitom ale zůstanou plnohodnotně zachovány zájmy na ochraně životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení havárií na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe nově definuje, kdo má v případě havárie co dělat a zvyšuje sankce za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Návrh novely je v aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, na vládu ho chce resort předložit na konci dubna.

Mottem letošního Světového dne vody, který byl 22. března, je „Accelerating change“, což můžeme přeložit jako „Urychlení změny“. Heslo Organizace spojených národů, která Světový den vody každoročně vyhlašuje, je zaměřeno zejména k situaci v rozvojových zemích, kde obrovský počet obyvatel čelí nedostatku vody, a kde tedy urychlení změny k lepšímu je životné důležité. Týká se to ovšem i zemí žijících ve vodním blahobytu, jako je Česká republika, protože takový stav nemusí trvat navždy.

Skupina ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami a společností REMA Systém vyhlašují soutěž Zelená obec roku. Soutěž je otevřena všem obcím, které se angažují v environmentální oblasti, udržitelném fungování a mají odpovědný postoj k životnímu prostředí. Doložit to mohou některým ze svých projektů, který právě realizovaly nebo jej připravují.

Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské půdy. Právě ti totiž mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit. V rámci projektu pro ně chystají výstavy, semináře i webový portál, který jim pomůže se v problematice zorientovat a následně aktivně podnikat kroky ke změně.

Ačkoli se změny ve Společné zemědělské politice EU (SZP) primárně týkají podmínek, které budou muset při čerpání dotací dodržovat podnikatelé v zemědělství, alespoň o některých z těchto podmínek, případně o přínosech či rizicích dotačních programů by měli mít představu také představitelé obcí a měst. Mimo jiné také proto, že nové podmínky budou mít, patrně více než v současné době, vliv i na majetek obcí a stav krajiny v jejich bezprostředním okolí.

Na cenu mohou být do konce března nominovány administrativní budovy, domy, veřejná prostranství, parky, úpravy řek či území v krajině. Podmínkou je, aby se jednalo o již realizované projekty, které jsou adaptované na budoucnost – tedy na častější období sucha, zvyšování teploty a vlny veder i četnější přívalové srážky. V rámci celostátní soutěže Adapterra Awards budou navíc udělena speciální ocenění projektům přímo z Moravskoslezského kraje.

S likvidací starých skládek a pozůstatků činnosti průmyslových podniků bude kraj odborně i finančně pomáhat. O pomoc mohou zažádat vlastníci pozemků, obce i právnické osoby s omezením na malé podniky, jejichž lokalita se nachází na území Libereckého kraje. Zvýšená pozornost má být věnována lokalitám umístěným v povodí vodárenských toků, v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo údolních nivách, kde stará ekologická zátěž představuje významné riziko pro člověka i přírodní ekosystémy.

Prostřednictvím soutěže Odpadový Oskar organizace Arnika motivuje obce ke kvalitnímu odpadovému hospodářství již od roku 2015. V devátém ročníku budou hodnoceny data za rok 2022. Vítězem se mohou stát obce, které produkují méně než 150 kg směsných komunálních odpadů na jednoho obyvatele a rok.

Tuto past připravili aktivističtí vědci, kteří získávají dotace na zkoumání změny klimatu, zakládají na to celé výzkumné ústavy a létají po celém světě tuto problematiku konzultovat. Z klimatických konferencí šíří strach, že planeta buď shoří žárem a suchem, nebo naopak bude zaplavena vodou oceánů v důsledku roztání všech ledovců. Vědci se netají tím, že jejich věda musí stát nad politikou a oni, vědci, budou určovat, jaká má být politika a co se smí a co ne. Tedy vládnout bez voleb.

Oblast Soutoku je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Nyní by se měl dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí. Na dnešním jednání ve Valticích se na tom shodli Ministerstvo životního prostředí, Jihomoravský kraj a zástupci místních obcí.

Především energetika, automobilový průmysl nebo odpadové hospodářství jsou všeobecně považovány za stěžejní oblasti, u kterých dojde v blízké budoucnosti k zásadním a investičně náročným změnám. Výrazné změny však čekají rovněž obor vodního hospodářství. A bude se to dotýkat také obcí a měst.

Zbytečné, příliš silné nebo nepřirozeně zabarvené noční osvětlení představuje stále rozsáhlejší problémem pro města i krajinu v České republice. Světelné znečištění negativně ovlivňuje nejen zdraví lidí a životní prostředí živočichů i rostlin. Nevhodně směrované a zbytečně rozsvícené světlo má negativní vliv i na spotřebu energie a rozpočty měst a obcí i soukromých vlastníků. Proto vznikla první technická norma, která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy. Norma vstoupila v platnost 1. března 2023.

Zástupci Pardubického kraje a Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA) uspořádali seminář pro starosty obcí, kterých se dotknou plánovaná opatření ve vymezených lokalitách Pardubického kraje. Tato opatření mají za cíl adaptovat krajinu na změny klimatu.

Evropská komise v říjnu loňského roku zveřejnila dlouho očekáváný návrh revize směrnice Evropské rady z roku 1991 o čištění městských odpadních vod (Urban Waste Water Treatment Directive – UWWTD, 2022/0345).

Ministerstvo životního prostředí a Středočeský kraj pokračují v debatě s obcemi o budoucnosti Národního parku Křivoklátsko. MŽP ke kulatému stolu s náměstkem ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN), radní Středočeského kraje Janou Skopalíkovou (Piráti) a zástupci resortu životního prostředí pozvalo zástupce dotčených obcí, Lesů ČR a senátory i zástupce médií.

Spustili jsme výzvu pro příjem žádostí do Programu péče o krajinu, a to v Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B). Program péče o krajinu úspěšně funguje již sedmaadvacet let. Slouží především k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny a zajišťuje management cenných přírodních lokalit. Žádosti se podávají přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

Často se hovoří o udržitelném rozvoji společnosti, ale zapomíná se, že jde o tři pilíře – soulad hospodářského rozvoje, sociálního pokroku a zachování plnohodnotného životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě. Z pohledu ekonomiky je hlavní snahou vytvářet kvalitnější produkty bez nadměrného konzumu, a v oblasti sociální jde o podporu komunitního života v sociálním státě s optimální péčí o občana.

Obec Souňov vlastní lesní pozemky, které místo řádného hospodaření využívala neoprávněně jako místo pro pálení čarodějnic, skládku bioodpadu a ukládání výkopové zeminy. Protože obec i přes upozornění svůj přístup nezměnila a naopak přes uložená opatření k nápravě ještě rozšiřovala plochu záboru jednoho z lesních pozemků, uložila jí Česká inspekce životního prostředí pokutu ve výši 2,5 milionu korun, která nabyla po odvolání právní moc v prosinci roku 2022.

Kraj chystá podat žádost na Ministerstvo zemědělství o poskytnutí podpory na dokončený Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území Libereckého kraje, který kraj pořídil a projednal v souladu se zákonem o vodách. Jeho cílem je zejména navrhnout opatření, která by zajistila dostatek vody k pokrytí základních společenských potřeb, a minimalizovat negativní dopady sucha na životní prostředí a hospodářství.

Spotřeba energie z obnovených zdrojů v Evropě má v roce 2030 dosáhnout na úroveň ve výši 32 %. Podle aktuální zprávy Eurostatu podíl hrubé konečné spotřeby energie, vyrobené z obnovitelných zdrojů, dosáhl v roce 2021 hodnoty 21,8 %. Ve srovnání s rokem 2020 se jedná o pokles o 0,3 procentního bodu a je to vůbec první zaznamenaný pokles, výroba energie z obnovitelných zdrojů doposud stále rostla.

Světelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy. V českém prostředí přinese zlepšení nově vydaná česká technická norma, která určuje parametry šetrného svícení, minimalizující nepříznivé dopady umělého světla.

Kraj připravuje hned dva projekty na měření místního znečištění ovzduší. O dotaci na jejich financování bude žádat z Norských fondů.

O tom, že území České republiky je ohroženo nedostatkem vody, svědčí nejenom zkušenost historická, ale i novodobá z let 2014–2019. Prokazuje to rovněž indikátor Evropské agentury pro životní prostředí^[1], který vychází z posouzení procentuálních odběrů vody z disponibilních zdrojů vody v jednotlivých zemích. Pokud odběry přesahují úroveň 20 % objemu zdrojů vody, jde o nebezpečí nedostatku vody, pokud přesáhnou 30 %, pak jde o hrozbu a při překročení 40 % je výrazné ohrožení.

Kdysi opomíjená oblast Krušnohoří, která se postupně stává vyhledávanou turistickou destinací i zajímavou lokalitou k bydlení, by se již brzy mohla dočkat potřebné ochrany. Pracovní skupina pro přípravu CHKO Krušné hory se shodla na tom, že nenašla zásadní překážky pro zahájení procesu vyhlašování CHKO a doporučuje samosprávě Karlovarského kraje iniciovat pokračování tohoto procesu směrem k Ministerstvu životního prostředí ČR.

Po zhruba půlročním schvalovacím maratonu na úrovni kraje a sedmnácti obcí na území Kraje Vysočina bylo 31. ledna 2023 podepsáno klíčové memorandum týkající se společného postupu při jednání se státními orgány o otázce potenciálního hlubinného úložiště jaderného odpadu.

Od roku 2017 podpořil Zlínský kraj už 314 projektů na boj proti suchu v lesích. Na zmírnění dopadů sucha poskytl kraj z podpůrných programů téměř 26,3 milionu korun. Z toho v roce 2022 bylo příjemcům dotací vyplaceno téměř 1,8 milionu korun, které pomohly spolufinancovat 6 projektů.

Snižování emisí skleníkových plynů dlouhodobě napomáhá Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS). Týká se to zejména velkých energetických zdrojů. V sektorech mimo systém EU ETS se však za posledních deset až patnáct let, i přes aplikaci moderních, environmentálně šetrných technologií, energeticky úsporných opatření a jiných environmentálních opatření, emise skleníkových plynů drží na přibližně stejných hodnotách.

Poprvé po loňských komunálních volbách se uskutečnilo setkání starostů obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji. Na pozvání starosty hostitelské Litomyšle Daniela Brýdla se setkání zúčastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Řeč byla o problematice bytové politiky, odpadového hospodářství nebo nákladech na fungování městských úřadů.

Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský.