Archiv článků (rubrika Životní prostředí)
Poprvé po loňských komunálních volbách se uskutečnilo setkání starostů obcí
s rozšířenou působností v Pardubickém kraji. Na pozvání starosty
hostitelské Litomyšle Daniela Brýdla se setkání zúčastnil také hejtman
Pardubického kraje Martin Netolický. Řeč byla o problematice bytové politiky,
odpadového hospodářství nebo nákladech na fungování městských úřadů.
Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou
letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty
MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat
vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních
porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí
obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský.
Spolek Arnika vyhlašuje anketu Alej roku již 12. rokem. Do letošního ročníku
ankety Alej roku nominovali lidé 93 alejí a stromořadí ze všech 14 krajů
v České republice.
V rámci aktivity Zdravá krajina, která má za cíl zlepšit životní
prostředí regionu, vyhlašuje Plzeňský kraj dotační program stejného názvu.
Program je členěn do tří titulů, a to na výsadbu dřevin, retenci vody a ochranu
druhů, jejich rozmanitost a ochranu biotopů a arboristická ošetření stromů.
Alokovaná částka v rozpočtu Plzeňského kraje pro rok 2023 je
6 mil. Kč na celý dotační program.
S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou
připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se seznámila vláda. Dokument
vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a
životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra,
postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022.
Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční
zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech.
Jedním z nejčastějších projevů rostoucích snah o zlepšení
stavu životního prostředí je výsadba stromů, a to nejen jako akt opětovného
zalesňování po kůrovcové kalamitě, ale také výsadba nelesní zeleně
v zemědělské krajině, a stále častěji i výsadba obecní a městské
zeleně.
Obec Hodonín, jakožto vlastník lesa, významně zanedbala ochranu lesního porostu
proti kalamitním hmyzím škůdcům. Neprovedla včasnou těžbu 536 metrů
krychlových napadeného dříví a umožnila tím ukončení vývoje kůrovce a jeho
vyrojení do okolních lesních porostů. Česká inspekce životního prostředí obci za
tento přestupek uložila pokutu ve výši 550 tisíc korun, pravomocnou od
5. listopadu 2022.
Přeshraniční projekt ADAPT Region v uplynulých třech letech přinesl řadu
aktivit zaměřených na adaptační opatření na změnu klimatu pro zúčastněné
partnerské regiony, kterými byly Jihočeský kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj a
Horní Rakousko.
Silvestrovské oslavy představují pro zvířata stresující období.
Ústřední komise pro ochranu zvířat proto důrazně upozorňuje na negativní vlivy,
které souvisí s odpalováním ohňostrojů a zábavní pyrotechniky pro domácí
mazlíčky, hospodářská i volně žijící zvířata. Opakovaně apeluje na města
a obce, aby zvážily možnost regulace pořádání ohňostrojů a používání
zábavní pyrotechniky prostřednictvím svých obecně závazných vyhlášek. Obrací se
také na prodejce, aby tuto pyrotechniku vyřadili ze svého sortimentu nebo alespoň
prodávali jen tu s omezenými zvukovými efekty.
Do Vánoc odeslal Kraj Vysočina ke schválení na Ministerstvo životního prostředí
a Ministerstvo zemědělství nově zpracovaný Plán pro zvládání sucha a stavu
nedostatku vody (Plán pro sucho).
Vzrostlé stromy v krajině, ale i v osídlení vytváří hodnoty, bez
kterých se neobejdeme. Proto je potřebné zvažovat všechny požadavky na kácení
stromů, které jsou zdůvodňovány řadou výhod, mnohdy jednostranných jen
z pohledu developerů. Zejména stromy lemující silnice jsou významným krajinným
prvkem, utvářejí krajinu tak, aby se nám v ní žilo příjemně a zdravě.
Rekonstrukce a rozšiřování silnic je však často provázeno právě tlakem na
plošné kácení stromů.
Až do konce března 2023 mohou obce v programu RES+ z Modernizačního fondu
čerpat štědrou finanční podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy
a přístřešky nekomerčních budov. Vlastní zelená energie pomůže v době
rostoucích cen obecnímu rozpočtu a podpoří komunální energetickou soběstačnost.
Podmínkou k získání dotace je spotřeba minimálně 80 % vyrobené
elektrické energie přímo v obci. Podívejme se na modelový příklad, jak může
takový efektivně nastavený projekt komunální fotovoltaiky vypadat.
Evropská komise schválila České republice podmínky pro poskytování podpory
ekologického dálkového vytápění velkých teplárenských projektů, založených
především na energii z nízkoemisních zdrojů, v objemu 1,2 miliardy
eur (29,1 miliardy Kč) z prostředků Modernizačního fondu. Opatření
přispěje k plnění českého národního plánu v oblasti energetiky a
klimatu a strategických cílů EU souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu, zejména
unijního cíle v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050.
Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám
měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi
požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo
dokázaly ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu. V laboratoři mají odborníci
aktuálně také demonstrační variantu chytré popelnice, která umí upozornit, že už
je plná a potřebuje vyvézt, a slouží i k testování nových přístupů a
senzorů.
Česká informační agentura životního prostředí zpracovala již třicátou druhou publikaci Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ročenka podává ucelený pohled na stav životního prostředí v ČR – obsahuje konkrétní data o základních příčinách změn stavu a vývoje životního prostředí a faktorech ovlivňujících tento stav a vývoj, data o stavu složek životního prostředí, některých důsledcích změn a o nástrojích, kterými lze řídit a ovlivňovat politiku tvorby a ochrany životního prostředí.
Středočeský kraj a jeho Krajská správa a údržba silnic se v listopadu
zaměřily na výsadbu stromů podél silnic. Péče o silnice totiž není jen
o opravách vozovek, čištění příkopů anebo doplňování dopravního
značení. Kromě výsadby má KSÚS za úkol i péči o stromy rostoucí
v těsné blízkosti komunikací. Kde vyrostly nové aleje a proč musí správce
komunikací občas sáhnout po motorové pile?
Vysoké ceny energií významně zvyšují zájem o dotace na výstavbu
fotovoltaických elektráren. Jen za letošek Ministerstvo životního prostředí
schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši
14 miliard korun. Klíčovou finanční pomoc na cestě k energetické
soběstačnosti Česka hrají Modernizační fond, Národní plán obnovy a také zejména
domácnostmi vyhledávaný program Nová zelená úsporám. V podpoře výstavby
fotovoltaických systémů i rozvoji komunitní energetiky bude ministerstvo
intenzivně pokračovat i v příštím roce.
Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana
Hajnová a zástupci obcí z lokalit vybraných pro případnou budoucí výstavbu
hlubinného úložiště jaderného odpadu se 6. prosince 2022 setkali
s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou, novým ředitelem Správy
úložišť radioaktivních odpadů Lukášem Vondrovicem a předsedkyní Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.
Ve dvanácti krajích v roce 2021 krajské správy silnic vysázely
10 348 stromků. 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy
tedy vracíme do krajiny podél silnic sotva 2 sazenice. Tento trend se od roku 2003
nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes
vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty
k lepšímu v některých krajích.
Novelu lesního zákona, která přispěje k zachování českých lesů,
požadují zástupci lesníků, vlastníků lesů, ochránců přírody, průmyslu
i akademiků. Jejich součástí je i Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU.
Shodli se na osmi požadavcích, které chtějí zapracovat do avizovaného návrhu novely
Ministerstva zemědělství. Navrhované kroky mají zabezpečit stabilitu a odolnost
lesů. Platforma za novelizaci lesního zákona prosazuje snížení byrokracie a více
rozhodovacích pravomocí přímo pro vlastníky lesů, navrhuje zřízení lesních
úřadů, které zefektivní státní správu lesů a ušetří veřejné rozpočty.
Zástupci různých zájmových stran se shodli historicky poprvé.
Nepojízdná dlouhodobě odstavená vozidla trápí občany a starosty mnoha obcí. Často blokují prostor pro parkování nebo znamenají hrozbu pro životní prostředí. V každém případě pak hyzdí příslušné veřejné prostranství. Zbavit se takového vozidla však není vůbec jednoduché.
Vesnice bez přípojky na páteřní vodovod, se skokovým nárůstem spotřeby
vody či se zhoršující se kvalitou vodního zdroje zejména kvůli intenzivní
zemědělské činnosti. To jsou nejčastější případy využití úpraven vody
umístěných v kontejneru, které umožňují z povrchových i podzemních
zdrojů získat pitnou vodu. Municipality po tomto řešení často sahají vlivem
omezeného rozpočtu či místa pro stavbu, počet obyvatel těchto obcí přitom
zpravidla nepřesáhne 2000.
Vláda bude pokračovat v projednávání balíku zákonů ke stavebnímu právu.
V jeho rámci se ministři chystají omezit právo občanů vyjadřovat se ke
stavebním záměrům, které mají prokazatelný vliv na životní
prostředí. Dvacet organizací sdružených v asociaci Zeleného kruhu apeluje
v otevřeném dopise na členy vlády, aby dodrželi programové prohlášení, a
neomezovali právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry ovlivňující životní
prostředí.
Vláda bude v rámci schvalování návrhu zcela nového zákona o jednotném
environmentálním stanovisku rozhodovat o tom, zda se občané mohou nebo nemohou
účastnit řízení o povolování staveb, které mají prokazatelný vliv na
životní prostředí.
MMR přichází s dalším zjednodušením stavby solárních panelů, které
mohou přispět k řešení energetické krize. Nově bude možné instalovat
solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném
i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.
Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci
Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků
krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná
efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními
opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence
výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze
postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy.
Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem
extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová
z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.
Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst,
což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových
zemích. Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro
klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní
podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu, říká Robert Stojanov
z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, společně s Alexem de Sherbininem
z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and
Mobility. Naopak, města by měla být připravena na jejich příchod za pomoci
rozvojových programů a těmto lidem pomoci přemístit se do bezpečí.
Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na
výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také
podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix
v budoucnosti vsadit.
Nejméně směsného odpadu produkovali v roce 2021 obyvatelé obcí Fulnek,
Chvalšin a Bílá Voda. Poděkování si však zaslouží i mnoho dalších obcí.
V kategorii II bylo oceněno město Buštěhrad jako příklad dobré praxe
(trvalé ocenění). Takto bylo dosud oceněno jen 21 obcí.
Titul tohoto článku je zároveň podtitulem letošního Světového dne vody,
který se slaví vždy 22. března. Tento slogan se dosud v minulých letech
nikdy neobjevil, a je to překvapivé, protože nezvratnou skutečností zůstává, že
téměř veškerá sladká voda v kapalném stavu je voda podzemní. To si asi
většina lidstva, ale ani řada vodohospodářů neuvědomuje. Pohled na rozložení
vodního bohatství na Zemi v kapalném skupenství je však jednoznačný (viz
tab. 1).
Určitá forma sucha postihuje celkem 31 procent území České
republiky. Odborníci přitom uvádějí, že tuzemské obce se budou s tímto
problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží
i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření,
kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby
v reálném čase. Vedení obcí se tím snaží hlídat špatně identifikovatelné
úniky či příliš vysoké odběry, a to i přesto, že průměrná spotřeba
pitné vody na člověka v Česku je v evropském srovnání šestá
nejnižší.
Po dvou letech relativně příznivého vývoje počasí a množství
dešťových srážek nad územím naší země se v letošním roce opětovně
hovoří o riziku sucha, hlavně kvůli nižším zimním zásobám vody ve sněhu,
což je zejména v jarních měsících zásadní zdroj vody pro zemědělskou půdu
a krajinu.
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci
dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku
klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových
faktorů, což je problém zejména u stromů vysázených podél komunikací či
v dlažbě. Řešením je využití injektáže.
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta
Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina
v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke
klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak
riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se požár rozhoří na
větší ploše. Větší požáry jsou pak obtížněji uhasitelné a nesou s sebou
vysoké riziko škod na majetku či ohrožení zdraví a života obyvatel.
Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost,
neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále
častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické
panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných
zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města),
přináší přechod na komunitní energetiku.
Snižování spotřeby elektrické energie, ale také
omlazení veřejného osvětlení v Brně. To jsou hlavní důvody instalace LED
svítidel na světelná místa v rámci metropole. Technické sítě Brno, které se
o veřejné osvětlení ve městě starají, jich jen v loňském roce
instalovaly přes 900. Celkem jich je na území města už skoro 4,5 tisíce a
v letošním roce přibude dalších několik stovek.
Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než
766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly.
V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru
vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.
Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili
meziročně o 7,5 % odpadů více.
Udržitelnost a obnovitelné zdroje, ale také výrazný nárůst cen za
energie. To jsou důvody, proč tuzemská města a obce stále více uvažují
o instalaci fotovoltaických řešení. Zda jsou střechy městských budov pro
solární panely vhodné, jim pomáhá zjistit analýza oslunění. Z leteckých
snímků lze určit, jaký vliv na ně má zastínění okolních objektů i kolik
elektrické energie na nich lze vyrobit.
Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby
rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům
společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na
krajinu i péči o vodu. Skloubit všechny zájmy do jednoho celku je přitom
v řadě případů obtížné.
Získání pitné vody z řek či vodních nádrží vyžaduje nejprve
její úpravu. Zatímco ve větších obcích a městech zpravidla fungují velké
stacionární úpravny vody, zároveň existuje řada situací, kdy je výhodnější
využít mobilní verzi tohoto řešení. Jedná se o případy, kdy jsou oblasti
zasaženy suchem, haváriemi vodárenských sítí, přírodními katastrofami či
válečným konfliktem. Mobilní úpravna vody v těchto případech zjednodušuje
logistiku dodávek pitné vody, zároveň představuje ekologičtější řešení oproti
klasické balené vodě.
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla
dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla.
V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit
a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření
se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské
univerzity.
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a
klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar
mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování
čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické
znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným
roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také
množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp
z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF).
V tuzemském zemědělství nebývalá smršť dat, postojí, propočtů a
diskusních přípěvků na téma budoucnosti zemědělské politiky od roku 2023, která
v ČR proběhla na přelomu loňského a letošního roku, v orientaci
nezemědělské veřejnosti rozhodně nepomohla.
„Zero waste“ – pojem, který si pomalu osvojuje celý civilizovaný svět.
Nulový odpad je totiž ve skutečnosti jediným řešením, jak se dostat
z ekologické krize, kterou představuje až chorobná přemíra jednorázového
odpadu, kterým jsme denně zahlceni. Recyklace, na niž se většina lidí zaměřuje, je
chvályhodná, zdaleka ale nestačí. Především pak v české metropoli je
i samotný proces třídění problematický. Chybí prostor na kontejnery pro
tříděný odpad, jejich svoz by znamenal další dopravu a následné využití odpadu
je navíc opět možné jen z části.
Od loňského listopadu do začátku letošního dubna mohli lidé na webu
Technických sítí Brno hlasovat o tom, jaké řešení parkového osvětlení je
jim nejpříjemnější. Na výběr měli ze
čtyř variant, které jsou instalované na
testovacím polygonu v parku Lužánky. Čtyři pětiny hlasujících se přiklonily
k teplému osvětlení o chromatičnosti 1800 K. Firma chce při
budoucí obnově osvětlení městské zeleně na výsledky ankety brát zřetel.
Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České
republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako
u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po
jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na
vícero různých okolnostech.
Přestože bylo v mnoha článcích, reportážích i vyjádření
zainteresovaných aktérů opakovaně konstatováno, že se na zlepšení stavu krajiny,
prevenci rizik povodní a sucha, ale také na ochraně majetku měst a obcí mohou jako
důležitá opatření příznivě podílet pozemkové úpravy (zejména pak komplexní
pozemkové úpravy – KPÚ), existuje v ČR stále mnoho míst a
katastrálních území, kde KPÚ buď stále váznou, nebo dokonce nebyly ještě vůbec
zahájeny.
Jedním z projektů, které v rámci sloganu „Pomáháme tam, kde
působíme“ již déle než 10 let prostřednictvím Nadace ČEZ realizuje, je
výsadba alejí, stromořadí a arboret ve veřejných parcích a zahradách či
v obecních sadech. Doposud se díky grantu Stromy do české krajiny vrátilo
téměř 108 000 dřevin. Obce, města nebo neziskové organizace mohou získat
až 150 000 korun, příjem žádostí pro jarní výsadbu probíhá po celý
únor. Aktualizovaná strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 klade ještě větší důraz na
dekarbonizaci a ochranu klimatu a výsadba stromů a jiné zeleně je tak jednou
z klíčových doplňkových aktivit.
Nová vyhláška má více jak 200 stran. Pročítáním a studováním strávíte
hodiny. To nejdůležitější je shrnuto v tomto komentáři.