Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Hlasování o nejoblíbenější alej roku 2024 je v plném proudu. Svůj hlas můžete odevzdat na stránkách alejroku.cz, kde si stačí vybrat svou favoritku. Až do této chvíle nebyly vidět průběžné výsledky, ale od dnešního dne odhalujeme, kolik hlasů jednotlivé aleje získaly. Sledujte, jak se daří té vaší oblíbené, a podpořte ji, aby se dostala co nejvýše v žebříčku.

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.

Aby textil nekončil na skládkách, mají obce od Nového roku povinnost zajistit jeho třídění. Má to ale háček. Řada z nich stále ještě nemá sběrné místo nebo kontejner, a zejména těm nejmenším se třídění značně prodraží.

Jakkoli je Česká republika v rámci EU řazena mezi vodohospodářsky nejvyspělejší země, nároky na čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) u nás stále rostou. Čištění odpadních vod čelí nelehké výzvě v podobě potřeby odstraňovat velmi malé částice, tzv. mikropolutanty. V odpadních vodách roste nejen objem pevného odpadu, ale také množství mikročástic v podobě mikroplastů a léčiv, které prokazatelně škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví.

Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Na jednom místě tak zájemci najdou přehledně data o odpadovém hospodářství na místní úrovni, což podpoří efektivnější plánování v oblasti nakládání s odpady.

Olomoucký kraj vyhlásil nadlimitní veřejnou zakázku na likvidaci zhruba 40 tisíc tun povodňových odpadů. Předpokládaná hodnota této zakázky byla stanovena na 120 miliónů korun. Povodňové odpady jsou shromážděny na k tomu určených místech, takzvaných deponiích. První se nachází u Mikulovic a druhá u Velké Kraše.

Kompletní projektová dokumentace pro stavební povolení k Novým Heřminovům bude podle předpokladu hotová letos v červenci, samotná stavba začne v říjnu 2027 a přehrada bude uvedena do provozu v roce 2032. Harmonogram jednotlivých fází stavby od začátku až do konce připravilo Ministerstvo zemědělství a Povodí Odry.

V roce 2024 byl spuštěn projekt DeKLARed ADAPTRegions, který je financovaný z programu Interreg Rakousko–Česko 2021–2027. Cílem projektu je podpořit adaptační opatření v reakci na klimatickou změnu a vytvořit podmínky pro jejich efektivní zavádění v příhraničních regionech České republiky a Rakouska.

Dne 24. 4. 2024 přijal Evropský parlament v prvním čtení Nařízení o obalech a odpadech z obalů neboli „Packaging and Packaging Waste Regulation“. Přestože schválené znění bylo přijato po zdlouhavém vyjednávání v Radě EU, kde řada členských států uplatňovala svoje výhrady, v Evropském parlamentu prošlo v prvním čtení velkou většinou hlasů. Většina nařízením stanovených povinností pak začne platit již 18 měsíců po datu jeho vstupu v platnost (předpoklad je, že to nastane někdy v polovině roku 2026).

Produkce odpadů v roce 2022 v Evropské unii dosáhla na hodnotu 2233 milionů tun. Největším producentem se stalo Německo (386 milionů tun) následované Francií (345 milionů tun) tyto dvě země tvořily společně téměř třetinu produkce odpadů celé EU.

V Biskupicích dokončili první z adaptačních a protipovodňových opatření, takzvanou nádrž Žaběnec o rozloze téměř dvou hektarů. Na nákladech ve výší 8,5 milionu korun se jedním milionem podílel Pardubický kraj, proto se dokončení stavby zúčastnili hejtman Martin Netolický a radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost povinnost odděleného sběru textilního odpadu, kterou stanovuje nový metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Tento krok má za cíl zvýšit recyklaci textilních materiálů a snížit množství odpadu ukládaného na skládky. Pokyn zároveň poskytuje obcím, městům i dalším subjektům praktické rady a návod, jak se na tuto změnu připravit. Co nová pravidla přinášejí a jaký dopad budou mít na odpadové hospodářství?

Hned trojice ministrů české vlády vystoupila na konferenci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), která se konala 13. až 14. listopadu 2024 v Českých Budějovicích. Diskusního stolu s regulátory se zúčastnili Marek Výborný (zemědělství), Petr Hladík (životní prostředí) a Lukáš Vlček (průmysl a obchod). Debatě byli přítomni také Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, členové představenstva SOVAK ČR Ondřej Beneš a Vladimír Stehlík. Moderátor Pavel Hájek položil přítomným řadu otázek, z diskuse jsme vybrali to nejdůležitější.

Podle zveřejněných údajů a analýzy Centra pro dopravu a energetiku, získaly projekty zaměřené na spalování odpadu druhou nejvyšší finanční podporu z Modernizačního fondu, hned po projektech zaměřených na vytápění plynem. Přidělené miliardy směřují nejčastěji do výstavby nových zařízení pro energetické využití odpadu, tzv. ZEVO.

Statutární město Ostrava neustává v likvidaci jmelí, nepříjemného stromového parazita, poškozujícího městskou zeleň. V rámci již třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 599 stromů na území města. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s níž byla uzavřena příslušná smlouva o dílo, se tentokrát zaměří na ošetření stromoví v městských obvodech Poruba a Radvanice a Bartovice.

Jaké jsou pohledy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji? Co to vlastně znamená? Jak se do škol a k veřejnosti dostávají aktuální informace o této oblasti? O tom všem se diskutovalo na jednání Krajské pracovní skupiny EVVO, které se uskutečnilo v jednacím sále Rady Pardubického kraje.

V programu Ministerstva průmyslu a ochodu, který se zabývá odstraněním ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji, byly schváleny další projekty. Na ty z Karlovarského kraje míří zhruba 75,5 milionu korun. Rozhodla o tom meziresortní komise na svém 56. zasedání, kde schválila a doporučila k realizaci právě dva projekty z Karlovarského kraje.

V duchu schváleného a zatím díky postojům EU nezměnitelného řešení evropské budoucnosti, a to nejen v oblasti výroby automobilů, bude brzo docházet ve jménu snižování uhlíkové stopy a uhlíkové neutrality k propouštění zaměstnanců nebo i k zavírání v dalších evropských podnicích, včetně mnohých u nás.

Stávající znění zákona o odpadech obsahuje od svého počátku povinnost pro obce plnit třídící cíle. V letech 2025, 2030 a 2035 musí obce separovat minimálně 60 %, 65 % a 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Zatímco v Česku čeká novelu zákona o obalech zavádějící zálohový systém na PET lahve a plechovky hlasování v dolní komoře Parlamentu, Rumunsko a Maďarsko už sbírají první plody nově fungujícího systému. Se zálohováním je v obou zemích dobře seznámena již většina společnosti, Rumunsko navíc v říjnu dosáhlo 85 % úrovně sběru zálohovaných obalů. Na Slovensku vrací po 3 letech od zavedení systému zálohované obaly 95 % obyvatel. V příštím roce zálohování spustí i Rakousko a Polsko.

Současná klimatická politika EU i přijaté mezinárodní dohody ke klimatu, počínaje Rámcovou dohodou OSN ke klimatické změně z r. 1992, ztratily oprávnění ke svému pokračování. Jsou založeny nikoli na nejnovějších vědeckých důkazech, nýbrž na někdejší víře některých odborníků před 30–40 lety, že určující příčinou globálního oteplování Země v posledním půlstoletí jsou rostoucí antropogenní emise CO₂ a dalších nekondenzačních skleníkových plynů.

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Ministerstvo životního prostředí představilo novou výzvu pro obce v CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Cílem je zamezit znečištění podzemních a povrchových vod a zajistit účinnější ochranu tohoto unikátního prostředí.

Novela zákona o ochraně ovzduší je po ochraně vody a půdy dalším krokem k ochraně přírody. Rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích.

Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny. Ty se týkají nejen ochrany stromů, ale také změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin nebo vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Novela zákona přináší i konkrétní opatření na ochranu opylovačů a omezení světelného znečištění. Návrh zákona schválila vláda.

Anglickým slovem littering, který v češtině nemá zatím ekvivalent, se označují volně pohozené odpadky na veřejných prostranstvích mimo odpadkové koše a další prostředky určené ke sběru odpadů.

Lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů. To je cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a také rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh novely schválila vláda.

Na začátku listopadu vydalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko SEA k aktualizovaným zásadám územního rozvoje Zlínského kraje vymezující plochu pro vodní dílo Vlachovice a plochu pro přírodě blízká opatření. Následně 21. listopadu vydalo MŽP tzv. závěr zjišťovacího řízení v procesu posuzování vlivu na životní prostředí, čímž byla završena první fáze procesu vedoucí k vydání stanoviska EIA k vodnímu dílu. Nádrž Vlachovice poskytne zásadní zázemí pro protipovodňovou ochranu regionu i pro zachování stabilních vodních zdrojů v obdobích sucha.

V dnešní době trávíme až 90 % času uvnitř budov – doma, v kancelářích či veřejných prostorech. Platí to i pro budovy ve vlastnictví obcí a měst – školy, kulturní zařízení, budovy úřadů atd. Vnitřní prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, však může skrývat nebezpečí pro naše zdraví. Znečištěný vzduch, špatná ventilace, nedostatek přirozeného světla nebo nevhodná akustika mohou mít zásadní dopad na náš fyzický i psychický stav. Přestože jsou tyto faktory často přehlíženy, jejich vliv na zdraví lidí je nepopiratelný.

Od roku 2003 bylo podél silnic v Česku vykáceno téměř 348 tisíc stromů. Náhradou za ně vysázeli silničáři pouze 213 tisíc stromků. V praxi to znamená, že za každé tři vykácené stromy bylo vysazeno pouze jeden a půl nového, což přispívá k postupnému úbytku dřevin rostoucích v české krajině mimo les.

Téměř 10 000 nových obyvatel, 3000 chybějících bytů a nedostatek lékařů. Na druhé straně vyšší příjmy obcí, vyšší zaplněnost dosud málo vytížených školských zařízení a do budoucna lepší prosperita regionu. To jsou některé ze závěrů studie, která řeší socioekonomické dopady dostavby bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Budoucnost evropské zelené politiky se na první pohled může zdát nejistá. Diskuze na konferenci Bold Future o udržitelné budoucnosti Česka pořádané expertní skupinou Frank Bold ale ukázaly, že pro mnohé podnikatele jsou udržitelná opatření a zmírňování dopadů na životní prostředí a společnost už nedílnou součástí obchodní strategie. Ekonomicky se jim totiž vyplácí.

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Příprava výstavby vodárenské nádrže Vlachovice pokračuje aktuálně řešením otázky odkanalizování obcí v okolí nádrže. V úterý 12. listopadu jednali zástupci dotčených obcí, Zlínského kraje, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Povodí Moravy o připravovaném návrhu memoranda navrženého ze strany obcí, které má za cíl prohloubit vzájemnou spolupráci při přípravě a realizaci vodního díla Vlachovice.

V polovině října se se téměř tři desítky starostů, energetických manažerů, zástupců energetického průmyslu a manažerů českých zařízení na energetické využití odpadu vypravily do bavorského Schwandorfu, kde již 40 let funguje odpadová elektrárna. Akce se uskutečnila v rámci projektu Přeshraniční spolupráce v oblasti snižováním energetické náročnosti, podpořeného z německého programu nazvaného Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI).

Objevte pro svou obec ekologický zimní posyp, který díky skvělým vlastnostem bude směle konkurovat solím, štěrkům i pískům. Spolehlivě se postará o kluzké chodníky, parkoviště i silnice, ale neucpe kanalizaci, nepoškodí boty, auta, ani tlapky domácích mazlíčků. A místo nákladného jarního úklidu ho budete moci použít na provzdušnění obecních trávníků.

Vláda schválila aktualizaci strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) s výhledem do roku 2050. Rámec ČR 2030 je zastřešující strategický dokument, který spojuje ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje a stanovuje vizi dlouhodobého rozvoje České republiky. Jedním z jeho úkolů je také to, že převádí Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) na národní úroveň.

V ulicích Prahy přibude v příštích letech 900 nových stromů, a to z druhů, které se v Česku obvykle nepěstují. Tyto stromy by měly lépe odolávat klimatickým změnám, zejména stále častějším vlnám veder a suchým obdobím. V následujících letech bude Praha testovat, které z těchto nových druhů obstojí v ulicích nejlépe a zajistí tak náskok v boji proti oteplování městského prostředí.

Na břehu řeky Desné se ve středu 30. října odehrálo slavnostní zahájení další etapy projektu, který přináší naději a bezpečí do života obyvatel obcí Rapotín a Vikýřovice. V úzké spolupráci s Povodím Moravy s.p. se zde rozběhnou stavební práce na přírodě blízkých protipovodňových opatřeních, která mají za cíl chránit obyvatele před padesátiletou vodou. Kraj přispěje patnácti milióny korun.

Před rokem získala společnost NEVAJGLUJ a. s. oprávnění k provozování kolektivního systému pro výrobce tabákových výrobků s filtry. Úkolem systému je finančně podpořit, úklid nedopalků v obcích a městech Společnost na základě smluv rozdělila za rok 2023 téměř 29 milionů korun mezi 540 obcí, ve kterých žije téměř 3,1 milionu obyvatel.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil zprávu z kontroly zaměřené na finance určené pro podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2014–2022. Právě snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a jeho ochrana je jednou ze zásadních priorit Ministerstva životního prostředí. MŽP proto nyní uvádí některá tvrzení NKÚ na pravou míru a důrazně se ohrazuje proti interpretaci některých závěrů, které NKÚ uvedl ve své tiskové zprávě o výsledcích této kontroly. Závěry nepřesně vystihují celkový přínos vynaložených prostředků, který se ne vždy odrazí v jednoduchých statistikách nebo okamžitých procentech.

Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části jejího území nejsou dlouhodobě dodržovány imisní limity^[1] a v některých regionech jsou významně překračovány, což má negativní dopad na zdraví obyvatel. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí.

Pardubický kraj dlouhodobě využívá evropský program Interreg Česko–Polsko. V minulých dnech získal spolu s polskými partnery prostředky na průzkum podzemních vod v takzvaném kladském prolomu, který zahrnuje nížinné území na obou stranách hranice na západ od Králického Sněžníku. Projekt by měl přispět k zachování kvalitních podzemních vod minimálně v současném stavu pro další generace i s ohledem možné ohrožení v důsledku probíhajících klimatických změn.

Pracovníci krajských hygienických stanic a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) nadále pokračují v práci spojené se zvládáním povodňových škod, zajišťují rozbory pitné vody, monitorují situaci na řekách i dočasných skládkách odpadů a pod pravidelnou kontrolou jsou i povodněmi zasažené průmyslové areály. V případě dodržení hygienických doporučení občanům nehrozí zdravotní rizika.

Aleje a vzrostlé stromy hrají zásadní roli v naší krajině. Stromořadí tvoří přirozené linie, které harmonicky spojují lidská sídla s přírodou a tvoří typický obraz krajiny mimo města. Ve městech zase vytvářejí zelené ostrovy, umožňující kvalitní relaxaci. Na tento fenomén upozorňuje již ve čtrnáctém ročníku anketa Alej roku. Nominovat svou oblíbenou alej může každý do konce října, prostřednictvím webu alejroku.cz.

Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP vydává Metodický pokyn k vyjasnění možné zákonné úlevy od platby poplatků za ukládání odpadů vzniklých v důsledku živelní pohromy. Dále vyjasňuje vedení evidence odpadů, ohlašování, plnění cíle třídění a uplatnění slevy při ukládání odpadů na skládky ve vztahu k odpadům ze živelní pohromy.

Novinky v legislativě, zpoplatnění obyvatel a energetické využití zbytkových komunálních odpadů. Tato témata aktuálně podle radního Kraje Vysočina pro oblast zemědělství zajímají obce nejvíce. A zazněla také na dvoudenním semináři na podporu komunálního odpadového hospodářství ve městech a obcích Kraje Vysočina. Seminář určený starostům, zastupitelům, pracovníkům v odpadovém hospodářství obcí a zástupcům regionálních svozových společností a uskutečnil ve dnech 10. až 11. října v Hrotovicích.

Integrovaný registr znečišťování přinesl s daty za rok 2023 dobrou zprávu: Až na výjimky množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí oproti předchozímu roku kleslo. Na znečištění se v roce 2023 podle dat v IRZ daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty, přesto lze i za tento rok za největší znečišťovatele označit uhelné elektrárny. Z celkového poklesu látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ jsou však výjimky, a to v případě emisí potenciálně rakovinotvorného styrenu, dioxinů předávaných v odpadech a látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině. Vláda schválila návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.

Co všechno se skrývá v nedopalcích, které vídáme na ulicích? Následující fakta vás možná překvapí.