Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Poprvé po loňských komunálních volbách se uskutečnilo setkání starostů obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji. Na pozvání starosty hostitelské Litomyšle Daniela Brýdla se setkání zúčastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Řeč byla o problematice bytové politiky, odpadového hospodářství nebo nákladech na fungování městských úřadů.

Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský.

Spolek Arnika vyhlašuje anketu Alej roku již 12. rokem. Do letošního ročníku ankety Alej roku nominovali lidé 93 alejí a stromořadí ze všech 14 krajů v České republice.

V rámci aktivity Zdravá krajina, která má za cíl zlepšit životní prostředí regionu, vyhlašuje Plzeňský kraj dotační program stejného názvu. Program je členěn do tří titulů, a to na výsadbu dřevin, retenci vody a ochranu druhů, jejich rozmanitost a ochranu biotopů a arboristická ošetření stromů. Alokovaná částka v rozpočtu Plzeňského kraje pro rok 2023 je 6 mil. Kč na celý dotační program.

S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se seznámila vláda. Dokument vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra, postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022. Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech.

Jedním z nejčastějších projevů rostoucích snah o zlepšení stavu životního prostředí je výsadba stromů, a to nejen jako akt opětovného zalesňování po kůrovcové kalamitě, ale také výsadba nelesní zeleně v zemědělské krajině, a stále častěji i výsadba obecní a městské zeleně.

Obec Hodonín, jakožto vlastník lesa, významně zanedbala ochranu lesního porostu proti kalamitním hmyzím škůdcům. Neprovedla včasnou těžbu 536 metrů krychlových napadeného dříví a umožnila tím ukončení vývoje kůrovce a jeho vyrojení do okolních lesních porostů. Česká inspekce životního prostředí obci za tento přestupek uložila pokutu ve výši 550 tisíc korun, pravomocnou od 5. listopadu 2022.

Přeshraniční projekt ADAPT Region v uplynulých třech letech přinesl řadu aktivit zaměřených na adaptační opatření na změnu klimatu pro zúčastněné partnerské regiony, kterými byly Jihočeský kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj a Horní Rakousko.

Silvestrovské oslavy představují pro zvířata stresující období. Ústřední komise pro ochranu zvířat proto důrazně upozorňuje na negativní vlivy, které souvisí s odpalováním ohňostrojů a zábavní pyrotechniky pro domácí mazlíčky, hospodářská i volně žijící zvířata. Opakovaně apeluje na města a obce, aby zvážily možnost regulace pořádání ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky prostřednictvím svých obecně závazných vyhlášek. Obrací se také na prodejce, aby tuto pyrotechniku vyřadili ze svého sortimentu nebo alespoň prodávali jen tu s omezenými zvukovými efekty.

Do Vánoc odeslal Kraj Vysočina ke schválení na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství nově zpracovaný Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (Plán pro sucho).

Vzrostlé stromy v krajině, ale i v osídlení vytváří hodnoty, bez kterých se neobejdeme. Proto je potřebné zvažovat všechny požadavky na kácení stromů, které jsou zdůvodňovány řadou výhod, mnohdy jednostranných jen z pohledu developerů. Zejména stromy lemující silnice jsou významným krajinným prvkem, utvářejí krajinu tak, aby se nám v ní žilo příjemně a zdravě. Rekonstrukce a rozšiřování silnic je však často provázeno právě tlakem na plošné kácení stromů.

Až do konce března 2023 mohou obce v programu RES+ z Modernizačního fondu čerpat štědrou finanční podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky nekomerčních budov. Vlastní zelená energie pomůže v době rostoucích cen obecnímu rozpočtu a podpoří komunální energetickou soběstačnost. Podmínkou k získání dotace je spotřeba minimálně 80 % vyrobené elektrické energie přímo v obci. Podívejme se na modelový příklad, jak může takový efektivně nastavený projekt komunální fotovoltaiky vypadat.

Evropská komise schválila České republice podmínky pro poskytování podpory ekologického dálkového vytápění velkých teplárenských projektů, založených především na energii z nízkoemisních zdrojů, v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč) z prostředků Modernizačního fondu. Opatření přispěje k plnění českého národního plánu v oblasti energetiky a klimatu a strategických cílů EU souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu, zejména unijního cíle v oblasti klimatické neutrality pro rok 2050.

Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu. V laboratoři mají odborníci aktuálně také demonstrační variantu chytré popelnice, která umí upozornit, že už je plná a potřebuje vyvézt, a slouží i k testování nových přístupů a senzorů.

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí další ročník tzv. krajských zpráv – zpráv o životním prostředí v krajích ČR 2021.

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala již třicátou druhou publikaci Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ročenka podává ucelený pohled na stav životního prostředí v ČR – obsahuje konkrétní data o základních příčinách změn stavu a vývoje životního prostředí a faktorech ovlivňujících tento stav a vývoj, data o stavu složek životního prostředí, některých důsledcích změn a o nástrojích, kterými lze řídit a ovlivňovat politiku tvorby a ochrany životního prostředí.

Středočeský kraj a jeho Krajská správa a údržba silnic se v listopadu zaměřily na výsadbu stromů podél silnic. Péče o silnice totiž není jen o opravách vozovek, čištění příkopů anebo doplňování dopravního značení. Kromě výsadby má KSÚS za úkol i péči o stromy rostoucí v těsné blízkosti komunikací. Kde vyrostly nové aleje a proč musí správce komunikací občas sáhnout po motorové pile?

Vysoké ceny energií významně zvyšují zájem o dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren. Jen za letošek Ministerstvo životního prostředí schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Klíčovou finanční pomoc na cestě k energetické soběstačnosti Česka hrají Modernizační fond, Národní plán obnovy a také zejména domácnostmi vyhledávaný program Nová zelená úsporám. V podpoře výstavby fotovoltaických systémů i rozvoji komunitní energetiky bude ministerstvo intenzivně pokračovat i v příštím roce.

Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová a zástupci obcí z lokalit vybraných pro případnou budoucí výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu se 6. prosince 2022 setkali s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou, novým ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukášem Vondrovicem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

Ve dvanácti krajích v roce 2021 krajské správy silnic vysázely 10 348 stromků. 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy tedy vracíme do krajiny podél silnic sotva 2 sazenice. Tento trend se od roku 2003 nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích.

Novelu lesního zákona, která přispěje k zachování českých lesů, požadují zástupci lesníků, vlastníků lesů, ochránců přírody, průmyslu i akademiků. Jejich součástí je i Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU. Shodli se na osmi požadavcích, které chtějí zapracovat do avizovaného návrhu novely Ministerstva zemědělství. Navrhované kroky mají zabezpečit stabilitu a odolnost lesů. Platforma za novelizaci lesního zákona prosazuje snížení byrokracie a více rozhodovacích pravomocí přímo pro vlastníky lesů, navrhuje zřízení lesních úřadů, které zefektivní státní správu lesů a ušetří veřejné rozpočty. Zástupci různých zájmových stran se shodli historicky poprvé.

Nepojízdná dlouhodobě odstavená vozidla trápí občany a starosty mnoha obcí. Často blokují prostor pro parkování nebo znamenají hrozbu pro životní prostředí. V každém případě pak hyzdí příslušné veřejné prostranství. Zbavit se takového vozidla však není vůbec jednoduché.

Vesnice bez přípojky na páteřní vodovod, se skokovým nárůstem spotřeby vody či se zhoršující se kvalitou vodního zdroje zejména kvůli intenzivní zemědělské činnosti. To jsou nejčastější případy využití úpraven vody umístěných v kontejneru, které umožňují z povrchových i podzemních zdrojů získat pitnou vodu. Municipality po tomto řešení často sahají vlivem omezeného rozpočtu či místa pro stavbu, počet obyvatel těchto obcí přitom zpravidla nepřesáhne 2000.

Vláda bude pokračovat v projednávání balíku zákonů ke stavebnímu právu. V jeho rámci se ministři chystají omezit právo občanů vyjadřovat se ke stavebním záměrům, které mají prokazatelný vliv na životní prostředí. Dvacet organizací sdružených v asociaci Zeleného kruhu apeluje v otevřeném dopise na členy vlády, aby dodrželi programové prohlášení, a neomezovali právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry ovlivňující životní prostředí.

Vláda bude v rámci schvalování návrhu zcela nového zákona o jednotném environmentálním stanovisku rozhodovat o tom, zda se občané mohou nebo nemohou účastnit řízení o povolování staveb, které mají prokazatelný vliv na životní prostředí.

MMR přichází s dalším zjednodušením stavby solárních panelů, které mohou přispět k řešení energetické krize. Nově bude možné instalovat solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.

Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.

Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst, což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových zemích. Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu, říká Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, společně s Alexem de Sherbininem z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and Mobility. Naopak, města by měla být připravena na jejich příchod za pomoci rozvojových programů a těmto lidem pomoci přemístit se do bezpečí.

Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix v budoucnosti vsadit.

Nejméně směsného odpadu produkovali v roce 2021 obyvatelé obcí Fulnek, Chvalšin a Bílá Voda. Poděkování si však zaslouží i mnoho dalších obcí. V kategorii II bylo oceněno město Buštěhrad jako příklad dobré praxe (trvalé ocenění). Takto bylo dosud oceněno jen 21 obcí.

Titul tohoto článku je zároveň podtitulem letošního Světového dne vody, který se slaví vždy 22. března. Tento slogan se dosud v minulých letech nikdy neobjevil, a je to překvapivé, protože nezvratnou skutečností zůstává, že téměř veškerá sladká voda v kapalném stavu je voda podzemní. To si asi většina lidstva, ale ani řada vodohospodářů neuvědomuje. Pohled na rozložení vodního bohatství na Zemi v kapalném skupenství je však jednoznačný (viz tab. 1).

Určitá forma sucha postihuje celkem 31 procent území České republiky. Odborníci přitom uvádějí, že tuzemské obce se budou s tímto problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření, kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby v reálném čase. Vedení obcí se tím snaží hlídat špatně identifikovatelné úniky či příliš vysoké odběry, a to i přesto, že průměrná spotřeba pitné vody na člověka v Česku je v evropském srovnání šestá nejnižší.

Po dvou letech relativně příznivého vývoje počasí a množství dešťových srážek nad územím naší země se v letošním roce opětovně hovoří o riziku sucha, hlavně kvůli nižším zimním zásobám vody ve sněhu, což je zejména v jarních měsících zásadní zdroj vody pro zemědělskou půdu a krajinu.

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u stromů vysázených podél komunikací či v dlažbě. Řešením je využití injektáže.

Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se požár rozhoří na větší ploše. Větší požáry jsou pak obtížněji uhasitelné a nesou s sebou vysoké riziko škod na majetku či ohrožení zdraví a života obyvatel.

Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost, neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města), přináší přechod na komunitní energetiku.

Snižování spotřeby elektrické energie, ale také omlazení veřejného osvětlení v Brně. To jsou hlavní důvody instalace LED svítidel na světelná místa v rámci metropole. Technické sítě Brno, které se o veřejné osvětlení ve městě starají, jich jen v loňském roce instalovaly přes 900. Celkem jich je na území města už skoro 4,5 tisíce a v letošním roce přibude dalších několik stovek.

Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než 766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili meziročně o 7,5 % odpadů více.

Udržitelnost a obnovitelné zdroje, ale také výrazný nárůst cen za energie. To jsou důvody, proč tuzemská města a obce stále více uvažují o instalaci fotovoltaických řešení. Zda jsou střechy městských budov pro solární panely vhodné, jim pomáhá zjistit analýza oslunění. Z leteckých snímků lze určit, jaký vliv na ně má zastínění okolních objektů i kolik elektrické energie na nich lze vyrobit.

Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na krajinu i péči o vodu. Skloubit všechny zájmy do jednoho celku je přitom v řadě případů obtížné.

Získání pitné vody z řek či vodních nádrží vyžaduje nejprve její úpravu. Zatímco ve větších obcích a městech zpravidla fungují velké stacionární úpravny vody, zároveň existuje řada situací, kdy je výhodnější využít mobilní verzi tohoto řešení. Jedná se o případy, kdy jsou oblasti zasaženy suchem, haváriemi vodárenských sítí, přírodními katastrofami či válečným konfliktem. Mobilní úpravna vody v těchto případech zjednodušuje logistiku dodávek pitné vody, zároveň představuje ekologičtější řešení oproti klasické balené vodě.

Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity.

Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF).

V tuzemském zemědělství nebývalá smršť dat, postojí, propočtů a diskusních přípěvků na téma budoucnosti zemědělské politiky od roku 2023, která v ČR proběhla na přelomu loňského a letošního roku, v orientaci nezemědělské veřejnosti rozhodně nepomohla.

„Zero waste“ – pojem, který si pomalu osvojuje celý civilizovaný svět. Nulový odpad je totiž ve skutečnosti jediným řešením, jak se dostat z ekologické krize, kterou představuje až chorobná přemíra jednorázového odpadu, kterým jsme denně zahlceni. Recyklace, na niž se většina lidí zaměřuje, je chvályhodná, zdaleka ale nestačí. Především pak v české metropoli je i samotný proces třídění problematický. Chybí prostor na kontejnery pro tříděný odpad, jejich svoz by znamenal další dopravu a následné využití odpadu je navíc opět možné jen z části.

Od loňského listopadu do začátku letošního dubna mohli lidé na webu Technických sítí Brno hlasovat o tom, jaké řešení parkového osvětlení je jim nejpříjemnější. Na výběr měli ze čtyř variant, které jsou instalované na testovacím polygonu v parku Lužánky. Čtyři pětiny hlasujících se přiklonily k teplému osvětlení o chromatičnosti 1800 K. Firma chce při budoucí obnově osvětlení městské zeleně na výsledky ankety brát zřetel.

Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na vícero různých okolnostech.

Přestože bylo v mnoha článcích, reportážích i vyjádření zainteresovaných aktérů opakovaně konstatováno, že se na zlepšení stavu krajiny, prevenci rizik povodní a sucha, ale také na ochraně majetku měst a obcí mohou jako důležitá opatření příznivě podílet pozemkové úpravy (zejména pak komplexní pozemkové úpravy – KPÚ), existuje v ČR stále mnoho míst a katastrálních území, kde KPÚ buď stále váznou, nebo dokonce nebyly ještě vůbec zahájeny.

Jedním z projektů, které v rámci sloganu „Pomáháme tam, kde působíme“ již déle než 10 let prostřednictvím Nadace ČEZ realizuje, je výsadba alejí, stromořadí a arboret ve veřejných parcích a zahradách či v obecních sadech. Doposud se díky grantu Stromy do české krajiny vrátilo téměř 108 000 dřevin. Obce, města nebo neziskové organizace mohou získat až 150 000 korun, příjem žádostí pro jarní výsadbu probíhá po celý únor. Aktualizovaná strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 klade ještě větší důraz na dekarbonizaci a ochranu klimatu a výsadba stromů a jiné zeleně je tak jednou z klíčových doplňkových aktivit.

Nová vyhláška má více jak 200 stran. Pročítáním a studováním strávíte hodiny. To nejdůležitější je shrnuto v tomto komentáři.