Obce a živnostenský odpad

Obecní úřad rozeslal podnikatelům výzvu k prokázání, jakým způsobem nakládají s odpadem vzniklým při jejich činnosti. Několik podnikatelů reagovalo na tuto výzvu zasláním čestného prohlášení, že neprodukují žádný živnostenský odpad. Jedná se zejména o živnostníky, kteří pracují „z domova“ v administrativě, IT, poradenství atd. Je to v pořádku?

Čestné prohlášení podnikatele, že při jeho činnosti nevzniká žádný odpad, nelze automaticky odmítnout jako právně bezvýznamné. Současně však platí, že takové prohlášení nemusí být samo o sobě dostačující, pokud je podle povahy podnikání, rozsahu činnosti nebo dalších okolností zřejmé, že určitý odpad při činnosti vznikat může.

Nejprve je vhodné rozlišit působnost obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Běžný obecní úřad podle zákona o odpadech kontroluje zejména to, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby využívají obecní systém odpadového hospodářství pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní. Obecní úřad obce s rozšířenou působností má širší kontrolní působnost podle zákona o odpadech. Pokud tedy obec nevystupuje jako obecní úřad obce s rozšířenou působností, měla by si nejprve ujasnit, zda konkrétní požadavek směřuje pouze k ověření neoprávněného využívání obecního systému, nebo ke kontrole obecné povinnosti původce odpadu podle § 15 zákona o odpadech.

Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba je původcem odpadu, pokud při její činnosti odpad vzniká. Původce odpadu musí mimo jiné prokázat kontrolním orgánům, že odpad, který produkuje, předal v odpovídajícím množství zákonným způsobem. U komunálního odpadu a u odpadů z obalů z papíru, plastů, skla a kovů může podnikatel tyto odpady předávat do obecního systému pouze na základě písemné smlouvy s obcí. Pokud veškerý komunální odpad, jehož je původcem, předává do obecního systému na základě smlouvy, nemusí pro tento odpad vést průběžnou evidenci ani plnit ohlašovací povinnosti.

Nelze však paušálně vycházet z toho, že každý podnikatel pracující z domova musí mít uzavřenou samostatnou smlouvu na odpad nebo že vždy musí předkládat doklady o předání odpadu. U některých administrativních, poradenských nebo IT činností může být produkce odpadu z podnikání skutečně nulová nebo zcela minimální. Typicky může jít o osobu, která pracuje výhradně elektronicky, nemá provozovnu, nepřijímá klienty, nemá zaměstnance, nepoužívá materiál, neprodává zboží a v souvislosti s podnikáním nevytváří samostatně identifikovatelný odpad. V takovém případě nelze po podnikateli požadovat doklad o předání odpadu, který podle jeho tvrzení vůbec nevznikl.

Na druhou stranu obec nemusí bez dalšího akceptovat pouze obecné čestné prohlášení typu „neprodukuji žádný živnostenský odpad“, pokud je takové tvrzení vzhledem ke konkrétní činnosti nevěrohodné nebo příliš obecné. I u práce z domova může vznikat odpad související s podnikáním, například papír, obaly od kancelářských potřeb, tonery, vyřazená drobná elektronika, obaly od zboží, reklamní materiály nebo odpad vznikající při styku s klienty. Pokud je tento odpad skutečně odpadem z podnikatelské činnosti, nemůže být bez dalšího odkládán do obecního systému určeného pro nepodnikající fyzické osoby, pokud podnikatel není do obecního systému zapojen na základě smlouvy.

Další postup obce by proto měl být přiměřený a diferencovaný. U podnikatelů, u nichž je podle druhu činnosti prohlášení o nulové produkci odpadu věrohodné, může obec prohlášení založit do spisu a věc dále neřešit. Doporučujeme však, aby prohlášení nebylo pouze jednověté, ale obsahovalo alespoň stručné vysvětlení, z jakých důvodů odpad z podnikání nevzniká. Vhodné je uvést například, že podnikatel nemá provozovnu mimo bydliště, nemá zaměstnance, nepřijímá klienty, neprodává zboží, nepoužívá obalové ani výrobní materiály, nevede listinnou agendu a veškerou činnost vykonává elektronicky.

Pokud má obec o pravdivosti nebo úplnosti prohlášení pochybnosti, neměla by hned automaticky uzavírat, že došlo k porušení zákona. Vhodné je nejprve zaslat doplňující výzvu. V ní lze podnikatele vyzvat, aby své tvrzení konkretizoval a doložil základní okolnosti své činnosti. Obec může požadovat zejména popis vykonávané činnosti, informaci o existenci provozovny, informaci o tom, zda podnikatel přijímá zákazníky nebo klienty, zda má zaměstnance, zda používá kancelářské nebo jiné materiály, zda tiskne dokumenty, zda pořizuje zboží nebo obaly a zda při činnosti vznikají některé běžné druhy komunálního odpadu.

Pokud probíhá formální kontrola podle kontrolního řádu, může kontrolující požadovat údaje, dokumenty a věci vztahující se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby a vyžadovat další součinnost potřebnou k výkonu kontroly. Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly a poskytovat potřebnou součinnost. Požadavky obce však musí být věcně spojené s předmětem kontroly a přiměřené. U administrativního podnikatele pracujícího z domova tedy nebude zpravidla namístě požadovat rozsáhlé účetnictví, ale lze požadovat cílené informace a podklady k tomu, zda při podnikání vzniká odpad a jak je s ním nakládáno.

Jestliže podnikatel na doplňující výzvu konkrétně vysvětlí, že při jeho podnikatelské činnosti odpad nevzniká, a toto vysvětlení odpovídá povaze jeho činnosti, není podle našeho názoru důvod trvat na smlouvě nebo dokladech o předání odpadu. Povinnost prokázat předání odpadu se vztahuje k odpadu, který podnikatel skutečně produkuje. Pokud kontrolní orgán nezíská konkrétní poznatky svědčící o tom, že odpad z podnikání vzniká, bylo by problematické postihovat podnikatele pouze proto, že nepředložil doklady k odpadu, jehož vznik popírá.

Jestliže však podnikatel zůstane pouze u obecného čestného prohlášení, odmítne poskytnout bližší informace nebo je jeho tvrzení zjevně nevěrohodné, může obec pokračovat v kontrole a provést další šetření. Podle okolností může ověřit existenci provozovny, nahlédnout do veřejných evidencí, vyžádat si relevantní podklady, provést místní šetření nebo zjišťovat, zda podnikatel fakticky využívá nádoby obecního systému bez smlouvy. Pokud obec zjistí, že podnikatel obecní systém využívá pro odpad z podnikání bez písemné smlouvy, může postupovat v rámci své kontrolní působnosti. Pokud půjde o širší porušení povinností původce odpadu podle § 15 zákona o odpadech, bude namístě postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Za porušení povinností původce odpadu může být sankcionováno mimo jiné to, že původce v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předal odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem. Takový závěr by však měl být založen na konkrétních zjištěních, z nichž vyplývá, že podnikatel nějaký odpad skutečně produkuje a nepodařilo se mu prokázat jeho zákonné předání. Nestačí pouze abstraktní úvaha, že „každý podnikatel musí nějaký odpad produkovat“.

Závěrem lze shrnout, že čestné prohlášení o tom, že podnikatel neprodukuje žádný odpad z podnikatelské činnosti, není automaticky nedostatečné, ale mělo by být konkrétní a věrohodné. U administrativních, IT nebo poradenských činností vykonávaných z domova může být nulová nebo zanedbatelná produkce odpadu z podnikání reálná. Obec by proto měla nejprve vyžádat upřesnění prohlášení a posoudit je podle povahy konkrétní činnosti. Pokud tvrzení odpovídá realitě, není nutné trvat na smlouvách nebo dokladech o předání odpadu. Pokud je tvrzení nevěrohodné, nekonkrétní nebo podnikatel neposkytuje součinnost, může obec pokračovat v kontrole, vyžádat si další podklady a podle zjištěného stavu věc řešit v rámci své působnosti, případně ji předat nebo postoupit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

David Janecký, právník junior

Na otázky z praxe obcí a měst odpovídají dlouhodobě experti advokátní kanceláře KVB, která získala opakovaně ocenění Právnická firma roku.

Seriál Dotazy a odpovědi 2026

1. Obecní byty a podmínky nájemní smlouvy, 9. 1. 2026
2. Směna obecních pozemků, 16. 1. 2026
3. Užívání služebního vozidla pro soukromé účely, 23. 1. 2026
4. Neplatné zasedání zastupitelstva, 30. 1. 2026
5. Poplatek z pobytu a měsíční hlášení, 6. 2. 2026
6. Obecní majetek – převod nájmu a jeho zveřejnění, 13. 2. 2026
7. Majetkové operace obce, 20. 2. 2026
8. Rozhodování obce o převodu nemovitostí, 27. 2. 2026
9. Sdělování informací a ochrana osobních údajů, 6. 3. 2026
10. Smlouva se zpětnou účinností, 13. 3. 2026
11. Příplatek za vedení, 20. 3. 2026
12. Veřejná zakázka a změna platby DPH, 27. 3. 2026
13. Stanovení nájmu v obecním bytě, 2. 4. 2026
14. Výběr místních poplatků, 10. 4. 2026
15. Jednání zastupitelstva, zápis a námitka, 17. 4. 2026
16. Výdejní boxy v obci, 24. 4. 2026
17. Obecní pozemek – pronájem s následným prodejem, 22. 5. 2026
18. Zaměstnanec v neschopnosti a mimopracovní dohoda, 29. 5. 2026
19. Výjimka při zadávání veřejných zakázek, 5. 6. 2026
20. Tajemník a odstupné po rezignaci, 12. 6. 2026
21. Zaručený plat a příplatky, 19. 6. 2026
22. Dlužník obce v insolvenci, 26. 6. 2026
23. Veřejnoprávní podmínky obecních smluv, 3. 7. 2026
24. Opatrovnictví a pověřená osoba, 10. 7. 2026
25. Obecní byty a nájemné jako nástroj podpory, 17. 7. 2026
26. Obecní strážník a nárok na odchodné, 24. 7. 2026
27. Obce a živnostenský odpad, 28. 8. 2026 (právě čtete)
28. Stavební parcely a zásobování vodou, 4. 9. 2026
29. Usnesení zastupitelstva a kupní smlouvy, 11. 9. 2026
30. Obecní majetek a reklama, 18. 9. 2026
31. Obecní žaloba a příslušnost soudu, 25. 9. 2026
32. Přístup k informacím a nepravomocný rozsudek soudu, 2. 10. 2026
33. Působnost orgánů obce a jmenování ředitele školy, 9. 10. 2026
34. Komunální volby a čerpání dovolené uvolněných zastupitelů, 16. 10. 2026
35. Obecní tiskoviny a ochrana soukromí, 23. 10. 2026
36. Pracovní doba a cestovní náhrady, 30. 10. 2026