Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Hanácké Slovácko

Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy 8.

Osmá a závěrečná část pořadu o stavebním vývoji vesnic v malebném kraji se týká Hanáckého Slovácka. Jak již národopisný, ale vžitý název říká, jde o přechodnou oblast mezi Hanou a Slováckem, ležící mezi Hustopečí, obcemi Kloboucka, Ždánicka a Podlužím, krajem se svébytnou lidovou kulturou, a osobnostmi, jakými byli bratři Mrštíkové, Jan Herben i Tomáš Garrigue Masaryk.

Tak jako každá slovácká oblast má také Hanácké Slovácko svůj folklorní festival, zvaný Kraj beze stínu, který se pořádá v Krumvíři. Na něm se prokazuje, že lidové umění, spojené s mladou generací, je živé a plodné. Obce Hanáckého Slovácka věnují velkou pozornost své historii, autenticitě, původnosti i svým rodákům a osobnostem, což dokládá velké množství muzeí. Nejstarším je Vlastivědné muzeum v Kloboukách, odborně je vedeno Muzeum a galerie města Hustopeče, v roce 1946 bylo založeno Vrbasovo muzeum v zámku ve Ždánicích, významnou tradici poutí k Panně Marii Žarošské dokumentuje muzeum v Žarošicích, rozsáhlou národopisnou sbírku má muzeum v Kobylí, místní muzeum mají Dambořice, Spolek pro muzeum založil výchovnou činnost v místním muzeu v Krumvíři, Muzeum vinařství a venkova vzniklo v Terezíně, Památník bratří Mrštíků je v Divákách, Muzeum T. G. Masaryka je v Čejkovicích, legendárnímu pilotu Františku Peřinovi je věnováno muzeum v rodných Morkůvkách, na Jana Herbena navazuje knižní nakladatelství Carpe Diem v Brumovicích, a vinařská expedice je ve Velkých Pavlovicích.

Krajina Hanáckého Slovácka je pestrá, od nížin Podluží se zvedá pahorkatina Hustopečska, Kloboucka až k Ždánickému lesu. V úrodných nížinách se daří vinohradnictví a sadařství, na zalesněných kopcích je 22 chráněných krajinných území. V zelené, malebné krajině jsou zasazeny vesnice jako perly. Jejich panorama narušují areály bývalých JZD, ale i soudobé průmyslové stavby a sklady, zatím bez prstenců ochranné a milosrdné zeleně. Zemědělská vesnice je minulostí, většina obydlí je již přestavěna, aby vyhovovala soudobým standardům bydlení a je doplněna novostavbami na okraji obcí.

V našem seriálu jsme si všímali stavebních úprav a přestaveb většinou v historických jádrech obcí, jejichž místní ráz a urbanistická struktura by měly být zachovávány. Oceňovali jsme péči o historické dědictví a ohleduplné příklady začlenění staveb do prostředí vesnice. K mnohým přestavbám a novostavbám jsme měli výhrady, ale vítali jsme kultivovaná sourodá řešení. Není to postoj staromilský; opíráme se o evropské chápání významu venkova, které se projevuje úctou k tradicím a citlivostí soudobých staveb. Ostatně to si může každý návštěvou rakouských, bavorských či švýcarských vesnic ověřit. Doufáme, že výběr realizací a úsporný komentář přispěl k zamyšlení i ovlivnění názorů zastupitelů obcí, ale i projektantů a stavebních úřadů.

Lidový dům čp. 43 ve Velkých Hostěrádkách je zakreslen již na mapě stabilního katastru z roku 1836. Na jeho štítu je vročení 1882, kdy byl zřejmě přestavěn do současné podoby. Je z nepálených cihel a má dřevěné trámové stropy. Vše zůstalo zachováno, jen krytina byla nově položena pálená. Patřil rodině Pažebřuchové, zdědila jej rodina Navrátilova, která se snaží své dědictví „udržet v původním vzhledu, tak jak nás to naučili naši rodiče“.

Jediným původním stavením mezi bývalými selskými usedlostmi v ulici Drahy v Krumvíři je dům čp. 213, který byl vybudován po roce 1896 rodinou Hanákových. Obec jej zakoupila v roce 2013 a dnes se zde nachází místní muzeum. O budovu pečuje občanské sdružení Spolek pro muzeum. O budovu pečuje občanské sdružení Spolek pro muzeum. Na potřebných opravách budovy se podílí i mládež, která se takto učí tradičním řemeslům. V roce 2015 byl dům prohlášen kulturní památkou.

Domek postavený v Čejkovicích v první polovině 19. století je památný – v letech 1856 až 1862 tady vyrůstal Tomáš Garrigue Masaryk. V minulém období byl dům neudržovaný, ale naštěstí tuto nelehkou dobu přestál díky umístění modlitebny Československé církve husitské v jedné jeho části. Druhou část budovy v roce 1990 čejkovičtí občané rekonstruovali – do objektu byly vloženy nové dřevěné stropy a nová podlaha, původní hrbatá omítka byla otlučena a natažena nová. Vzniklé muzeum TGM tak stále voní novotou. V nedávné době sem byla vsazena čtvercová plastová okna.

Zemědělský dům čp. 237 vznikl na začátku 20. století v řadové zástavbě tvořící návesní ulici Brumovic. V 50. letech byl přestavěn do současné podoby. Majitel Antonín Líznar v 90. letech obnovil průčelí, vyměnil dřevěná okna, položil pálenou krytinu. Pořídil také pro Slovácko příznačnou lidovou malbu.

V místě původní široké selské usedlosti čp. 430 v Brumovicích postavila v roce 1998 svou prodejnu Ivana Blanářová. Nový dům je proporcemi i tvaroslovím původní budově blízký a je do návesní ulice zasazen přirozeně. V obchodě se prodávají látky a materiály k výrobě lidových krojů. Vztah k lidovému dědictví je tedy projeven jak stavbou, tak sortimentem prodejny.

Novostavba v místě bývalého selského domku má výšku římsy i hřebene navázánu na sousední budovy. Avšak dvojice oken tří podkrovních místností vystupující ze střechy vnáší tímto novotvarem do poklidné ulice neklid. Rovněž trojice kovových sloupů zdobících vstup do domu a černá krytina nejsou ve vesnicích Slovácka užívány.

Novostavba v řadové zástavbě je architektonickým projektem. Na sousední zástavbu nenavazuje, naopak se od ní vědomě izoluje úzkými prostory. Patrový dům s plochou střechou, velkým oknem v přízemí a brutální barevností postrádá citlivost k venkovskému prostředí.

Novostavby haciendového pojetí, vznikající na okrajích obcí, nenavazují na tradiční ráz vesnic. Mnohé jejich předzahrádky jdou s dobou: zeleň, květiny a ovocné stromy nahrazují dovezené štěrky určené pro bezúdržbovou plochu se sporou zelení.

Ideou rakouského malíře a architekta Friedensreicha Hundertwassera bylo spojení člověka s přírodou. Jelikož se v přírodě rovná čára nevyskytuje, jsou jeho díla oblá, zakřivená, pohyblivá, zářivě barevná, doplněná zelení. Jsou také inspirativní – jak je zřejmé z úpravy běžných řadových domů, které byly doplněny stromy a výtvarnými motivy. Štukové doplňky přinesly na fádní průčelí humor a oživení.

Obdiv a vztah k sochařskému umění jsou žádoucími vlastnostmi. Sochařská díla byla spojována s architekturou již od dávných kultur, vzorově zejména v antice. Uplatnění výtvarných prací ve venkovském prostředí lze dnes jen uvítat. Je však třeba mít míru a vkus. A také schopnost rozeznat, co je umění a co je již kýč.

Domov Arkénie je zařízením pro mentálně postižené osoby, postavený Diakonií Českobratrské církve evangelické v Brumovicích. Novostavba má půdorys do tvaru L, s vnitřním dvorem a zahradou. Do řadové zástavby v páteřní ulici obce je začleněna příkladně. Na sousední objekty navazuje svou velikostí, tvarem a sedlovou střechou. Architektonické řešení je soudobé, avšak střízlivé a citlivé.

Stavba hotelu, který má svou monumentalitou ovlivňovat panorama obce a krajiny, je složitou úlohou. Zejména je to obtížné v Kurdějově, proslaveném gotickým pevnostním kostelem sv. Jana Křtitele. Pro investora nemá být primárním hlediskem úspora peněz za projekt, ale estetický účinek díla a jeho začlenění do obrazu vesnice. Zde můžeme zvažovat, zda k historické dominantě kostela vytvoří druhou dominantu působivá architektura, či nesourodé, necitlivé, eklektické stavební dílo.

***

Seriál byl publikován v národopisném a vlastivědném časopise Malovaný kraj, který vychází od roku 1946 a uchovává a rozvíjí kulturní tradice folklorního regionu Slovácka.

Ing. Jan Kruml

Seriál Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy

1. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Horňácko, 2. 2. 2017
2. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Strážnicko a Veselsko, 17. 5. 2017
3. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Kyjovsko, 7. 8. 2017
4. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Podluží, 11. 9. 2017
5. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskohradišťsko, 21. 11. 2017
6. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskobrodsko, 1. 2. 2018
7. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Luhačovické Zálesí, 20. 4. 2018
8. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Hanácké Slovácko, 19. 6. 2018 (právě čtete)