Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskohradišťsko

Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy 5.

21. 11. 2017 OF 4/2017 Regiony

Pátý díl seriálu o stavebním vývoji jihomoravského venkova se věnuje rozsáhlému území Uherskohradišťska. To se nalézá především v údolní nivě řeky Moravy a vede jak k Veselsku, tak i k Hané, do vesnic v Chřibech i směrem k Uherskému Brodu a luhačovickému Zálesí.

Na návsi v Polešovicích byly na místě původních domů postaveny v roce 1998 dva domy. Na č. p. 756 stojí rodinný dům paní Marie Kaláčkové, v sousedním domě je zubní ordinace MUDr. Zdeňka Venclíka. Oba domy mají stejné tvarosloví. Jsou přízemní, mají nevtíravé podkroví v sedlové střeše. Soudobé architektonické řešení působí příznivě, úměrně a lze je posuzovat jako příkladné.

Jde o oblast s historickým osídlením, v němž období Velké Moravy, s pravděpodobným centrem Veligradem (snad ve Starém Městě), má základní celostátní význam. Archeologické památky z doby dávných Slovanů jsou už nyní početné, ale přesto se vyskytují stále nové.

Naším zájmem je ovšem sledovat, jaké výsledky zde přináší současný stavební vývoj, a s ním i nové technologie a zvyšující se standard života na venkově. Zaměřujeme se převážně na historická jádra vesnic a dokumentujeme jejich citlivou a příznivou přestavbu, ale také tu méně citlivou, která původní ráz a obraz obcí narušuje. Přinášíme ukázky lidového kulturního dědictví a jeho další vývoj. Rádi poukazujeme na novou venkovskou architekturu, jež v sobě nese obohacení, a nikoliv narušení prostého, harmonického vesnického prostředí. Na architekturu, jež se vesnickému celku přizpůsobuje, přejímá jeho velikost, tvary i zákonitosti. V takových domech jsou též lidé odjinud snadněji přijímáni do živého vesnického společenství. A právě život v tomto společenství je hlavním důvodem bydlení na venkově, viďte.

Selská usedlost v Topolné
Selská usedlost v Topolné č. p. 93 patří k nejstarším dochovalým stavbám; již v roce 1640 zde hospodařili Martin a Pavel Turečkovi a od roku 1755 zde žil rod Hrdinů – Záhumenských. Spolu s domem č. p. 90 jsou památkami lidového stavitelství. Jsou majetkem Slováckého muzea a tvoří Muzeum v přírodě. Je v nich expozice lidového bydlení, zemědělského nářadí a kovářství.
Selská usedlost v Nedakonicích
Selská usedlost rodiny Ottů na domě č. p. 29 v Nedakonicích byla vedena již v roce 1820. Přestavba původního stavení byla provedena začátkem 20. století a je zachována dodnes. Měkká líčená omítka má plastická okenní a dveřní ostění, výraznou okenní a korunovou římsu. Asbestová krytina byla položena po válce, okna byla vyměněna za plastová. V předzahrádce rodí dvě hrušky. Dům je obýván panem Antonínem Čagánkem a je již ojedinělým dokladem stavení minulé zemědělské vesnice.
Původní zemědělská usedlost v Podolí
Původní zemědělská usedlost rodiny Šáchovy č. p. 55 v Podolí je od devadesátých let hospodou U Tomáša. Pan Tomáš Nový zde úspěšně provozuje hospodu v sousedském duchu. Dům je z nepálených cihel, zbouráním příčky byl získán sál, vestavěno bylo sociální zařízení. Průčelí i interiéry jsou původní a vytváří teplé lidovové kouzlo.
Zemědělská usedlost v Babicích
Zemědělské usedlosti v Babicích stojí na širokých parcelách, takže jejich přestavby nevyžadují budování podkrovních místností; tím je zachován jejich původní přízemní charakter. Dům č. p. 273 byl postaven z kotovic v roce 1896. Plány provedl Josef Tabara – mistr stavitelský z Napajedel. V 50. až 70. letech byly provedeny vnitřní úpravy. Současná podoba představující vložení širokých plastovýchá oken, zateplení, položení betonové krytiny a představeného zádveří je z roku 1996.
Rodinný dům v Polešovicích
Na návsi v Polešovicích byly na místě původních domů postaveny v roce 1998 dva domy. Na č. p. 756 stojí rodinný dům paní Marie Kaláčkové, v sousedním domě je zubní ordinace MUDr. Zdeňka Venclíka. Oba domy mají stejné tvarosloví. Jsou přízemní, mají nevtíravé podkroví v sedlové střeše. Soudobé architektonické řešení působí příznivě, úměrně a lze je posuzovat jako příkladné.
Hotel v Modré
V Modré byl v roce 2007 otevřen hotel, který svým pojetím navazuje na historické stavby Archeologického skanzenu. Hřeben střech má stejnou výškovou úroveň. Došková krytina pokrývá všechny části hotelu a vytváří mu charakteristiku i osobitost. Realizace prokazuje, že i soudobý hotelový provoz může mít historizující ráz s přírodními materiály.
Dům, jehož záměrem je odlišit se
V obci známé svým folklorním životem stojí v původní řadové vesnické zástavbě dům, jehož záměrem je odlišit se. Je to zřejmé ze zvýrazněného vstupu s půlkruhovým zádveřím, nad nímž je řečnická terasa s barokním zábradlím, dále z kamenného obkladu průčelí i z japonské kamenné předzahrádky.
Novostavba
Je známé, že se představy o bydlení v průběhu života mění. Při novostavbě by s tím měl stavebník počítat. Odpovědnost za úměrné a dlouhodobě platné a úspěšné architektonické dílo však má odborník – projektant. To, co se mnohdy zdá avantgardní, oslňující, inspirující, nemusí mít dlouhé trvání. A zpočátku oceňovaný projektant nemusí být po čase stavebníkem milován.
Přestavba zemědělských domů
Řadová zástavba původních zemědělských domů je kvalitně přestavována soudobými technologiemi. Zachována byla původní velikost domu, vjezd i vstup, korunní římsa, sklon střechy. Vložena jsou plastová okna, dveře a vrata, zateplení a vikýřová okna v podkroví. Novinkou je výtvarná výzdoba průčelí. Tu nabízí stavební firmy, které se inspirovaly při zateplování paneláků. Zdá se, že tato výtvarná pojetí budou přenášena na vesnici častěji.
Nová výstavba rodinných domů
Nová výstavba rodinných domů na okraji obce je sice řadová a venkovsky vlídná, ale není vzájemně koordinovaná. Každý dům je sám o sobě pěkný a příjemný, avšak vzájemně jsou si cizí, stejnorodý celek nevytváří – a to je při invenci projektantů škoda. Disharmonie se projevuje především v pojetí, rozměrech, tvarech a materiálech střech. Prostřední dům, který je architektonickým dílem, se svou strohostí a materiály ze skupiny zcela vymyká.
Vybourání širokého selského domu
Usedlosti v nivě Moravy šetřily ornou půdu a proto byly stavěny v sevřené, řadové zástavbě. Vybourání poměrně širokého selského domu z návsi a postavení nového obydlí v pozadí sice umožnilo položení trávníku a parkoviště v předzahrádce, ale zcela narušilo historickou strukturu obce. Nepřineslo ani příjemnou, novou, podnětnou vesnickou architekturu. Tyto zásadní chyby se mohly stávat v minulém režimu, ale dnes?
Medlovice
Medlovice. V úrodném nížinném kraji, kde je kámen přivezeným materiálem, má nyní jeho obliba stoupající tendenci. Kámen je navážen do předzahrádek tam, kde bývaly květiny a ovocené stromy. Někdy jsou dokonce získány skály velikosti menhiru a mezi ně sázeny konifery a sukulenty, potřebující minimum vody. Vývoj pokročil i v oplocení. Nevidět na sousedy, učinit hradbu z kamení nebo alespoň z hřbitovních tújí – to se usídluje v našem malovaném kraji stále častěji.

***

Seriál byl publikován v národopisném a vlastivědném časopise Malovaný kraj, který vychází od roku 1946 a uchovává a rozvíjí kulturní tradice folklorního regionu Slovácka.

Ing. Jan Kruml

Seriál Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy
  1. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Horňácko, 2. 2. 2017
  2. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Strážnicko a Veselsko, 17. 5. 2017
  3. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Kyjovsko, 7. 8. 2017
  4. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Podluží, 11. 9. 2017
  5. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskohradišťsko, 21. 11. 2017 (právě čtete)
  6. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskobrodsko, 1. 2. 2018
  7. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Luhačovické Zálesí, 20. 4. 2018
  8. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Hanácké Slovácko, 19. 6. 2018