Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Strážnicko a Veselsko

Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy 2.

V cyklu o stavebním vývoji jihovýchodní Moravy pokračujeme druhým dílem. V seriálu se zajímáme především o historická jádra vesnic.

Přinášíme fotografie lidového kulturního dědictví, příklady péče majitelů o lidové domy, ukázky jejich citlivé přestavby, ale upozorňujeme též na rekonstrukce a novostavby, způsobující nesoulad v prostředí vesnice.

Aktuálně si prohlédneme obce na Strážnicku a Veselsku, ležící v úrodné nivě řeky Moravy, v národopisném regionu zvaném Dolňácko. Byly založeny většinou podél vodních toků, s oboustrannou zástavbou selských usedlostí. Domy řazené vedle sebe tvoří ulice s rozšířenou návsí. Přízemní domy mají obytnou část orientovánu do ulice, s průjezdem do uzavřeného dvora s hospodářskou částí. Vápnem líčená stavení s modrou podrovnávkou mívala vstup zvýrazněn malovaným žudrem.

Selská usedlost čp. 735 na návsi strážnického Starého Města je součástí zdejší městské památkové zóny. Trojdílný dům s průchozí síní reprezentuje lidové stavitelství celého Pomoraví. Průčelí je ozdobeno malbou s růžičkami a kohútkem typickou pro Strážnicko. O dům pečuje rodina Vavříkova, která jej využívá jako chalupu.

Rodný dům Joži a Franty Úprkových v Kněždubu z konce 19. století byl v roce 2009 opraven díky Mikroregionu Strážnicko. Bohatá štuková strukturální omítka dokládá zdobnost i půvab lidové architektury. V domě je expozice dobového interiéru s ukázkami tvorby místních umělců a kněždubských výšivek.

Objekt „na Gregorovém“ čp. 76 v Kněždubu upravili manželé Grossmannovi na Selský domek se zvířaty. Stavebně jej opravili a doplnili replikou slováckého žudra. V domě je expozice lidového interiéru a zemědělského nářadí, a také chov domácích zvířat. Existuje zde možnost ubytování i výukových programů o venkovském životě zaměřených na školní mládež.

Památkově chráněný venkovský dům čp. 52 v Tasově, postavený koncem 18. století, byl podle požadavků památkářů příkladně obnoven paní Anežkou Vorálkovou. Hygienické zařízení našlo své místo mimo původní půdorys objektu. V domě je zachovalý interiér a nabízí se tu možnost ubytování.

Náves v Kněždubu byla přestavěna v různých dobách, s různými individuálními požadavky. Tím se zásadně změnila její původní tvář až na dnešní nesourodý vzhled. Výsledek je výzvou, aby současná i budoucí stavební činnost byla koordinována s ohledem na sousedství, a to ve veřejném zájmu.

Statek čp. 20 v Sudoměřicích byl postaven z pálených cihel v roce 1902. Rodiny Mikéskova a Leskovská zachovaly při údržbě a opravách původní vzhled domu, pouze vyměnily okna za plastová a položily novou bobrovku. Vnitřní dispozici ponechaly beze změn, jen dostavily verandu a hygienické zařízení.

Dům čp. 78 v Hroznové Lhotě byl v roce 2009 přestavěn v soudobém pojetí. Vložena byla velká okna, vstup zvýrazňuje vikýřová stěna s trojúhelníkovými okny, podkroví má střešní okna, plocha stěny je bez členění, krytinu tvoří vlnovka. Celkově však rekonstrukce působí klidně a sympaticky.

Vyšší standard bydlení domu byl získán vybudováním obytného podkroví. To je sice pro vesnici vhodnější než patrová nadstavba, avšak vikýře s okny jsou novotvarem, který by měl být používán střídmě. Tento případ nadměrného užití rušivých tvarů v střešním prostoru je poučný. Je patrný i z dálkových pohledů.

Předzahrádky s květinami, léčivkami a ovocnými stromy našich babiček byly krásné a voněly, ale vyžadovaly péči. Proto byly nahrazeny jehličnany, tújemi, stříbrnými smrky a koniferami. Současný vývoj vede ke kamenným zahrádkám s přivezenými balvany, oblázky a štěrky, s tu a tam vloženým keříkem.

Nová venkovská architektura stojí v místě bývalého statku. Ne však bok po boku sousedů, naopak se od nich vědomě izoluje a šikmo odskakuje od stavební čáry. Obojí je stavební chybou. Dům se zvýšeným obytným podkrovím má výrazná okna v barokních obloucích, netypická pro vesnici.

Novostavba v proluce hýří novými materiály, tvary a barvami. Střecha o dvou spádech je kryta černou, lesklou krytinou, průčelí má dvoubarevnou akrylátovou omítku a členící stříšku; okenní sloupek, závětří, lodžie a sokl mají obklad. Předzahrádku tvoří kus skály, štěrk, lesklá dlažba a trávníček s jehličnany.

Při realizaci romantických představ „můj dům – můj zámeček“ nemůže chybět dominantní věžička, zámecké zábradlí u vstupu a parkové kultivary. Panský dům zdobící okraj obce se chce zřetelně odlišovat od „dědiny“.

***

Seriál byl publikován v národopisném a vlastivědném časopise Malovaný kraj, který vychází od roku 1946 a uchovává a rozvíjí kulturní tradice folklorního regionu Slovácka.

Ing. Jan Kruml

Seriál Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy

1. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Horňácko, 2. 2. 2017
2. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Strážnicko a Veselsko, 17. 5. 2017 (právě čtete)
3. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Kyjovsko, 7. 8. 2017
4. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Podluží, 11. 9. 2017
5. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskohradišťsko, 21. 11. 2017
6. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskobrodsko, 1. 2. 2018
7. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Luhačovické Zálesí, 20. 4. 2018
8. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Hanácké Slovácko, 19. 6. 2018