Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Horňácko

Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy 1.

Sochař Josef Mařatka, žák Augusta Rodina, se přičinil o uspořádání souborné výstavy mistrova díla v Praze v roce 1902. Po četných oslavách velkého umělce mu chtěli naši výtvarníci oplátkou ukázat něco ze své vlasti, něco krásného, jedinečného.

Proto byla zorganizována jeho triumfální jízda po Moravském Slovácku, kterou Mařatka ve své knize Vzpomínky a záznamy, vydané v Praze roku 1987 vylíčil takto: „Cesty po Moravském Slovácku se také zúčastnili malíři a sochaři všech uměleckých spolků, divadelní umělci brněnští, malířka Zdeňka Braunerová a mnoho hostů. Zhlédnout rázovité moravské kroje, výšivky, stavby, žudra, majoliku, celé to národopisné bohatství, jejich ženy v krojích, dívky, šohaje, jejich zvyky, tance, zpěvy, to vše bylo pro Rodina objevem, byl vším tím nadšen. Když viděl ztepilé slovácké ženy s jejich zdravými dětmi v krásných, originálních vyšívaných krojích státi před jejich pomalovanými domy, s nadšením se vyjadřoval, že jsou to ‚zcela řecké ženy‘! Veselí a nadšení bylo nepopsatelné na cestě k malíři Jožovi Úprkovi do Hroznové Lhoty, kde slavnosti nabyly vrcholu“.

Všechny ty „pomalované domy“, které mistr obdivoval, byly lidové stavby, součást našeho hmotného kulturního dědictví. V nich je zobrazen život tehdejších obyvatel, jejich řemeslná zručnost i specifický ráz kraje. Od té doby nastalo na venkově mnoho změn vlivem kolektivizace, mechanizace zemědělské výroby, i přirozených požadavků obyvatel na vyšší kvalitu bydlení. S přestavbami došlo k zániku mnoha původních stavení, k narušení místního rázu, a ke ztrátě historických a estetických hodnot, ale i k zlepšení standardu bydlení i kultivaci prostředí.

Pro další období jsme připravili seriál o stavebním vývoji, k němuž na Slovácku dochází. Soustředíme se na historická jádra vesnic, o která jde především. Uvedeme příklady péče o lidové kulturní dědictví, ale také necitlivé, expresivní přestavby, účinek nových stavebních technologií i městských vlivů, způsobujících nesoulad v prostředí vesnice. Seriálem bychom chtěli zvýšit zájem občanů, zastupitelů, ale i projektantů a pracovníků stavebních úřadů o udržení charakteristického rázu a souladu našich vsí pro další generace.

***

V prvním dílu našeho seriálu se podíváme na Horňácko – nevelký, ale výrazný národopisný region v podhůří Bílých Karpat s bohatým folklorním životem a s místními formami lidových domů. Horňácké vsi tvoří usedlosti, založené po obou stranách komunikace, vedené podél říčky Veličky a jejich přítoků.

Starší zástavba měla štítovou orientaci, v průběhu 19. století ji nahradila orientace okapová, což znamená, že stavení jsou do ulic obrácena svou delší zdí – s okapem. Domy byly dříve stavěny převážně z místních přírodních materiálů.

Tradičním centrem je zde Velká nad Veličkou. Vesnické památkové zóny jsou ve Vápenkách a v Javorníku, zachovalé lidové domy jsou v každé vesnici. Od 60. let minulého století probíhá v obcích proces přestavby, v tomto století k tomu přistupuje technologie zateplování domů s barevnými omítkami.

Památkově chráněný větrný mlýn v Kuželově byl postaven v roce 1842 a mlel do roku 1946. Je z kamenného zdiva a má šindelovou střechu. V obydlí mlynáře se nachází expozice horňáckého bydlení, ve chlévě a ve stodole je vystaven soubor zemědělského nářadí a zařízení dokumentující tehdejší způsob hospodaření.

Lidový dům z první poloviny 19. století v Malé Vrbce čp. 45 má zachovalý původní interiér s černou kuchyní. Je pečlivě udržován a užíván jako chalupa.

Bývalá selská usedlost ve Velké nad Veličkou č. 214 je typickým lidovým stavením. Vstup dělí dům na bydlení pro hospodáře a pro výminkáře. Má plastické okenní ostění i korunovou římsu. Bohužel již není obýván.

Venkovský dům č. 228 v Louce z počátku 20. století reprezentuje řemeslnou zručnost té doby. Průčelí je výtvarně členěno římsami, ostěním oken, dveří, vrat a nároží; má strukturální omítku a působivou barevnost. Okna i dveře jsou profilované, vrata s motivem sluníčka. Ani tento dům není již obýván.

Lidový dům v Kuželově č. 113 byl příkladně rekonstruován manželi Kozumplíkovými, podle jejich vyjádření „pro radost a chuť zachovat původní architekturu“. Estetická úspěšnost domu je inspirovala k vybudování penzionu v sousedství v obdobném historizujícím pojetí.

Při přestavbě rodinného domu č. 13 v Malé Vrbce byla pořízena nová velká okna, vstupní dveře a vrata, položena nová střešní krytina. Průčelí bylo opatřeno tepelnou izolací, s jednobarevnou akrylátovou omítku bez členění. Po celkové úpravě si dům zachoval svůj původní objem. Získal soudobý, avšak příznivý výraz.

Rodinný dům byl celkově upraven soudobými technologiemi. Je zateplen, má nové plastové dveře, čtvercová okna a jednobarevnou akrylátovou omítku po celé ploše bez členění, pouze má bílé okenní ostění bez okenní římsy. Okénka z bývalé sýpky jsou zazděna, po nich zbyla prázdná, převýšená plocha.

Jedná se o novostavbu domu v místě bývalé zemědělské usedlosti v řadové zástavbě. Má nově vybudovaný suterén a tím je úroveň přízemí zvýšena. Dům je přístupný venkovními schůdky, dveře a okénko od WC jsou kryty stříškou. Část podkroví je osvětlena střešními okny, podkroví nad vraty je zvýšeno a osvětleno oknem. Střecha má dva sklony a dvě římsy nad úrovní sousedních domů.

Novostavba v proluce je soudobým domem, izolujícím se od sousedů. Výrazné vikýře s okny a obytná terasa nad vstupním objektem ovlivňují venkovní prostor. Místo předzahrádky má prudký sjezd do garáže. Celková členitost domu neodpovídá prostému prostředí venkovské obce.

Nevhodné začlenění novostavby do urbanistické struktury obce je největší a neodstranitelnou chybou. Hluboké odsazení domu od stavební čáry a změna orientace hřebene domu působí, jakoby novostavba stála ve svém světě, mimo vesnici.

***

Seriál byl publikován v národopisném a vlastivědném časopise Malovaný kraj, který vychází od roku 1946 a uchovává a rozvíjí kulturní tradice folklorního regionu Slovácka.

Ing. Jan Kruml, Spolek pro obnovu venkova

Seriál Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy

1. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Horňácko, 2. 2. 2017 (právě čtete)
2. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Strážnicko a Veselsko, 17. 5. 2017
3. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Kyjovsko, 7. 8. 2017
4. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Podluží, 11. 9. 2017
5. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskohradišťsko, 21. 11. 2017
6. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Uherskobrodsko, 1. 2. 2018
7. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Luhačovické Zálesí, 20. 4. 2018
8. Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Hanácké Slovácko, 19. 6. 2018