Seriál Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy

Sochař Josef Mařatka, žák Augusta Rodina, se přičinil o uspořádání souborné výstavy mistrova díla v Praze v roce 1902. Po četných oslavách velkého umělce mu chtěli naši výtvarníci oplátkou ukázat něco ze své vlasti, něco krásného, jedinečného.

V cyklu o stavebním vývoji jihovýchodní Moravy pokračujeme druhým dílem. V seriálu se zajímáme především o historická jádra vesnic.

Pokračujeme třetím dílem seriálu, v němž se zajímáme o stavební vývoj venkova jihovýchodní Moravy. V této části jsme se zaměřili na vesnice Kyjovska.

Ve čtvrtém díle našeho cyklu se zaměříme na stavební vývoj venkovských sídel na Podluží. Oblast leží v povodí řek Moravy, Dyje a Kyjovky a své jméno dostala od „luží“ a lužních lesů.

Pátý díl seriálu o stavebním vývoji jihomoravského venkova se věnuje rozsáhlému území Uherskohradišťska. To se nalézá především v údolní nivě řeky Moravy a vede jak k Veselsku, tak i k Hané, do vesnic v Chřibech i směrem k Uherskému Brodu a luhačovickému Zálesí.

Pokračujeme v návštěvách vesnic Moravského Slovácka, abychom si prohlédli jejich stavební vývoj a dokumentovali jej v šestém díle našeho seriálu. V něm se podíváme do rozsáhlého území Uherskobrodska.

Dalším pokračováním našeho seriálu je prohlídka vesnic luhačovického Zálesí. Název tohoto členitého, lesnatého a půvabného kraje je spjat s jeho ústředním lázeňským městem, Luhačovicemi.

Osmá a závěrečná část pořadu o stavebním vývoji vesnic v malebném kraji se týká Hanáckého Slovácka. Jak již národopisný, ale vžitý název říká, jde o přechodnou oblast mezi Hanou a Slováckem, ležící mezi Hustopečí, obcemi Kloboucka, Ždánicka a Podlužím, krajem se svébytnou lidovou kulturou, a osobnostmi, jakými byli bratři Mrštíkové, Jan Herben i Tomáš Garrigue Masaryk.