Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Podluží

(Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy IV.)

Ve čtvrtém díle našeho cyklu se zaměříme na stavební vývoj venkovských sídel na Podluží. Oblast leží v povodí řek Moravy, Dyje a Kyjovky a své jméno dostala od „luží“ a lužních lesů.

Hlavními středisky jsou Břeclav a Hodonín, avšak oblast je větší, sahá jak k Lednicko – valtickému areálu, tak k Hanáckému Slovácku. My se soustředíme jen na 15 obcí, které sdruženy v svazku obcí Region Podluží.

Struktura zástavby vesnic na Podluží je obdobná jako na celém Slovácku. Založení sídel bylo převážně ulicové, selské usedlosti tvořily jádro obce a domkářská stavení je doplňovala. Starší domy měly štítovou orientaci, později byly přestavěny na řadové domy s okapovou orientací. Obytnou část měly do ulice a hospodářskou část kolmo k ní. Základní dispoziční potřebou byl průjezd vozů usedlostí.

V našem pořadu se zaměřujeme převážně na historická jádra vesnic a dokumentujeme, jak se vyvíjí její obraz a místní ráz. Při zvyšování požadavků na standard bydlení je pochopitelné i žádoucí, že dochází ke stavebním úpravám, rekonstrukcím a přestavbám. Neznamená to však, že je přitom nutno likvidovat kulturní dědictví a charakteristické prostředí, či přinášet cizí novotvary a vkus. Sledujeme novou architekturu venkova a její citlivost v začlenění do daného místa. Vývoj by měl být kultivovaný, nikoliv nahodilý, neuvážený. V cyklu uvádíme snímky domů lidového stavitelství, příklady jejich úpravy či citlivé přestavby, ale i ukázky realizací, které svými rozměry, tvary i pojetím venkovské prostředí narušují.

Selská usedlost č. p. 217 v Dolních Bojanovicích, zvaná „Slovácká chalupa“, je kulturní památkou. Byla postavena v 1. čtvrtině 19. století. Je jednotraktem, obsahujícím jak obytnou, tak i hospodářskou část. Žil zde lidový řezbář František Vymyslický. Žudro je vyzdobeno malérečkou Hedvikou Fukalíkovou, obnoveno její dcerou Evou Sejákovou. Budova byla v letech 2009–2013 obcí generálně opravena a slouží jako stálá muzejní expozice rolnického bydlení z konce 19. stol.

Zemědělský dům č. 100 v Lanžhotě byl v bojích v roce 1945 zničen, ale panem Strakou byl poté obnoven v původní podobě. Současnými majiteli Čadovými byl zateplen a vyměněna okna, ale celkově je udržován v původním charakteru.

Selský dům, postavený v jádru Moravské Nové Vsi, byl ve válečných bojích zničen. Obnovený byl panem Helešicem v roce 1945 v původním pojetí. Po roce 2000 byla obytná část zateplena, okna vyměněna a žudro opraveno. Interiéry majitelka paní Čermáková zachovala, včetně nástěnných maleb v chodbě domu.

Místní muzeum v Lanžhotě je umístěno v bývalé selské usedlosti rodiny Strakových. Pochází z roku 1857 a zachovala se v ní jak původní obytná, tak i hospodářská část. Lidová malba na žudru se stala vzorem pro jiné podlužácké malby. V muzeu jsou umístěny sbírky Muzejního a vlastivědného kroužku, které obsahují expozice bytového zařízení, náboženských artefaktů, krojového oblečení a také zemědělského a řemeslnického nářadí.

V Josefově se vedle sebe nacházejí tři selské usedlosti, přestavěné v době secese. Na všech se zachovala původní secesní výzdoba. Dům č. p. 27 paní J. Rybové přestavěl v roce 1905 Jan Prát, jehož iniciály zdobí vrata spolu s lvími hlavami. V nedávné době byla vyměněna okna a zvýrazněna barevnost, avšak plastická výzdoba byla zachována. Interiérové úpravy byly provedeny jen v pravé polovině domu.

Renáta a Rostislav Pazderovi rekonstruovali bývalý selský dům č. p. 16 v Dolních Bojanovicích podle svého vkusu a s citem k původní budově. Zachovali štíhlé okenní otvory, členitou korunovou římsu, podkroví zasunuli do střechy, z průjezdu učinili dvojgaráž. Prostý vesnický dům neztratil nic ze své důstojnosti.

V návaznosti na historické jádro v Mikulčicích byl postaven běžný izolovaný rodinný dům bez invence. Nový majitel jej v roce 2008 přestavěl podle citlivého projektu, jehož realizace dala domu přívětivost a svěžest. Štíhlá sdružená okna jsou úměrná, bosáž na ustoupené části působí překvapivě a podkroví nevtíravě. Soudobé architektonické řešení je příkladné.

Novostavba pana R. Silného v Moravské Nové Vsi je soudobou architekturou, která je proporcemi i uspořádáním citlivě komponována do daného prostředí. Parcela má zalomený půdorys, který dispozice využívá k členění hmot budovy. Ustoupená patrová obytná část i garáže mají střechu s pálenou krytinou, přízemní vstupní část, tvořící mezičlánek, má plochou střechu. Autorem kultivovaného projektu je brněnský atelier O dům dál.

Soudobé architektonické řešení novostavby vnáší do podlužácké návsi neklid. Patrová lichoběžníková část, krytá pultovou střechou, je ojedinělým novotvarem. Rovněž tři okenní otvory s rozdílnými rozměry působí jako nezapadající schválnost. Novostavba se svou nevyvážeností od tradiční zástavby odlišuje.

Mezi běžnou zástavbu se sedlovými střechami byla vložena architektura s různými úrovněmi podlaží. Štíhlost parcely je tím zvýrazněna. Asymetrie průčelí je zdůrazněna také okny, řešenými horizontálně a vertikálně, a rovněž střechami o různých sklonech. Bílo-černé barevné řešení je sice moderní, avšak na slováckých vesnicích nebývá užíváno.

V podlužácké vesnici se nachází novostavba, která svým pojetím i vkusem patří do předměstské rezidenční čtvrti. Zvýrazněná pultová střecha, obklad stěn černou betonovou krytinou, půlkruhová prosklená stěna, kuželkové zábradlí na lodžii jsou prvky stylu, kterému náleží již zažitý název podnikatelské baroko.

Technický pokrok vede k úsporám energií, k zateplování domů a k využívání sluneční energie. Vedle areálů slunečních elektráren v krajině se k umístění solárních panelů nabízejí také střechy našich obydlí. Realizace rodinného domu se střechou krytou solárními panely je průkopníkem této cesty.

Ing. Jan Kruml

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.