Školy a školská zařízení zřizované dobrovolnými svazky obcí

Svazkové školy 5.

Odpovědnost za zajištění podmínek pro vzdělávání a školské služby v oblasti regionálního školství jsou prostřednictvím právní úpravy v České republice rozděleny mezi stát (reprezentovaný zejména Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy), a kraje a obce jako územní samosprávné celky.

Obce samosprávu v oblasti školství vykonávají podle zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a jeho přechodných ustanovení, která vymezovala „delimitaci“ škol, předškolních a školských zařízení na obce.

„Novinkou“, kterou v této oblasti přinesl s účinností od 1. ledna 2005 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je možnost obce, resp. obcí, plnit své zřizovatelské povinnosti a oprávnění v oblasti školství podle školského zákona také prostřednictvím dobrovolných svazků obcí, jejichž předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“).

Od roku 2005 je tedy možné, aby se zřizovatelem školy nebo školského zařízení stala nikoliv pouze jednotlivá obec, ale také svazek obcí jako samostatný právní subjekt vzniklý za účelem hájení či prosazování společných zájmů svých členů. Smyslem této alternativy ke standardnímu zřizovatelskému uspořádání bylo reagovat na demografický vývoj a stále rostoucí nezbytnost vzájemné spolupráce mezi obcemi při zajišťování kvalitního a dostupného vzdělávání a školských služeb. Zákon tedy umožňuje, aby obce spojenými silami plnily své zákonné povinnosti a odpovědnost za značnou část vzdělávací soustavy.

Byť bylo prvotním cílem této zákonné alternativy zejména umožnit zvýšení efektivity poskytovaných finančních prostředků do oblasti školství (ze státního rozpočtu i rozpočtu územních samospráv), na dále popsaných zkušenostech již existujících škol a jejich zřizovatelů se ukazuje, že přínosy jsou mnohem širší. Je to:

• zvýšení kvality poskytovaných vzdělávacích služeb,
• možnost v daném místě
  1. zachování školy či školského zařízení,
  2. zřízení nové školy či školského zařízení,
• zvýšení efektivity poskytovaných prostředků.

Podstatné je, že školský zákon v této oblasti skutečně zcela respektuje skutečnost, že veškeré kompetence, které školský zákon ukládá obcím v oblasti zajištění podmínek pro vzdělávání a školské služby, jsou výkonem jejich samostatné působnosti. Je tedy jen a pouze na rozhodnutí příslušných obcí, zda budou své zákonné povinnosti v oblasti školství vyplývající z § 177 a následujících školského zákona plnit i nadále samostatně, či zda využijí zákonné alternativy v podobě svazku obcí jako možného zřizovatele. Zákon tedy obcím v této oblasti nic nenařizuje, ale pouze nabízí.

Abychom dokázali dohlédnout na výhody či nevýhody tohoto řešení, je nezbytné se na úvod alespoň stručně zastavit u zákonných povinností obcí v oblasti školství.

A. Postavení obcí v oblasti regionálního školství

Předně – rozsah zákonných povinností obcí v oblasti zajišťování vzdělávání a školských služeb je podle školského zákona shodný pro všechny obce bez rozdílu, neboť všechny obce v souladu s obecním zřízením vykonávají samostatnou působnost ve stejném rozsahu. To znamená, že se svými povinnostmi se musejí vypořádat všechny obce, a nemohou se své odpovědnosti zříci, či ji přenést na jiný subjekt.

V § 177 odst. 2 školského zákona jsou stanovena základní zákonná kritéria, ke kterým jsou obce a kraje při zajišťování vzdělávání a školských služeb přihlížet, jedná se o:

1. soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
2. dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

V souladu s těmito kritérii je nezbytné vykládat navazující ustanovení vymezující konkrétní zřizovatelské povinnosti obcí v oblasti školství. Tato kritéria tak určitým způsobem nahrazují podrobné standardy dostupnosti veřejných služeb v oblasti školství, neboť jejich funkční formulace je velmi složitá až nemožná.

Školský zákon nestanoví konkrétně, kolik škol či školských zařízení konkrétního druhu, s jakou „kapacitou“ nebo s jakým územním rozložením v rámci obce musí obec zřizovat, obce jsou však při plnění svých zřizovatelských povinností povinny respektovat výše uvedená zákonná kritéria a respektovat je při každém svém rozhodnutí, které se týká podmínek pro vzdělávání a školské služby na jejím území.

1. Povinná školní docházka

Základní zákonnou povinností každé obce v oblasti školství je zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky. Školský zákon v § 178 stanoví každé obci povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dvou skupin dětí, a to

1. dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a
2. dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních – v praxi se jedná především o děti umístěné v dětských domovech, popřípadě také děti umístěné v dětských domovech se školou.

Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením základní školy, a to takové základní školy, ve které budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní.

Pokud obec vůbec nezřídí základní školu, resp. v této základní škole či základních školách nejsou vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní docházky všech výše uvedených dětí, ukládá se jí zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Uvedenou povinnost lze v praxi naplnit buď

1. uzavřením dohody o společném školském obvodu základní školy zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí, nebo
2. členstvím obce ve svazku obcí, který zřizuje základní školu, a plnění z toho vyplývajících povinností.

První uvedený případ předpokládá uzavření dohody obcí, z nichž jedna je zřizovatelem této základní školy. Podstatné je, že v tomto případě plní „domovská“ obec svou zákonnou povinnost prostřednictvím základní školy jiného zřizovatele. „Domovská“ obec tak nemůže přímo nijak ovlivnit činnost dané základní školy, její provoz, financování či osobu ředitele školy. Zřizovatelské kompetence zůstávají nadále v plném rozsahu v rukou obce, která je jejím zřizovatelem. Postavení „domovské“ obce, která touto dohodou naplňuje své zákonné povinnosti tak v žádném případě není ideální.

Smyslem zřízení základní školy ze strany svazku obcí je zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na území několika nebo všech členských obcí svazku obcí (resp. na tomto území umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy). Zřizovatelem základní školy však v tomto případě je přímo svazek obcí jako samostatný právní subjekt, který také podle předem dohodnutých pravidel a podmínek (ve stanovách svazku obcí) vykonává zřizovatelská práva a povinnosti. Na řízení, fungování a financování této školy se tedy podílejí všechny členské obce svazku obcí.

2. Předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky

Obdobně jako v případě zajištění podmínek pro povinnou školní docházku má obec tuto povinnost vůči všem dětem:

1. s místem trvalého pobytu na jejím území,
2. umístěným na jejím území v dětském domově.

Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením mateřské školy. Uvedené je opět nezbytné vykládat v souvislosti s § 177 školského zákona, to znamená, že ke splnění této zákonné povinnosti nepostačuje, aby obec zřídila jakoukoliv jednu mateřskou školu bez ohledu na její „kapacitu“, ale takovou mateřskou školu, resp. více mateřských škol, ve kterých budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (zajištěna dostupnost vzdělávání podle místních podmínek).

Pokud obec vůbec nezřídí mateřskou školu, resp. v této mateřské škole nejsou vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky všech dětí (některé z těchto dětí nebylo možno přijmout z kapacitních důvodů), ukládá se jí zajistit předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

V tomto případě nejsou vymezeny konkrétní způsoby, kterými obec může tuto svou zákonnou povinnost naplnit. V případě mateřských škol se nevymezují spádové školy, a tím pádem ani jejich školské obvody.

V praxi tedy přichází v úvahu především uzavření smlouvy mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu podle § 48 odst. 1 obecního zřízení. Uzavření takové smlouvy je pro zřizovatelskou obec zcela dobrovolné a možnost „domovské“ obce ovlivnit chod a činnost dané mateřské školy je minimální.

Druhým způsobem pak opět je, že se obec stane členem svazku obcí, který zřizuje či zřídí mateřskou školu, ve které budou mít děti s místem trvalého pobytu na území obce vytvořeny podmínky k předškolnímu vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Zřizovatelem základní školy však v tomto případě je přímo svazek obcí jako samostatný právní subjekt, který také podle předem dohodnutých pravidel a podmínek (ve stanovách svazku obcí) vykonává zřizovatelská práva a povinnosti. Na řízení, fungování a financování této školy se tedy podílejí všechny členské obce svazku obcí.

3. Další oblasti zřizovatelské působnosti obcí

Obec je v souladu se školským zákonem dále povinna zřizovat:

1. mateřské školy,
2. mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 školského zákona a
3. zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.

Jedná se tedy o další školy a školská zařízení, jejichž zřizování je primární zákonnou povinností a odpovědností obcí. To však neznamená povinnost každé obce takovou školu či školské zařízení vždy zřídit.

Pokud tedy s ohledem na konkrétní situaci v obci není po posouzení výše uvedených kritérií zřízení takové školy nebo školského zařízení na místě, neboť by její provozování nebylo účelné, nemá obec zákonnou povinnost tuto školu nebo školské zařízení zřídit.

Na druhou stranu pokud dojde ke změně situace v dané obci (například ke zvýšené výstavbě v obci a s tím spojenému zvyšujícímu se počtu dětí dané věkové kategorie žijících na jejím území), vznikne obci, která dosud takovou školu či školské zařízení nezřizuje nebo nikoliv s dostatečnou „kapacitou“, v souladu s kritérii uvedenými v § 177 školského zákona povinnost takovou školu či školské zařízení zřídit.

4. Obec a svazek obcí jako zřizovatel

Školský zákon dává obci (stejně jako kraji a svazku obcí) na výběr mezi dvěma právními formami, ve kterých může své školy a školská zařízení zřizovat.

Jedná se o

1. školskou právnickou osobu podle školského zákona nebo
2. příspěvkovou organizaci podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

To znamená, že školský zákon neumožňuje existenci školy a školského zařízení zřizovaného obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí bez právní subjektivity, tedy například ve formě organizační složky obce nebo kraje či jako součásti obce, kraje nebo svazku obcí. Činnost každé školy nebo školského zařízení musí být tedy vždy vykonávána určitou právnickou osobou odlišnou od zřizovatele zřízenou v jedné z výše uvedených právních forem.

Dále to znamená, že při zřizování škol a školských zařízení mohou obce, kraje a svazky obcí využít pouze dvou právních forem, a to školské právnické osoby podle školského zákona a příspěvkové organizace podle zákona č. 250/2000 Sb. Uvedené na jedné straně znamená, že školský zákon s účinností od 1. ledna 2005 rozšířil nabídku využitelných právních forem oproti předchozím právním, na druhou stranu je nutné zdůraznit, že žádnou jinou právní formu upravenou naším právním řádem nemohou tito zřizovatelé využít (například s. r. o., o. p. s. apod.).

Zajišťování vzdělávání a školských služeb v oblastech je zákonnou povinností obcí a krajů jako veřejnoprávních korporací, přičemž tuto povinnost by zásadně měly zajišťovat na neziskovém principu.

Školský zákon vymezuje obě právní formy jako rovnocenné alternativy, přičemž rozhodnutí, která z výše uvedených právních forem bude v konkrétním případě využita, je pouze na zřizovateli. Z hlediska poskytování vzdělávání a školských služeb nečiní školský zákon mezi těmito právními formami žádný rozdíl – ani jedna není nijak preferována nebo naopak znevýhodněna.

Výdaje

V souladu s § 180 školského zákona obec (i svazek obcí) zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) školského zákona a z jiných zdrojů.

Z tohoto negativního výčtu vyplývá, že obec (i svazek obcí) jako zřizovatel je v zásadě povinen nést provozní výdaje a investiční výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje. V této souvislosti má však ve školství používaný pojem „provozní výdaje“ užší význam než význam, který s ním spojuje § 28 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. V oblasti školství tedy pojem „provozní výdaje“ zahrnuje ty neinvestiční výdaje, které nejsou hrazeny z výše uvedených zdrojů (státní rozpočet a jiné zdroje). Jedná se především o neinvestiční výdaje spojené s provozem budovy, v níž se uskutečňuje vzdělávání nebo školského služby, s jejími opravami a údržbou, s pořízením, provozem, opravami a údržbou movitého majetku, který právnická osoba využívá k činnosti školy nebo školského zařízení apod.

Stanovy svazku obcí

O vytvoření svazku obcí sjednávají obce dohodu, jejíž povinnou přílohou jsou stanovy svazku vymezující další podrobnosti jeho organizace a fungování (§ 50 odst. 2 obecního zřízení). Ke vzniku svazku obcí dochází až zápisem do rejstříku svazku obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí (s účinností od 1. ledna 2014).

Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou, jedná tedy svým jménem k tomu ustavenými orgány. Stanovení orgánů dobrovolného svazku obcí, jejich pravomocí a vzájemných vztahů je předmětem stanov. Stanovy také vymezují úkoly dobrovolného svazku obcí, způsob materiálního zajištění činnosti svazku – tedy především případné majetkové vklady obcí do svazku a způsob financování jeho činnosti.

Zřizovatelem školy nebo školského zařízení může být pouze ten dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou v souladu se smlouvou o jeho vytvoření úkoly v oblasti školství.

Svazek obcí se tak v souladu se školským zákonem může stát zřizovatelem školy nebo školského zařízení za shodných podmínek jako jednotlivá obec. Rozpočtové hospodaření svazku obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb. Z hlediska financování jsou školy a školská zařízení zřizované svazkem obcí postaveny naroveň školám a školským zařízením obecním.

Lze tedy shrnout, že z právního hlediska je postavení škol a školských zařízení zřizovaných svazkem obcí zcela shodné jako postavení „obyčejných“ obecních škol a školských zařízení, zákon svazkové školy nijak nezvýhodňuje ani neznevýhodňuje.

Rozpočtové určení daní

Jedinou oblastí, kde dosud právní úprava není zcela jednotná, je oblast rozpočtového určení daní upravená zákonem č. 243/2000 Sb.

Poznámka: S účinností od 1. ledna 2013 bylo mezi zákonná kritéria, na základě kterých se rozděluje podíl na sdílených daních jednotlivým obcím v ČR, doplněno kritérium poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce. Počtem dětí se rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku. Váha tohoto kritéria je 7 %, což znamená, že podle počtu dětí a žáků v obecních mateřských a základních školách (a v nižších stupních šestiletých a osmiletých gymnázií zřizovaných obcemi) se v současné době určuje podíl na 7 % celkového objemu prostředků zahrnutých do sdílených daní obcí pro daný rozpočtový rok.

Systém rozpočtového určení daní tak, jak je v současné podobě zákonem č. 243/2000 Sb. nastaven, však opomíjí postavení svazků obcí jako zřizovatelů mateřských a základních škol. Z tohoto důvodu ty obce, které zřizují mateřské školy a základní školy prostřednictvím svazku obcí jako samostatné právnické osoby, obdrží finanční prostředky státního rozpočtu, které ostatní obce obdrží v rámci podílu na sdílených daních, v adekvátní výši formou účelově určeného příspěvku na školství z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Přínosy tohoto alternativního řešení jsou tak s ohledem na výše uvedené zejména faktického rázu – spolupráce více obcí, hledání společného řešení společných problémů, propojitelnost a větší flexibilita poskytovaných vzdělávacích služeb v reakci na demografický vývoj, širší možnosti získávání dalších finančních zdrojů do oblasti školství apod.

B. Existující svazkové školy a jejich zkušenosti

V současné době existují v České republice 3 školské právnické osoby zřizované svazkem obcí. Dvě z nich lze považovat již za tradiční, neboť vznikly nedlouho po nabytí účinnosti školského zákona, jedna je zcela nová, neboť vznikla dnem 1. ledna 2014.

1. Základní a mateřská škola regionu Karlovarský venkov (Karlovarský kraj)

Tato školská právnická osoba vznikla již 1. ledna 2006. Jejím zřizovatelem je Svazek obcí Region Karlovarský venkov, který spojuje obce Sadov, Otovice a Hájek. Právnická osoba v sobě spojuje 2 mateřské školy, 1 úplnou základní školu a jednu základní školu s prvním stupněm (a příslušná školská zařízení) v obcích Sadov, Otovice a Hájek.

2. Základní a mateřská škola Údolí Desné (Olomoucký kraj)

Svazková škola s názvem „Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné“, školská právnická osoba, vznikla jako druhá tohoto typu v naší republice. ZŠ a MŠ Údolí Desné sdružuje totiž dvě neúplné základní školy s prvním stupněm v obcích Rapotín a Sobotín, plně organizovanou základní školu v Petrově nad Desnou, dále sdružuje tři mateřské školy z těchto jmenovaných obcích a dvě školní jídelny. Vzniku této svazkové školy předcházelo zrušení čtyř samostatných příspěvkových organizací, jejímiž zřizovateli byly obce Rapotín a obec Sobotín.

Myšlenka svazkového školství byla podnícena jednak snahou reorganizace školství v části mikroregionu údolí Desné, ale také potřebou vyřešit problémy na jednotlivých školách na území obcí Rapotín a Sobotín. Jmenované obce spolu se spádovými obcemi Rejchartice a Vernířovice jsou členy Svazku obcí údolí Desné. Na základě jejich dohody o vytvoření společného školského systému a zřízení školské právnické osoby Svazkem obcí údolí Desné (dále jen svazek obcí nebo SOÚD) byla v poměrně krátké hektické době svazková škola zřízena. Obce zapojené do svazkové školy vytvořily také společný školský obvod. Svazek obcí byl předmětnými obcemi vybrán jako zřizovatel svazkové školy z důvodu jeho silného postavení v mikroregionu údolí Desné, které si vydobyl zejména záchranou a znovuzprovozněním regionální železniční tratě Šumperk-Kouty n/D. Svazek obcí se zabýval a zabývá postupně i dalšími aktivitami společnými pro všechny zapojené obce. Jednou z těchto aktivit je řešit společně současné a budoucí problémy v oblasti školství ve školských zařízeních na jejich území. Zřízení svazkové školy je vytvořen předpoklad pro zapojení dalších zbývajících obcí, sdružených ve Svazku obcí, do vzniklé svazkové školy.

Školská právnická osoba s názvem „ZŠ a MŠ Údolí Desné“, která vznikla transformací uvedených příspěvkových organizací, je zapsána do rejstříku školských právnických osob od 1. ledna 2008. Přímým řízením školy je pověřena tzv. „Kvalifikovaná valná hromada“ Svazku obcí Údolí Desné, v jejímž čele stojí předseda SOÚD. (Celá tato pasáž je citací z www.udoli-desne.cz/skolstvi).

Ve výše uvedených případech byla výchozí situace v daném regionu a prvotní motivace ke změně rozdílná (negativní demografická situace × umožnění dalšího rozvoje škol a školských zařízení v daném místě), avšak řešení bylo zvoleno obdobné.

Podstatné je, že v důsledku organizační a právní změny nedošlo k zániku žádného pracoviště školy či školského zařízení, pouze ke změně vnitřních organizačních, právních i finančních poměrů. V rámci tohoto modelu tak žádná z obcí „nepřišla“ o svou školu či školské zařízení, naopak díky němu bylo možné pracoviště školy či školského zařízení v obci zachovat i v případě negativních demografických podmínek.

Na základě praktických zkušeností se vznikem a fungováním „svazkových“ škol uvedených pod body 1. a 2. vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2012 informační příručku Školy zřizované svazky obcí, nové možnosti a možnost volby, v níž jsou přehledným a stručným způsobem shrnuty informace, základní argumenty a příklady dobré praxe týkající se činnosti „svazkových“ škol, a to z pohledu ekonomického, pedagogického i manažerského. V příručce nechybí ani pohled starostů jednotlivých obcí, ředitele školy a pedagogických pracovníků, a v neposlední řadě je zohledněn i pohled rodičů.

Z této příručky lze citovat stěžejní výhody modelu „svazkové“ školy z pohledu ekonomického a pedagogického:

Z pohledu ekonomického:

• Úspora hrazení provozních nákladů jiným obcím, kam děti dojíždí do školy (díky tomu, že obec je jednou smluvní stranou dohody několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí)
• Pokrytí mzdových nákladů ze státního rozpočtu (nikoli z příspěvků obcí), včetně nákladů na přesuny pedagogů mezi jednotlivými pracovišti
• Lepší přístup k dotacím a projektům jako svazek obcí
• Lepší přístup k dotacím a projektům jako větší škola s větším počtem žáků (se školkou a s prvním i druhým stupněm)
• Úspora provozních výdajů

Z pohledu pedagogického:

• Možnost přímé provázanosti školních vzdělávacích programů od školky až po druhý stupeň
• Lepší zastupitelnost pedagogů – nejen co se týče jejich počtu ale i větší šance na odborné a aprobované zastupování a doplňování
• Možnosti větší specializace pedagogů – například rodilý mluvčí na výuku jazyků si může od pondělka do pátku pokrýt svůj úvazek, který by menší škola nepokryla (např. každý den jinde – v MŠ, na 1. stupni v jedné obci a na druhém stupni ve 2. obci, …)
• Větší možnosti vzdělávání učitelů – z malotřídky učitel těžko odjíždí na jednodenní seminář, v týmu se lépe sdílí informace a náměty ze specifických školení, na které je velká škola schopna vyslat učitele nebo člena vedení
• Lepší přístup ke vzdělávacím projektům a didaktickým pomůckám – škola s větším počtem žáků a tříd může vstupovat do projektů, ve kterých kromě jiného získá i moderní vybavení a pomůcky, které potom mohou využívat všichni žáci školy
• Větší prostor pro volitelné předměty – žáci na malých školách mohou být limitováni nabídkou volitelných a nepovinných předmětů (případně též kroužků) – pokud o předmět projeví zájem 5 dětí, je ekonomicky neudržitelné jej vyučovat. Pokud se ale z většího počtu žáků najde například 15 zájemců, budou tomu bránit již jen místní provozní podmínky, které se překonávají mnohem lépe, než strohá ekonomická data.

3. Základní škola a Mateřská škola Bez hranic (Středočeský kraj)

Zřizovatelem této školské právnické osoby je svazek obcí Bez hranic, jehož členy jsou obce Mšec, Řevničov, Tuřany a Srbeč. Právnická osoba v sobě zahrnuje 4 pracoviště mateřských škol a tři pracoviště škol základních (a tomu odpovídající školská zařízení). Jak již bylo uvedeno výše, tato školská právnická osoba vznikla „až“ 1. ledna 2014.

C. Budoucnost „svazkových“ škol

„Svazkové“ školy jsou jednou z alternativ, které školská legislativa nabízí obcím při plnění jejich zákonných povinností v oblasti školství. Tato alternativa může být pro některé obce a některé praktické situace tím správným řešením, jak se spojenými silami vypořádat a ustát často nelehkou situaci v oblasti školství.

S tímto vědomím MŠMT v rámci své metodické role publikovalo vedle již zmiňované informační příručky také metodický návod pro obecní samosprávy, svazky obcí a ředitele jimi zřizovaných škol a školských zařízení Školská právnická osoba zřízená dobrovolným svazkem obcí. Tento metodický návod obsahuje průvodce platnou právní úpravou, popisuje postavení a úkoly obcí v oblasti školství, právní úpravu školské právnické osoby, její srovnání s příspěvkovou organizací, převod činnosti školy z působnosti obce do působnosti svazku obcí, a konečně doporučený harmonogram + vzory všech souvisejících dokumentů.

V roce 2013 byl MŠMT dále realizován dotační program Metodická podpora spolupráce obcí při zřizování škol a školských zařízení v právní formě školské právnické osoby, jehož účelem bylo vytvořit systém podrobných metodických nástrojů pro obce a ředitele škol a školských zařízení při využití právních nástrojů obsažených ve školském zákoně spočívajících ve zřízení dobrovolného svazku obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a následném zřízení školy a školského zařízení v právní formě školské právnické osoby ze strany tohoto svazku obcí. V rámci tohoto dotačního programu vznikl mimo jiné web www.svazkoveskoly.cz, na kterém jsou publikovány další materiály k této problematice.

-as-

Seriál Svazkové školy

1. Svazkové školy jsou optimální, ale…, 10. 6. 2013
2. Svazkové školy – ledy se hnuly, 27. 11. 2013
3. Třetí svazková škola brzy zahájí činnost, 21. 1. 2014
4. Svazkové školy jsou řešením…, 25. 3. 2014
5. Školy a školská zařízení zřizované dobrovolnými svazky obcí, 20. 5. 2014 (právě čtete)
6. Poznatky se zaváděním školské právnické osoby také z pohledu účetnictví, 29. 5. 2014