Problémy pražského školství
Tisíce pražských rodin prožívá každoroční stres během přijímacích zkoušek na střední školy. Rodiče trápí nedostatek míst ve školkách a základních školách nebo dlouhodobé znevýhodnění pražských uchazečů oproti jiným regionům. Právě těmto tématům se věnovala další veřejná debata iniciativy Pražská agenda, která se uskutečnila počátkem června.
Již tradičně při těchto debatách diskutovali o příčinách současné situace i možných řešeních odborníci i politikové. Debata tak nabídla dva odlišné pohledy na stav a budoucnost pražského školství. První panel přinesl pohled odborné veřejnosti na perspektivu pražského školství, druhý se zaměřil na politická řešení a odpovědnost města, městských částí i státu.
Cílem projektu Pražská agenda je vytvářet prostor pro otevřenou a věcnou debatu o budoucnosti hlavního města a přispívat ke kompetentnějšímu řízení Prahy, zejména s ohledem na blížící se komunální volby.
První panel – odborná veřejnost
Diskutující se shodli, že jedním z hlavních důvodů současné kapacitní krize je dlouhodobý tlak studentů ze Středočeského kraje na pražské střední školy. Podle zaznívajících dat tvoří na čtyřletých gymnáziích v Praze přibližně polovinu studentů právě žáci ze středních Čech. Vysokoškolský pedagog, ekonom a demograf Petr Mazouch přirovnal situaci k „Papinovu hrnci“, pod který Středočeský kraj neustále přikládá. Poukázal například na deficit kapacit v okrese Benešov, odkud denně dojíždějí stovky studentů za vzděláním do Prahy. Programový ředitel organizace EdUdin, Jan Vöröš Mušuta, upozornil na nerovnost příležitostí mezi pražskými dětmi a uchazeči z jiných regionů. Podle něj se běžně stává, že pražský uchazeč dosáhne výrazně lepších výsledků u přijímacích zkoušek než student v jiném kraji, přesto se na gymnázium nedostane.
Významná část debaty se věnovala také roli soukromého školství. Antonín Jančařík, děkan pedagogické fakulty upozornil, že řada soukromých škol těží především z nedostatečných kapacit veřejného systému a nepokrývá skutečnou poptávku po kvalitních oborech. Petr Mazouch doplnil, že soukromé školy jsou dnes ekonomicky atraktivní především proto, že stát nedokáže v dostatečné míře zajistit vlastní vzdělávací kapacity. Současně však připomněl, že soukromé školy dostávají významnou veřejnou podporu. Do diskuze se dále zapojily Blanka Pravdová, ředitelka projektu Učitel naživo, a Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+.
Druhý panel – pražská politická reprezentace
Panelisté z jednotlivých uskupení pražské politické reprezentace se zaměřili na konkrétní kroky, které mohou podniknout Praha, městské části i stát v oblasti školství.
Radní hlavního města Prahy pro školství, Antonín Klecanda (STAN), upozornil, že Praha v posledních letech začala významně navyšovat kapacity středních škol a otevřela dvě nová gymnázia, první po patnácti letech. Zároveň podpořil zavedení určité formy krajské spádovosti, která by více zohledňovala potřeby pražských dětí. Starosta Prahy 9, Tomáš Portlík (ODS), označil současnou situaci za „dokonalou bouři“, způsobenou kombinací silných populačních ročníků, intenzivní bytové výstavby a migrace. Zastupitel hlavního města Prahy, Ondřej Prokop (ANO), zdůraznil, že kvalitní školství začíná u kvalitních učitelů. Podle něj musí Praha nabídnout pedagogům lepší podmínky, například dostupné bydlení nebo stabilizační programy.
Debata se nevyhnula ani otázce soukromého školství. Zatímco zastupitelka městské části Praha 4, Tereza Nislerová (Piráti), kritizovala některé příklady využívání veřejných budov soukromými školami, místostarostka Prahy 6, Mariana Čapková (Praha sobě), ocenila jejich roli při zvládání kapacitní krize a rozšiřování nabídky vzdělávacích oborů. Mezi panelisty byl rovněž zastupitel hlavního města Prahy, Milan Urban (SPD).
Pražany trápí hlavně nedostatek míst
Součástí debaty byly také výsledky výzkumu STEM/MARK pro projekt Pražská agenda. Podle průzkumu řeší Pražané školství především optikou nedostatku kapacit. Čtrnáct procent respondentů uvedlo, že museli kvůli nedostatku míst zvolit pro své dítě vzdálenější školu. Největší problémy lidé vnímají u mateřských a středních škol.
Veřejnost zároveň podporuje investice do nových kapacit středních škol, větší zapojení Středočeského kraje do řešení situace a rozvoj odborného vzdělávání a lyceí. Slabinou podle respondentů nejsou pouze přeplněné školy, ale také zastaralé metody výuky, nedostatek pedagogů, asistentů, psychologů a dalších pracovníků. Pražané proto volají nejen po nových budovách, ale i po větší podpoře lidí, kteří školství každodenně zajišťují.
Pražská agenda vedle pravidelných veřejných debat přináší také výzkumy veřejného mínění, podcasty a odborná doporučení pro město. Strategeo Institute očekává, že tyto výstupy mohou sloužit jako inspirace pro veřejnou debatu i pro politické subjekty připravující se na komunální volby v roce 2026.
Další veřejná debata Pražské agendy se zaměří se na očekávání spojená s Metropolitním plánem a novým stavebním zákonem.
Podle materiálů Strategeo Institute