Jak se hodnotí Město pro byznys

Město pro byznys 2022 13.

24. 4. 2023 Město pro byznys Regiony

V uplynulých dnech jsme postupně informovali o hodnocení srovnávacího výzkumu Město pro byznys v jednotlivých krajích. V následujícím textu seznámíme čtenáře se základními principy výzkumu a hodnocení jednotlivých měst.

Město pro byznys

Město pro byznys je srovnávací výzkum, který již šestnáctým rokem vyhodnocuje podnikatelské prostředí ve všech obcích s rozšířenou působností (ORP) v České republice a městských částech hlavního města Prahy. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom. Data vyhodnocuje agentura pro informace a analýzy Datank. Výzkum Město pro byznys funguje jako zdroj důležitých dat pro strategické plánování rozvoje každého města.

Cílem výzkumu Město pro byznys je vytvořit diskusní platformu na téma možnosti podpory malého a středního podnikání ze strany samospráv. Organizátoři a partneři výzkumu si jsou velmi dobře vědomi, že úkolem samosprávy je vytvářet co nejlepší životní podmínky pro všechny, proto chtějí zprostředkovat jednotlivým radnicím dobré zkušenosti a nápady z ostatních regionů. Pro pracovníky městských úřadů, podnikatele ale i veřejnost je každoročně sestavován žebříček nejlepších měst s největším podnikatelským potenciálem v ČR. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v České republice. Do výzkumu jsou automaticky zapojena všechna města s rozšířenou působností a obdobně také příslušné městské části hlavního města Prahy. Město pro byznys zahrnuje všechny oblasti, které mají pro podnikatele a firmy strategický význam. Vedle vytvoření diskuzní platformy jde také o to, aby získané poznatky poskytovaly zpětnou vazbu radnicím.

Metodika hodnocení

Město pro byznys je nejrozsáhlejším výzkumem municipalit v ČR. Srovnává mezi sebou 205 obcí a 22 městských částí Hlavního města Prahy, k čemuž využívá největšího počtu kritérií. Výzkum získává necelých 15 tisíc dat z nezávislých zdrojů, jako jsou Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ekonomická data dodává společnost CRIF, která se celosvětově specializuje na vývoj a řízení služeb, obchodních informačních systémů a úvěrových řešení. Další data se získávají vlastními „mystery testováními“ a vlastními šetřeními. Metodika hodnocení je založena na vyhodnocení 30 kritérií rozdělených do dvou základních oblastí – podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy.

Podnikatelské prostředí

Zahrnuje celkem 16 kritérií, jejichž váha v celkovém hodnocení představuje 40 %. Především se sleduje podíl podnikatelů, což je podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním obyvatelstvu; údaj zahrnuje celý obvod ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe. Další sledovaný údaj zahrnuje podíl firem, což je počet právnických osob na 1000 obyvatel v celém obvodu ORP a čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe. Významným znakem je podíl velkých firem v místním podnikatelském prostředí (podíl firem s více než 250 zaměstnanci na 100 ekonomických subjektů). Opět platí, čím vyšší podíl, tím lepší hodnocení. Hodnotí se také počet ekonomických subjektů na obyvatele a trend v této oblasti, tedy vývoj počtu ekonomických subjektů, což je meziroční rozdíl počtu ekonomických subjektů v celém obvodu ORP. Čím vyšší je nárůst, tím je město hodnoceno lépe. Mezi další kritéria se řadí index stáří (poměr obyvatel ve věku do 15 let ku obyvatelům nad 65 let), takže čím mladší populace, tím lépe a dále vzdálenost k dálniční síti. Tento údaj se vztahuje jen k hodnocenému městu. Ve dvou polohách se posuzuje počet uchazečů o zaměstnání na obyvatele a také počet uchazečů o zaměstnání na obyvatele ve věku 15 až 65 let. V obou případech platí, čím více uchazečů, tím lépe. Hodnotí se rovněž podíl nezaměstnaných a průměrná měsíční mzda. Tento údaj se vztahuje k celému okresu; čím nižší jsou platy, tím lépe je město hodnoceno. Z demografických dat se hodnotí změna počtu obyvatel (celkový přírůstek obyvatel za rok vztažený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší je přírůstek obyvatelstva, tím lépe je město hodnoceno. Svoji roli hrají rovněž údaje o bydlení, a to počet dokončených bytů na 1000 obyvatel a počet dokončených bytů ku změně počtu obyvatel. Samozřejmě vyšší čísla jsou u těchto ukazatelů příznivější, stejně tak jako u kritérií, která hodnotí elektromobilitu, a to je počet nabíječek na počet firem a počet dobíjecích stanic pro elektromobily.

Přístup veřejné správy

Zahrnuje celkem 14 kritérií, jejichž váha na celkovém hodnocení představuje 60 %. Hodnotí se kapitálové výdaje jako výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na počet obyvatel; údaj se vztahuje k hodnocenému městu. Dále se samostatně posuzují výdajové položky v šesti odvětvích a některá další data sledovaná společností CRIF – Czech Credit Bureau. Podstatné jsou výdaje na veřejnou dopravu (roční objem výdajů ze strany obce na veřejnou dopravu – objem vlastních výdajů je v rámci pořadníku ohodnocen dvojnásobkem této sumy). Údaje se vztahují k hodnocenému městu. Samostatně se hodnotí dále výdaje na vzdělávání, na bydlení, sociální péči, kulturu a výdaje na sport. Sleduje se u každého města také likvidita a podíl dluhové služby k běžným příjmům. Neméně důležitý je také podíl dotací na příjmech u každé sledované obce s rozšířenou působností. Mezi podstatná kritéria patří podpora webových stránek (z pohledu podnikatele). Hodnocena je jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje samostatná sekce pro podnikatele již na domovské internetové stránce obce, odkaz na formuláře z domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou formuláře uloženy ve formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových stránek se hodnotí i umístění a rozsah katalogu místních firem. Údaj se vztahuje k hodnocenému městu. Provádí se test elektronické komunikace (rychlost a kvalita odpovědi) a údaj se zase vztahuje k hodnocenému městu. Jaký je přístup veřejné správy, to do jisté míry určují úřední hodiny (úřední hodiny MěÚ). Pokud je počet úředních hodin živnostenského odboru vyšší nežli počet úředních hodin pro celý úřad, započítávají se úřední hodiny živnostenského odboru; při hodnocení se zohledňuje i možnost domluvit si schůzku telefonicky mimo úřední hodiny. Pro hodnocení má svůj význam i počet podnikatelů na počet úředních hodin.

V průběhu března a dubna byla veřejnost informována o vyhodnocení výzkumu v jednotlivých krajích a na krajských setkáních Svazu měst a obcí byla představena vítězná města.

Celostátní vyhodnocení a představení nejlepších účastníků srovnávacího výzkumu Město pro byznys 2022 bude 4. května 2023 v Praze.

Seriál Město pro byznys 2022
  1. Město pro byznys – Lysá nad Labem nejlepší ve Středočeském kraji, 1. 3. 2023
  2. Chomutov je pro podnikání nejvíce přívětivý v Ústeckém kraji, 2. 3. 2023
  3. Na západě Čech je Městem pro byznys Plzeň, 3. 3. 2023
  4. Za podnikáním nejlépe do Jablonce nad Nisou, 15. 3. 2023
  5. Brno je městem pro podnikání, 20. 3. 2023
  6. Ostrava zůstává městem pro byznys Moravskoslezského kraje, 23. 3. 2023
  7. Zlín nezapře své podnikatelské kvality, 27. 3. 2023
  8. Podnikání se v Olomouci daří, 29. 3. 2023
  9. Jihočeskému podnikání vládne Český Krumlov, 11. 4. 2023
  10. Nová Paka je podnikání zaslíbená, 14. 4. 2023
  11. Pardubice vítězí v krajském kole Města pro byznys, 18. 4. 2023
  12. Podnikatelským suverénem na Vysočině je Humpolec, 21. 4. 2023
  13. Jak se hodnotí Město pro byznys, 24. 4. 2023 (právě čtete)
  14. Lysá nad Labem je celorepublikovým Městem pro byznys, 15. 5. 2023
  15. Postavte rozhodnutí na datech, 19. 5. 2023