Obec jako ochránce informací o majetkových poměrech (nejen) svých občanů
Vyřizování žádosti o informace 12.
Je notorietou, že obce disponují při své činnosti značným množstvím různorodých informací. Některé z nich jsou zveřejněny obcí nebo jinými subjekty, jiné nejsou běžně dostupné.
Právě tato druhá skupina informací je pro některé žadatele lákadlem, které je vede k podání žádosti o informace. Jejich zájem přitom nemusí nutně směřovat k informacím o platu či odměně konkrétní osoby.
Majetkové poměry osob
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) pojem majetkových poměrů výslovně nedefinuje. Vymezení tohoto pojmu tak zůstalo na judikatuře, která se s tímto požadavkem vypořádala již v roce 2007. Za majetkové poměry tak lze v současné době považovat příjmy fyzických a právnických osob, které mohou být peněžité, ale i naturální, vlastnictví bytů, nebytových prostor a jiných nemovitých věcí, peněžních prostředků, pohledávek, majetkových práv apod.
Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze za daných okolností považovat nejen aktiva, nýbrž i pasiva a je bez významu, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu. Stejně tak je nerozhodné, zda jde o majetkové poměry nízké hodnoty. V podmínkách obcí se lze asi nejčastěji setkat s dotazy směřujícími k místním poplatkům (např. zda soused platí zavedený místní poplatek) nebo poplatkům za vodné a stočné (zde opět se zájmem, zda všichni občané platí, zejména pak konkrétní osoby), méně pak ve vztahu k dani z nemovitých věcí a správním poplatkům.
Již ve vztahu k definici pojmu majetkových poměrů je nutné zdůraznit, že § 10 informačního zákona dopadá pouze na takové informace, které mají vypovídací hodnotu o majetkových poměrech dotčené osoby, která není povinným subjektem. Pokud požadovaný údaj nemá vypovídací hodnotu o majetkových poměrech, nebude se § 10 informačního zákona vůbec aplikovat, i když by jinak byly splněny všechny podmínky pro jeho aplikaci (viz dále). Tento přístup naplňuje požadavek judikatury na restriktivní výklad podmínek pro odmítnutí žádosti o informace, a tedy odepření poskytnutí požadovaných informací.
Dotčená ustanovení informačního zákona
Informační zákon stanoví v § 10 jako důvod pro odmítnutí žádosti o informace požadavek na poskytnutí informací o majetkových poměrech osob. Informační zákon se v tomto ustanovení nevztahuje pouze na fyzickou, ale i právnickou osobu, což tento důvod odlišuje od § 8a tohoto zákona, který chrání zde vymezené typy informací týkající se (pouze) fyzických osob.
To, co § 10 a § 8a odlišuje, zároveň vyvolává otázky vztahu obou těchto ustanovení a jejich použitelnost pro případné rozhodnutí o odmítnutí žádosti, pokud bude žádost směřovat k poskytnutí informací o majetkových poměrech fyzické osoby.
Které z těchto ustanovení tedy pro majetkové poměry fyzických osob využít?
Odpověď nám opět poskytla judikatura, která považuje oba tyto důvody za samostatné. Pokud tedy jde o odmítání informací o majetkových poměrech fyzických osob, použije se § 10 informačního zákona. V ostatním se použije § 8a tohoto zákona.
Kromě § 8a informačního zákona zasahuje do aplikace § 10 informačního zákona také jeho § 8b, který stanoví výjimku pro poskytování údajů o příjemcích veřejných prostředků. O těchto příjemcích se tak ze zákona poskytují informace v rozsahu jména, příjmení, roku narození, výši a účelu poskytnutých veřejných prostředků. To samozřejmě za situace, kdy všemi těmito údaji obec disponuje. V opačném případě se toto ustanovení použije na informace, které obec v tomto rozsahu má k dispozici. Protože se v případě § 8b informačního zákona jedná o speciální ustanovení, bude použitelné na případy, kdy budou konkrétní osobě poskytovány veřejné prostředky, ať už přímo nebo nepřímo.
Nejde jen o občany obce
Protože ochrana poskytována § 10 informačního zákona dopadá na fyzické i právnické osoby a vzhledem k tomu, že obec by měla disponovat pouze informacemi vztahujícími se k její působnosti, vyvstává přirozeně otázka, zda má obec k dispozici i informace o majetkových poměrech jiných osob.
Je nutné si uvědomit, že obec sice podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů tvoří společenství občanů. Tito však nejsou jediní, kdo se v obci pohybují a vůči komu má obec určité pravomoci. Zmínit lze místní poplatky, které obce často zavádějí obecně závaznou vyhláškou, přičemž poplatníkem či plátcem některých z nich může být i osoba odlišná od občanů obce. Dále na území obce může mít sídlo právnická osoba (obchodní korporace), která z povahy své existence nemůže být občanem obce. V neposlední řadě mohou vlastnit nemovitý majetek osoby, které jsou občany jiné obce. Jedná se o různé chataře a chalupáře. Obec tak často disponuje i informacemi o majetkových poměrech těchto osob, odlišných od občanů obce.
K využitelnosti povinnosti zachovávat mlčenlivost
Ve vztahu k poskytování informací týkajících se místních poplatků obce v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí často argumentují tím, že nemůžou poskytnout informace z oblasti místních poplatků (zejména vztahujících se ke konkrétnímu poplatníkovi), jelikož by tím porušily povinnost zachovávat mlčenlivost, která vyplývá ze zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Porušením mlčenlivosti v tomto případě argumentovat nelze, neboť § 19 informačního zákona stanoví, že umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.
Údaje, které se obecně neposkytují
Z výše uvedeného přehledu lze v praxi obcí dospět k identifikaci informací, které se obecně neposkytují. Obecně proto, že stále může nastat situace, ve které udělí osoba dotčená žádostí o informace s jejich poskytnutím souhlas. V takovém případě nebudou dány podmínky pro neposkytnutí informací. Stejný závěr bude platit pro situace, ve kterých obec nalezne zákonnou výjimku pro poskytnutí informace nebo ve které provedený test proporcionality v konkrétním případě dopadne tak, že převáží právo na informace.
Opačným pohledem na tato dvě podmínky lze uvést, že se neposkytují ty informace, které vypovídají o majetkových poměrech osob (1), které nejsou povinným subjektem (2), kdy se jedná o informace získané na základě daňových nebo poplatkových zákonů (3), a to za podmínky, že dotčená osoba neudělila souhlas s poskytnutím takových informací (4), neexistuje zákonná výjimka pro poskytnutí informací (5) a test proporcionality vyjde v neprospěch práva na informace (6).
Přesto, že se výčet těchto podmínek může jevit jako rozsáhlý či složitý, prakticky se bude jednat zejména o informace z oblasti místních poplatků, jako např. údaje vztahující se k poplatníkovi či plátci místního poplatku, jako jsou jméno, příjmení, zda je skutečně poplatníkem, zda odvádí řádně místní poplatek, z jakého titulu apod.
Dále se může jednat o informace o platbách daně z nemovitých věcí, které získala obec od správce daně. Je totiž logické, pokud obec přistoupí k navýšení koeficientu daně z nemovitých věcí na svém území, aby měla i přehled toho, jakým způsobem je tato povinnost plněna. V ostatních případech bude ve vztahu k dani z nemovitých věcí povinným subjektem věcně a místně příslušný správce daně.
Údaje týkající se majetkových poměrů, které lze poskytnout
Ne každá informace, která se týká majetkových poměrů, bude informací chráněnou. Ve smyslu § 8b informačního zákona se bude jednat o informace týkající se příjemců veřejných prostředků. Ve vztahu k místním poplatkům můžeme hovořit o možnosti poskytnout informace o poplatníkovi,
- který byl osvobozen od placení místního poplatku (zde se jedná jak o zákonné osvobození, tak o osvobození na základě obecně závazné vyhlášky),
- byla mu poskytnuta úleva z placení místního poplatku (v tomto případě půjde o situace, kdy poplatník částečně hradí místní poplatek a část nikoliv, a to pouze ve vztahu k části, kterou nehradil z důvodu poskytnuté úlevy) nebo
- kterému byl místní poplatek prominut (v minulosti např. s ohledem na tvrdost dopadu právní úpravy na nezletilé, kdy byl poplatek vyměřen nezletilému po dosažení zletilosti, nedávno vzhledem k pandemii koronaviru, nyní zejména uprchlíkům z Ukrajiny, na které dopadá válka na Ukrajině a s tím spojená nutnost řešit životní situace v cizí zemi).
Kromě uvedené situace týkající se příjemce veřejných prostředků lze zmínit požadavky týkající se zobecněných informací. V těchto případech by nemělo docházet k určitelnosti konkrétních subjektů, díky čemuž zpravidla nebude namístě vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ale budou poskytovány zobecněné informace, čímž dojde ke kladnému vyřízení žádosti o informace.
Využitelná judikatura
Ve vztahu k ochraně majetkových poměrů, která má svůj základ v § 10 informačního zákona, nenalezneme takové množství judikatury (a ani odborné literatury), jako je tomu např. u poskytování informací o platech a odměnách.
Přesto existují judikáty, které mohou obcím pomoci při vyřizování žádostí o poskytnutí informací o majetkových poměrech fyzických a právnických osob.
Ohledně definice majetkových poměrů jsou využitelné rozsudky Nejvyššího správního soudu (č. j. 5 As 53/2007-85 ze dne 25. 6. 2008) a Městského soudu v Praze (č. j. 9 A 279/2014 ze dne 22. 3. 2017). Ve vztahu ke konkrétním věcem pak rozsudek NSS (č. j. 10 As 289/2017-37 ze dne 12. 7. 2018), který se týkal požadavku na poskytnutí seznamu právnických osob, kterým byla v roce 2014 doměřena daň z přidané hodnoty, pokud výše tohoto doměření byla alespoň 5000 Kč (jde tedy nejen o informaci o doměření, ale také o její hodnotě) a rozsudek MS v Praze týkající se televizních poplatků (č. j. 9 A 279/2014-48 ze dne 22. 3. 2017) nebo informací o daňových subjektech, které byly obsaženy ve zprávě o vnitřní operativní kontrole vymáhání pohledávek (č. j. 8 A 8/2001-25 ze dne 25. 5. 2021).
U všech těchto judikátů můžeme nalézt podobnost ke správě místních poplatků, případně k informacím o placení poplatků za vodné a stočné v obci.
Závěrem
Shrneme-li výše uvedené, chránit informace o majetkových poměrech fyzických a právnických osob je nutné
- jsou-li splněny podmínky § 10 informačního zákona,
- nemá-li povinný subjekt souhlas dotčené osoby s jejich poskytnutím,
- neexistuje-li zákonná výjimka pro jejich poskytnutí v podobě legální licence obsažené v § 8b a
- dopadne-li test proporcionality ve prospěch práva na ochranu majetkových poměrů.
V ostatních případech lze osobní údaje poskytnout nebo i též zveřejnit na webových stránkách obce.
Ani u posuzování žádosti o poskytnutí informací týkajících se majetkových poměrů není základní logika posuzování až tak složitá, jak by se mohlo na první pohled zdát. S ohledem na praxi můžeme doporučit věnovat zvýšenou pozornost oslovení dotčených osob, které je základním a nezbytným krokem při vyřizování téměř každé žádosti o informace, jehož opomenutí vede k příkazu nadřízeného orgánu opětovně žádost vyřídit, což s sebou nese poměrně zbytečné opakování celého procesu vyřizování žádosti o informace.
Pokud bude obec věnovat vyřizování žádosti o informace potřebný čas, který u tohoto důvodu pro odmítnutí žádosti často není až tak o samotném zatížení spočívajícím ve vyhledávání informací, jako o prvotním posouzení žádosti a naplánování si jednotlivých kroků, neměla by v postupu pochybit a měla by žádost vyřídit řádně a v zákonných lhůtách.
- Seriál Vyřizování žádosti o informace
-
- Prvotní posouzení došlé žádosti o informace, 19. 5. 2020
- Co je to vlastně ta informace?, 15. 9. 2020
- Identifikace požadované informace, 2. 11. 2020
- Dotčené osoby a jejich postavení při vyřizování žádosti o informace, 10. 11. 2020
- Sazebník úhrad jako základní předpoklad pro uplatnění úhrady nákladů, 11. 2. 2021
- Mimořádně rozsáhlé vyhledání informací a požadavek úhrady nákladů, 1. 6. 2021
- Rozhodnutí o odmítnutí žádosti, 29. 9. 2021
- Otázka poskytování platů a odměn zaměstnanců povinného subjektu, 4. 10. 2021
- Osobní údaje – poskytnout nebo ne?, 7. 12. 2021
- Obchodní tajemství – poskytnout nebo ne?, 17. 2. 2022
- Autorské právo – poskytnout nebo ne?, 1. 6. 2022
- Obec jako ochránce informací o majetkových poměrech (nejen) svých občanů, 2. 11. 2022 (právě čtete)
- Další důvody pro odmítnutí žádosti o informace, 10. 11. 2022
- Další důvody pro odmítnutí žádosti o informace II, 15. 2. 2023
- Když se žadatel o informace brání, 17. 4. 2023