Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Místní poplatky 7.

19. 6. 2014 OF 2/2014 Legislativa

Z hlediska systematiky zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 565/1990 Sb.“), je v pořadí sedmým typem místního poplatku, který obec může zavést formou obecně závazné vyhlášky, místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Tento místní poplatek plní pouze fiskální (rozpočtovou) funkci, neboť se jedná o příjem do rozpočtu obce, který má obci (zcela nebo alespoň částečně) kompenzovat její vynaložené náklady na provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Naopak uplatnění regulační funkce v zásadě nepřipadá v úvahu, neboť zavedení tohoto místního poplatku nemá žádnou vazbu na množství vyprodukovaného komunálního odpadu a tudíž v tomto smyslu nijak nemotivuje poplatníky k minimalizaci produkce komunálního odpadu.

Z historie místního poplatku

Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů byl zaveden do stávající soustavy místních poplatků až v souvislosti se šestou novelou zákona č. 565/1990 Sb., kterou byl zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), s účinností od 1. ledna 2002. Tento místní poplatek byl částečně změněn s účinností od 1. července 2012 prostřednictvím zákona č. 174/2012 Sb., který zejména rozšířil okruh poplatníků (o cizince s pobytem na území obce) a zvýšil (poměrně výrazně) jednu část maximální sazby místního poplatku.

Předmět místního poplatku

Předmětem místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je ve smyslu § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Nezbytným předpokladem ke stanovení popisovaného místního poplatku je zavedení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který obec může v souladu s § 17 odst. 2 zákona o odpadech ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce (obec může vedle tohoto systému stanovit rovněž systém nakládání se stavebním odpadem).

Další druhy plateb za komunální odpad

Platná právní úprava zakotvuje – vedle místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – ještě další dva možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad, kterými jsou:

  • úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech,
  • poplatek za komunální odpad – viz § 17a zákona o odpadech.

První způsob platby (úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) se realizuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou, druhý způsob platby obec stanoví (resp. může stanovit) pouze formou právního předpisu vydaného v samostatné působnosti obce (obecně závaznou vyhláškou). Uvedené možné způsoby plateb za komunální odpad (včetně místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) však v rámci jedné obce nelze v žádném případě různě kombinovat či jinak zaměňovat. Každá obec si může vybrat pouze jeden z uvedených způsobů plateb fyzických osob za komunální odpad (popř. si nemusí vybrat žádný a v takovém případě nese veškeré náklady týkající se komunálního odpadu sama ze svého rozpočtu).

Navzdory tomu, že se v rámci jedné obce uplatní vždy jeden způsob platby za komunální odpad, neznamená to však zároveň, že poplatník nemůže platit za komunální odpad během jednoho roku vícekrát.

Například fyzická osoba bude mít povinnost platit místní poplatek za odpad v obci, ve které má trvalý pobyt. Vedle toho bude tato fyzická osoba ubytována v ubytovně v jiné obci, ve které je zaveden poplatek za komunální odpad a tento poplatek za komunální odpad bude platit v souladu s § 17a zákona o odpadech, neboť poplatníkem poplatku za komunální odpad je totiž bez dalších podmínek každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad (plátcem tohoto poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad). A v případě, kdy tato fyzická osoba bude ještě vlastníkem stavby určené k individuální rekreaci, bude z tohoto titulu zpoplatněna místním poplatkem za odpad (bude-li tato fyzická osoba vlastníkem více staveb určených k individuální rekreaci, popř. bytů nebo rodinných domů, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, zaplatí místní poplatek za odpad tolikrát, kolik odpovídá počtu vlastněných staveb).

Shrneme-li předchozí tvrzení, není z pohledu jedné a téže fyzické osoby dán žádný limit počtu jejích plateb za komunální odpad. Počet jejích plateb je odvislý nejen na počtu vlastněných nemovitostí (staveb), ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, ale rovněž na konkrétním způsobu typu platby za komunální odpad, který zvolila ta která obec.

Poplatník místního poplatku

Podle § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí

  1. fyzická osoba,
    1. která má v obci trvalý pobyt [viz § 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů],
    2. které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky (tj. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) povolen trvalý pobyt (viz § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb.) nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů (tj. na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu),
    3. která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců (to se týká občana Evropské unie),
    4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl (viz zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů) nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců (viz zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů),
  2. fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.

Plátce místního poplatku

V souladu s § 10b odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb. „za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí.“

Podle § 10b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb. se předmětný „místní poplatek platí obci, na jejímž území je fyzická osoba hlášena k pobytu, nebo obci, na jejímž území se nachází stavba určená k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům.“

Osvobození od místního poplatku

Vzhledem k tomu, že zákon č. 565/1990 Sb. neobsahuje žádné ustanovení o osvobození od místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, je na obci, která tento místní poplatek zavedla, aby zvážila, které okruhy osob od jeho platby případně osvobodí (viz § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.). Konkrétně se může jednat např. o vysokoškolské studenty, kteří platí v jiné obci (ve které není zaveden uvedený místní poplatek) poplatek za komunální odpad, a ve své obci, byť se v ní po větší část roku nezdržují, rovněž i popisovaný místní poplatek. Dalším příkladem možného osvobození od místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů jsou fyzické osoby, které sice mají trvalý pobyt v dané obci, ale fakticky jsou po většinu roku (nebo i celý rok) v zahraničí. Na případná osvobození od daného místního poplatku tedy není nárok ze zákona, ale pouze jen v případech, kdy obec příslušné osvobození zakotví v obecně závazné vyhlášce.

Sazba místního poplatku

Podle § 10b odst. 4 zákona č. 565/1990 Sb. sazbu místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů tvoří

  • částka až 250 Kč za osobu uvedenou v § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. a kalendářní rok, a
  • částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

Jak vyplývá z výše uvedeného, maximální sazba místního poplatku za odpad může činit až 1000 Kč za fyzickou osobu na jeden kalendářní rok.

V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu v průběhu kalendářního roku, se místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce.

Stanovení maximální velikosti nádob

V praxi dochází občas k situaci, kdy obec obecně závaznou vyhláškou stanoví maximální velikost nádob pro svoz komunálního odpadu, odstupňovanou např. podle počtu poplatníků v domácnosti. Je otázkou, zda tato praxe je v souladu se zákonem. Odpověď na tento problém je závislá na tom, zda obec zavedla poplatek za komunální odpad nebo místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

V případě poplatku za komunální odpad zákon o odpadech v § 17a odst. 5 stanoví, že maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Výše poplatku za komunální odpad má tedy zohledňovat objem vyprodukovaného odpadu jednotlivými poplatníky tohoto poplatku, a proto případné stanovení maximální velikosti nádob pro svoz komunálního odpadu z hlediska platby poplatku nedává velký smysl, neboť výše poplatku za komunální odpad se bude odvíjet od množství odpadu, popř. i frekvence svozu odpadu zvoleného poplatníkem.

Jinak ovšem – bez vazby na výši poplatku – obec může v rámci obecně závazné vyhlášky o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů regulovat i otázku počtu sběrných nádob v závislosti na místních okolnostech. Ústavní soud v nálezu ze dne 4. října 2005, sp. zn. Pl. ÚS 7/04, akceptoval ustanovení obecně závazné vyhlášky, jež stanovilo občanům povinnost zajistit si pro shromažďování odpadu dostatečný počet sběrných nádob. Ústavní soud v citovaném nálezu uvedl, že stanovení povinnosti „zajistit si pro shromažďování odpadu dostatečný počet sběrných nádob“ není v rozporu se smyslem a účelem zákona o odpadech, neboť logicky navazuje na povinnost odkládat komunální odpad na místech a do nádob k tomu určených. Stanovení této povinnosti není v rozporu s Ústavou a Listinou.

Výše uvedený nález Ústavního soudu o přípustnosti (legálnosti) stanovení dostatečného počtu sběrných nádob lze patrně aplikovat i na související záležitost stanovení velikosti sběrných nádob. Je-li tedy v obci zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, nelze podle mého názoru limitovat velikost nádob pro svoz komunálního odpadu, neboť tento místní poplatek nemá žádnou vazbu na objem vyprodukovaného odpadu (poplatníci jej tedy platí bez ohledu na to, zda skutečně vyprodukují nějaký komunální odpad či nikoliv).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Místní poplatky
  1. Místní poplatek ze psů, 23. 4. 2013
  2. Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, 20. 6. 2013
  3. Místní poplatek za užívání veřejného prostranství, 1. 10. 2013
  4. Ještě k poplatkům ze vstupného, 12. 2. 2014
  5. Místní poplatek z ubytovací kapacity, 20. 2. 2014
  6. Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, 23. 4. 2014
  7. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, 19. 6. 2014 (právě čtete)
  8. Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, 10. 9. 2014
  9. Správa místních poplatků I., 17. 12. 2014
  10. Správa místních poplatků II., 23. 2. 2015
  11. Správa místních poplatků III., 14. 4. 2015
  12. Správa místních poplatků IV., 24. 6. 2015