K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Ještě k poplatkům ze vstupného

(Místní poplatky 4.)

Datum: 12. 2. 2014, zdroj: OF 5/2013, rubrika: Legislativa

K seriálu textů, které věnujeme místním poplatkům přišlo několik dotazů. Autor článků, Mgr. Jan Břeň, odpovídá na dotazy, které se týkají místního poplatku ze vstupného.

Jak má pořadatel kulturní akce (poplatník místního poplatku ze vstupného) prokázat, že celý výtěžek konané akce byl použit na charitativní a veřejně prospěšné účely?
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 565/1990 Sb.“) v § 6 odst. 1 věta třetí obsahuje věcné osvobození od místního poplatku ze vstupného, podle kterého se místní poplatek ze vstupného neplatí v případě akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely.
Zákonným předpokladem osvobození od místního poplatku ze vstupného je tedy skutečnost, že na charitativní a veřejně prospěšné účely musí být odveden celý výtěžek akce. V případě, že na charitativní a veřejně prospěšné účely bude pořadatelem akce odvedena jen část výtěžku z akce, potom se na povinnosti zaplatit místní poplatek ze vstupného z dané akce nic nemění.
Důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, že celý výtěžek ze vstupného je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, leží zcela na poplatníkovi místního poplatku. Pokud poplatník toto důkazní břemeno neunese, je jeho povinností zaplatit místní poplatek ze vstupného v plné výši, resp. ve výši stanovené v obecně závazné vyhlášce obce.
Důkazních prostředků k prokázání tvrzené skutečnosti je ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, celá řada. Podle § 93 odst. 1 daňového řádu platí, že jako důkazních prostředků lze užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně (v našem případě místního poplatku) a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení. Jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci.
S jakými důkazními prostředky se v daném případě spokojí správce místního poplatku (tj. obecní úřad – § 14 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb.) nelze samozřejmě předjímat (je to věcí příslušného poplatkového řízení upraveného daňovým řádem), nicméně lze uvést, že správce místního poplatku by zřejmě měl minimálně požadovat kopii smlouvy mezi pořadatelem akce a příjemcem (celého) výtěžku z této akce (byla-li smlouva uzavřena v písemné podobě) a dále výpisy z účtu obou těchto smluvních stran, ze kterých by bylo zřejmé, že došlo k realizaci platby. Pokud by k platbě došlo v hotovosti, potom je na místě předložení příslušných příjmových a výdajových dokladů. V případě pochybností připadá v úvahu tvrzení daňového subjektu, popř. svědecká výpověď příjemce výtěžku z kulturní akce (§ 96 daňového řádu).
Lze za charitativní nebo veřejně prospěšný účel považovat jednorázový příspěvek údajně poskytnutý malým fotbalistům na činnost?
Na dotaz neexistuje jednoznačná odpověď. Zřejmě je nutno rozlišit, zda malí fotbalisté se věnují fotbalu v rámci např. neziskového občanského sdružení, kdy jedinými příspěvky na jejich činnost jsou např. příspěvky ze strany rodičů či obce, na straně jedné, nebo jejich činnost je na straně druhé součástí běžného provozu soukromého profesionálního a podnikatelsky orientovaného fotbalového klubu.
V prvém případě se zřejmě jedná o veřejně prospěšný účel (žádoucí podpora pohybu u malých dětí). Druhý popisovaný případ je odlišný v tom, že se zde jedná primárně o hospodaření soukromého (podnikatelského) subjektu orientovaného na zisk, kdy je zcela jeho věcí, jakým způsobem zajistí běžný chod (z hlediska finančního) svého žákovského fotbalového družstva, a v tomto případě se tedy pravděpodobně o veřejně prospěšný účel ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. jednat nebude (šlo by patrně o sponzorský dar podnikatelskému subjektu, byť určenému na prospěšnou činnost malých fotbalistů).
Pořadatel dokládá, že vstupné na diskotéce bylo vybráno pouze od 14 účastníků, avšak z jeho webových stránek vyplývá, že byl přeplněný sál (cca 200 účastníků). Co můžeme s tímto faktem dělat?
Správce místního poplatku má k dispozici celou řadu právních nástrojů, jak vést efektivně poplatkové řízení. Vedle již uvedených důkazních prostředků upravených daňovým řádem a jejich správnou aplikací může např. správce místního poplatku porovnat, zda byl příjemci výtěžku z kulturní akce odveden skutečný výnos od pořadatelem tvrzených 14 účastníků akce, nebo zda částka je jiná a tudíž zde vzniká rozpor ve skutkovém zjištění správního orgánu s příslušnými právními dopady.
V dané souvislosti je rovněž možné upozornit na § 98 daňového řádu, který upravuje tzv. pomůcky a sjednání daně. Podle § 98 odst. 1 daňového řádu platí, že pokud nesplní daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň (místní poplatek) stanovit na základě dokazování, správce daně (místního poplatku) stanoví daň (místní poplatek) podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Uplatnění tohoto postupu při stanovení daně (místního poplatku) se uvede ve výroku rozhodnutí.
TOPlist
TOPlist