Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně

Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 4.

26. 10. 2023 Obec a finance Ekonomika

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

V úvodních článcích seriálu článků o porušování rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory jsme se seznámili s tím, co je to porušení rozpočtové kázně, kdy k porušení rozpočtové kázně dochází, jaká je výše odvodu a případné penále. Dnešní pokračování popisuje procesní hlediska uložení odvodu.

Procesní a obecný předpis

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je procesním předpisem, který upravuje řízení o porušení rozpočtové kázně, kde mimo jiné upravuje postupy a fáze samotného daňového řízení. Speciálním obecným právním předpisem je daňový řád, který je obecnou právní úpravou upravující správu, vyměření a vymáhání odvodů za porušení rozpočtové kázně. Daňový řád rovněž stanoví práva a povinnosti příjemců veřejné finanční podpory, kteří porušili pravidla stanovené rozpočtovými pravidly, smlouvou o poskytnutí dotace či individuálním správním aktem, kterým je nejčastěji rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Daňový řád v § 2 odst. 3 písm. b) stanoví, že daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona. Z tohoto pohledu lze tedy odvod za porušení rozpočtové kázně považovat za daň, pro jejíž správu platí postupy stanovené daňovým řádem.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rovněž stanovuje hierarchii jednotlivých správních orgánů, které ze svých rozpočtů poskytují dotaci či návratnou finanční výpomoc a které posléze rozhodují o uložení odvodu (penále).

Nadřízenost a podřízenost jednotlivých institucí je stanovena takto:

  • Prvostupňové rozhodnutí spadá do kompetence územních samosprávných celků, které je výkonem samostatné působnosti obce. Řízení provádí a jednotlivá rozhodnutí vydává v případě obcí obecní úřad, v případě krajů krajský úřad.
  • Pozice nadřízeného orgánu, postupujícího již v přenesené působnosti, je v případě obcí standardně svěřena krajskému úřadu a v případě městských částí hlavního města Prahy pražskému magistrátu. V případě krajů a hlavního města Prahy plní roli nadřízeného orgánu Ministerstvo financí.

Odvolací řízení

Proces rozhodování v rámci odvolacího řízení je speciálně upraven, a to z důvodu, že dochází ke kolizi jednotlivých působností správních orgánů. Prvoinstanční rozhodování probíhá v oblasti samosprávy, druhoinstanční v přenesené působnosti. Z tohoto důvodu může odvolací orgán po přezkoumání prvostupňového rozhodnutí toto rozhodnutí pouze:

  1. zrušit a řízení zastavit, nebo
  2. zrušit jej a věc vrátit zpět k novému projednání, nebo
  3. odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit.

Zákonná úprava tedy neumožňuje změnu prvostupňového rozhodnutí vydaného v samostatné působnosti. Odvolací orgán není oprávněn změnit výši nařízeného odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Toto pravidlo je vyjádřené v § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, avšak nezakotvené v daňovém řádu, který primárně reguluje výkon ryze státní – finanční – správy (nikoli tedy samosprávy s jejími specifiky).

Mimořádné opravné prostředky

Dokonce ani pravomocné nebo i odvolacím orgánem potvrzené rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně, případně platebním výměrem vyměřené penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nemusí znamenat povinnost odvést celou takto stanovenou částku či její část.

Zákon předpokládá možnost úplného či částečného prominutí povinnosti odvodu či vyměřeného penále. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, jímž je samosprávě poskytnuta možnost a prosto pro odstranění tvrdosti zákona a zmírnění negativních důsledků odvodové povinnosti.

Aby byla možnost prominutí odvodu nebo penále aktivována, musí k tomu být dány důvody hodné zvláštního zřetele. Tyto důvody je třeba v rozhodnutí o prominutí dostatečným způsobem specifikovat tak, aby toto rozhodnutí případně mohlo být předmětem soudního přezkumu. Pokud rozhodující orgán důvody hodné zvláštního zřetele neshledá, podanou žádost odmítne.

Rozhodnutí o prominutí odvodu (penále) vydává vždy ten orgán, který rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků. Kompetenci orgánů stanovuje zákon o obcích, jenž vyhradil kompetenci rozhodování o žádostech o dotaci převyšující 50 tis. Kč zastupitelstvu obcí. Do 50 tis. Kč se pak jedná o zbytkovou kompetenci rady obce.

Postupuje se přitom stejně jako při vlastním poskytnutí prostředků. Dané rozhodování je vždy rozhodováním o žádosti toho subjektu, který se dopustil porušení rozpočtové kázně.

Žádost o prominutí lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo vydání platebního výměru na penále.

Polemikou probíhalo posouzení, zda podání žádosti o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně podléhá správnímu poplatku podle zákona o právních poplatcích. Zákon stanoví správní poplatek za podání žádosti o povolení úlevy na dani ve výši 1000 Kč. Ministerstvo ve svém výkladu tvrdí, že podání žádosti poplatku podléhá. My se naopak domníváme, že podání žádosti o prominutí odvodu za porušení kázně poplatku nepodléhá, a to z důvodu, že se nejedná o řízení v přenesené působnosti. Vyměření odvodu je působností samostatnou a zákon o správních poplatcích stanoví poplatky za úkony, pokud orgány obcí vykonávají působnost v oblasti státní správy. Současně projednání jakékoliv žádosti v orgánech obce žádnému speciálnímu poplatku nepodléhá.

Pro správu odvodů za porušení rozpočtové kázně platí obecné zásady daňového řízení, např. povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích, které se v rámci takové činnosti jednotlivé zainteresované osoby dozvěděly (§ 9 odst. 1 a § 52 daňového řádu).

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory
  1. Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023
  2. Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023
  3. Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023
  4. Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023 (právě čtete)
  5. Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023
  6. Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023