Značné ekonomické rozdíly mezi regiony
Podle statistických údajů v roce 2024 česká ekonomika reálně rostla. Hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnatelných cenách se v Česku meziročně zvýšil o 1,3 %. Nejlepších výsledků v roce 2024 dosahovaly kraje Pardubický (nárůst o 4,1 %), Olomoucký (o 4,0 %) a Liberecký (o 3,7 %), nedařilo se regionálním ekonomikám v krajích Jihočeském (pokles o 0,8 %), Ústeckém (o 0,7 %), Královéhradeckém (o 0,2 %) a Zlínském (o 0,1 %).
V dubnovém čísle časopisu Statistika&My, který vydává Český statistický úřad se porovnáváním ekonomického růstu v jednotlivých krajích zabývá ve svém článku Lenka Křížová z krajské správy ČSÚ v Plzni.
Po vypuknutí pandemie covidu-19 v roce 2020 se HDP ve srovnatelných cenách propadl ve všech regionech, v průměru o 5,3 %. Rok poté již ale krajské ekonomiky většinou rostly. Během posledních let postupně téměř všechny regiony překonaly hospodářské výsledky z roku 2019, jen čtyřem krajům (Ústeckému, Zlínskému, Karlovarskému a Moravskoslezskému) se to zatím nepodařilo. Nominálně však hrubý domácí produkt rostl ve všech regionech. Přes 8 % se dostaly kraje Liberecký, Středočeský, Olomoucký a Pardubický. V celém Česku byl v roce 2024 vytvořen HDP ve výši 8058,2 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěly ekonomicky nejsilnější regiony, a to hl. město Praha (27,0 %) a kraje Středočeský (12,4 %) a Jihomoravský (10,9 %). Podíly těchto regionů se dlouhodobě postupně navyšují, nejzásadněji ovšem v Praze. Naopak svůj vliv v průběhu let pomalu ztrácejí kraje Ústecký a Moravskoslezský. Podíly ostatních regionálních ekonomik se příliš nemění, respektive nepatrně klesají.
Dominují služby
Odvětvovou strukturu hospodářství můžeme sledovat prostřednictvím hrubé přidané hodnoty (HPH), ze které se následně HDP odvozuje. Je dána rozdílem mezi celkovou produkcí a mezi spotřebou a v roce 2024 činila 7355,7 mld. Kč v běžných cenách. O rok později už přidaná hodnota opět rostla ve všech regionech. V průběhu let sledujeme ve struktuře přidané hodnoty vzestup služeb především na úkor průmyslu. Tato tendence je patrná napříč všemi kraji.
Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na HPH dlouhodobě klesá. V roce 1995 dosahovalo 4,4 %, v roce 2024 už jen 2,1 %, nejvíce se jeho význam snížil v Kraji Vysočina a v krajích Olomouckém a Jihočeském. I přesto mají Kraj Vysočina a Jihočeský kraj nejvyšší podíly primárního sektoru a jsou považovány za naše tradiční zemědělské regiony.
Propad sekundárního sektoru, který zahrnuje veškerý průmysl včetně stavebnictví, je zřetelný v posledních deseti letech. Jeho podíl, jenž v roce 2024 v Česku dosáhl 32,0 %, se během této doby snížil o 5,2 procentního bodu, v krajích Karlovarském a Moravskoslezském dokonce o 10 p. b. Sekundární sektor má nejvyšší zastoupení na Zlínsku (44,6 %) a Pardubicku (42,3 %), přes 50 % hrubé přidané hodnoty tvořil naposledy v roce 2017 ve Zlínském kraji.
Na tvorbě HPH se rozhodující měrou podílí terciární sektor, tedy tržní a netržní služby. Jeho význam trvale roste, od roku 2020 zaujímá ve všech regionech Česka více než 50 %. V desetiletém horizontu se služby nejvíce rozvíjely v krajích Karlovarském a Moravskoslezském. Celoplošně nejvíce posilovaly činnosti v oblasti nemovitostí. Zatímco v Praze a v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském rostl také význam odvětví informačních a komunikačních činností, v ostatních regionech to byla především oblast zdravotní a sociální péče. Největší podíl terciární sféry má s velkým odstupem Praha (83,7 %), nejnižší je naopak v Kraji Vysočina (52,5 %).
Nejslabší a nejvýkonnější
Ekonomickou výkonnost jednotlivých krajů lze vzájemně porovnávat prostřednictvím hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, který dosáhl v roce 2024 v Česku 740,2 tis. Kč. Tato průměrná hodnota je ovšem zásadním způsobem ovlivněna výší tohoto ukazatele v hl. městě Praze, a kromě naší metropole nedosahuje celorepublikové hodnoty žádný jiný kraj. Praha patří v rámci EU k regionům s výkonnější ekonomikou – HDP na 1 obyvatele převyšuje průměr zemí EU o 92 %. Podílí se na tom nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací a vzděláním, ale rovněž obyvatelstvo z ostatních krajů, které do hlavního města za prací dojíždí.
Pokud do republikového průměru HDP na obyvatele nezahrneme Prahu, klesne hodnota tohoto ukazatele zhruba o 120 tis. Kč. V tomto případě pak průměr Česka vedle Pražanů, Jihomoravanů a Středočechů přesahují ještě kraje Královéhradecký, Plzeňský a Pardubický. Na opačné straně žebříčku se nacházejí kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Jen pro ilustraci: nejméně výkonná karlovarská ekonomika ztrácela v roce 2024 vzhledem k Česku 37,7 %. Aby produktivita práce i nadále rostla, je potřeba podporovat výzkum a vývoj a efektivně investovat do inovací.
Směřování investic
Investiční aktivity (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace) popisuje tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK), která v Česku v roce 2024 dosáhla hodnoty 2 135,6 mld. Kč v běžných cenách a poprvé od covidového roku 2020 meziročně poklesla. Investice slábly v polovině regionů, nejvíce ve Středočeském kraji. Čtvrtina peněžních prostředků směřovala do činností v oblasti nemovitostí, 22,4 % do průmyslu a 15,6 % do odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
V roce 2024 činila THFK v přepočtu na jednoho obyvatele 196,2 tis. Kč. Zatímco hl. město Praha tento průměr značně přesahuje, ostatní kraje na něj vůbec nedosáhnou. THFK v jednotlivých regionech často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě se však nejméně investuje na Karlovarsku, Liberecku a Královéhradecku.
Republiková míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP měla od roku 1995 klesající tendenci, svého minima dosáhla v roce 2017, a od té doby s občasnými výkyvy roste. V roce 2024 směřovalo do THFK v Česku 26,5 % HDP, v rámci regionů se toto procento pohybovalo mezi 22 a 30 %. Dlouhodobě vykazují vyšší míru investic Praha a Středočeský kraj, v posledních pěti letech k nim ještě přibyl Karlovarský kraj. Nejnižší míru zaznamenáváme na Královéhradecku a v Kraji Vysočina.
Bohatství domácností se zdvojnásobilo
K hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností se využívá čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), který od roku 2014 neustále roste, v posledním roce o 4,5 %. V roce 2024 domácnosti v Česku disponovaly 4351,9 mld. Kč, a za posledních 15 let se jejich bohatství zdvojnásobilo. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl republikový ČDDD téměř 400 tis. Kč. Tento průměr překonaly pouze Praha a Středočeský kraj. Bez započtení našeho hlavního města by se nad průměrem ocitly další 4 kraje, a to Jihomoravský, Plzeňský, Kraj Vysočina a Královéhradecký. Nejnižší ČDDD na obyvatele mají naopak na Ústecku a Karlovarsku.
Podle časopisu Statistika&My č. 4/2026