Reforma RUD by podpořila místní rozvoj

18. 11. 2026 Obec a finance Ekonomika

Nově zvolení zastupitelé obcí a měst by se měli seznámit s aktuální studií výzkumné společnosti PAQ Research, která analyzuje rozpočtové určení daní (RUD). Tento zákon, který stanoví pravidla rozdělení výnosů některých daní mezi státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků, je totiž rozhodující normou určující hlavní příjmy obcí a měst. Dobře hospodařit ve své obci neznamená jen rozumně vynakládat svěřené prostředky, je dobré znát rovněž širší ekonomické souvislosti.

PAQ Research

Šestina všech veřejných příjmů se každoročně rozděluje obcím právě skrz rozpočtové určení daní. Letos jde o zhruba 350 miliard korun, které pocházejí převážně z DPH a daní z příjmů. Dalších cca 23 miliard korun získají obce z výnosu daně z nemovitých věcí. Rozpočtové určení daní je hlavním a nejstabilnějším zdrojem obecních rozpočtů. Na rozdíl od dotací nebo účelových transferů nejsou tyto peníze vázané na konkrétní účel a obec si sama rozhoduje, na co je použije. Kolik peněz obec dostane, určuje do velké míry jediný vzorec. A ten dnes rozděluje peníze špatně, říká uvedená studie PAQ Research, a upozornila na to i Národní ekonomická rada vlády (NERV), Evropská komise i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Shrnutí výsledků studie

Vzorec pro rozdělování peněz, stanovený zákonem č. 243/2000 Sb., není nastavený dobře. RUD dělí peníze zejména podle počtu obyvatel, nikoli podle toho, kde se služby skutečně poskytují. Není ani motivační, neboť obce mohou ovlivnit jen zlomek svých příjmů, téměř nic nemají ani z podpory podnikání. V neposlední řadě vzniká infrastrukturní dluh, když samosprávy drží na svých účtech nejvíc peněz z celé EU, hlavně kvůli nadfinancování Prahy a roztříštění peněz mezi tisíce malých obcí.

Navrhuje se nový systém rozdělování peněz, který podpoří místní rozvoj, kvalitní služby, investice i autonomii obcí. Každé obci zaplatí, co potřebuje na služby (výdajová potřeba), odečte, kolik si může sama vybrat na dani z nemovitosti (očekávaný daňový výběr), a odmění ty, které spolupracují a rozvíjejí se (podíl na rozvoji v území).

Víc peněz dostanou města, která svému okolí zajišťují vzdělávání, služby a práci. Příjmy na obyvatele porostou s velikostí obce pozvolna, bez dnešního zvýhodnění čtyř největších měst. Nově RUD počítá i s péčí o seniory a znevýhodněné děti jako garantovanými službami.

Obce dostanou větší slovo v rozhodování o vlastních příjmech. Část sdílených daní nahradí reformovaná daň z nemovitosti. Obce s levnějšími nemovitostmi, které mohou vybrat méně, dostanou ze sdílených daní víc. Výši daně dál určují zastupitelé.

Příjmy z RUD a daně z nemovitosti na obyvatele (PAQ varianta) podle počtu obyvatel v obci
Příjmy z RUD a daně z nemovitosti na obyvatele (PAQ varianta) podle počtu obyvatel v obci
  • Poznámka: Simulace za rok 2026
  • Zdroj: Výpočet PAQ Research

Obce dostanou větší slovo v rozhodování o vlastních příjmech. Část sdílených daní nahradí reformovaná daň z nemovitosti. Obce s levnějšími nemovitostmi, které mohou vybrat méně, dostanou ze sdílených daní víc. Výši daně dál určují zastupitelé.

Nově obce dostanou motivaci pro podporu podnikání. Dnes přináší nová firma obci zejména náklady. Po vzoru většiny Evropy proto navrhujeme rozdělovat víc peněz z RUD podle toho, kolik lidí v obci a regionu pracuje a kolik vydělávají. Mzdy přitom srovnáváme jen s podobně rozvinutými regiony, aby šanci měly i ty znevýhodněné.

Spolupráce obcí poprvé dostane stabilní financování. Česko má nejmenší obce v EU, většina z nich sama nezvládne zajistit školy, sociální služby nebo větší investice. Společenství obcí s vlastním rozpočtem mohou služby zajišťovat společně a uvolnit až 60 mld. Kč úspor malých obcí na investice.

Většina lidí žije v obcích, kterým příjmy z RUD vzrostou. Nejvíc získají centra a znevýhodněné regiony, méně dostanou nejmenší obce bez vlastní školky a čtyři největší města, které mají dosud výjimku. Praha z RUD dostane čistě asi o 10 mld. Kč méně, výpadek ale může vyrovnat vyšším výběrem daně z nemovitých věcí (DNV) – dnes na obyvatele vybírá o třetinu méně než Cheb.

Ve studii představujeme tři varianty reformy, které se liší tím, kolik miliard přenášejí z RUD na daň z nemovitosti. Doporučená varianta přinese veřejným rozpočtům 15 mld. Kč ročně, varianta pro státní rozpočet až 30 mld. Kč a varianta pro obecní rozpočty je rozpočtově neutrální.

Návrh reformy RUD (krátké shrnutí)

Navrhuje se růstová reforma RUD, která se skládá ze tří částí: určení výdajové potřeby samospráv, odhad jejich očekávaného daňového výběru a financování společenství obcí, které je motivuje k ekonomickému rozvoji.

  1. Zlepšení výpočtu výdajové potřeby obcí. Každá obec by měla mít dostatek peněz na pokrytí výdajů, které vyplývají z jejích potřeb, povinností a priorit. Obce se liší velikostí, demografickým složením i rozsahem služeb, které poskytují lidem ve svém okolí. Dnešní výpočet potřeb skrz RUD tyto rozdíly dostatečně nezohledňuje.
  2. Zapojení obcí do financování podle jejich očekávaného daňového výběru. Od každé obce se očekává, že se na pokrytí své výdajové potřeby bude zčásti podílet výběrem daně z nemovitých věcí (DNV). Očekávaná spoluúčast odráží možnosti jednotlivých samospráv. Je nižší pro obce, ve kterých nejsou drahé nemovitosti a nemohou na DNV vybrat tolik. Je vyšší pro ty, které peníze vybrat mohou. Jak tyto možnosti využijí, ale dál rozhodují zastupitelstva.
  3. Odměňuje se rozvoj regionů a financuje se spolupráce obcí. Společenství obcí už dnes existují, žije v nich ale jen asi 10 % obyvatel. Obce v nich zůstávají samostatné, ale služby jako školství nebo sociální služby mohou zajišťovat společně. Společenství dostanou z RUD vlastní peníze, které porostou s ekonomickou aktivitou v regionu. Obce tak budou mít důvod společně plánovat území, budovat infrastrukturu a přivádět investory. Mzdy přitom srovnáváme jen s podobně rozvinutými regiony, takže k růstu motivujeme i historicky znevýhodněné regiony.

Reformu lze pojmout jako funkční celek, nebo zavést jen některé její složky. Reforma v základní podobě není pro stát finanční zátěží, protože nevyžaduje navýšení celkově rozdělovaných prostředků.

Závěrem

Na potřebě reformy RUD panuje vzácná shoda napříč politickým spektrem i odbornými institucemi. Vládní koalice ji zahrnula do své hospodářské strategie, z opozice ji mělo ve volebním programu hnutí STAN. Reformu prosazují i samotné samosprávy skrz SMO. Z odborného světa ji mezi klíčová prorůstová opatření zařadil NERV, doporučují ji OECD i Evropská komise.

Shoda na tom, že systém nefunguje, ale neznamená shodu na tom, jak přesně ho změnit.

Reforma RUD je politicky obtížná ne proto, že by bylo nejasné, co dělat, ale proto, že každá změna vytváří poražené. Praha přijde o část příjmů. Malé obce bez spolupráce ztratí územní složku. Pasivní samosprávy přijdou o to, co dostávaly bez jakékoliv snahy. Odvaha k reformě spočívá v pojmenování těchto poražených – a v argumentu, že jejich ztráty jsou spravedlivé a zvládnutelné. Praha má rezervy přes 180 miliard. Malé obce mají cestu ven přes společenství obcí. A pasivita není žádný přirozený stav, který by bylo třeba chránit.

Jak ukazuje návrh PAQ Research, reforma je možná a zaplatí se sama.

Co zbývá, je vůle to udělat.

***

Rozbor jednotlivých opatření a jejich zdůvodnění je podrobně vyargumentováno v plném znění studie, kterou jako autoři podepsali Jiří Münich & Jakub Stuchlík ze společnosti PAQ Research (www.paqresearch.cz).