Rozpočet na rok 2027

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala v prvním čtení návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2027. Legislativní proces schvalování zákona bude pokračovat, a tak přinášíme odkazy na předložený návrh rozpočtu včetně stanoviska Ministerstva financí, a zároveň na kritickou studii k této problematice, zpracovanou Centrem veřejných financí.

Podle zprávy Ministerstva financí Poslanecká Sněmovna svým postupem stvrdila všechny klíčové priority známé již ze srpnového návrhu MF ČR, kterými jsou prorůstové investice, dostupnější a moderní zdravotnictví, zvyšování životní úrovně obyvatel České republiky a nadprůměrný hospodářský růst. „Je to rozpočet, který znamená, že Česká republika bude hospodařit s daleko nejnižším saldem veřejných financí ve srovnání nejen se svými sousedy, ale i s průměrem celé evropské sedmadvacítky. Zároveň je rekordně investiční, vrací zdravotnictví do černých čísel, dává historicky největší sumu na obranu naší vlasti, přináší největší platovou reformu od zrušení superhrubé mzdy – samozřejmě ve prospěch zaměstnanců, je silně prorůstový a ekonomika naší země bude i díky němu podle dostupných predikcí fungovat příští rok citelně lépe než většina ostatních ekonomik v Evropské unii,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Priority státního rozpočtu

• Investice dosáhnou historické úrovně cca 290,8 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2026 pak jen ty, které nejsou financovány z evropských zdrojů, vzrostou o zhruba 50 mld. Kč.
• Rekordní peníze poputují do zdravotnictví. Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o více než 50 mld. Kč na celkových 605 mld. Kč.
• Národní výdaje do rozpočtu MŠMT se meziročně zvyšují o 16 mld. Kč.
• Rozpočet obsahuje mix prorůstových opatření; např. pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 mld. Kč ročně. Dále rekordní národní výdaje na vědu a výzkum, meziročně vyšší o 2 mld. Kč. Rozpočet počítá také se zásadní reformou odměňování ve veřejné správě a zvýšení výdajů na platy o bezprecedentních 33,9 mld. Kč. K nadstandardnímu hospodářskému růstu přispějí i daňové změny, nebo systematická podpora startupové infrastruktury a další kroky z hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0.
• Výdaje na obranu státu jsou ve státním rozpočtu navrženy ve výši 194,6 mld. Kč (bez EU), což odpovídá 2,04 % nominálního HDP. Tyto výdaje jsou rozpočtovány v roce 2027 v jedenácti kapitolách státního rozpočtu, přičemž největší objem ve výši 190,8 mld. Kč připadá na kapitolu Ministerstvo obrany, které samo o sobě plní alianční závazek ve výši 2 % nominálního HDP. Dále je nutno vzít v úvahu další výdaje související s obranou a bezpečností, které se v souladu s definicí NATO předpokládají pro rok 2027 v celkové výši 180 mld. Kč včetně územních samosprávných celků. Česká republika jako celek tak pro rok 2027 předpokládá vynaložit na obranu státu 3,93 % HDP.
• A rozpočet v neposlední řadě počítá se zabezpečením zvýšené valorizace důchodů o 304 Kč, mimořádnými věkovými valorizacemi při dosažení 80, 85, 90, 95 a 100 let a nově také s jednorázovou výplatou příspěvku ve výši 2000 Kč všem důchodcům v lednu 2027.

Reálný pohled

Aktuální pohled na tuto problematiku přináší studie Státní rozpočet na rok 2027: reálný pohled zpracovaná Centrem veřejných financí, což je tým ekonomických expertů, který působí při Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Studie porovnává návrh rozpočtu se situací v roce 2019 i s rokem 2025. Sleduje, co se skutečně změnilo na příjmové a výdajové straně, jakou roli hrají změny rozpočtového určení daní a které daňové úlevy fungují jako implicitní výdaje.

Navržený schodek státního rozpočtu na rok 2027 pokračuje v trendu rozevírajících se nůžek mezi příjmy a výdaji. Od roku 2019 se příjmy po očištění o cenový vývoj snížily o více než 90 miliard korun, zatímco výdaje vzrostly přibližně o 250 miliard korun.

• Navržený schodek činí 386 miliard korun. Odpovídá více než 4 % HDP; celý sektor vlády by měl vykázat deficit zhruba 3,5 % HDP.
• Příjmy se od roku 2019 reálně snížily o více než 90 miliard korun, výdaje vzrostly přibližně o 250 miliard. Obě hodnoty ovlivnily změny rozpočtového určení daní.
• Největší kladný příspěvek k příjmům má sociální pojištění. Reálně rostl také výběr DPH a v delším pohledu daň z příjmů právnických osob. Opačně působily zejména přijaté transfery, spotřební daně a daň z příjmů fyzických osob.
• Růst výdajů od roku 2019 souvisel především s vnějšími okolnostmi. Nejrychleji rostly úroky ze státního dluhu a výdaje na obranu; v absolutním vyjádření se nejvíce zvýšily výdaje na důchody.
• Vzdělávání, výzkum a vývoj mezi výdajové priority nepatří. Po zohlednění přesunu financování nepedagogických pracovníků je objem výdajů na vzdělávání ve stálých cenách zhruba stejný jako v roce 2019. Financování výzkumu a vývoje se reálně snížilo přibližně o čtvrtinu.
• Implicitní výdaje prostřednictvím vybraných daňových úlev dosáhly v roce 2024 částky 230 miliard korun. Oproti roku 2022 vzrostly téměř o 26 % nominálně a o 11 % po očištění o vývoj cenové hladiny.

Podle materiálů Ministerstva financí a Centra veřejných financí