Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně
Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 5.
Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.
Seriál článků o porušování rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory se blíží k závěru. Dnešní díl navazuje na část věnovanou procesní stránce uložení odvodu – zmiňuje opravné prostředky a soudní přezkum. V závěrečné šesté části se budeme věnovat porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací.
Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně nebo platebnímu výměru na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je v souladu s ustanoveními § 109 daňového řádu odvolání. Odvolání je nutno podat u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů ode dne doručení předmětného rozhodnutí.
Věcná příslušnost k rozhodování o odvolání je podle § 22 odst. 10 a 12 zákona č. 250/2000 Sb. stanovena takto:
- o odvolání proti rozhodnutí vydaném obecním úřadem rozhoduje v přenesené působnosti krajský úřad,
- o odvolání proti rozhodnutí vydaném úřadem městské části hlavního města Prahy rozhoduje v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy,
- o odvolání proti rozhodnutí vydaném Magistrátem hlavního města Prahy, popř. krajským úřadem, rozhoduje Ministerstvo financí.
V řízení o odvolání přezkoumává odvolací orgán rozhodnutí, proti němuž je odvolání podáno, z hlediska jeho souladu s právními předpisy. Odvolací orgán může rozhodnutí pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo může odvolání zamítnout a potvrdit původní rozhodnutí.
V souladu s daňovým řádem lze uplatnit i opravné prostředky mimořádné, mezi které patří zejména obnova řízení zahájená na návrh účastníka řízení, popř. přezkum vedený správcem daně. V návaznosti na uplatnění opravného prostředku lze podat i žalobu ke správnímu soudu podle soudního řádu správního.
Shrnutí
Orientace v pravidlech pro ukládání odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně není pro právního laika jednoduchá. V různých fázích kontrolní a vyměřovací činnosti se musí orientovat v zákoně o finanční kontrole, kontrolním řádu, rozpočtových pravidlech, v daňovém řádu a v případě soudního přezkumu i soudním řádu správním. Rovněž pravomoc a působnost kontrolních orgánů a vyměřovacích orgánů není jednoduché pochopit, neboť v rámci kontrolního, vyměřovacího a přezkumného řízení, popř. rozhodování o prominutí odvodu a penále se jejich příslušnost mění.
Není tedy divu, že příjemci dotací a návratných finančních výpomocí, zejména z řad soukromoprávních subjektů mají často pocit, že jsou kontrolováni opakovaně a že je rozhodováno opakovaně v téže věci. Na druhou stranu mohou ve všech fázích kontroly a vyměřovacího řízení poskytovat vysvětlení a předkládat a navrhovat důkazy, což v tomto případě představuje silné ochranné prostředky proti nezákonnému rozhodnutí při ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně.
- Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory
-
- Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023
- Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023
- Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023
- Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023
- Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023 (právě čtete)
- Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023