Co je porušení rozpočtové kázně

Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 1.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Porušení kázně bývá zpravidla potrestáno. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

V několika částech se budeme zabývat porušením rozpočtové kázně z pohledu územních rozpočtů. Speciální úpravu institutu porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky územních rozpočtů upravuje ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Porušení rozpočtové kázně zřízenou příspěvkovou organizací územně samosprávného celku je řešeno ustanovením § 28 téhož zákona, přičemž ustanovení § 22 se pro příspěvkové organizace nevyužije.

Co je porušením rozpočtové kázně?

Porušením rozpočtové kázně je podle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb. každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu územně samosprávného celku.

Dotací se takto dle § 10a odst. 1 písm. b) rozumí peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo svazku obcí právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 – provozní příspěvek zřízené příspěvkové organizaci – a dále § 31 odst. 1 písm. b) – investiční příspěvek zřízené příspěvkové organizaci.

Návratnou finanční výpomocí se podle § 10a odst. 1 písm. c) rozumí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo svazku obcí právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě.

Druhy porušení rozpočtové kázně

Zadržení finančních prostředků – k tomuto způsobu porušení rozpočtové kázně dochází při porušení povinnosti vrátit poskytnuté prostředky ve stanoveném termínu. Pro určení počátku porušení rozpočtové kázně je pak rozhodující den, k němuž mělo dojít k navrácení poskytnutých finančních prostředků. Nesplní-li tedy příjemce ke stanovenému dni (do jeho konce) svou povinnost, dne následujícího již dochází k porušení rozpočtové kázně.

Neoprávněné použití – je každé porušení povinností vyplývající a použití peněžních prostředků v rozporu s:

1. porušením povinnosti vyplývající ze zákona,
2. porušením povinnosti plynoucí z přímo použitelného předpisu Evropské unie.
3. porušením povinnosti plynoucí z veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci nebo rozhodnutí, kterým byly peněžní prostředky poskytnuty,
4. porušením povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu.

Dalším případem neoprávněného použití je také situace, kdy nelze prokázat, jak byly peněžní prostředky použity.

Orgánem územně samosprávného celku, který rozhoduje o poskytnutí veřejné finanční podpory je zastupitelstvo obce (resp. rada obce) nebo zastupitelstvo kraje (resp. rada kraje). Poskytnutí veřejné finanční podpory je většinou vázáno na splnění podmínek, které jsou uvedeny v rozhodnutích (usneseních) příslušných orgánů územně samosprávných celků.

Samotné poskytnutí peněžních prostředků příjemcům je vhodné uskutečnit až po uzavření smluvního vztahu mezi územně samosprávným celkem a příjemcem. Ve smlouvě by měly být zásadně uvedeny veškeré podmínky, které je příjemce peněžních prostředků povinen splnit. Je to především účel, na který jsou peněžní prostředky poskytnuty, termín použití, příp. povinná publicita, splnění dalších podmínek a termín, do kterého jsou příjemci povinni doložit splnění podmínek a současně s tím předložit vypořádání přijaté veřejné finanční podpory. Peněžní prostředky se vyplácejí po uzavření smluvního vztahu, a to buď jednorázově, nebo ve splátkách. Mohou být také poskytnuty až po splnění účelu dotace a všech stanovených podmínek.

Tři varianty případů

Zákon v § 22 odst. 2 písm. a) až c) dále prostřednictvím tří dalších variant rozšiřuje okruh případů, které se považují za neoprávněné použití finančních prostředků z územních rozpočtů:

• písmeno a) definuje porušení povinnosti související s účelem dotace či návratné finanční výpomoci, na který byly finance poskytnuty stanovení z uvedených způsobů [viz druhy neoprávněného použití a) až d)]. Zde je důležité si uvědomit, že se neřeší pouze porušení povinností při vydávání finančních prostředků, ale též splnění povinností souvisejících (typicky nepeněžních, administrativních, a to např. předložení vyúčtování nebo zprávy o projektu). Z hlediska časového se pak jedná o porušení, které nastalo až po připsání finančních prostředků na účet příjemce. Tento způsob porušení rozpočtové kázně tedy může nastat zejména v těch případech, kdy dochází k ex ante financování projektů či kdy jsou poskytovány zálohové platby. Pro poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci a potažmo i pro posouzení porušení rozpočtové kázně je podstatný účel, kterého má být skrze dané finance dosaženo (např. podpora sportovní činnosti, nebo uspořádání kulturního představení).
• písmeno b) řeší porušení stejných povinností, a to s tím rozdílem, že toto ustanovení dopadá na projekty, které jsou financovány ex post (tj. nejdříve příjemce realizuje projekt za pomoci vlastních zdrojů a až posléze obdrží dotaci či návratnou finanční výpomoc). Časově tedy dojde nejdříve k porušení stanovené povinnosti a až následně k připsání finančních prostředků z územního rozpočtu, přičemž identifikované porušení trvá právě i v okamžiku obdržení financí. Předpoklady porušení rozpočtové kázně dle písm. b) tak jsou trvající porušení povinnosti a připsání financí na účet příjemce. K naplnění těchto předpokladů tedy nedojde, jestliže příjemce zvládne své pochybení napravit před obdržením financí či jestliže poskytovatel (v souladu se smlouvou) přistoupí k nevyplacení finančních prostředků (jejich části).
• písm. c) spočívá v neprokázání, jak byly poskytnuté finanční prostředky reálně vynaloženy. Velmi důležité je řádné vedení účetní evidence, průběžné označování jednotlivých plateb a samozřejmě též vlastní věcný výsledek činnosti. Také tento způsob porušení rozpočtové kázně tedy přichází v úvahu v těch případech, kdy bylo využito ex ante financování. V případě ex post plateb totiž příjemci zpravidla nejdříve dokládají, na co vynaložili prostředky určené k proplacení skrze dotaci či návratnou finanční výpomoc, a až následně jsou tyto finance jejich poskytovatelem uvolňovány.

Dodržení podmínek je základem

Pokud příjemce nesplní jakoukoliv podmínku, která je stanovena v zákoně, jiném právním předpis nebo ve smlouvě o poskytnutí veřejné finanční podpory, popřípadě i v Zásadách o poskytnutí dotace daného územně samosprávného celku (pokud se na ně smlouva odkazuje), dojde k porušení rozpočtové kázně. Znamená to, že k porušení rozpočtové kázně dojde např. i tehdy, jestliže příjemce splní účel, spotřebuje veškeré prostředky v souladu s účelem, ale proplatí fakturu až po termínu, ve kterém měly být poskytnuté prostředky spotřebovány.

Jakékoliv porušení smluvních podmínek, podmínek rozhodnutí a porušení právních předpisů je porušením rozpočtové kázně. I kdyby bylo ve smlouvě o poskytnutí dotace výslovně uvedeno, že určité porušení smlouvy bude postihnuto sankcí (např. smluvní pokutou v určité výši), je vždy nutno toto porušení podmínek posuzovat jako porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb.

Porušením rozpočtové kázně je přitom nejen porušení smluvních podmínek spočívajících v samotném použití peněžních prostředků, ale také porušení podmínek nefinančního charakteru.

Jestliže je např. ve smlouvě stanovena podmínka, že příjemce profinancuje z veřejné finanční podpory 60 % celkových nákladů na stanovený účel s tím, že je povinen dofinancovat z vlastních zdrojů zbývajících 40 % nákladů, musí tento minimální poměr vlastních nákladů dodržet. V opačném případě nedodržel stanovenou podmínku, byť by spotřeboval celou podporu, a dopustil se porušení rozpočtové kázně.

Zadržením peněžních prostředků se rozumí nevrácení poskytnutých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. Tento případ může nastat například tehdy, když se při vyúčtování peněžních prostředků prokáže, že část přijatých prostředků není použita a příjemce je povinen tuto určitou část vrátit poskytovateli, který stanoví termín, do kterého mu musí být vratka připsána na účet. Pokud je vratka připsána po tomto termínu, dochází k zadržení peněžních prostředků a tím k porušení rozpočtové kázně.

V případě vyplácení peněžních prostředků dle předpisů Evropské unie je aplikován postup vyplácení před splněním účelu a také až následně. K porušení rozpočtové kázně dochází i tehdy, kdy byla porušena povinnost související s poskytnutím prostředků a trvá v době, kdy byly poskytnuty peněžní prostředky, a nedostatek nebyl odstraněn. K porušení rozpočtové kázně nedojde, jestliže příjemce odstraní pochybení do připsání peněžních prostředků na svůj účet nebo jestliže poskytovatel nevyplatí příslušnou část peněžních prostředků, které byly neoprávněným výdajem.

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory

1. Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023 (právě čtete)
2. Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023
3. Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023
4. Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023
5. Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023
6. Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023