K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

(Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 17.)

Datum: 7. 2. 2022, zdroj: OF 5/2021, rubrika: Legislativa

Po předchozím seznámení se s právní úpravou regresních úhrad a nárokem státu na regresní úhradu podle § 16 zákona o odpovědnosti za škodu vůči úředním osobám a územním samosprávným celkům, bude v následujícím textu následovat pojednání o nároku na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody.

Nárok na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody

Pokud stát nahradil škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu (§ 17 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu). Stát tedy může žádat regresní úhradu již přímo od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, tj. vůči konkrétním fyzickým osobám. Regresní úhradu tedy nelze žádat od jednotlivých státních orgánů, při jejichž činnosti došlo ke škodě, neboť státní orgány jsou orgány jednoho a téhož státu, financované z jednoho státního rozpočtu, a proto by případný požadavek regresní úhrady v zásadě postrádal smysl. (Případný opačný postup však nelze teoreticky zavrhnout; viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2004, č. j. 2 As 36/2004-46, podle něhož „Stát je aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, pokud v posuzovaném veřejnoprávním vztahu nevystupoval ve vrchnostenském postavení.“; právní vztah, který vzniká podle zákona o odpovědnosti za škodu mezi poškozeným a státem nebo územním samosprávným celkem, je občanskoprávním vztahem odpovědnosti za škodu).

Ustanovení § 17 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu je tedy odlišně koncipováno ve srovnání s ustanoveními § 16 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu, z nichž vyplývá, že pokud stát nahradil škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách, na územních samosprávných celcích (ÚSC) při výkonu přenesené nebo samostatné působnosti.

Pro uplatnění práva na regresní úhradu státu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody, běží od okamžiku zaplacení náhrady škody či nemajetkové újmy státem roční objektivní promlčecí doba, v níž se nárok státu promlčuje (viz § 34 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu).

Výjimku z okruhu osob, proti nimž může stát vystupovat podle § 17 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, představují soudci a státní zástupci. Tady může stát požadovat regresní úhradu pouze a jen tehdy, pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném řízení nebo v trestním řízení (viz příslušná legislativa).

Regresní úhrada požadovaná ze strany úředních osob nebo ÚSC v přenesené působnosti

Pokud uhradily úřední osoby [viz § 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu, kterými jsou právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona] nebo územní samosprávné celky při výkonu přenesené působnosti regresní úhradu státu, mohou na základě § 17 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu následně požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.

Výše uvedené pravidlo tak bezprostředně navazuje na § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, tedy na právo státu požadovat regresní úhradu od právnických a fyzických osob při výkonu státní správy, která jim byla svěřena, a od územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti (tj. zákonem delegované státní správy ze státu na nestátní subjekty). Je vhodné doplnit, že není rozhodné, zda předchozí regresní právo státu bylo uplatněno poté, co stát odčinil způsobenou škodu nikoliv podle zákona o odpovědnosti za škodu, ale podle jiného zákona (např. občanského zákoníku – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 30 Cdo 985/2020, v němž soud dovodil, že „Regresní právo státu vůči úřední osobě se posuzuje podle zákona č. 58/1969 Sb. (případně zákona č. 82/1998 Sb.) i v případě, v němž stát odčinil nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a to i tehdy, když byla posouzena dle § 11 a § 13 obč. zák.“.).

Rovněž jako v případě regresní úhrady požadované státem se i v daném případě jedná pouze o možnost (a nikoliv zákonem uloženou povinnost) úřední osoby nebo územního samosprávného celku při výkonu přenesené působnosti žádat po příslušné osobě regresní úhradu. Také i v tomto případě se pro uplatnění práva na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody, uplatní roční objektivní promlčecí doba, která je stanovena v § 34 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu.

Pro doplnění je vhodné uvést, že pokud se jedná o možnost žádat regresní úhradu ze strany územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, tak toto právo je upraveno v § 24 zákona o odpovědnosti za škodu.

Regresní úhrada proti osobě v pracovním nebo služebním poměru

Pokud je uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na výkonu veřejné moci náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady na základě § 17 odst. 4 zákona o odpovědnosti za škodu zvláštními předpisy, kterými je třeba rozumět především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).

Konkrétně podle § 257 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 zákoníku práce, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. V souladu s § 257 odst. 2 zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Vyloučení nároku na regresní úhradu

Podle § 17 odst. 5 zákona o odpovědnosti za škodu nárok na regresní úhradu vylučuje nárok na náhradu škody podle obecných předpisů (tj. podle občanského zákoníku či zákoníku práce).

Nárok na regresní úhradu však podle § 17 odst. 6 zákona o odpovědnosti za škodu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022 (právě čtete)
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
TOPlist
TOPlist