Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 14.

2. 9. 2021 OF 2–3/2021 Legislativa

Text z minulého čísla popisující postup při uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu (č. 82/1998 Sb.) obsahoval přehled příslušné právní úpravy a problematiku předběžného uplatnění nároku na náhradu škody. Následující text je pokračováním výkladu daného tématu.

Uplatnění nároku jako podmínka pro podání žaloby

Předběžné uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu u úřadu uvedeného v § 6 je zákonnou podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. To je dále podpořeno § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, podle něhož se domáhat náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Předběžné neuplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu je však odstranitelnou překážkou soudního řízení ve smyslu § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle něhož „…jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.“

V této souvislosti je však nutné upozornit na judikát, který dovodil, že od zákonného požadavku na předběžné projednání nároku na náhradu škody lze výjimečně upustit v situaci, kde by zrušení rozhodnutí odvolacího soudu dovolacím soudem pouze z tohoto důvodu postrádalo rozumný smysl, neboť by nemohlo naplnit účel sledovaný zákonem, bylo by zcela formální a odporovalo by zásadám rychlosti a hospodárnosti soudního řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. 25 Cdo 737/2008 – požadavek na zaplacení peněžitého zadostiučinění byl doručen dávno po uplynutí lhůty šesti měsíců a žalovaná strana dala jasně najevo, že jej uspokojit nehodlá).

Z výše uvedeného vyplývá, že předběžné uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu nemá povahu hmotněprávní podmínky úspěšnosti žaloby, neboť jeho smyslem je toliko jednoduchá, rychlá a efektivní mimosoudní náhrada škody, a tedy zabránění potencionálním sporům před soudy (nejde o žádné formální správní řízení). Nesplnění popisované zákonné podmínky tak nemůže vést k zamítnutí žaloby pouze z tohoto důvodu.

Novela zákona o odpovědnosti za škodu (zákon č. 118/2020 Sb.) s účinností od 1. dubna 2020 doplnila do § 14 zákona o odpovědnosti za škodu nový odstavec 4, který zavádí povinnost jakéhokoliv orgánu veřejné moci poskytnout součinnost příslušnému úřadu či soudu ve věci posouzení nároku na náhradu škody, je-li pro posouzení tohoto nároku nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup právě konkrétní orgán veřejné moci.

Lhůta pro náhradu škody

Zákon o odpovědnosti za škodu stanoví v § 15 odst. 1 šestiměsíční lhůtu pro náhradu škody počítanou od uplatnění nároku. V této půlroční lhůtě má tedy příslušný úřad povinnost věc projednat a rozhodnout o tom, zda škodu nahradí, či nikoliv. Pokud přizná příslušný úřad náhradu škody, je ji třeba nahradit rovněž v této šestiměsíční lhůtě od uplatnění nároku. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001, stát se v případném prodlení s poskytnutím náhrady škody ocitá teprve marným uplynutím uvedené šestiměsíční lhůty, přičemž teprve po jejím marném uplynutí (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty) mu také vzniká povinnost zaplatit poškozenému úrok z prodlení (viz nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, podle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů).

Vzhledem k tomu, že lhůta splatnosti náhrady škody je výslovně stanovena (tj. do šesti měsíců od uplatnění nároku poškozeným), je vhodné zdůraznit, že se v daném případě neuplatní obecné pravidlo uvedené v § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jinak platí, že pokud si neujednají strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Přiznání či nepřiznání náhrady škody příslušným úřadem nemá povahu správního rozhodnutí ve smyslu § 9, resp. § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť náhrada škody podle zákona o odpovědnosti za škodu nemá veřejnoprávní povahu, a to ani navzdory skutečnosti, že je škoda způsobena v důsledku postupu orgánu veřejné moci při výkonu veřejné moci.

Náhrada škody je klasickým soukromoprávním institutem, který tuto svoji povahu neztrácí ani v důsledku veřejnoprávního působení (veřejnoprávních zásahů či opatření) orgánů veřejné moci (případný opačný závěr by musel být stanoven zákonem). Vzhledem k tomu, že náhrada škody není zákonem o odpovědnosti za škodu podřazena některému z veřejnoprávních postupů (např. správnímu řízení ve smyslu § 9 správního řádu), je nutno otázku příslušného postupu při náhradě škody podle zákona o odpovědnosti za škodu posuzovat optikou soukromého práva s podpůrným použitím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, čemuž ostatně odpovídá i znění § 26 zákona o odpovědnosti za škodu, z něhož vyplývá, že „…pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.“

S ohledem na skutečnost, že náhrada škody podle zákona o odpovědnosti za škodu má soukromoprávní povahu, nelze proto proti případnému sdělení příslušného ústředního úřadu o nepřiznání náhrady škody ani brojit opravným prostředkem podle správního řádu (kterým by byl s odkazem na § 152 správního řádu tzv. rozklad), ale pouze žalobou podanou podle občanského soudního řádu.

Uplatnění nároku u soudu

Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen, jak je stanoveno v § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu. Uvedená možnost domáhat se náhrady škody u soudu tak systematicky navazuje na marné uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu při postupu podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu.

Pokud by byla žaloba podána bez předběžného projednání postupem podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, jde o odstranitelný nedostatek podmínek řízení ve smyslu § 104 odst. 2 občanského soudního řádu, tj. není to důvod pro věcné zamítnutí žaloby. V této souvislosti lze poukázat i na skutečnost, že příslušný ústřední úřad sice může poškozenému poskytnout pouze částečné plnění, to však nemá charakter rozhodnutí o uplatněném nároku, jak vyplývá ze závěrů občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 29. prosince 1984, sp. zn. Cpj 51/84.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021 (právě čtete)
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
  21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
  22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023