Využívání peněz obcemi se zlepšuje

Hospodaření obcí za třetinu roku 2026

13. 7. 2026 Obec a finance Ekonomika

V předchozích textech jsme informovali o výsledcích hospodaření územní samosprávy za první čtyři měsíce letošního roku a následně uvedli samostatný rozbor základních ukazatelů hospodaření krajů a hlavního města Prahy. Dnešní článek se bude zabývat hospodařením obcí (bez Prahy) v první třetině roku 2026.

Příjmy obcí (bez Prahy)

Rozpočet obcí (bez Prahy) vykázal na konci dubna letošního roku celkové příjmy ve výši 120,1 mld. Kč. Je to o 10,6 mld. Kč více než ve stejném období před rokem. Na tomto přírůstku se téměř výlučně podílely daňové příjmy. Jejich meziroční růst o 14 % byl podmíněn nejen ekonomickým růstem, ale i zvýšením podílu obcí na sdílených daních. Tato změna byla kompenzací za to, že stát nařídil převod financování mezd nepedagogických pracovníků a neinvestičních výdajů škol z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na zřizovatele škol. Důsledek této změny se projevil ve výrazném poklesu objemu neinvestičních dotací, které obce v tomto období dostaly. Objem investičních dotací naopak vykázal podstatný růst, a to o 26 %. Celkový přírůstek příjmů ovlivnil částkou 1,7 mld. Kč.

Tahounem pro růst daňových příjmů byly, jak daň z příjmů fyzických osob, tak i daň z příjmů právnických osob. Výnos obou daní se meziročně zvedl o 19 %, resp. o 18 %. Zvýšil se i výnos daně z přidané hodnoty, avšak pomaleji, konkrétně o 14 %. Protože má v systému sdílených daní nejvyšší váhu, ovlivnila jeho dynamika i dynamiku daňových výnosů jako celku. Ostatní daně se zvedly pouze o 1 %.

Tab. 1. Příjmy obcí bez Prahy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Daňové příjmy 71,4 72,9 83,5 14 %
Nedaňové příjmy 19,7 16,3 17,2 5 %
Kapitálové příjmy 2,1 2,7 2,9 10 %
Neinvestiční dotace 9,2 11,3 8,6 −24 %
Investiční dotace 4,9 6,3 8,0 26 %
Příjmy celkem 107,4 109,5 120,1 10 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje obcí (bez Prahy)

Na rozdíl od krajů a Prahy vykázaly ostatní obce nejen růst příjmů, ale i značný růst výdajů. Ty byly vyšší dokonce o 16,2 mld. Kč. Výsledkem byl schodek rozpočtu v rozsahu 5,3 mld. Kč, který se na příjmech podílel 4 %. Ve stejném období loňského roku dosahoval přebytek rozpočtu obcí bez Prahy 0,3 mld. Kč. V předchozích letech však byl podstatně vyšší.

Zvýšily se nejen běžné, ale i kapitálové výdaje. A to o 10,5 mld. Kč, resp. o 5,8 mld. Kč. Z celkových příjmů věnovaly ostatní obce celou čtvrtinu na investice. O rok dříve to bylo 22 %. Ovšem obce uskutečňují většinu investic obvykle až ve druhé polovině roku. Investiční dotace pomohly s financováním kapitálových výdajů obcí ze 27 %, o něco více než loni.

Tab. 2. Výdaje obcí bez Prahy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Výdaje běžné 77,6 85,3 95,8 12 %
Výdaje kapitálové 18,4 23,9 29,7 24 %
Výdaje celkem 96,0 109,2 125,5 15 %
Saldo 11,3 0,3 −5,3

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Úspory a dluh

Zatímco krajské samosprávy a Praha zvýšily na konci letošního března oproti konci roku 2025 své úspory a snížily dluh, ostatním obcím se podařilo mírně zvýšit dluh a jen velmi mírně zvednout úspory. V pozadí se intenzivnější investiční činnost obcí. Objem peněz, které mají obcemi zřízené příspěvkové organizace, se letos oproti konci roku 2025 o 5 % snížil, avšak jejich dluh se o 16 % zvýšil. Úspory a dluh příspěvkových organizací jsou v poměru ke stejným kategoriím obcí poměrně malé.

Tab. 3. Stav na bankovních účtech a dluh obcí bez Prahy ke konci března (mld. Kč)
2022 2023 2024 2025 31. 3. 2026 2025/2024 2026/2025
Stav na BÚ 177,8 201,7 218,1 214,0 214,8 −2 % 0 %
Dluh 56,9 55,1 55,7 61,8 62,2 11 % 1 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Vybrané ukazatele hospodaření obcí

Dále se podíváme na některé ukazatele charakterizující rozpočtové hospodaření obcí v delším časovém horizontu. Podíl salda na příjmech ukazuje, jakou část peněz, které měly obce k dispozici, v daném období i utratily. V roce 2024 obce odložily stranou největší díl příjmů, poté následoval zlom. Za čtyři měsíce roku 2025 využily obce jako celek, na rozdíl od předchozích let vše, co měly k dispozici, a rok na to, jejich výdaje příjmy dokonce převýšily, a to o 4 %.

Vývoj salda rozpočtu v posledních dvou letech souvisel nejspíš se zvýšením podílu kapitálových výdajů na příjmech. Ten byl v letošním roce nejvyšší. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích vypovídá, v jaké míře obcím při investování pomohl stát, resp. kraje. Z tabulky 4 je zřejmé, že míra pomoci při financování investic se až tak výrazně v tomto období neměnila.

Tab. 4. Vybrané ukazatele hospodaření obcí (bez Prahy) za čtyři měsíce roku (%)
2020 2021 2022 2023 2024 2025 4M 2026
Saldo/Příjmy 6 % 9 % 8 % 6 % 11 % 0 % −4 %
Míra investic 21 % 18 % 19 % 18 % 17 % 22 % 25 %
Inv. dotace/Kap. výdaje 27 % 31 % 19 % 20 % 27 % 26 % 27 %
Míra úspor 53 % 58 % 56 % 57 % 60 % 55 %
Míra zadlužení 18 % 19 % 18 % 16 % 15 % 16 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Se zvýšením investiční aktivity obcí souvisí i vývoj míry úspor. Ukazuje, jaká byla relace mezi objemem celoročních příjmů a objemem peněz na bankovních účtech obcí. A ta se v roce 2025 snad úplně poprvé snížila. I když je stále ještě značná. V souvislosti s vývojem za první čtyři měsíce lze letos očekávat její další pokles. To je určitě pozitivní jev, protože míra neefektivity využívání peněz obcemi se snižuje. Míra zadluženi, tedy poměr dluhu k celoročním příjmům, se v loňském roce se mírně zvýšila, stále však byla nižší než před rokem 2023 a mnohem nižší než v období před deseti lety.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.