Co změnit v českém rozpočtování
Zdravé veřejné finance se neobejdou bez dobře nastavených pravidel, nezávislých institucí a procesů. Ty mají pomáhat udržet veřejné rozpočty dlouhodobě udržitelné a současně zvyšovat efektivitu vládních výdajů. Česko tyto prvky má, v některých případech však fungují spíše formálně.
Centrum veřejných financí, které působí na Institutu ekonomických studií při FSV UK zveřejnilo stanovisko k institucionálnímu rámci veřejných financí v České republice.
Ve všech dostupných indexech Česko zaostává za průměrem Evropské unie. Nejmenší odstup má v oblasti nezávislých fiskálních institucí, tedy zejména Národní rozpočtové rady. Větší mezera je u rozpočtových pravidel a závaznosti střednědobých rozpočtových rámců, nejvýraznější pak u cíleného rozpočtování. Nová legislativa navíc část rámce oslabuje. Dílčí pozitivní krok představuje příloha “Státní rozpočet v kontextu výkonnosti“, na kterou je ale nutné v dalších letech navázat.
Proč na institucionálním rámci záleží
Bez dobře nastaveného rámce mají vlády sklon vytvářet nadměrné schodky, přenášet jejich náklady na budoucí generace, prohlubovat výkyvy hospodářského cyklu a soustředit se na příliš krátký horizont. Moderní rámec proto stojí na numerických pravidlech pro deficit, výdajové stropy nebo dluhové brzdy, na střednědobém plánování, nezávislých fiskálních institucích a cíleném rozpočtování.
Pravidla nestačí mít jen na papíře
České střednědobé výhledy pokrývají pouze státní rozpočet a státní fondy, nikoli celé veřejné finance. Slabé je také jejich propojení s každoročním rozpočtovým procesem. Rozpočet na rok 2026 navíc podle Národní rozpočtové rady překročil maximální přípustný výdajový rámec o 64 miliard Kč, tedy zhruba 0,7–0,8 procentního bodu HDP. Konstatovaný nesoulad se zákonem přitom nevedl ke korekci rozpočtu.
Nová legislativa část rámce oslabuje
Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti měla původně převést do českého práva revizi evropského Paktu stability a růstu. Tyto části by samy o sobě kvalitu rámce mírně posílily: kladou větší důraz na dlouhodobou udržitelnost dluhu, víceletý horizont a roli nezávislých institucí. Do novely se však dostala také ustanovení, která rozšiřují výjimky a oslabují nejúčinnější část českých fiskálních pravidel. Omezení podrobnosti střednědobých výhledů navíc může zhoršit i jejich budoucí hodnocení.
Cílené rozpočtování potřebuje pokračování
Nová příloha rozpočtové dokumentace poprvé rozděluje výdaje státu podle věcných oblastí a témat, nikoli jen podle ministerstev, a přiřazuje jim cíle a měřitelné výkonové ukazatele. Zatím jde o pilotní projekt. Aby začal přinášet výsledky pro efektivitu vládních výdajů a hledání dobře zacílených úspor, musí ho vláda dále rozvíjet a propojit se systematickými revizemi výdajů. Pouhé opakování současné podoby přílohy očekávané přínosy nepřinese.
- Plné znění dokumentu ke stažení: Policy brief: Institucionální rámec veřejných financí – v čem Česko zaostává?
Podle materiálů Centra veřejných financí