Hospodaření územní samosprávy za první třetinu roku 2026

7. 7. 2026 Obec a finance Ekonomika

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Postupně rozebereme aktuální čísla hospodaření územní samosprávy v celku, tedy souhrnné údaje (za všechny obce včetně Prahy a kraje), v dalším článku se budeme zabývat samostatně hospodařením krajů a hlavního města, a nakonec rozebereme data o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Příjmy územní samosprávy

Od ledna do konce dubna letošního roku získala územní samospráva do rozpočtu 295,7 mld. Kč. Je to o 25,9 mld. Kč více než o rok dříve. Za naprostou většinou přírůstku příjmů je meziroční růst daňových příjmů. Z části v důsledku ekonomického růstu a zčásti zvýšením podílu obcí a krajů na sdílených daních. Rychle rostly investiční dotace a případně příjmy z prodeje majetku, ale tyto dvě položky reprezentují jen malou část celkových příjmů územní samosprávy. Roční změna v neinvestičních dotacích byla podmíněna převodem financování mezd nepedagogických pracovníků a neinvestičních výdajů z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na zřizovatele škol.

Tab. 1. Příjmy územní samosprávy ke konci dubna (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Daňové příjmy 128,5 132,1 151, 15 %
Nedaňové příjmy 32,1 24,6 25,5 4 %
Kapitálové příjmy 2,4 2,9 3,2 12 %
Neinvestiční dotace 94,8 102,7 105,4 3 %
Investiční dotace 10,3 7,6 9,9 30 %
Příjmy celkem 268,2 269,8 295,7 10 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje územní samosprávy

Zatímco příjmy územní samosprávy se meziročně zvedly o 10 %, výdaje územní samosprávy se zvýšily pouze o 1 %. Běžné výdaje se meziročně snížily, převodem financování mzdových a dalších prostředků na zřizovatele škol se snížil nejen objem peněz, které dostaly kraje, ale i objem jejich běžných výdajů. Kapitálové výdaje však zaznamenaly růst, a to o 23 %, resp. o 8,3 mld. Kč. Zvýšená investiční aktivita z roku 2025 tak pokračovala i v roce letošním.

Přebytek rozpočtu

Překvapením je značný přebytek rozpočtu územní samosprávy ve výši 31,1 mld. Kč, dosažený i při vyšší intenzitě investiční aktivity. Územní samospráva tak v tomto období nevyužila 11 % celkových příjmů, které měla k dispozici. Z celkových příjmů vydala územní samospráva na investice 13 %, což je v tomto období v posledních letech nejvyšší hodnota.

Značný přebytek rozpočtu územní samosprávy ke konci dubna letošního roku ukazuje na to, že avizovaný nedostatek peněz obcí a krajů na financování nepedagogických pracovníků a na neinvestiční výdaje škol, které zřizují, se dosud neprojevil, alespoň na úrovni územní samosprávy jako celku.

Tab. 2. Výdaje územní samosprávy ke konci dubna (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Výdaje běžné 208,7 226,2 220,2 −3 %
Výdaje kapitálové 29,6 36,1 44,4 23 %
Výdaje celkem 238,4 262,4 264,6 1 %
Saldo 29,8 7,4 31,1

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Úspory a dluhy

I při podstatně vyšší investiční aktivitě vykázala územní samospráva od konce roku 2025 do konce března letošního roku, tedy za tři měsíce, růst objemu peněz na bankovních účtech o 3 %. Její dluh se naopak letos mírně snížil po poměrně značném růstu v roce 2025.

Tab. 3. Stav na bankovních účtech a dluh územní samosprávy ke konci března 2026 (mld. Kč)
2022 2023 2024 2025 31. 3. 2026 2025/2024 2026/2025
Stav na BÚ 340,5 407,0 454,6 460,6 475,6 1 % 3 %
Dluh 92,6 86,6 85,7 91,6 91,2 7 % 0 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Příspěvkové organizace, které kraje a obce zřizují, vykazují taktéž finanční úspory a dluhy. Stav peněz na bankovních účtech a dluh příspěvkových organizací, však představuje jen velmi malý podíl z celku. Jejich úspory se od konce loňského roku nezměnily, avšak dluh se o 18 % zvýšil. Jak úspory, tak i dluh příspěvkových organizací vykázaly odlišný trend ve srovnání s jejich zřizovateli.

Ing. Věra Kameníčková, CSc. CRIF, a. s.