Česko premiantem
Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé Evropské unie. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo pouze Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.
Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. Začněme cenami energií, kde hraje klíčovou roli levnější elektřina díky vládnímu odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. V červnu tak ceny energií meziročně poklesly o 6,9 %, druhým nejrychlejším tempem v zemích EU. Stále výrazněji se pak překvapivě prohlubuje i potravinová deflace – ceny potravin klesají čtvrtý měsíc v řadě, v červnu byly meziročně nižší o 3,8 %.
V obou případech jde ale o značně rozkolísané položky, na které nelze spoléhat jako na faktory dlouhodobě tlumící inflaci. Zejména v případě potravin očekáváme ke konci letošního roku a v roce 2027 postupný obrat, až se do cen začnou výrazněji promítat nákladové tlaky z předchozího růstu cen energií, hnojiv a dalších vstupů na světových trzích.
Domácí cenové tlaky zůstávají stále silné. Přesto je dobrou zprávou další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 %, stejně zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Překvapením je červnový půlprocentní pokles cen zboží, který byl nejvýraznější ze všech unijních států.
V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv.
Z pohledu ČNB jde o příznivý výsledek, nicméně důležitější, než samotný klíčový ukazatel jsou stále silné domácí cenové tlaky. Inflace výrazně pod 2 % cílem bude i tak psychologicky působit ve směru stability úrokových sazeb na 3,75 % – což zůstává naším základním scénářem.