Výdaje na místní správu

V následujícím textu se podíváme na to, jak výdaje na místní správu zatěžují rozpočet obcí, a to v porovnání podle jejich velikosti a podle krajů. Náklady na místní správu zde prezentujeme jako souhrnné výdaje za období let 2017 až 2021, což je poslední rok, za který jsou údaje k dispozici.

Údaje za obce jsou uvedeny bez Prahy a ukazatele jsou pro srovnatelnost přepočteny na částku připadající na jednoho obyvatele.

V rozpočtové skladbě se do místní správy řadí celá škála velmi různorodých činností. A to od správy matrik a státního občanství, evidence obyvatel, správy poplatků, sociálních služeb, územního plánování, ochrany obyvatel a krizového řízení, veřejného opatrovnictví a přestupkového řízení až po finanční hospodaření a přezkum, silniční a drážní dopravu, vodní a lesní hospodářství ochranu přírody a krajiny a památkovou péči.

Porovnání velikostních kategorií obcí

Na celkových příjmech obcí se místní správa v období let 2017 až 2021 podílela v průměru 15 %, přičemž v roce 2017 to bylo 16 % v posledním roce o dva procentní body méně. Její váha v rozpočtu obcí se tak mírně snižovala. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na správu je poměrně nízký, dosahuje pouhých 7 %. Mezi velikostními kategoriemi obcí jsou rozdíly.

Nejvyšší výdaje na místní správu vykázaly největší obce a po nich obce nejmenší. Totéž platí i pro běžné výdaje, nikoli však pro výdaje kapitálové. Těm vévodí nejmenší obce a jejich objem v přepočtu na obyvatele se snižuje s rostoucí velikostní obcí. Takže zatímco u nejmenších obcí dosahuje podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích hodnotu 13 % a totéž platí i pro následující velikostní kategorii obcí, u největších obcí je to pouhých 5 %.

Výdaje na místní správu tvoří 17 % celkových příjmů největších obcí, avšak u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a od 1000 do 4999 je to jen 12 %. Druhý nejvyšší podíl patří nejmenším obcím. Přitom mezi rokem 2017 a 2021 se výdaje na místní správu zvedly nejrychleji obcím s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 28 %, v průměru to bylo o 23 % a u nejmenších obcí jen o 19 %. Celkové příjmy obcí rostly v daném období rychleji, a proto se váha výdajů na místní správu mírně snížila.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Mezikrajské srovnání obcí

Mezi rokem 2017 a 2021 se výdaje na místní správu zvýšily nejrychleji u obcí Moravskoslezského kraje, a to o 27 %. V závěsu za nimi byly obce Ústeckého kraje a kraje Vysočina. Nejnižší růst, a to o 21 % vykázaly obce kraje Libereckého, Zlínského a Olomouckého.

Nejnižší výdaje na místní správu vykázaly obce Zlínského kraje (19 134 Kč na obyvatele). Dosáhly 84 % částky kraje s nejvyšší hodnotou, kterým je kraj Olomoucký (22 760 Kč na obyvatele). Do 20 000 Kč na obyvatele se ještě vešly obce kraje Pardubického, Libereckého a Středočeského. Ke krajům s nejvyšší hodnotou výdajů na místní správu v přepočtu na jednoho obyvatele patří, kromě Olomouckého, dále kraj Karlovarský, Plzeňský a Moravskoslezský.

Stejně jako u velikostních kategorií obcí je pořadí krajů podle výše běžných výdajů na místní správu téměř totožné s pořadím podle celkových výdajů. A stejně tak jako u velikostních kategorií obcí, to neplatí pro kapitálové výdaje. Nejvyšší kapitálové výdaje na místní správu zaznamenaly obce kraje Vysočina (1856 Kč na obyvatele) a poté Středočeského a Královéhradeckého kraje. Velmi nízké kapitálové výdaje vykázaly obce Libereckého kraje (zhruba 50 % kraje Vysočina) a s odstupem pak Plzeňského a Karlovarského kraje.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na místní správu byl nejvyšší u obcí kraje Vysočina (9 %) a poté v kraji Středočeském a Královéhradeckém (po 8 %). O něco více než poloviční podíl vykázaly obce čtyř krajů. A to kraje Libereckého, Karlovarského, Plzeňského a Ústeckého (shodně po 5 %).

Obcím Olomouckého, Ústeckého a Karlovarského kraje ukrojily výdaje na místní správu největší část příjmů, a to 17 %. U obcí Plzeňského kraje to bylo jen 13 % a po 14 % to bylo v kraji Jihomoravském a Jihočeském.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje na místní správu, zastupitelský sbor a volby

Podle rozpočtové skladby se do výdajů na místní správu řadí i ty výdaje na zastupitelský sbor, které nelze oddělit. Pokud je lze oddělit, jsou uváděny samostatně. Podívejme se nyní na souhrn výdajů na místní správu, zastupitelský sbor a volby. Údaje jsou opět souhrnem za období let 2017 až 2021, a to v přepočtu na obyvatele.

Nejvyšší výdaje na místní správu, zastupitelský sbor a volby mají se značným předstihem nejmenší obce, a to částkou 37 127 Kč výdajů za období 2017 až 2021 v přepočtu na obyvatele. Druhé nejvyšší výdaje mají obce v navazující velikostní kategorii, i když s podstatně nižší částkou, a to 28 254 Kč na obyvatele. Největší obce jsou z tohoto pohledu na třetím místě a nejnižší výdaje vykázaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 19 452 Kč na obyvatele.

Nejmenší obce vydaly celou čtvrtinu svých příjmů na takto vymezenou místní správu. Jinak řečeno, výdaje spojené se správou je zatěžují nejvíce v rámci velikostních skupin. Ovšem podíváme-li se na saldo rozpočtu, resp. jeho podíl na příjmech, tak je vidět, že tato kategorie obcí ušetřila v daném období, navzdory relativně vysokým nákladům na správu, 12 % celkových příjmů. O tři procentní body nižší podíl výdajů na místní správu na celkových příjmech má navazující velikostní skupina. Nejnižší podíl vykázaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Tyto obce věnovaly na správu pouhých 15 % svých celkových příjmů.

Z hlediska tempa růstu se mezi rokem 2017 a 2021 výdaje na široce vymezenou místní správu zvyšovaly nejrychleji u nejmenších obcí a u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 31 %. Nejnižší dynamiku růstu těchto nákladů na místní správu vykázaly největší obce (25 %).

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nejnižší výdaje na takto vymezenou správu v přepočtu na obyvatele vykázaly obce Libereckého kraje (23 014 Kč) a po nich obce Zlínského kraje (23 046 Kč). Nejvyšší hodnoty patří obcím Olomouckého kraje (26 702 Kč) a s odstupem pak obce kraje Plzeňského (25 946 Kč). Nad 25 000 Kč na obyvatele se ještě dostaly obce Karlovarského kraje a kraje Vysočina.

Zatímco obce Olomouckého kraje věnovaly na správu pětinu svých příjmů, obce Jihomoravského a Plzeňského kraje si vystačily se 16 % podílem na příjmech. Obce Jihočeského a Moravskoslezského kraje potřebovaly 17 % svých příjmů.

V období let 2017 až 2021 nejrychleji zvyšovaly výdaje na místní správu, zastupitelstvo a volby obce kraje Vysočina, Moravskoslezského a Středočeského, a to o 28 %. O jeden procentní bod nižší dynamiku vykázaly obce Ústeckého a Pardubického kraje. Nejnižší dynamiku (24 %) měly obce hned čtyř krajů, a to Olomouckého, Karlovarského, Libereckého a Zlínského.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Z výše uvedeného vyplývá, že výdaje na místní správu v širším pojetí zatěžují nejvíce malé obce. Je to však kategorie obcí, která vykazuje nejvyšší podíl přebytku na rozpočtových příjmech. Z toho vyplývá, že výdaje na místní správu ostatní výdaje malých obcí příliš neovlivňují. Přitom to nejsou především výdaje na místní správu jako takovou, ale především výdaje na zastupitelstvo a volby, které zajistily malým obcím nejvyšší hodnoty. Přitom v malých obcí jsou starostové až na výjimky neuvolnění, což znamená, že jejich odměny se v rozpočtu obce příliš neprojeví.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF