Inflace klesá, ale…

20. 2. 2026 Obec a finance Ekonomika

Výrazný pokles lednové inflace na 1,6 % i po zveřejnění detailních čísel víceméně potvrdil naše očekávání. Za zmírněním inflační dynamiky (z 2,1 % v prosinci) stojí víceméně výhradně ceny energií – a to jak pokles silové ceny elektřiny, tak zejména odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie.

O něco výraznější je růst cen potravin, které v předešlých měsících překvapily spíše nižšími hodnotami. O něco nižší jsou naopak ceny oblečení a obuvi, kde pozorujeme výraznější lednové slevy.

Inflační laťka pro tento rok je již nastavena nízko – inflace bude v nejbližších měsících oscilovat v blízkosti 1,5 % a svého minima by pak měla dosáhnout v letních měsících (1,3 %). Za celý rok předpokládáme hodnotu okolo 1,5 %.

Důležité z pohledu centrální banky bude ovšem sledovat strukturu inflace. Klíčové z našeho pohledu však je, že¨poněkud vysoké inflační momentum si uchovávají služby (+4,7 %). To je pro značnou část centrálních bankéřů jen těžko „skousnutelná“ úroveň, která stále v kombinaci s rychlým růstem mezd ospravedlňuje udržování sazeb na lehce restriktivní úrovni 3,5 % (jak ostatně implikuje i poslední prognóza).

Na druhou stranu detaily z dnešní lednové inflace ukazují, že se lehce rozevírají nůžky mezi jednotlivými službami. Zatímco momentum inflace služeb navázaných na bydlení (nájemné, imputované nájemné – v blízkosti 7 %) spíše zrychluje, ostatní služby naopak zpomalují (zejména pak rekreace a kultura v blízkosti 3 %). To trochu oslabuje příběh o inflační spirále v segmentu služeb, který do této chvíle fungoval jako varování pro většinu členů bankovní rady.

I proto věříme, že se na následujících zasedáních nehledě, na jestřábí vyznění prognózy, bude debatovat spíše nad možností poklesu sazeb, zejména pak ve chvílích, kdy bude k dispozici nová prognóza (květen, srpen). My zatím nadále jako lehce pravděpodobnější vidíme stabilitu sazeb. Bude velmi záležet na dalším vývoji inflačního momenta ve službách a mzdové dynamice na začátku roku 2026. Právě tato čísla mají potenciál nejvíce ovlivnit náladu v bankovní radě.

Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB