Hospodaření krajů v roce 2025
Před nedávnem jsme uvedli vybrané údaje o finančním hospodaření všech územních samosprávných celků v roce 2025 a návazně i o hospodaření hlavního města Prahy. Nyní přinášíme přehled o hospodaření krajů.
V roce 2025 třináct krajů získalo do rozpočtu celkem 367,8 mld. Kč a uskutečnily výdaje v částce o 1,6 mld. Kč vyšší. Rozpočet po čtyřech letech s přebytkem skončil schodkem. Je to značná změna ve srovnání s předchozím rokem, avšak vykázaný deficit se na celkových příjmech podílel pouze 0,4 %. Takže lze mluvit o víceméně vyrovnaném rozpočtu krajských samospráv jako celku.
Příjmy
se meziročně zvýšily o 4 %, zato výdaje vykázalo dvojnásobnou dynamiku. O přírůstek příjmů ve výši 14,8 mld. Kč se zasloužily především neinvestiční dotace, které se zvedly o stejnou částku jako celkové příjmy krajů. Zvýšily se ještě daňové příjmy, a to o 6,1 mld. Kč. Největší meziroční pokles zaznamenaly ze známých důvodů nedaňové příjmy, a to o 4,2 mld. Kč. Snížily se i investiční dotace (o 1,6 mld. Kč) a kapitálové příjmy (o 0,3 mld Kč).
Daňové příjmy krajů se meziročně zvýšily o 6 %, vykázaly tak trojnásobnou dynamiku oproti předchozímu roku, přestože se jejich podíl na sdílených daní druhým rokem po sobě snížil. Tuto „ztrátu“ však více než vykompenzoval ekonomický růst a v jeho důsledku i vyšší výběr sdílených daní.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové | 109,2 | 115,3 | 6 % |
| Nedaňové | 16,4 | 12,1 | −26 % |
| Kapitálové | 0,5 | 0,2 | −64 % |
| Neinvestiční dotace | 214,9 | 229,7 | 7 % |
| Investiční dotace | 12,1 | 10,5 | −13 % |
| Příjmy celkem | 353,0 | 367,8 | 4 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje
K meziročnímu zvýšení celkových výdajů o 26,3 mld. Kč přispěly běžné výdaje růstem o 13,3 mld. Kč a na kapitálové výdaje připadlo 7,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje krajů jsou vždy mnohem nižší než výdaje běžné, protože do objemu běžných výdajů se promítá i transfer peněz na přímé náklady ve vzdělávání z Ministerstva školství na kraje, které je pak přeposílají regionálním školám.
Co je však zajímavé, že navzdory meziročnímu poklesu objemu investičních dotací kraje dokázaly zvýšit kapitálové výdaje o 17 %. Jejich objem je tak jen o 0,2 mld. Kč větší než v roce 2023, který zatím drží primát v jejich objemu. Objem kapitálových výdajů se však v roce 2024 snížil, takže nižší byla i jejich výchozí úroveň pro rok 2025.
Nicméně i tak vydaly kraje jako celek loni na investice 14 % celkových příjmů, což tento rok řadí k jednomu z nejvyšších podílů investic na příjmech. Výrazně poklesl vliv investičních dotací na objem kapitálových výdajů, a to z 28 % v roce 2024 na loňských 21 %. Vzhledem k meziročnímu snížení příjmů z prodeje krajského majetku, byla váha tohoto faktoru ve struktuře financování investic zanedbatelná.
Běžné výdaje krajů rostly rychleji než běžné příjmy (souhrn daňových a nedaňových příjmů a neinvestičních dotací) a tudíž došlo k poklesu výše provozního přebytku o 2,2 mld. Kč na 38,4 mld. Kč. V loňském roce byly kapitálové výdaje krajů vyšší než souhrn jejich provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku. Takže kraje využily všechny lehce dostupné zdroje k financování investic, a navíc ještě sáhly na peníze naspořené v minulých obdobích.
Největší část celkových výdajů krajů směřovala již tradičně na vzdělávání. Tato oblast představovala 57 % celkových výdajů a meziročně se tyto výdaje zvýšily o jednu desetinu. Druhou oblastí byly výdaje na dopravu s podílem ve výši 18 % a meziročním růstem o 3 %. Na tyto dvě oblasti připadly celé tři čtvrtiny celkových výdajů.
Na třetí místo se dostaly výdaje na sociální služby. Směřovalo sem 8 % celkových výdajů a tyto výdaje byly meziročně o 13 % vyšší. Čtvrtou příčku obsadily výdaje na zdravotnictví, které se jako jediné meziročně snížily, a to o 3 %.
Výdaje na územní samosprávu vzrostly o 8 %. Ovšem výdaje na kulturu zaznamenaly nejvyšší růst, a to o 31 %. V absolutním vyjádření však dostala kultura meziročně více jen o 2 mld. Kč. Stejná částka jako v roce 2024 směřovala loni na sport a zájmovou činnost a výdaje na bydlení stouply o 1 %.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Běžné | 299,8 | 318,7 | 6 % |
| Kapitálové | 43,4 | 50,7 | 17 % |
| Výdaje celkem | 343,2 | 369,4 | 8 % |
| Saldo | 9,8 | −1,6 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Na co směřovaly investice krajů, ukazuje tabulka 3. Téměř polovina kapitálových výdajů krajů měla v loňském roce podobu investičních transferů, které byly určeny převážně pro jejich příspěvkové a podobné organizace. Byla to ovšem i jediná z hlavních položek, u které se objem meziročně nížil (o 4 %).
Kapitálové výdaje se meziročně zvedly o 35 %. Necelé dvě pětiny kapitálových výdajů připadlo na investiční nákupy, především na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Ještě vyšší dynamiku zaznamenal investiční půjčky, velkou váhu v celku však nemají. Většinu půjček dostala krajské příspěvkové a podobné organizace. Položkou s nejnižší váhou v rámci kapitálových výdajů, kterou je nákup majetkových podílů, ta vykázala nejvyšší růst, z roku na rok se více než ztrojnásobila. Necelých 30 % těchto výdajů sloužilo v roce 2025 k nákupu akcií.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | struktura 2025 | |
|---|---|---|---|---|
| Investiční transfery | 25,7 | 24,7 | −4 % | 49 % |
| Investiční nákupy | 14,7 | 19,9 | 35 % | 39 % |
| Půjčky na investice | 2,2 | 3,7 | 69 % | 7 % |
| Nákup majetkových podílů | 0,7 | 2,4 | 243 % | 5 % |
| Celkem | 43,3 | 50,7 | 17 % | 100 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Vývoj hospodaření
Na rozdíl od Prahy a ostatních obcí, kraje hospodařily v posledních sedmi letech prakticky s vyrovnaným rozpočtem. V daném období ušetřily v souhrnu 44,2 mld. Kč, což jsou 2 % kumulativních příjmů. Nejvyšší přebytek vykázaly kraje v roce 2023, a to 16 mld. Kč, resp. 4 % celkových příjmů. Kromě loňského roku měly záporné saldo ještě v roce 2020, na příjmech se podílelo 1 %.
Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice nejčastěji 14 %, pouze ve třech letech to bylo o dva procentní body méně. Jejich nízký podíl je ovlivněný i tím, že příjmy mají „uměle“ navýšené o peníze na přímé náklady na vzdělávání. Ty poté, co je dostanou od ministerstva školství, téměř obratem převádějí, zejména na školy zřizované obcemi.
Stát přispíval krajům na investice v relativně větší míře než obcím, nemluvě o Praze. V poslední době se však význam investičních dotací pro objem krajských investic výrazně snižuje. Částka, kterou kraje v této podobě od státu loni dostaly, je nejnižší v posledních sedmi letech, to však krajům nezabránilo, aby uskutečnily druhý nejvyšší objem investic v daném období. Snížení investičních dotací kraje kompenzovaly především využitím úspor.
Využitím rezerv, naakumulovaných v minulých letech, kraje v roce 2025 financovaly část investic. Po letech růstu objemu peněz krajů na bankovních účtech snížily loni své úspory meziročně o 2,2 mld. Kč, jejich dluh se ale prakticky nezměnil, jak ukazuje třetí graf. Jinak tomu bylo v případě jimi zřizovaných příspěvkových organizací. Jejich úspory pokračovaly v růstu i v roce 2025, a to o 4 %, resp. o1,2 mld. Kč, dynamika jejich dluhu byla mnohem vyšší. Objem dluhu příspěvkových organizací zřizovaných kraji se meziročně zvedl téměř o třetinu, což reprezentuje růst o 1,2 mld. Kč.
Třináct krajských samospráv zakončilo rozpočtové hospodaření v roce 2025 mírným schodkem, který dosahuje pouze 0,4 % celkových příjmů. Naposledy kraje vykázaly záporný výsledek rozpočtu v roce 2020. Podařilo se meziročně zvýšit objem investic o 17 %, i když investiční dotace meziročně poklesly o 13 %. Část investic financovaly z úspor, jejich objem se po delší době snížil, a to 3 %. Výše jejich dluhu se z roku na rok nezměnila. V delším časovém horizontu se rozpočtové hospodaření krajů nejvíce blíží modelu vyrovnaného rozpočtu, na rozdíl od Prahy.