Analýza komunálních voleb
Hnutí ANO zůstává i po komunálních volbách nejsilnější stranou v Česku. Spolu s SPD ale ztratilo nejvíc ze všech zavedených celostátních stran. Největší pokles obě strany potkal v chudších krajích, kde ve sněmovních volbách sbíraly nejvíc hlasů. Nejvíc z politických stran a hnutí naopak posílili Starostové a komunálních volbách dál rostou především nezávislí kandidáti.
Rozbor výsledků voleb do zastupitelstev obcí provedla ve své aktuální studii výzkumná nezisková organizace PAQ Research, jmenovitě Matyáš Levinský, Jakub Stuchlík a Daniel Prokop.
Síla stran v komunálních volbách
Sílu stran v komunálních volbách studie hodnotí podle podílu občanů, které zastupují napříč republikou. Tento přístup má totiž značné výhody oproti častěji využívaným metrikám:
- Prostý součet hlasů nadhodnocuje velká města, v nichž mají voliči více hlasů. Na pražský magistrát se 65 zastupiteli má každý volič 65 hlasů, zatímco v malé obci se sedmi zastupiteli pouze sedm.
- Prostý součet mandátů naopak nadhodnocuje malé obce, v nichž jeden zastupitelský mandát reprezentuje výrazně menší počet obyvatel než ve velkých městech. Jediné křeslo na pražském magistrátu reprezentuje zhruba 21 647 obyvatel, to odpovídá 2040 zastupitelům z 322 malých obcí.
Mandáty přepočtené na reprezentované obyvatele nabízejí dobrý kompromis, protože zohledňují lidnatost obcí i reálnou politickou váhu získaných křesel. Každý mandát tak dostává váhu odpovídající počtu občanů, které daný zastupitel skutečně reprezentuje. Podle podílu reprezentovaných obyvatel připadá, po říjnových volbách do zastupitelstev obcí, na nezávislé kandidáty 34,7 % mandátů, na ANO 12,6 %, STAN 9,87, ODS 9,51 %, KDU 6,2 %, TOP 3,01 % a všem ostatním kandidátům náleží v celé republice 24,3 % mandátů.
ANO a SPD ztrácely v chudších krajích. Největší ztráty vládních hnutí se soustředí do tří krajů: Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského. ANO v Karlovarském kraji přišlo o 4,8 procentního bodu (p. b.) reprezentovaných obyvatel, v Ústeckém o 4,3 p. b. a v Moravskoslezském o 3,3 p. b. SPD oslabila v Ústeckém i Moravskoslezském kraji ještě výrazněji, a to o více než 5 p. b. Pokles přišel tam, kde mělo hnutí ANO nejsilnější pozici v loňských sněmovních volbách. V těchto krajích vloni získalo 42–45 % hlasů, zatímco celostátně „pouze“ 34,5 %. Výsledky komunálních a sněmovních voleb nelze srovnávat přímo. I tak ale výsledky ukazují, že ANO ztratilo nejvíce ve svých volebních baštách.
Nejvíc posílili Starostové, jsou jedinou velkou parlamentní stranou, která výrazně posílila – celostátně o 3,2 p. b. reprezentovaných obyvatel. Nejvíc se jim dařilo v Praze, kde jejich podíl vzrostl téměř o 13 p. b. Znatelně ale rostli také napříč celou republikou.
Nárůst STAN není tolik patrný na běžných údajích, neboť STAN často kandiduje v koalicích s lokálními uskupeními nebo jinými stranami. Letos byla součástí takových koalic více než polovina jeho kandidátů. Hnutí ANO předvolební koalice téměř neuzavírá. STAN posílil hlavně ve městech, naopak v menších obcích částečně vyklidil pozice, když jeho mandáty převzali nezávislí kandidáti.
Nezávislí kandidáti zůstávají v nejmenších obcích dominantní silou a jejich podíl dál roste. V celém Česku reprezentují 34,7 % obyvatel, o 3,6 p. b. více než v předchozím volebním období. Následuje ANO s 12,6 % reprezentovaných obyvatel.
Kde nemají na výběr, k volbám nechodí
Účast v komunálních volbách vzrostla o 1,9 p. b. na 48 %. Nejméně rostla či stagnovala v chudších regionech. V okresech jako Cheb, Karlovy Vary a Karviná dokonce klesla.
Největší výkyvy účasti nesouvisí s krajem, ale s tím, zda mají lidé z čeho vybírat. V Novém Kramolíně na Domažlicku před čtyřmi lety soupeřily tři kandidátky a volilo 84 % lidí. Letos zbyla jediná a k urnám přišla zhruba třetina obyvatel. V Souticích na Benešovsku to bylo naopak. V roce 2022 měli voliči na výběr jedinou kandidátku a volilo 30 % z nich. Letos přibyla druhá a účast vyskočila na 81 %. V obcích, kde se volby oproti minulému období staly soutěživými, stoupla účast v průměru o 20,5 p. b. Naopak v těch, ve kterých letos voliči neměli na výběr, klesla účast o 15,7 p. b. Velké změny – o 35 až 50 p. b. – zaznamenaly desítky obcí. Platí, že víc kandidátů na jeden mandát přiláká vyšší účast.
Volby bez možnosti výběru přitom nejsou okrajovým jevem. Už v předvolební analýze PAQ Reswarch zaznělo, že ve třetině obcí mají voliči na výběr jen jednu kandidátku a že v 1 052 obcích bylo předem známé přesné složení zastupitelstva.
V nejmenších obcích přitom zastupitelstvo často nemá vliv ani na základní služby, protože obec nezřizuje ani školku. Když není z koho vybírat a není o čem rozhodovat, lidé k volbám nechodí.
Co by pomohlo – RUD a spolupráce obcí
Výsledky komunálních voleb ukazují, že vládní strany ztrácejí právě tam, kde by se stát měl nejvíce zasazovat o rozvoj. Karlovarský, Ústecký i Moravskoslezský kraj dlouhodobě zaostávají ve vzdělávání, struktuře pracovního trhu i zdraví obyvatel.
Recept na rozvoj chudších regionů loni sepsala Národní ekonomická rada vlády (NERV), když navrhla 50 opatření v devíti oblastech. Vláda je zatím nevyužila.
V PAQ Research se z hlediska regionálního rozvoje nejvíc věnujeme dvěma oblastem:
- Efektivnějšímu rozpočtovému určení daní (RUD). Obce by měly dostávat peníze podle skutečných potřeb: více prostředků pro mikroregionální centra, která zajišťují služby i pro okolí, a pro znevýhodněné regiony. Podrobný návrh reformy RUD připravuje PAQ Research v nejbližších týdnech, její rámcovou podoba byla představena již dříve.
- Spolupráci obcí ve společenstvích obcí. Společenství pokrývající celý mikroregion se stabilním financováním z RUD by mohla zajišťovat školky, školy či územní plánování. Malé obce by tak získaly vliv na služby, které jejich obyvatelé využívají, a zároveň by ubylo administrativy, která odrazuje potenciální kandidáty. Společenství obcí by tak řešila místní rozvoj i demokratický deficit.
Další opatření – od lépe cílených dotací přes podporu firemních investic až po nižší zdanění nízkopříjmových pracujících byla prezentována v analýze sněmovních voleb 2025.