Největší potenciál pro inovace má péče o vodu
Česko si v inovacích za poslední dva roky polepšilo. Firmy i instituce více a mnohem častěji přinášejí to, co lidé očekávají a potřebují. Nejlépe Češi hodnotí inovace v oblasti digitálního placení a vybavení domácností. Naopak největší rezervy vidí ve zdravotnictví, na úřadech a u hospodaření s vodou.
Ukázal to unikátní ČSOB Index inovací, který stoupl na aktuálních 83,9 bodu z 78,3 bodu v roce 2024. „Češi chválí reálný stav inovací a spokojenost s rychlostí inovací byla dokonce více než poloviční,“ říká Karin Van Hoecke, členka představenstva ČSOB.
Nejlépe lidé hodnotí oblasti, kde jim inovace přinášejí pohodlí a zjednodušení každodenního života. Mezi nejoceňovanější kategorie, kde se dlouhodobě daří potřebu inovací naplňovat, patří podle průzkumu způsoby placení, vybavení domácností nebo správa financí. Celkově inovace vítá 93 procent české populace.
V hospodaření s vodou je největší prostor pro změny
Největší prostor pro další inovace naopak Češi letos vidí v hospodaření s vodou. U úsporného nakládání s vodou a jejího zadržování je ze všech sledovaných oblastí největší rozdíl mezi tím, jak moc lidé inovace potřebují a jak hodnotí současný stav. Potřeba inovací zde dosahuje 74,9 bodu, zatímco jejich vnímaná úroveň 48,5 bodu. Podobná propast mezi očekáváním a realitou přetrvává už několik let také ve zdravotnictví a veřejné správě. Lidé chtějí lepší propojení zdravotnické dokumentace, dostupnější zdravotní péči a efektivnější předávání informací mezi úřady. Realita ale jejich očekávání stále nenaplňuje.
AI používají už tři čtvrtiny Čechů
Nejvýraznější změnou za poslední dva roky je rozšíření umělé inteligence. Zatímco v roce 2024 ji používalo 35 procent lidí, letos je to už 76 procent. Masové rozšíření AI ale zatím nepřineslo výrazně pozitivnější pohled na její dopady. Spíše jako hrozbu ji vnímá 39 procent lidí a jako přínos 31 procent. Proti roku 2024 se tento poměr prakticky nezměnil. Výzkum tak ukazuje zajímavý paradox. Umělou inteligenci dnes používají více než tři čtvrtiny Čechů, důvěra v ni ale roste výrazně pomaleji než její rozšíření.
U mladých je rozpor mezi používáním AI a pohledem na její přínosy ještě výraznější. Generace Z je k inovacím otevřenější než zbytek populace a umělou inteligenci využívá celých 83 procent z nich. „Zatímco v roce 2024 vidělo v AI přínos 42 procent mladých, letos je to jen 26 procent. Jako hrozbu ji vnímá 40 procent z nich. K hlavním důvodům patří obava z deepfakes a strach o práci,“ dodává Karin Van Hoecke.
Investice do inovací se zdvojnásobily
Podobně rychle jako mezi lidmi se umělá inteligence rozšířila také ve firmách. AI dnes využívá 70 procent podniků oproti 33 procentům v roce 2024. Firmy jsou výrazně optimističtější než veřejnost. Přínos v AI vidí 61 procent z nich, jako hrozbu ji vnímá jen 12 procent. Rychlé zavádění nových technologií ale ne vždy doprovází stejná připravenost na nové regulatorní požadavky. Školení zaměstnanců v AI gramotnosti má dokončeno jen desetina firem a téměř čtvrtina stále prověřuje, zda na ni dopadají nová pravidla kybernetické bezpečnosti NIS2. Zájem o inovace u firem zůstává víceméně stabilní. Aktivně je vyhledává a zavádí 26 procent podniků oproti 22 procentům v roce 2024. Výrazněji se mění to, kam inovace směřují a kolik peněz do nich firmy dávají.
Nejčastěji firmy inovují v digitalizaci administrativy a fakturace, a právě s pomocí umělé inteligence. Do inovací zároveň dávají více peněz, v průměru 1,1 milionu korun ročně. V průmyslu je tento trend ještě výraznější. Průměrné investice do inovací se během dvou let více než zdvojnásobily a překročily hranici dvou milionů korun ročně.
Největší bariérou inovací zůstávají podle průzkumu pro většinu podniků náklady následované nedostatkem lidí a neznalostí nových technologií.
ČSOB Index inovací banka zjišťuje od roku 2021 průzkumem u lidí, v srpnu 2026 na vzorku 1000 osob ve věku 18 až 65 let, z toho 213 osob bylo ve věku 18 až 30 let (generace Z). Součástí průzkumu bylo i dotazování v 500 firmách, ale do indexu se nezapočítává.