Komunální volby před námi

V pátek a sobotu v celé republice proběhnou řádné volby do zastupitelstev obcí. Na území samostatného Česka se tento typ voleb bude konat podeváté, naposledy proběhly v září 2022. V aktuálním čísle časopisu Statistika&My publikuje některé zajímavé údaje o komunálních volbách z pohledu regionální statistiky Ondřej Junášek z krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro Středočeský kraj.

Následující data z voleb 2022 uvádí, kde měli kandidáti větší šanci na zisk mandátu v místním zastupitelstvu, jaké mezi zvolenými byly podíly žen a mužů či starších a mladších osob nebo jak se lišila politická příslušnost zastupitelů v menších obcích a větších městech.

Nejvyšší zapojení obyvatel v malých obcích

V září 2022 kandidovalo ve volbách do obecních zastupitelstev v celém Česku 178 tisíc osob, což zhruba odpovídalo situaci při volbách o 20 let dříve. V období mezi lety 2002 až 2014 se počet kandidátů zvyšoval až na 211 tisíc. Poté následovaly poklesy, v roce 2018 téměř o 16 tisíc a v roce 2022 o dalších 17 tisíc osob. Na tisíc obyvatel ve věku 18 a více let připadalo v Česku v roce 2022 přibližně 20 kandidátů.

V mezikrajském srovnání byl zaznamenán nejvyšší zájem o místa v zastupitelstvech v Kraji Vysočina, kde kandidovalo 35 osob na 1000 obyvatel. Následoval Jihočeský kraj s 30 kandidáty. Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) dosahovaly nejvýraznějších hodnot oblasti s převažujícím venkovským osídlením (Telčsko 68 a Nepomucko 58 kandidátů na tisíc obyvatel). Nejnižší podíly kandidátů na voličské populaci zaznamenala velká města a městské aglomerace (Karviná, Havířov, Most), kde hodnota tohoto ukazatele nepřekročila desítku.

Aktivita v komunálních volbách se lišila podle velikosti a typu obce. V malých obcích se díky početně nízké populaci, počtu přidělovaných mandátů a užšímu kontaktu s místní samosprávou obecně do voleb zapojuje větší podíl obyvatel. V obcích s menším počtem obyvatel (do 1 tisíce) připadalo na tisíc osob v dospělém věku přibližně 49 kandidátů, v obcích a městech o velikosti mezi 1 a 10 tisíci obyvateli vycházel počet kandidátů na 27 a ve městech nad 10 tisíc obyvatel to bylo v průměru jen 7 kandidátů na tisíc osob ve věku 18 a více let.

Nízká účast voličů v strukturálně postižených regionech

Komunálních voleb v českých obcích a městech v roce 2022 se zúčastnilo 46 % voličů vedených na volebních seznamech. Volební účast přesahující 50 % byla z mezikrajského pohledu zaznamenána pouze v Kraji Vysočina, ale ve více než třetině správních obvodů ORP. Nejvyšší zájem volit projevili lidé na Nepomucku, kde k urnám dorazilo přes 59 % obyvatel, a na Telčsku (přes 58 %). Účast voličů zde korelovala s počty kandidátů usilujících o vstup do zastupitelstva. Opačná situace nastala v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde volební účast nedosahovala ani 41 %. V typologicky městských obvodech Most (Ústecký kraj) a Orlová (Moravskoslezský kraj) účast nepřekročila ani 35 %.

Podobné regionální rozdíly vykazovala rovněž účast v komunálních volbách v roce 2018. Tehdy rovněž dominoval Kraj Vysočina s téměř 54 % účastí. Přes 50 % dosahovaly i kraje Středočeský a Plzeňský. Mezi správními obvody ORP vynikaly s více než 60 % účastí Nepomucko a Konicko, a naopak nízká účast těsně nad 40 % byla zaznamenána taktéž v podkrušnohorské a moravskoslezské oblasti.

Jistě bude zajímavé sledovat, zda podobné regionální rozložení volební účasti nastane i v nadcházejících volbách a jak se na počtu voličů projeví posunutí termínu voleb až na druhý týden v říjnu.

Šance získat mandát

Do zastupitelstev obcí, městysů a měst bylo v roce 2022 zvoleno 59 tisíc zastupitelů. Mandát tak měl v průměru šanci získat každý třetí kandidát. Vyšší pravděpodobnost přeměnit kandidaturu na post v obecním zastupitelstvu měli především lidé v krajích s venkovským charakterem, tedy v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Zde „úspěšnost“ přesahovala 40 %. V šesti správních obvodech ORP (Horažďovice, Pacov, Mnichovo Hradiště, Vysoké Mýto, Turnov a Telč) se do zastupitelstva dostala dokonce více než polovina kandidátů. Horažďovicko jako jediné přesahovalo hranici 60 %.

Obecně byla šance kandidátů dostat se do komunální politiky závislá na velikosti obce. Zatímco v obcích do 1 tisíce obyvatel byla úspěšnost téměř 50 %, v obcích od 1 do 10 tisíc obyvatel již čtvrtinová a ve větších městech v průměru jen desetinová.

Zvyšuje se zastoupení žen

Zastoupení žen v komunální politice se dlouhodobě zvyšuje. Mezi lety 2002 a 2022 vzrostl podíl žen v obecních zastupitelstvech z 23 % na 29 %. Z regionálního pohledu byly ženy častěji zastoupeny v obcích paradoxně v oblastech s nižším zájmem o komunální politiku, tedy v krajích Ústeckém a Karlovarském. Tam představovaly ženy v zastupitelstvech téměř třetinu. Mezi správními obvody ORP dominovaly více než 40 % podílem zastupitelek Roudnicko a Odersko. Na opačné straně se nacházel Kraj Vysočina (24 %), především pak Pelhřimovsko (20 %). Podíl žen mezi zvolenými zastupiteli byl nižší než na kandidátních listinách. Z toho vyplývá i menší úspěšnost žen při získávání mandátu v porovnání s muži. Ženy se staly zastupitelkami v 29 % případů, muži v 35 %. Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly středočeské ženy (téměř 37 %) a muži v Kraji Vysočina (44 %).

Věk kandidátů a zvolených zastupitelů

Průměrný věk kandidáta i zvoleného člena zastupitelstva v roce 2022 byl 47 let. Mezi kraji se průměrný věk zvoleného zastupitele pohyboval od 46 let v Kraji Vysočina do 49 let v Karlovarském kraji. Kraj Vysočina jako region dominoval i v dalších věkových statistikách. Například v zastoupení osob do 30 let mezi zvolenými zastupiteli (6 %) nebo v úspěšnosti kandidátů stejné věkové kategorie (téměř 27 %). Správní obvod ORP s maximálními hodnotami za osoby do 30 let se však nenacházel na Vysočině, ale ve Středočeském kraji. Nejvíce mladých do 30 let zasedlo do zastupitelstev na Sedlčansku (9 %) a nejvyšší (nadpoloviční) úspěšnosti v získání mandátu dosáhli mladí kandidáti na Mnichovohradišťsku.

Nejvyšší zastoupení seniorů ve věku 65 a více let mezi komunálními politiky zaznamenal Ústecký kraj (9 %). Ze správních obvodů ORP to bylo Žatecko (přes 15 %). Na první příčce žebříčku v úspěšnosti získat mandát se v seniorské kategorii s téměř 31 % umístil Středočeský kraj a mezi správními obvody ORP pak Dvůr Králové nad Labem a Horažďovice, kde se členy zastupitelstev stala více než polovina kandidátů ve věku 65 a více let.

Politická příslušnost není v obcích nejdůležitější

Pro politické strany a politická hnutí nepatří volby do obecních zastupitelstev mezi nejdůležitější. Vzhledem k územní struktuře a velkému počtu malých a středně velkých obcí se rozložení sil podle příslušnosti k politickým stranám a hnutím na komunální úrovni často značně liší od krajských a celostátních zastupitelských sborů. Tradiční politické subjekty se prosazují na kandidátkách zpravidla jen ve větších městech. Dokazují to i výsledky posledních komunálních voleb, kdy v některých krajích (Královéhradecký, Plzeňský a Kraj Vysočina) a více než ve třetině obvodů ORP bylo přes 94 % zvolených zastupitelů bez politické příslušnosti.

Podle časopisu Statistika&My č. 9/2026