Příprava obce na nový systém
Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí 4.
Účinnost zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, se nezadržitelně blíží. Přestože nový právní předpis nabývá účinnosti až 1. ledna 2027, bylo by chybou vnímat rok 2026 pouze jako období pro přípravu nové směrnice nebo úpravu organizačních dokumentů. V předchozích článcích jsme si vysvětlili základní filozofii zákona, co je hlavním pilířem nové právní úpravy a jaké je rozdělení odpovědnosti při řízení obce.
Skutečná implementace nové právní úpravy se dotkne způsobu řízení organizace, rozdělení odpovědností, nastavení vnitřních procesů i každodenní práce vedoucích zaměstnanců. Proto je dnešní závěr zaměřen především na praktickou stránku celé změny. Jak by měla obec postupovat, aby přechod na nový systém nebyl pouze formální, ale skutečně přispěl ke zkvalitnění řízení?
Začněte analýzou současného stavu
Prvním krokem by neměla být příprava nových vnitřních předpisů. Mnohem důležitější je porozumět tomu, jak funguje současný systém řízení a kontroly.
Každá obec by si měla položit několik základních otázek. Jsou pravomoci a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců jednoznačně vymezeny? Odpovídají schvalovací procesy významu jednotlivých operací? Jsou kontrolní mechanismy skutečně zaměřeny na nejvýznamnější rizika, nebo vznikaly postupně bez hlubší revize? Funguje zastupitelnost zaměstnanců v klíčových agendách? Má vedení obce pravidelně k dispozici informace o nejvýznamnějších rizicích?
Právě analýza současného stavu často odhalí slabá místa, která nemají s novým zákonem přímo souvislost, ale významně ovlivňují kvalitu řízení. Může jít například o neaktuální organizační opatření, duplicitní schvalovací postupy, nedostatečně popsané procesy nebo chybějící zastupitelnost v odborných agendách.
Bez této analýzy hrozí, že obec pouze převede stávající nedostatky do nové právní úpravy.
Nepřepisujte starou směrnici
Jednou z největších chyb, kterých se mohou veřejné instituce dopustit, je přesvědčení, že implementace nového zákona spočívá především ve vytvoření nové směrnice o řízení a kontrole veřejných financí. Takový postup bude sice nezbytný, rozhodně však nebude postačující.
Řada obcí dnes používá směrnice o finanční kontrole, které byly během let opakovaně doplňovány a rozšiřovány. Často obsahují postupy, které již neodpovídají současné organizační struktuře nebo informačním systémům. Někdy upravují procesy, které se v praxi vůbec nevyužívají, zatímco jiné důležité oblasti ponechávají bez bližší úpravy.
Nový zákon proto představuje vhodnou příležitost k celkové revizi vnitřních předpisů.
Cílem by nemělo být pouze přizpůsobení terminologie nové právní úpravě, ale především vytvoření přehledného systému pravidel, který bude odpovídat skutečnému fungování organizace.
Zaměřte se na procesy
Moderní systém řízení a kontroly stojí především na dobře nastavených procesech.
Obce by proto měly identifikovat své klíčové činnosti a zhodnotit, jakým způsobem jsou řízeny. Typicky půjde o přípravu a realizaci investic, zadávání veřejných zakázek, správu majetku, dotační agendu, rozpočtový proces nebo hospodaření příspěvkových organizací.
U každého procesu je vhodné posoudit: kdo za něj odpovídá, jaká rozhodnutí se v jeho průběhu přijímají, jaká rizika mohou nastat a jaká opatření těmto rizikům předcházejí.
Takový přístup je podstatně účinnější než snaha vytvářet univerzální kontrolní mechanismy pro všechny situace.
Řízení rizik musí být živou součástí řízení
Nový zákon předpokládá, že řízení rizik nebude jednorázovou činností, ale průběžným procesem.
To neznamená, že vedení obce musí každý měsíc vytvářet nové seznamy rizik. Důležitější je, aby se stala významná rizika pravidelnou součástí rozhodování.
Při přípravě rozpočtu je vhodné diskutovat nejen o plánovaných výdajích, ale také o rizicích, která mohou jejich plnění ovlivnit. Před zahájením významné investice by mělo být samozřejmostí posouzení technických, finančních, smluvních i provozních rizik. Stejný princip lze uplatnit při přípravě strategických dokumentů, reorganizaci úřadu nebo zavádění nových informačních systémů.
Řízení rizik tak přestává být samostatnou odbornou disciplínou a stává se přirozenou součástí manažerského rozhodování.
Investujte do vzdělávání vedoucích zaměstnanců
Nový systém nebude možné úspěšně zavést pouze prostřednictvím ekonomického odboru nebo interního auditora.
Klíčovou roli budou hrát vedoucí zaměstnanci jednotlivých odborů. Právě oni budou odpovídat za řízení procesů, identifikaci rizik i nastavení odpovídajících kontrolních opatření.
Je proto vhodné věnovat dostatečnou pozornost jejich vzdělávání. Nemělo by však jít pouze o seznámení s novým zákonem. Mnohem důležitější bude rozvoj manažerských kompetencí, schopnosti analyzovat procesy, hodnotit rizika a přijímat rozhodnutí na základě relevantních informací.
Stejnou pozornost si zaslouží také vzájemná komunikace mezi jednotlivými odbory. Nový systém řízení a kontroly bude fungovat pouze tehdy, pokud budou ekonomické, právní, investiční i provozní útvary pravidelně sdílet informace a společně řešit vznikající rizika.
Využijte digitalizaci
Významnou příležitostí, kterou nový zákon přináší, je větší využití elektronických nástrojů. Řada obcí již dnes používá elektronický oběh dokumentů, ekonomické informační systémy nebo aplikace pro správu úkolů. Tyto technologie mohou významně podpořit také systém řízení a kontroly.
Elektronický schvalovací postup umožňuje jednoznačně stanovit odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu, zajistit dohledatelnost rozhodnutí i průběžné sledování plnění jednotlivých úkolů. Obdobně mohou informační systémy poskytovat vedení organizace pravidelné přehledy o plnění rozpočtu, průběhu investičních akcí nebo plnění přijatých opatření.
Digitalizace by však neměla být cílem sama o sobě. Smyslem je využít moderní technologie k podpoře efektivnějšího řízení, nikoliv pouze k převodu papírových procesů do elektronické podoby.
Implementace je příležitostí ke změně firemní kultury
Každá významnější legislativní změna bývá spojena s administrativními nároky. Současně však představuje příležitost kriticky zhodnotit způsob fungování organizace. To platí i pro nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí.
Pokud bude implementace chápána pouze jako splnění nové zákonné povinnosti, pravděpodobně přinese další dokumenty a nové formuláře. Pokud však obec využije toto období k revizi procesů, posílení odpovědnosti vedoucích zaměstnanců a otevřené diskusi o rizicích, nový systém může významně přispět ke zkvalitnění řízení celé organizace.
Právě změna organizační kultury bývá z dlouhodobého hlediska největším přínosem podobných reforem.
Převedení do praxe obcí a měst
Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí nebude úspěšný pouze díky nové legislativě. O jeho skutečném přínosu rozhodne především způsob, jakým jej jednotlivé obce a města uvedou do praxe.
Implementace by neměla začínat tvorbou nové směrnice, ale analýzou současného stavu, revizí klíčových procesů a otevřenou diskusí o rizicích, která mohou ovlivnit fungování organizace. Teprve na tomto základě lze vytvořit systém řízení a kontroly, který nebude představovat pouze formální splnění zákonných požadavků, ale skutečný nástroj podporující kvalitní správu veřejných prostředků.
Přechod na nový systém nebude pro veřejnou správu jednoduchý. Současně však představuje příležitost posunout řízení obcí od převážně administrativního pojetí kontroly k modernímu manažerskému přístupu založenému na odpovědnosti, přiměřenosti a řízení rizik. Právě v tom spočívá největší význam nové právní úpravy.
Nový zákon o řízení a kontrole
veřejných financí představuje jednu z nejvýznamnějších změn ve veřejném finančním řízení za posledních pětadvacet let. Jeho cílem není vytvořit složitější kontrolní systém, ale podpořit kvalitnější řízení veřejných institucí. Úspěch této změny nebude záviset pouze na znalosti zákona, ale především na ochotě změnit zažité postupy a vnímat řízení rizik jako běžnou součást každodenní práce vedoucích zaměstnanců.
Pokud se podaří tento cíl naplnit, nebude nový systém přínosem pouze pro kontrolní orgány nebo auditory. Největší užitek z něj budou mít samotná města a obce, jejich zaměstnanci a především občané, kteří očekávají, že veřejné prostředky budou spravovány odpovědně, transparentně a s dlouhodobou perspektivou.
- Seriál Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí
-
- Změna systému finanční kontroly, 10. 8. 2026
- Řízení rizik – základ moderního řízení obce, 24. 8. 2026
- Rozdělení odpovědnosti při řízení obce, 14. 9. 2026
- Příprava obce na nový systém, 22. 9. 2026 (právě čtete)