Reálné příjmy domácností
Více než třetina českých domácností (37 %) má nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Necelé polovině (47 %) reálné příjmy během posledních pěti let naopak vzrostly, u zbývajících domácností stagnovaly. Čisté reálné příjmy ukazují skutečnou kupní sílu peněz – tedy to, kolik si toho domácnosti ze svých výdělků mohou po započtení inflace reálně koupit.
Ukazují to data sociologické organizace PAQ Research z panelového šetření Život k nezaplacení, které dlouhodobě sleduje stejné domácnosti. Česko se v posledních letech potýkalo s řadou krizí. Pandemie, energetická krize a vysoká inflace negativně dopadly na peněženky většiny Čechů. V letech 2021 až 2023 reálné mzdy klesaly. Od roku 2024 ale znovu rostou. Loni podle Českého statistického úřadu reálné mzdy vzrostly průměrně o 4,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2026 byla reálná průměrná hrubá měsíční mzda oproti roku 2021 vyšší o 5,5 %.
Tempo růstu příjmů se ale mezi různými typy domácností významně liší (viz graf).
Pracující a penzisté
Třetina domácností si od roku 2021 pohoršila. Aby vyrovnaly dopad inflace, příjmy by se jim musely zvýšit zhruba o 6900 Kč. Tolik činí mediánový pokles jejich reálných příjmů.
Nejhůře vychází z posledních pěti let pracující domácnosti s nižším vzděláním. Mezi nimi si toho méně, než před pěti lety pořídí bezmála polovina. Mezi pracujícími s maturitou se jedná o 43 % a mezi pracujícími s vysokoškolským vzděláním o čtvrtinu. Bližší pohled opět ukazuje grafika.
Roli hraje to, že vzdělanější pracující mají zpravidla lepší pozici na pracovním trhu. To jim umožňuje vyjednat si lepší platové podmínky. Vliv má i zastarávání slevy na poplatníka, která relativně více snižuje daně nízkopříjmovým domácnostem. Od roku 2022 se ale nezvýšila, což vede ke skrytému zvyšování daní.
Mezi domácnostmi důchodců pozorujeme odlišnou situaci. Mezi nimi si nejčastěji polepšily domácnosti s nízkým vzděláním. Valorizace penzí v posledních pěti letech totiž zvýhodňovaly seniory s nižšími příjmy, které často odrážejí jejich dosažené vzdělání. souvisí s jejich vzděláváním. Profitovali z valorizace základní výměry důchodu a ze zavedení výchovného, z něhož těžily především ženy s obvykle nižšími důchody.
Domácnosti dle velikosti
Vývoj životní úrovně může ukazovat i takzvaný zbytkový příjem, který domácnostem zůstává po zaplacení bydlení. Náklady na bydlení v posledních letech rostly rychleji než ostatní typy výdajů.
Zdražování dopadlo především na méně početné domácnosti, ukazuje analýza zbytkových příjmů (viz graf). Týká se to zejména domácností v ekonomicky aktivním věku. To může být důsledek toho, že častěji nemají vlastní bydlení.
Současný růst mezd spíše dohání jejich předchozí propad a kopíruje celkový růst ekonomiky. Za ním však stojí nárůst počtu odpracovaných hodin — pracovalo víc lidí či déle. Naopak produktivita se za posledních pět let téměř nezvýšila, upozorňuje ekonom Tomáš Dvořák. Růst produktivity je přitom pro dlouhodobý růst mezd a životní úrovně zásadní.
České mzdy nicméně zůstávají v evropském srovnání nízké. Platí to i po zohlednění nižší cenové hladiny a celkového ekonomickému výkonu. Vůči zemím, jako je Německo, totiž zaostáváme podílem vyplacených mezd na HDP. Čeští pracující tak získávají menší část vyprodukovaného ekonomického výstupu, zatímco větší část připadá vlastníkům kapitálu. Pokud by se tento poměr narovnal, mzdy by mohly být vyšší i o 20 %.
Doporučení na závěr
Nízkopříjmovým pracujícím by ke zvýšení reálných příjmů pomohlo:
- Snížení daňového zatížení nízkopříjmových pracujících. To lze udělat např. pomocí pravidelné valorizace slevy na poplatníka.
- Častějí čerpání superdávky. I mezi ohroženými domácnostmi ji pobírá jen zhruba polovina těch, které na ni mají nárok.
- Zvýšení produktivity práce přechodem na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, kterého lze docílit vyššími investicemi do vzdělání, vědy, výzkumu, inovací či infrastruktury.
- Opatření, která by vedla postupně ke zvýšení podílu mezd na HDP, například růst minimální mzdy.