Krize bydlení sráží prosperitu Česka
Česko se po několika náročných letech konečně vrací k vzestupné trajektorii v hodnocení prosperity zemí Evropské unie. Podle nejnovějších dat Indexu prosperity pro rok 2025 jsme se v unijním srovnání posunuli z loňské 16. na 14. příčku z 27 hodnocených států EU. Lépe jsme na tom byli pouze v prvním ročníku měření v roce 2022, kdy jsme byli na 13. místě.
Za tímto pozitivním posunem stojí především razantní zkrocení inflace a obhajoba prvenství v oblasti zdraví a bezpečnosti. Při bližším pohledu na data se však ukazuje, že ačkoliv jsme úspěšně zvládli akutní krize, začínáme tvrdě narážet na dlouhodobé strukturální limity. České montovny kvalitních produktů přinášejí jen nízký podíl přidané hodnoty na celkové produkci a z tohoto pohledu jsme třetí nejhorší v Evropě. Druzí od konce jsme v evropském hodnocení finanční dostupnosti bydlení, průměrný byt v Česku stojí 13,6 ročních platů (stejný výsledek vykazuje Maďarsko) a za námi je jen Portugalsko (14,6). Toto hodnocení výrazně snižuje celé hodnocení úrovně bydlení a celkový index prosperity České republiky.
Nejúspěšnější v hodnocení prosperity byly již tradičně skandinávské země v čele se Švédskem a Dánskem. Letos se k nim přidalo i Finsko, které na „bronzové příčce“ vystřídalo Rakousko. Pětici trvale úspěšných zemí napříč zkoumáním doplňuje ještě Nizozemsko, které díky stejnému zisku bodů sdílí s Rakouskem 4.–5. příčku.
Na opačné straně žebříčku nedošlo meziročně k žádným změnám na posledním místě srovnání zůstává už od prvního ročníku Indexu Řecko, které zaostává za Bulharskem a na 25. příčce pak naleznete Slovensko.
Index prosperity
je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a skládá se z deseti tematických pilířů. Výsledky každého z pilířů se počítají pomocí přibližně deseti indikátorů, které se k dané problematice vztahují. Data pochází z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.
Metodologie zpracování vychází z toho, že každá metrika se přepočítává podle pořadí, na kterém se státy evropské sedmadvacítky umístily a stejným způsobem se dochází i k výsledkům každého z deseti pilířů. Každý indikátor se hodnotí stejnou vahou, aby nedocházelo ke zvýhodnění či upozadění některé z proměnných.
Obdobným způsobem, jakým se počítají výsledky každého tematického pilíře, je na konci roku propočítán i výsledný Index Prosperity Česka, který se pak zakládá na bezmála stovce metrik.
Umístění Česka v jednotlivých pilířích
- „Rozvoj zdraví a bezpečnosti“ je oblast, kde ČR dominuje na prvním místě především díky vysoké úrovni kyberbezpečnosti a vysoké dostupnosti lékařské péče, která je podle dat nedostupná jen půl procentu obyvatel. V tomto pilíři se hodnotí jedenáct indikátorů, např. výdaje na zdravotnictví, kojenecká úmrtnost, obézní populace, vážné trestní činy a výdaje na obranu. Právě nižší výdaje na obranu představují jeden z problémů, kterým Česko čelí, ve srovnání s ostatními zeměmi EU nám v tomto ohledu patří až 16. příčka.
- „Solidarita a důvěra ve společnosti“ je pilíř, ve kterém je Česko na desátém místě v Evropě a z dvanácti indikátorů se hodnotí např. důvěra k vládě, nezávislost soudů, dobrovolnictví, vztah k migrantům apod. Vůbec nejslabší oblastí je pro nás společenská důvěra, v osmnácti eurounijních státech důvěřují ostatním lidem více než u nás. I tak nadprůměrné umístění v rámci pilíře Česku zajistila ochota pomoci neznámé osobě, ale také pozitivní postoj k dobrovolnictví.
- Dalším pilířem je „Stav ekonomiky,“ tady jsme devátí v EU a mezi deset indikátorů se řadí např. poměr hrubého domácího produktu (HDP) a hrubého národního důchodu (HND), HDP na obyvatele, míra inflace, veřejný dluh k HDP a další. Kromě výrazného snížení inflace k dobrému umístění přispělo také to, že čím dál větší část příjmů a kapitálu zůstává v Česku a posiluje tak tuzemskou ekonomiku. Dalšímu zlepšení ekonomiky ale brání její charakter „montovny s levnou pracovní silou“ vedoucí k nízké přidané hodnotě.
- Pilíř „Finanční zdraví“ porovnává deset indikátorů – např. zadlužení domácností, úroveň sociální a materiální deprivace, vztah úspor vůči příjmům, výdaje na potraviny, na energie aj. V tomto pilíři jsme na desátém místě v EU, propadli jsme o jedno místo níž. Za propadem stojí zejména nárůst podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy z téměř 57 % na mírně přes 60 %. Ale i tak vycházíme jako jedni z nejspořivějších.
- Pilíř „Kvalita vzdělávání a výzkumu“ znamená pro Česko dvanáctou příčku v Evropě (zlepšení ze 14. místa v roce 2024), přestože výdaje na vzdělávání se snížily z podílu 4,9 % na 4,5 % HDP. Mezi další z deseti indikátorů se řadí výdaje na výzkum, počet patentů, kvalita univerzit, digitální dovednost obyvatel a další. Právě zlepšení Česka v oblasti pokročilých digitálních dovedností (35 %) jsme si skokově polepšili a v EU jsme tak 8. nejzdatnější.
- Pilíř „Digitalizace a infrastruktura“ pro Česko znamená 14. místo v pořadí u tohoto oboru, kde se hodnotí třináct indikátorů od kvality i hustoty silnic a železnic, výdajů na MHD až po dostupnost internetu v domácnostech či úroveň digitalizace státní správy. Zde nastalo zlepšení pozice v žebříčku (z 16. místa) díky zlepšené dostupnosti internetu a postupu při digitalizaci státní správy.
- „Kvalita trhu práce“ nás řadí na patnácté místo, přestože míra nezaměstnanosti je u nás nejnižší v celé Evropě a pracovníci si navíc mohou vybírat z většího počtu volných pozic. Hodnotí se zde třináct indikátorů a jedna z nejhorších situací u nás panuje ohledně velikosti rozdílu v odměňování žen a mužů i genderové rovnosti na trhu celkově. V obou případech nám náleží až 25. příčka.
- „Stav životního prostředí“ je v Česku v unijním srovnání nadále podprůměrné, dolů nás táhnou vysoké emise. I tak jsme si celkově v tomto pilíři polepšili z 22. na 19. příčku při hodnocení celkem čtrnácti indikátorů. Meziročně významně ubylo emisí vznikajících vlivem obhospodařování půdy a lesů, z nejhorší pozice v EU jsme se v tomto ukazateli posunuli na 22. příčku. V Česku naopak dále vzniká jeden z nejnižších podílů energie z obnovitelných zdrojů a stagnuje zejména budování větrných elektráren.
- „Prostředí pro podnikatele“ patří k českým nejhorším pilířům, celkově 19. místo v žebříčku však stejně jako u životního prostředí znamená zlepšení o tři příčky. Hodnotí se deset indikátorů a k posunu nejvíce přispělo zmenšení mezery při výběru DPH. Hodnotí se také počet startupů, počet firem na obyvatele, možnosti založení podnikání, korporátní daň či náklady na elektřinu. Meziroční úspěch tuzemsko zaznamenalo v případě tržní kapitalizace pražské burzy – její podíl na HDP se zvýšil z 16,5 % na 25,8 % (posun z 20. na 15. příčku).
- „Úroveň bydlení“ je pilíř, ve kterém máme páté nejhorší podmínky v Evropě. Klíčový problém představuje dlouhodobě nízká finanční dostupnost bydlení, viz úvod. Současně přibývá domácností, které na bydlení vydávají přes 40 % svých příjmů – těch je aktuálně deset procent, což Česko řadí na páté místo. Situaci celkově mírně zlepšuje páté nejvýhodnější nájemní bydlení v porovnání s ostatními státy EU. Hodnotí se celkem dvanáct indikátorů mimo uvedené např. počet municipalit, počet bytů na tisíc obyvatel, počet domácností bez hygienických zařízení, počet domácností, do kterých zatéká nebo domácností neschopných dostatečně topit.