Předseda ÚOHS zahájil Májovou konferenci o veřejných zakázkách

V Brně dnes začala dvoudenní Májová konference o veřejných zakázkách pořádaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Odborníci budou sdílet zkušenosti z praxe a také hledat synergie napříč veřejnými zakázkami, hospodářskou soutěží a veřejnou podporou. Společným průsečíkem letošního programu je podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny hledání rovnováhy mezi pravidly a realitou, mezi kontrolou a důvěrou, mezi stabilitou a potřebnou flexibilitou. Májová konference se koná už popáté.

Právě flexibilita je podle Mlsny pojem, který v posledních letech nabývá na významu. „Ne proto, abychom nastavená pravidla obcházeli, ale proto, abychom je dokázali používat v celé jejich šíři. Bavme se o tom, jak posilovat stabilitu ve veřejném zadávání, jak efektivně sdílet zkušenosti, získané poznatky, jak zvýšit profesionalizaci ve veřejném zadávání, která mnohdy, zejména u menších zadavatelů, chybí, a současně posílit soutěž,“ uvedl předseda ÚOHS v úvodu konference (celé úvodní slovo předsedy).

V prostředí, kde je mimořádně vysoký počet zadavatelů s často omezenými personálními kapacitami, dává podle Petra Mlsny právě sdílení profesionalizovaného aparátu, procesů, know-how i odpovědnosti smysl. „Veřejné zadávání nemůže fungovat jako soustava izolovaných ostrovů. Pokud každý zadavatel zůstane uzavřen ve vlastním mikrosvětě zkušeností, přicházíme o synergii, která je dnes možná a potřebná,“ uvedl Mlsna, který dlouhodobě upozorňuje na potřebu otevřeného a systematického sdílení informací napříč nejen zakázkovým prostředím.

Zkušenosti z praxe, metodické výstupy, závěry rozhodovací praxe či poučení z chyb mají podle něj hodnotu jen tehdy, pokud obíhají, nikoli pokud zůstávají uzamčeny v jednotlivých institucích. „Veřejné zadávání je ekosystém; a jako každý živý organismus funguje lépe, když v něm informace proudí,“ řekl Mlsna, který se ve svém úvodním příspěvku zabýval také aktuální novelou zákona o zadávání veřejných zakázek. Legislativní změna navržená Úřadem v současnosti prochází meziresortním připomínkovým řízením.

Ve svém úvodním slově mluvil předseda Mlsna také o probíhající revizi evropských zadávacích směrnic, což je proces, který bude mít dlouhodobý dopad na podobu veřejného zadávání v celé Evropské unii. Revize by podle předsedy Úřadu měla jít cestou rozumného minimalismu, přičemž by měla posílit zejména flexibilitu zadavatelů, vyjasnit sporné instituty a odstranit zbytečné procesní bariéry, aniž by současně došlo k oslabení transparentnosti či úrovně hospodářské soutěže. „Osobně zastávám pohled, dle něhož by zadávací pravidla měla být pro zadavatele spíše jakousi mapou, nikoli klecí; mají ukazovat směr, ale nesmí bránit pohybu. Současně se netajím tím, že jsem zastáncem, aby úprava procesu zadávání veřejných zakázek byla i nadále řešena formou směrnic jako nosného horizontálního aktu pro zadávání veřejných zakázek, byť názory se napříč odbornou komunitou liší,“ uvedl Mlsna. Podle něj je zároveň důležité, aby vznikající pravidla nebyla výsledkem izolovaných pohledů, ale vzájemně sladěného přístupu vůči jednotlivým členským státům, a to za současného reflektování jejich socioekonomických a kulturních odlišností.

„Zvláště důležité je vnímat souvislosti mezi podobou vznikajících zadávacích pravidel v jednotlivých směrnicích, včetně obranné směrnice, o jejíž revizi se na úrovni EU aktuálně uvažuje paralelně s revizí obecných zadávacích směrnic. Nesladěnost mezi jednotlivými směrnicemi by v praxi totiž přinesla nejistotu tam, kde je naopak zapotřebí co největší jasnost a předvídatelnost,“ dodal Mlsna.