Hospodaření územní samosprávy za 11 měsíců roku 2025

Oficiální údaje o hospodaření územní samosprávy za jedenáct měsíců uplynulého roku umožňují provést dílčí analýzu a shrnout základní údaje o výsledcích hospodaření v dílčích segmentech územní samosprávy. Nejprve tedy souhrnná čísla za celou územní samosprávu a následně přehled o hospodaření krajů a poté výsledky hospodaření obcí, bez Prahy. Připomínáme, že výsledky hospodaření čtyř největších měst, za 11 měsíců loňského roku, včetně Prahy, jsme zveřejnili včera.

Územní samospráva

Rozpočtové hospodaření obcí a krajů za jedenáct měsíců loňského roku skončilo sice přebytkem, tak jako v předchozích letech, ale jeho podíl na příjmech byl nejnižší od roku 2019. Celkové příjmy rostly meziročně o jeden procentní bod rychleji než o rok dříve, tempo růstu výdajů bylo jedno z nejvyšších po roce 2018. Takové sblížení příjmů a výdajů bylo naposledy vidět v roce 2018.

Tomuto vývoji napomohla obnova ekonomického růstu doprovázená zvyšováním mezd. Daňové příjmy se meziročně zvedly o 5 %, oproti stejnému období roku 2024 to bylo o čtyři procentní body více, i když podíl obcí a krajů na výnosech daní, které sdílejí se státním rozpočtem, se již druhým rokem po sobě snížil. Z grafu 1 je vidět, že tempo růstu celkových příjmů územní samosprávy se v posledních dvou letech zpomalilo, výdaje se zrychlily v posledním roce daného období.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové příjmy obcí a krajů dosáhly v daném období 797,6 mld. Kč a byly o 3 % vyšší než o rok dříve. Jejich celkové výdaje byly o 29,1 mld. Kč než příjmy a meziročně se zvedly o jednu desetinu. Zásluhu na poměrně rychlém růstu celkových výdajů měly výdaje kapitálové, které se meziročně zvedly až o 20 %, zatímco ty běžné „jen“ o 7 %.

Na meziročním zvýšení celkových příjmů o 24,7 mld. Kč se podílel růst daňových příjmů (o 19,8 mld. Kč), neinvestiční dotace přispěly částkou 9,9 mld. Kč, investiční dotace 2,3 mld. Kč. Jedinou z hlavních položek, která vykázala meziroční pokles, byly nedaňové příjmy, a to o 7,5 mld. Kč (loni se v této položce odrazil dokončení výplat věřitelů Sberbank.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje se meziročně zvýšila o 20,4 mld. Kč, z toho na běžné výdaje připadlo 15,6 mld. Kč a na kapitálové pak 4,8 mld. Kč. Saldo rozpočtu se na celkových příjmech podílelo 4 % loni a 9 % o rok dříve. Meziročně se téměř o 60 % snížilo. Z celkových příjmů vydaly obce a kraje na investice 21 %, je to o dva procentní body více než ve stejném období roku 2024. Snížil se podíl jak investičních dotací na kapitálových výdaje z 21 % na 129 %, tak i příjmů z prodeje majetku z 6 % na 5 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Již pátým rokem se zvyšují kapitálové výdaje rychleji než investiční dotace. Pomoc zejména státu obcím a krajům při financování investic se snižuje. Objem kapitálových výdajů se odpoutává od objemu přijatých investičních dotací. Obce a kraje tudíž využívají při financování investic více než dříve úspory dosahované v rámci provozních operací a dále příjmy z prodeje majetku. Rozevírání nůžek mezi objemem investic a objemem investičních dotací bylo zvlášť výrazně právě ke konci v roku 2025.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Kraje

Celkové příjmy krajských samospráv dosáhly za jedenáct měsíců roku 2025 výše 336,1 mld. Kč a meziročně byly vyšší pouze o 1 %. Rostly stejně rychle jako jejich celkové dotace. Ty tvoří naprostou většinu příjmů krajů. Celkové výdaje krajů byly v daném období o 12,7 mld. Kč nižší než příjmy, rostly však sedmkrát rychleji než jejich příjmy. Saldo jejich rozpočtu se v důsledku toho meziročně snížilo o 57 %. Jeho podíl na příjmech poklesl z 9 % v roce 2024 na 4 % v roce 2025.

Růst příjmů krajů o 3,4 mld. Kč ovlivnilo zvýšení daňových příjmů o 5,2 mld. Kč, neinvestičních dotací o 5,5 mld. Kč a pokles nedaňových příjmů o 4,6 mld. Kč, investičních dotací o 2,3 mld. Kč a kapitálových příjmů o 0,3 mld. Kč.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje krajů se meziročně zvýšily o 20,4 mld. Kč, z toho ty běžné o 15,6 mld. Kč a kapitálové pak o 4,8 mld. Kč. Kapitálové výdaje krajů vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku oproti výdajům běžným. Zatímco podíl kapitálových výdajů na příjmech se meziročně zvýšil z 11 % na 12 %, podíl investičních dotací na kapitálových příjmech se naopak podstatně snížil, a to 31 % v roce 2024 na 22 % v roce 2025. Kraje při financování investic využily více než dříve jiné zdroje, především provozní přebytek. Mezera mezi objem kapitálových výdajů krajů a objemem tří zdrojů na jejich financování (provozní přebytek, investiční dotace, příjmy z prodejem majetku) se loni výrazně zmenšila.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce bez Prahy

Rozpočtové hospodaření všech obcí na konci listopadu roku 2025 sice skončilo přebytkem, o ten se však postarala Praha. Po vyloučení hlavního města rozpočet ostatních obcí k tomuto datu vykázal záporné saldo ve výši 6,4 mld. Kč, což prezentuje 2 % rozpočtu.

Za devět měsíců loňského roku přitom vykázaly obce bez Prahy ještě přebytek ve výši 10 mld. Kč. Ten se změnil v mírný deficit ke konci října loňského roku, a to ve výši 0,9 mld. Kč, resp. 0,3 % příjmů. Mezi říjnem a listopadem se však záporné saldo rozpočtu obcí bez Prahy zvýšilo o 5,5 mld. Kč. To naznačuje, že obce bez Prahy vykážou s největší pravděpodobností po dlouhé době deficit rozpočtu i za celý rok 2025. Pokud Praha výrazně nesníží značný přebytek rozpočtu, který vykázala za 11 měsíců, mohly by všechny obce udržet přebytek rozpočtu, který však bude podstatně nižší než v roce 2024.

Příjmy obcí bez Prahy se za jedenáct měsíců loňského roku zvýšily meziročně o 5 %, tedy o dva procentní body rychleji než v roce 2024. Růst celkových výdajů dosáhl však 13 %, v roce 2024 měly jen méně než poloviční tempo růstu (6 %).

K růstu celkových příjmů o 17,4 mld. Kč nejvíce přispěly daňové příjmy, a to částkou 10,2 mld. Kč. Částkou 5,1 mld. Kč přispěly investiční dotace, o 3,5 mld. Kč se zvýšily neinvestiční dotace a o 0,5 mld. Kč kapitálové příjmy. Pokles vykázaly pouze nedaňové příjmy (o 2,2 mld. Kč). Investiční dotace se meziročně zvedly o 26 %, vykázaly tak nejvyšší tempo růstu ze všech hlavních příjmových položek.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje obcí bez Prahy se v daném období meziročně zvýšily o 40,8 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěly kapitálové výdaje, a to 23,2 mld. Kč, zbývající část, tj. 17,7 mld. Kč připadla na výdaje běžné. Kapitálové výdaje navázaly na růst z roku 2024 a v roce 2025 se meziročně zvedly o 27 %. V důsledku toho se zvýšil podíl kapitálových výdajů na příjmech a dosáhl 32 %, byl tak o pět procentních bodů vyšší než ve stejném období roku 2024.

Navzdory poměrně značnému růstu investičních dotací se jejich podíl na kapitálových výdajích meziročně o jeden procentní bod snížil na 22 %. V rámci tří zdrojů financování investic se meziročně, v důsledku podstatně rychlejšího růstu běžných výdajů než běžných příjmů, meziročně snížil objem provozního přebytku.

Objem investičních dotací a příjmů z prodeje majetku se naopak zvýšil. Ve výsledku tak byl souhrn těchto tří zdrojů po dlouhé době o 6,4 mld. Kč nižší než objem kapitálových výdajů. Obce bez Prahy tak na financování investic využily další své zdroje, patrně peníze naspořené v minulých letech, popř. dluhové nástroje.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje obcí bez Prahy a krajů se v období od ledna do listopadu roku 2025 meziročně zvyšovaly rychleji než jejich příjmy. V obou případech kapitálové výdaje rostly rychleji než výdaje běžné. V porovnání se stejným obdobím roku 2024, se uvedený vývoj promítl to mnohem nižšího přebytku krajů a do deficitu v případě obcí bez Prahy. Lze tudíž očekávat, že příspěvek krajů a obcí ke snížení deficitu veřejných rozpočtů bude v roce 2025 mnohem nižší než o rok dříve.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.