Hospodaření čtyř největších měst
V tomto textu se podíváme na rozpočtové hospodaření čtyř největších měst za jedenáct měsíců loňského roku. Spadají sem města, která mají specifický vymezený podíl na objemu sdílených daní, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.
Jedenáct měsíců je dostatečně dlouhé období, které napovídá, jak asi bude jejich hospodaření vypadat za celý rok.
Praha
Hlavní město získalo za jedenáct měsíců loňského roku do rozpočtu 131,4 mld. Kč, což je o 3 % více než ve stejném období roku 2024. Výdaje rostly rychleji, s to o 5 % a dosáhly 108,9 mld. Kč. Saldo rozpočtu zůstalo kladné, jen se meziročně o něco málo snížilo. I tak hlavní město nevyužilo v tomto období 17 % celkových příjmů, které mělo k dispozici.
Na meziročním růstu celkových příjmů o 4,3 mld. Kč nejvíce participovaly daňové příjmy (4,5 mld. Kč), podstatně méně pak přispěly neinvestiční dotace (1,4 mld. Kč). Všechny další hlavní příjmové položky vykázaly meziroční pokles. Investiční dotace se snížily o 0,7 mld. Kč (o 67 %), o 0,6 mld. Kč poklesly nedaňové příjmy a o 0,3 mld. Kč příjmy z prodeje majetku.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 85,4 | 89,9 | 4,5 | 5 % |
| Příjmy nedaňové | 8,4 | 7,8 | −0,6 | −7 % |
| Příjmy kapitálové | 0,6 | 0,3 | −0,3 | −47 % |
| Neinvestiční dotace | 31,6 | 33,0 | 1,4 | 4 % |
| Investiční dotace | 1,0 | 0,3 | −0,7 | −67 % |
| Příjmy celkem | 127,1 | 131,4 | 4,3 | 3 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Celkové výdaje se meziročně zvedly o 5,4 mld. Kč. O růst se zasloužily výlučně běžné výdaje, protože ty kapitálové se meziročně naopak o 0,6 mld. Kč snížily. Běžné příjmy rostly pomaleji než běžné výdaje, a tak provozní přebytek se meziročně nepatrně snížil (o 0,7 mld. Kč). I tak se provozní saldo podílelo na běžných příjmech 33 %, jen o dva procentní body méně než o rok dříve. Hlavní město tak ušetřilo v rámci financování provozu 42,9 mld. Kč.
Podíl kapitálových výdajů na příjmech se o jeden procentní bod snížil na 16 %. Investiční dotace financovaly kapitálové výdaje pouze ze 2 %, což je o tři procentní body méně než v roce 2024. Souhrn tří zdrojů pro financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku dosáhly celkem výše 43,6 mld. Kč, a byl o 22,5 mld. Kč vyšší než objem uskutečněných kapitálových výdajů. Tato částka představuje peníze, které Praha mohla věnovat na investice, ale neudělala to. Ve srovnání s rokem 2024 však byla tato mezera o něco menší.
| 10M2024 | 11M2025 | 2025-2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 81,8 | 87,8 | 6,0 | 7 % |
| Kapitálové výdaje | 21,7 | 21,1 | −0,6 | -3 % |
| Výdaje celkem | 103,5 | 108,9 | 5,4 | 5 % |
| Saldo | 23,6 | 22,5 | −1,1 | −5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Brno
Příjmy brněnského rozpočtu dosáhly za jedenáct měsíců loňského roku 21 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 5 %. Výdaje rostly rychleji než příjmy (o 7 %), a tak se výsledné saldo rozpočtu meziročně snížilo 0,3 mld. Kč na1 mld. Kč. Na příjmech se i tak podílelo 5 %.
Na meziročním růstu příjmů o 1,1 mld. Kč se nejvíce podílely daňové příjmy (0,8 mld. Kč), neinvestiční dotace (0,5 mld. Kč) a po 0,2 mld. Kč to byly shodně nedaňové a kapitálové příjmy. Stejně jako v případě Prahy se meziročně snížil objem investičních dotací, a to o 0,5 mld. Kč, resp. o 66 %.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 14,4 | 15,3 | 0,8 | 6 % |
| Příjmy nedaňové | 1,7 | 1,9 | 0,2 | 9 % |
| Příjmy kapitálové | 0,2 | 0,4 | 0,2 | 78 % |
| Neinvestiční dotace | 2,7 | 3,2 | 0,5 | 17 % |
| Investiční dotace | 0,8 | 0,3 | −0,5 | −66 % |
| Příjmy celkem | 19,9 | 21,0 | 1,1 | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje Brna se meziročně zvedly o 1,4 mld. Kč. Běžně a kapitálové výdaje se zvýšily o stejnou částku, a to o 0,7 mld. Kč. Kapitálové výdaje však vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku oproti výdajům běžným, i když se podstatně snížil objem investičních dotací. Z celkových příjmů věnovalo druhé největší město na investice 30 %, o dva procentní body více než po rok dříve. Významně se však snížil příspěvek investičních dotací k financování kapitálových výdajů, a to z 15 % v roce 2024 na pouhá 4 % v roce 2025.
Běžné příjmy rostly rychleji než běžné výdaje, a tak se zvýšil i objem provozního přebytku o 0,8 mld. Kč na 6,7 mld. Kč. V rámci financování provozu ušetřilo Brno třetinu běžných výdajů. Souhrn tří zdrojů na financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku, dosáhl výše 7,3 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje byly o 1 mld. Kč nižší. To představuje peníze, které Brno mohlo věnovat na investice, ale neudělalo to. Mezera však byla nižší než o rok dříve.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 13,0 | 13,7 | 0,7 | 5 % |
| Kapitálové výdaje | 5,6 | 6,3 | 0,7 | 12 % |
| Výdaje celkem | 18,6 | 20,0 | 1,4 | 7 % |
| Saldo | 1,3 | 1,0 | −0,3 | −24 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Ostrava
Za jedenáct měsíců loňského roku získala Ostrava do svého rozpočtu 15,7 mld. Kč. Meziročně to znamená pokles o 1 %. Zato výdaje se zvedly o 9 % a dosáhly 15,1 mld. Kč. Výsledné saldo činilo 0,6 mld. Kč a bylo zhruba třetinové oproti roku 2024. Na celkových příjmech se podílelo 4 %, což je podstatně méně než o rok dříve.
I když se celkové příjmy snížily o 0,1 mld. Kč, daňové příjmy vzrostly o 0,6 mld. Kč a nedaňové příjmy pak o 0,1 mld. Kč, kapitálové příjmy se nezměnily. O pokles příjmů se zasloužily výlučně dotace. Neinvestiční dotace poklesly o 0,4 mld. Kč a ty investiční pak o 0,3 mld. Kč.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 10,2 | 10,8 | 0,6 | 6 % |
| Příjmy nedaňové | 2,6 | 2,7 | 0,1 | 2 % |
| Příjmy kapitálové | 0,7 | 0,7 | 0,0 | −4 % |
| Neinvestiční dotace | 1,7 | 1,3 | −0,4 | −25 % |
| Investiční dotace | 0,7 | 0,3 | −0,3 | −50 % |
| Příjmy celkem | 15,8 | 15,7 | −0,1 | −1 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Navzdory meziročnímu poklesu celkových příjmů se výdaje zvedly o 1,2 mld. Kč. Přispěl k tomu pouze růst běžných výdajů (o 1,3 mld. Kč), ty kapitálové se naopak o 0,1 mld. Kč snížily. Z celkových příjmů Ostrava využila na investice 19 %, stejně jako o rok dříve. Poklesl význam investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů, a to z 22 % v roce 2024 až na polovinu. Běžné příjmy rostly výrazně pomaleji než běžné výdaje, a tak se provozní přebytek snížil z 3,7 mld. Kč na 2,6 mld. Kč.
Souhrn tří zdrojů na bezproblémové financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje majetku, dosáhl výše 3,6 mld. Kč a byl o 0,6 mld Kč vyšší než objem kapitálových výdajů. Mezera se meziročně významně snížila.
| 10M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 10,8 | 12,1 | 1,3 | 12 % |
| Kapitálové výdaje | 3,1 | 3,0 | −0,1 | −3 % |
| Výdaje celkem | 13,9 | 15,1 | 1,2 | 9 % |
| Saldo | 1,9 | 0,6 | −1,3 | −68 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Plzeň
Plzeň je co do počtu obyvatel nejmenším ze čtyř zde uvedených měst. Stejně jako v Ostravě se její příjmy v období jedenácti měsíců loňského roku meziročně o 1 % snížily. Za poklesem je snížení nedaňových příjmů (o 0,5 mld. Kč) a kapitálových příjmů (o (0,1 mld. Kč). Objem neinvestičních dotací se meziročně zvýšil jen nepatrně. Ke snížení propadu příjmů přispěly nejvíce daňové příjmy částkou 0,4 mld. Kč a investiční dotace částkou 0,1 mld. Kč. Plzeň je tak jediným ze zde uváděných měst, ve kterém se meziročně zvýšil objem investičních dotací.
I přes pokles příjmů a poměrně značný růst výdajů vykázal rozpočet Plzně v tomto obcí přebytek ve výši 0,4 mld. Kč. Je to sice o 1 mld. Kč méně než o rok dříve, ale podíl přebytku na příjmech nebyl zanedbatelný, dosáhl 4 %.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 6,8 | 7,2 | 0,4 | 6 % |
| Příjmy nedaňové | 1,5 | 1,0 | −0,5 | −33 % |
| Příjmy kapitálové | 0,3 | 0,2 | −0,1 | −46 % |
| Neinvestiční dotace | 0,3 | 0,4 | 0,0 | 12 % |
| Investiční dotace | 0,0 | 0,1 | 0,1 | 197 % |
| Příjmy celkem | 8,9 | 8,8 | −0,1 | −1 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Přes mírný pokles celkových příjmů, výdaje Plzně se meziročně zvedly poměrně rychle, a to o 12 %. Na jejich růstu o 0,9 mld. Kč participovaly běžné výdaje částkou 0,5 mld. Kč a ty kapitálové pak částkou 0,4 mld. Kč. Ovšem kapitálové výdaje se meziročně zvedly o 24 %, zatímco ty běžné pouze o 9 %. V rámci čtyř měst dosáhla Plzeň nejvyšší dynamiku kapitálových výdajů. Meziročně se zvýšily o 24 %. Město věnovalo na investice až 25 % celkových příjmů, které mělo v daném období k dispozici. S jejich financováním pomohly investiční dotace z 5 %, což je podstatně více než o rok dříve.
| 11M2024 | 11M2025 | 2025−2024 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 5,8 | 6,3 | 0,5 | 9 % |
| Kapitálové výdaje | 1,8 | 2,2 | 0,4 | 24 % |
| Výdaje celkem | 7,6 | 8,5 | 0,9 | 12 % |
| Saldo | 1,4 | 0,4 | −1,0 | −75 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Porovnání vybraných ukazatelů
Z porovnání vybraných ukazatelů čtyř největších měst vyplývá, že za jedenáct měsíců loňského roku se meziročně nejrychleji zvedly celkové příjmy v Brně a poté v Praze. Ve dvou zbývajících městech se naopak shodně o 1 % snížily. Všechna čtyři města vykázal přebytek rozpočtu, ovšem s jeho rozdílným podílem na příjmech.
Zdaleka nejvíce v daném období ušetřila Praha, a to 17 % disponibilních příjmů. S odstupem to bylo Brno s podílem ve výši 5 % a následovala Ostrava a Plzeň se stejným podílem ve výši 4 %.
| Praha | Brno | Ostrava | Plzeň | |
|---|---|---|---|---|
| Změna příjmů | 3 % | 5 % | −1 % | −1 % |
| Saldo/Příjmy | 17 % | 5 % | 4 % | 4 % |
| Kapitálové výdaje/Příjmy | 16 % | 30 % | 19 % | 25 % |
| Investiční dotace/Kapitálové výdaje | 2 % | 4 % | 11 % | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Z celkových příjmů na investice vydalo největší díl Brno, a to 30 %, dále to byla Plzeň s 25 %, 19 % to bylo v případě Ostravy a nejméně v případě Prahy, a to 16 %. Přestože Brno mělo nejvyšší podíl investic na příjmech, investiční dotace jim pomohly jen ze 4 %. Daleko vyšší podíl investičních dotací na kapitálových výdajích měla Ostrava, a přitom dosáhla pouze třetí nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech.
Nejvyšší dynamiku kapitálových výdajů, jak bylo uvedeno, dosáhla Plzeň. Praha skončila na posledním místě jak v případě podílu kapitálových výdajů na příjmech, tak i u podílu investičních dotací na kapitálových výdajů.