Hospodaření územní samosprávy za osm měsíců
Rozpočet územní samosprávy získal letos do konce srpna 591,9 mld. Kč, a to je o 4 % více než ve stejném období loňského roku. Její výdaje dosáhly 557,4 mld. Kč, o 9 % více než o rok dříve. Dynamika příjmů i výdajů byla vyšší než v roce 2024.
V důsledku podstatně rychlejšího růstu výdajů, než příjmů se podíl kladného salda na příjmech meziročně snížil, a to z 11 % na 6 %. Územní samospráva tak letos využila disponibilní prostředky v rozpočtu lépe než loni.
O meziroční přírůstek příjmů ve výši 22 mld. Kč se nejvíce zasloužil růst neinvestičních dotací o 15,9 mld. Kč, daňové příjmy přispěly částkou 12,7 mld. Kč a příjmy z prodeje obecního majetku 0,8 mld. Kč. O 7,2 mld. Kč se meziročně snížily nejen nedaňové příjmy, což se dalo čekat, ale i investiční dotace o 0,3 mld. Kč.
Meziročně se nepatrně snížil přebytek běžného rozpočtu, ovšem jeho podíl na běžných příjmech (23 %) se nezměnil. Beze změny zůstal i podíl z příjmů, které územní samospráva věnovala na investice (16 %).
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 313,4 | 4 % | 12,7 |
| Nedaňové příjmy | 48,5 | −13 % | −7,2 |
| Kapitálové příjmy | 6,1 | 16 % | 0,8 |
| Neinvestiční dotace | 203,1 | 8 % | 15,9 |
| Investiční dotace | 20,8 | −1 % | −0,3 |
| Příjmy | 591,9 | 4 % | 22,0 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje vykázaly téměř trojnásobnou dynamiku oproti výdajům běžným. I tak tvořily pouze jednu pětinu celkových výdajů územní samosprávy. Investiční dotace pomohly s financováním kapitálových výdajů z 23 %, o jeden procentní bod více než o rok dříve. Přebytek rozpočtu se meziročně snížil téměř o 26 mld. Kč.
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Výdaje běžné | 449,4 | 7 % | 30,2 |
| Výdaje kapitálové | 108,0 | 20 % | 17,7 |
| Výdaje | 557,4 | 9 % | 47,9 |
| Saldo | 34,5 | −43 % | −25,9 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Hospodaření krajů
Příjmy krajských samospráv dosáhly koncem srpna letošního roku výše 249 mld. Kč a jejich výdaje byly o 6,2 mld. Kč nižší. Výdaje krajů letos ke konci srpna vykázaly dvojnásobnou dynamiku oproti příjmům. Přebytek rozpočtu se tak letos snížil na méně než polovinu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Letos se na příjmech podílel 2 %, o rok dříve to byl až trojnásobek. Hospodaření krajských samospráv se tak přiblížilo k principu vyrovnaného rozpočtového hospodaření.
Na přírůstku příjmů krajů o 7,1 mld. Kč se zdaleka nejvíce podílely neinvestiční dotace, a to částkou 11,3 mld. Kč. Daňové příjmy přispěly 3,4 mld. Kč. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenaly nedaňové příjmy (o 4,2 mld. Kč), snížil se i objem investičních dotací (o 3,2 mld. Kč) a kapitálových příjmů (o 0,2 mld. Kč).
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 73,9 | 5 % | 3,4 |
| Nedaňové příjmy | 8,2 | −34 % | −4,2 |
| Kapitálové příjmy | 0,1 | −74 % | −0,2 |
| Neinvestiční dotace | 161,6 | 8 % | 11,3 |
| Investiční dotace | 5,3 | −38 % | −3,2 |
| Příjmy celkem | 249,0 | 3 % | 7,1 |
Kapitálové výdaje krajů meziročně vzrostly mírně rychleji než výdaje běžné. K přírůstku celkových výdajů o 14,3 mld. Kč přispěly běžné výdaje 12,7 mld. Kč a kapitálové pak 1,6 mld. Kč. Z celkových příjmů věnovaly kraje v tomto období na investice 9 %, stejně jako o rok dříve. V rámci celkových dotací poklesl podíl těch investičních, a to z 5 % na 3 %. Podstatně se snížila i míra, v jaké se na financování kapitálových výdajů krajů podílely investiční dotace, a to z 38 % na 22 %. Kraje tak musely více využívat jiné zdroje financování investic, především přebytek běžného rozpočtu.
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Výdaje běžné | 219,2 | 6 % | 12,7 |
| Výdaje kapitálové | 23,6 | 7 % | 1,6 |
| Výdaje celkem | 242,8 | 6 % | 14,3 |
| Saldo | 6,2 | −54 % | −7,2 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Hospodaření obcí (bez Prahy)
Rovněž v případě obcí (bez Prahy) se letos výdaje meziročně zvyšovaly rychleji než příjmy. Koncem srpna i tak příjmy převýšily výdaje, a to o 11,5 mld. Kč, což je o 60 % méně než o rok dříve. Příjmy dosáhly výše 253,8 mld. Kč a výdaje pak 242,3 mld. Kč. Přebytek rozpočtu se letos na příjmech podílel 5 %, což je o sedm procentních bodů méně než v loňském roce.
Na přírůstku příjmů o 12,6 mld. Kč nejvíce participoval růst daňových příjmů (o 6,4 mld. Kč) a investičních dotaci (o 4 mld. Kč). Dále přispěly i neinvestiční dotace (částkou 3,2 mld. Kč) a kapitálové příjmy (částkou 1,4 mld. Kč). Jedinou z hlavních příjmových položek, u které došlo k meziročnímu snížení, jsou z pochopitelných důvodů nedaňové příjmy (o 2,34 mld. Kč).
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 173,3 | 4 % | 6,4 |
| Nedaňové příjmy | 33,0 | −7 % | −2,4 |
| Kapitálové příjmy | 5,8 | 31 % | 1,4 |
| Neinvestiční dotace | 25,2 | 14 % | 3,2 |
| Investiční dotace | 16,4 | 32 % | 4,0 |
| Příjmy celkem | 253,8 | 5 % | 12,6 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Celkové výdaje obcí se meziročně zvýšily o 29,9 mld. Kč. K tomuto přírůstku přispěly více kapitálové výdaje (růst o 16,3 mld. Kč) než běžné výdaje (růst o 13,6 mld. Kč). Z celkových příjmů vydaly obce na investice 28 % letos a 22 % loni. Obce tak výrazně zesílily svoji investiční aktivitu, a to a úkor přebytku rozpočtu. V daných podmínkách je lepší peníze použít na investice než ukládat na bankovní účet. Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely letos 24 %, a to je pouze o jeden procentní bod více než o rok dříve.
Letos obce vykázaly o 6,3 mld Kč nižší objem provozního salda, a i jeho podíl na běžných příjmech ve výši 26 % se snížil. Naopak vzrostl podíl investičních dotací na celkových dotací, a to z 36 % na 39 %.
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Výdaje běžné | 172,4 | 9 % | 13,6 |
| Výdaje kapitálové | 69,8 | 31 % | 16,3 |
| Výdaje celkem | 242,3 | 14 % | 29,9 |
| Saldo | 11,5 | −60 % | −17,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje v odvětvovém členění
Na závěr se podíváme, jak se meziročně v období leden až srpen změnily výdaje v odvětvovém členění. Největší část výdajů krajů směřovala, stejně jako v dřívějších letech, na vzdělávání. Tato oblast vykázala i nejvyšší meziroční zvýšení (10,7 mld. Kč). Druhou oblastí, na kterou kraje již tradičně vynakládají nejvíce peněz, je doprava. Tyto výdaje však meziročně vzrostly jen o 0,7 mld. Kč. Třetí oblastí z hlediska výše výdajů jsou sociální služby. Tyto výdaje meziročně vzrostly o 10 %. Na tyto tři oblasti připadlo 84 % celkových výdajů krajů v daném období.
Nejrychleji se v krajích meziročně zvýšily výdaje na kulturu, a to o 21 %, druhý nejvyšší růst zaznamenaly výdaje na krajskou samosprávu (o 12 %). Nejvýrazněji se meziročně snížily výdaje na zdravotnictví, a to o 7 %, pěti procentní pokles vykázaly výdaje na ochranu životního prostředí a o 2 % poklesly výdaje na sport a zájmovou činnost.
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Vzdělávání | 138,5 | 8 % | 10,7 |
| Doprava | 38,7 | 2 % | 0,7 |
| Sociální služby | 26,5 | 10 % | 2,3 |
| Zdravotnictví | 9,6 | −7 % | −0,7 |
| Územní samospráva | 6,0 | 12 % | 0,6 |
| Kultura | 5,0 | 21 % | 0,9 |
| Sport a zájmová činnost | 1,5 | −2 % | 0,0 |
| Bydlení | 1,5 | 9 % | 0,1 |
| Ochrana ŽP | 1,1 | −5 % | −0,1 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Největší část výdajů obcí (bez Prahy) směřovala na financování územní samosprávy. Na celkových výdajích se tato oblast podílela 17 %, meziročně se tyto výdaje zvýšily nejpomaleji, a to jen o 5 %. Výdaje na bydlení tvořily 15 % celkových výdajů a meziročně se zvedly o 16 %. Na vzdělávání a na dopravu šlo shodně po 11 % celkových výdajů. Výdaje na vzdělávání vykázaly v daném období nejvyšší dynamiku, a to 28 %. Zato dynamika výdajů na dopravu byla podstatně nižší – pouze 6 %.
Nadprůměrný růst vykázaly výdaje na sport a zájmovou činnost, které se oproti stejnému období loňského roku zvedly o 25 %. Rychleji, než průměr rostly i výdaje na kulturu a na vodní hospodářství. Výdaje na sociální oblast se meziročně zvedly o 15 %, jejich dynamika tak byla o jeden procentní bod vyšší než průměr za všechna odvětví. Na celkových výdajích se tato oblast podílela 5 %. Vyšší podíl měly výdaje na vodní hospodářství (6 %), na kulturu (7 %) a na sport a zájmovou činnost (7 %).
Pod průměrem zůstala meziroční dynamika výdajů na území samosprávu, ale i tempo výdajů na bezpečnost a na ochranu životního prostředí. Výdaje na bezpečnost činily pouze 2 % celkových výdajů, výdaje na ochranu životního prostředí pak 8 %.
| 2025 | 2025/2024 | 2025−2024 | |
|---|---|---|---|
| Územní samospráva | 42,2 | 5 % | 2,1 |
| Bydlení | 35,4 | 16 % | 5,0 |
| Vzdělávání | 27,8 | 28 % | 6,2 |
| Doprava | 26,3 | 6 % | 1,5 |
| Ochrana ŽP | 20,0 | 9 % | 1,7 |
| Sport a zájmová činnost | 17,8 | 25 % | 3,6 |
| Kultura | 16,6 | 19 % | 2,6 |
| Vodní hospodářství | 13,4 | 18 % | 2,1 |
| Sociální služby | 12,9 | 15 % | 1,7 |
| Bezpečnost | 5,0 | 9 % | 0,4 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
V porovnání s údaji za osm měsíců loňského roku kraje i obce letos značně zvýšily své výdaje, a to především výdaje na investice. Platí to o něco více pro obce než pro kraje, ale obcím přitom pomohly investiční dotace ve větší míře než o rok dříve. Oba segmenty vykázaly přebytek rozpočtu, i když nižší než před rokem, a tak lze očekávat, že úspory obcí i krajů i nadále budou pokračovat v růstu.