Digitalizace není dobře připravena

Tisková konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), která se konala 1. srpna v Praze, byla zahájena aktuální problematikou veřejné správy. Jde o digitalizici stavebního řízení, které má fungovat od 1. července, kdy nastala plná účinnost nového stavebního zákona. Komplikovaně připravovaný digitální systém stavebního řízení stále není plně funkční, a to má negativní dopady na práci stavebních úřadů.

Kriticky k přípravě digitalizace stavebního řízení referovali všichni vystupující představitelé veřejné správy – František Lukl, předseda SMO ČR a starosta města Kyjova, Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR a tajemník Úřadu městské části Praha 6, Miroslav Žbánek, primátor Olomouce a předseda Komory statutárních měst SMO ČR a také Tibor Švec, starosta obce Vestec u Prahy a předseda Výboru dobrovolných svazků obcí, který rovněž uvedl druhý bod programu tiskové konference: Návrh na nové rozpočtové určení daní (RUD) pro města a obce, který předložila svazová expertní skupina.

Digitalizace stavebního řízení

Digitalizace, spuštěná 1. července 2024, přináší značné komplikace. Jak uvedl například Městský úřad ve Vsetíně, nový Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) byl spuštěn bez řádného zkušebního provozu a s nedostatečnou integrací s dalšími klíčovými systémy. Tento stav výrazně zvyšuje pracnost a časovou náročnost úředníků, systém vykazuje řadu nedostatků a nejasností v terminologii, což ztěžuje jeho praktické použití. V důsledku toho se objevily problémy, jako je nemožnost korektně spravovat podání či absence nutných funkcí, které jsou nezbytné pro zákonný výkon správních činností.

František Lukl ve svém vystoupení potvrdil kritické informace z městských stavebních úřadů a konstatoval, že hlavním důvodem nefunkčnosti systému je jeho nedokonalost a zásadní nedostatky. To jsou záležitosti, které dopadají především na stavebníky a na průběh stavebního řízení. Upozornil však na dopady, které zpoždění stavebního řízení může mít na ekonomiku státu. V loňském roce například bylo vydáno celkem 80 tisíc stavebních povolení s celkovou hodnotou povolených staveb 600 miliard korun. Při dvouměsíčním zpoždění stavebního řízení to představuje dopad v hodnotě 100 miliard korun nerealizovaných záměrů.

Jan Holický připomněl aktivity tajemníků při zavádění digitálního řízení (Stavební řízení v době digitální a Tajemníci kritizují stavební řízení) a zdůraznil, že spolupracují průběžně s Ministerstvem pro místní rozvoj na odstranění závad. Aktualizace, které doposud proběhly, pomáhají se zlepšením situace, provedené změny však neměly vliv na nedostatky zásadního charakteru. Příkladem je například absence funkčních šablon nezbytných pro efektivní formulování různých rozhodnutí, závěrů, usnesení apod. Pro hlavní činnosti je potřeba v zásadě alespoň 126 šablon, doposud je k dispozici jen necelá desetina potřebného počtu.

Miroslav Žbánek upozornil na problém, který nefunkční stavební řízení přináší samosprávám v jejich postavení ve funkci stavebníka a investora. Obce a města v celé republice připravují a realizují stavby z objemu desítek a stovek miliard korun. Jsou to jejich vlastní projekty, ale převážně jde o investice podporované z evropských fondů, národního rozvojového fondu či z národních dotačních titulů. Stavební povolení či kolaudační rozhodnutí bývá zpravidla podmínkou pro udělení dotace případně pro uvolnění dotačních prostředků. Evropská legislativa neuznává opožděné stavební řízení jako důvod pro prodloužení termínů. Hrozí tak potenciální škody, které vzniknou investorům, a to nejenom obcím a městům. Kdo ponese odpovědnost? Primátor poukázal také na fakt, že v návaznosti na změnu zákona řada stavebních řízení přechází z obcí I. a II. typu na obce s rozšířenou působností a z důvodu nedostatku pracovníků hrozí celkový kolaps systému.

Tibor Švec navázal se zkušeností obcí prvního typu, pro které převod agend ve stavebním řízení na obce s rozšířenou působností znamená, z důvodů nefunkčnosti systému, opožděné vyřizování žádostí a kolaudací a tím velké dopady na možnosti čerpání dotací na investice. Zejména pro malé obce to může mít v důsledku dramatické dopady do jejich hospodaření.

Předseda SMO ČR František Lukl vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj k urgentnímu řešení této situace, aby byla zajištěna funkčnost a uživatelská přívětivost systému. V opačném případě by mohlo dojít k vážným problémům v oblasti stavební správy, což by mělo negativní dopady na občany, na rozvoj měst a obcí, ale i na celou ekonomiku.

Svaz měst a obcí ČR pokračuje v aktivním dialogu s vládními institucemi, aby zajistil efektivní a spravedlivé fungování veřejné správy. Další kroky budou záviset na reakcích zodpovědných orgánů a úspěšnosti implementace navrhovaných změn.

Nové rozpočtové rozdělení daní (RUD)

Tibor Švec prezentoval návrh na úpravu stávajícího RUD, jehož cílem je vytvořit motivační prvky pro města a obce k podpoře hospodářského rozvoje. Současný systém podle Švece neposkytuje obcím dostatečné finanční incentivy, což dokládá fakt, že z daně z příjmu jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou obce získávají pouze 704 Kč ročně (incentiva – motivace, popud, pohnutka, pobídka).

Nový návrh by měl zajistit, že všechny obce získají minimálně stejnou absolutní výši výnosů ze sdílených daní, přičemž návrh zvyšuje podíl na dani z příjmu fyzických osob ze současných 1,5 % na 10 %.

Změny zahrnují i úpravy koeficientů pro obce nad 30 000 obyvatel, což má být krokem ke spravedlivějšímu rozdělení prostředků. Zejména u těchto měst došlo v posledních letech k podstatnému zhoršení infrastruktury v důsledku úprav koeficientů.

Příloha

• (r)Evoluce RUD – prezentace z tiskové konference

K této problematice se později vrátíme podrobněji.