Dluh obcí a jejich úspory

Ukládání a vypůjčování peněz jsou neodmyslitelnou součástí hospodaření obcí při vytváření rezerv a při hledání zdrojů na financování investic. Podívejme se, jak se dluh a úspory obcí vyvíjely v poslední době.

V období let 2014 až 2022 se dluh obcí (bez Prahy) zvyšoval v průměru ročně o 1 %. Vývoj dluhu však nebyl rovnoměrný. V první polovině daného období se dluh v průměru ročně o 4 % snižoval. Největší meziroční pokles zaznamenal v roce v roce 2016, a to o 11 %. Ve druhé polovině období dluh rostl, a to v průměru o 6 % ročně. Nejvyšší růst vykázal v roce 2021, a to o 10 %. Výsledkem je, že dluh obcí v roce 2022 byl jen o 7 % vyšší než ve výchozím roce 2014, zato úspory byly více než dvojnásobné.

Zatímco vývoj dluhu obcí se vyznačoval kolísáním, úspory měřené objemem peněz na bankovních účtech, nepřetržitě rostly. Měnilo se jen tempo jejich ročního růstu. V průměru se úspory v daném období zvyšovaly ročně o 12 %, přičemž v první polovině daného období bylo tempo jejich růstu vyšší (o 13 % ročně), než v polovině druhé (o 10 % ročně).

Výsledkem uvedeného vývoje je další rozevírání nůžek mezi objemem úspor a objemem dluhu. Ještě v roce 2014 dosahovala výše dluhu 67 % výše úspor. V posledních dvou letech to bylo již jen 30 %. Jinak řečeno, na konci sledovaného období byly úspory obcí třikrát vyšší než jejich dluh.

Po většinu uvedeného období byly úrokové sazby velmi nízké. Nahrávaly tak spíše dluhu než úsporám. Úroky z vkladů se blížily k nule, a přesto obce poměrně svižně zvyšovaly jejich objem. Vlivem inflace, i když po většinu období nízké, ztrácejí naspořené peníze na hodnotě. Modelový příklad: Při inflaci ve výši 2 % ztratí během deseti let úspory jednu pětinu ze své hodnoty. Při vyšší inflaci a přetrvávajícím nízkém úročení vkladů je to mnohem více. Zkrátka platí, že v období vysoké inflace není spoření výhodné a naopak, vyšší inflace nahrává dluhu, protože usnadňuje jeho splácení. Z tohoto úhlu pohledu není chování obcí ve vztahu k dluhu a úsporám příliš logické.

V roce 2022 vykázaly obce (bez Prahy) opět přebytek rozpočtu a dále tak zvedly objem svých naspořených peněz. Meziroční tempo růstu dluhu a úspor se sice sblížilo, protože dluh se zvedl o 6 %, úspory o 7 %. Avšak dluh v absolutním vyjádření narostl o 2,9 mld. Kč, zatímco úspory o 11,8 mld. Kč.

Dluh

V roce 2022 mělo dluh 41 % z celkového počtu obcí, o rok dříve to bylo 43 %. Ačkoli se objem dluhu meziročně zvýšil o 2,9 mld. Kč, počet obcí s dluhem se naopak snížil, a to o 133. Na jednu obec tak připadl v průměru o něco větší dluh než o rok předtím (počítáno pouze ze souboru obcí s dluhem). V roce 2021 to bylo 18,7 mil. Kč a o rok později 20,8 mil. Kč.

Nejvíce se dluh na obec zvýšil v kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a dále v navazující velikostní kategorii. Pouze v kategorii nejmenších obcí se dluh připadající na jednu zadluženou obec meziročně snížil. Nejnižší růst pak zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999.

Výše uvedené údaje jsou výsledek kombinace změn v počtu obcí s dluhem a objemu dluhu. Dluh obcí bez Prahy se v roce 2022 zvýšil o 6 %. Dluh nejmenších obcí poklesl o 7 %. Ve všech dalších kategorií obcí rostl. Nejrychleji to bylo v obcích s 200 až 499 obyvateli, a to o 10 %. Dynamika dluhu v navazující velikostní kategorii byla o jeden procentní bod nižší. Nejnižší meziroční tempo růstu dluhu zaznamenala skupina obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 4 %. Největší obce zvýšily svůj dluh stejně rychle jako obce celkem, tedy o 6 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Počet obcí s dluhem se mezi rokem 2021 a 2022 snížil překvapivě ve všech velikostních kategoriích obcí. Podíl obcí s dluhem na celkovém počtu obcí v dané velikostní kategorii byl již tradičně nejnižší v kategorii nejmenších obcí, dosahoval pouze 21 %, rok předtím to bylo 22 %. V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 se obce s dluhem podílely 37 % (39 %). V navazující velikostní kategorii mělo dluh 47 % obcí a polovina o rok dříve. Podíl obcí s dluhem v kategorii 1000 až 4999 obyvatel dosáhl 56 % (rok předtím 59 %). Nejvyšší podíl měly obce s dluhem ve skupině největších obcí, a to 77 % (80 %).

Skupina nejmenších obcí sice vykázala nejnižší podíl obcí s dluhem na počtu obcí v dané kategorii a nejnižší objem dluhu připadající na jednu zadluženou obec, v přepočtu na obyvatele zadlužených obcí však dosáhla druhé nejvyšší hodnoty. Na každého obyvatele nejmenších obcí připadlo 16 144 Kč. Vyšší hodnotu měla jen kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (16 253 Kč na obyvatele), která po dlouhé době vystřídala nejmenší obce na prvním místě.

Je to důsledek skutečnosti, že zatímco dluh nejmenších obcí se meziročně snížil (o 7 %), dluh další skupiny v pořadí rostl nejrychleji ze všech kategorií, a to o 10 %. Nejnižší hodnotu dluhu na obyvatele zadlužených obcí vykázaly největší obce (6815 Kč), i když dynamika růstu jejich dluhu nejnižší nebyla. Tu měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 4 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Úspory

Na rozdíl od dluhu, měly obce vždy určitý objem peněz uložených na bankovních účtech. Zarážející je jejich poměrně rychle rostoucí objem v posledních letech. A loňský rok nebyl výjimkou.

Jak již bylo řečeno, v roce 2022 se objem úspor obcí meziročně zvýšil o 7 %. Nejrychleji to bylo u dvou kategorie malých obcí, a to shodně o 12 %. O jeden procentní bod nižší dynamiku vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejméně vzrostly úspory největších obcí (o 4 %).

Díky rychlému meziročnímu růstu posílila kategorie nejmenších obcí své prvenství ve výši peněz na bankovních účtech v přepočtu na obyvatele. Na každého z nich připadlo 46 719 Kč, což je více než třikrát tolik, kolik dosahují úspory na obyvatele největších obcí. Pro srovnání: ještě v roce 2014 to bylo dvaapůlkrát více.

Každá obec má nějaké peníze na bankovních účtech. Je to nezbytnost nejen proto, že obec musí mít určitou rezervu pro nečekané výdaje či náhlý propad příjmů, ale součástí této rezervy jsou i peníze na financování budoucích investic. Setrvalý růst peněz na bankovních účtech při velmi nízkém úročení však smysl postrádá. V důsledku inflace ztrácejí takto umístěné peníze na hodnotě. Je to zvlášť významné v současné době, protože samozřejmě platí, čím vyšší inflace, tím větší ztráta pro obec. Navíc, úspory nejmenších obcí jsou vyšší než její celoroční příjmy.

Porovnejme ještě výši dluhu a úspor. Vidíme, že ve všech velikostních kategoriích úspory zdaleka přesahují dluh obcí. Nejmenších obce měly koncem loňského roku úspory 11krát vyšší než dluh. V obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 byly úspory pětkrát vyšší než jejich dluh, v navazující velikostní kategorii to bylo čtyřikrát. I největší obce měly úspory v porovnání s jejich dluhem 2,5krát vyšší.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Dluh obcí v České republice není nijak výrazně regulován ze strany státu. Přesto tu neexistuje problém výrazně předlužených obcí. Obce si svoji politiku zadlužování usměrňují samy a jako celek zatím udržují dluh v pro ně zvládnutelném objemu. Jedinou námitkou může být, že dluh je přijatelným nástrojem financování investic, a to i v podmínkách, že většina investic návratnost vložených prostředků nezajistí. S jistou nadsázkou lze říct, že zatímco dluh obcí žádnou regulace nepotřebuje, hromadění peněz na bankovních účtech by si pozornost možná zasloužilo.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a.s.