K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Odvětvová struktura výdajů obcí v roce 2020

Datum: 31. 3. 2022, zdroj: OF 1/2022, rubrika: Ekonomika

V článku probereme, jak se liší váha vybraných hlavních výdajových oblastí obcí (bez Prahy) podle jejich velikosti. Nejprve se podíváme na složení obcí podle počtu obyvatel a na rozložení obyvatel mezi velikostní kategorie obcí.

Rozdělíme-li obce do pěti kategorií z hlediska počtu obyvatel, pak do nejmenší kategorie (1 až 199 obyvatel) spadá 23 % obcí, ve kterých však žijí pouze 2 % obyvatel. Ve skupině obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 žije 7 % obyvatel a na celkovém počtu obcí se podílí téměř jednou třetinou. Více než dvě pětiny obcí má od 500 do 999 obyvatel a trvalé bydliště v nich má desetina obyvatel republiky. Necelou pětinu tvoří obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 a na celkovém počtu obyvatel se podílejí jednou čtvrtinou. Největší obce s celkovým počtem obyvatel 5000 a více tvoří pouhá 4 % z celkového počtu obcí, žije v nich však více než polovina obyvatel republiky. Názorně je uvedené srovnání patrné z grafu 1 a 2.

Graf 1. Struktura obcí
Graf 1. Struktura obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Graf 2. Podíl obyvatel
Graf 2. Podíl obyvatel
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Finanční síla obcí podle velikostních kategorií

Jak jsou obce jednotlivých kategorií finančně silné? V roce 2020 vykázaly nejvyšší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele nejmenší obce, a to více než 31 tisíc Kč. Na druhou pozici se dostaly největší obce s částkou necelých 30 tisíc Kč. Třetí nejvyšší částku měly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 28 tisíc Kč. Výše příjmů na obyvatele v kategorii obcí s 200 až 499 obyvateli dosáhla výše necelých 28 tisíc Kč a na posledním místě jsou obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 s částkou 27,5 tisíc Kč na obyvatele.

Pokud jde o celkové výdaje v přepočtu na obyvatele, je pořadí velikostních kategorií obcí odlišné od jejich pořadí podle výše příjmů. Výsledkem je pak rozdílné saldo rozpočtu v přepočtu na obyvatele, které odráží úspory dosažené v daném roce. Příjmy a výdaje jednotlivých kategorií obcí v přepočtu na jednoho obyvatele přehledně ukazuje graf 3.

Graf 3. Příjmy a výdaje obcí v přepočtu na obyvatele za rok 2020 (Kč)
Graf 3. Příjmy a výdaje obcí v přepočtu na obyvatele za rok 2020 (Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Kladné saldo měly všechny velikostní kategorie a platí to i pro obce jako celek. Nejvyšší saldo na hlavu dosáhly nejmenší obce (3389 Kč). Poté se výše salda snižuje s rostoucí velikostní kategorii. Nejnižší saldo rozpočtu tak měly největší obce. Jejich saldo na obyvatele (547 Kč) bylo sedmkrát nižší, než kolik vykázaly nejmenší obce.

Výsledkem je, že nejmenší obce v tomto roce neutratily více než desetinu svých disponibilních příjmů a v další velikostní kategorii to bylo 8 %. Shodně po 6 % uspořených příjmů vykázaly obce s počtem obyvatel 500 až 999 a 1000 až 4999. Největší obce ušetřily pouhá 2 % příjmů, které měly v daném roce k dispozici.

Pokud se bude posuzovat výše celkových příjmů připadající na jednu obec příslušné velikostní kategorie, pak částka prudce stoupá s rostoucí velikostí obcí. Od nejmenších obcí s částkou 3,9 milionu Kč příjmů připadajících na jednu obce v dané kategorii, přes 9,2 milionu Kč v navazující kategorii a 19,9 milionu Kč v kategorii obce s počtem obyvatel od 500 do 999. V předposlední kategorii obcí to bylo 54,3 milionu Kč a ve skupině těch největších připadlo na jednu obce 565 milionů Kč.

Výdajové položky obcí podle velikostních kategorií

A nyní k výdajům. Položkou s nejvyšší vahou jsou ve všech velikostních kategoriích obcí výdaje na správu podrobně viz tab. 1.

Tab. 1. Struktura výdajů obcí podle velikostních skupin v roce 2020 (%)
1–199 200–499 500–999 1000–4999 5000 a více
Správa 36 28 22 19 23
Bydlení 16 17 16 17 13
Doprava 9 10 11 11 17
Vzdělávání 1 6 15 17 10
Životní prostředí 11 11 10 10 7
Vodní hospodářství 16 18 14 11 3
Kultura 4 4 4 4 8
Sport a zájmová činnost 3 3 4 5 7
Sociální služby 0 0 1 2 7
Bezpečnost 3 3 3 3 5

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

U nejmenších obcí představují tyto výdaje 36 % celkových výdajů. V přepočtu na obyvatele to je 9085 Kč. V navazující velikostní kategorii se tyto výdaje podílejí 28 %, což znamená 6864 Kč na obyvatele. Ještě nižší váhu mají výdaje na správu u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 22 %; na jednoho obyvatele pak připadá 5518 Kč. Pokles nalezneme i u další kategorie obcí, podíl těchto výdaje jen 19 %, což je nejnižší hodnota. Totéž platí i o částce na obyvatele, která dosahuje 4865 Kč. U největších obcí mají výdaje na správu podíl 23 %, což v přepočtu na obyvatele znamená částku 6460 Kč.

Význam a váha dalších výdajových položek je v jednotlivých velikostních kategoriích obcí odlišná. U nejmenších obcí měly stejnou váhu výdaje na bydlení a výdaje na vodní hospodářství (16 %). Včetně výdajů na správu tvořily tyto tři položky téměř 70 % celkových výdajů. Více než desetinu celkových výdajů věnovaly nejmenší obce na životní prostředí, kam se řadí především výdaje spojené se sběrem a likvidací komunálního odpadu. Významnější byly ještě výdaje na dopravu.

Podíl výdajů na kulturu a na bezpečnost je srovnatelný ve všech velikostních kategoriích obcí, s výjimkou těch největších. Nízké výdaje na vzdělávání v kategorii nejmenších obcí souvisí s malým zastoupením základních škol v této velikostní skupině. Výdaje na sociální služby mají velmi nízký podíl ve všech velikostních kategorií, opět s výjimkou největších obcí.

V obcích s počtem obyvatel od 200 do 499 se na druhou pozici po výdajích na správu dostaly výdaje na vodní hospodářství (18 %). Patří sem nejen výdaje spojené se zásobováním pitnou vodou, ale i výdaje na čištění odpadních vod. Jen o jeden procentní bod nižší byl podíl výdajů na bydlení. Na tyto tři oblasti připadlo 63 % celkových výdajů obcí v této velikostní kategorii. V rámci výdajů na životní prostředí utratily obce 11 % celkových výdajů. Na dopravu šla desetina celkových výdajů a 6 % směřovalo na vzdělávání. Podíl ostatních výdajových oblastí na celku byl nízký.

Na druhé místo se ve skupině obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 dostaly výdaje na bydlení, následované výdaji na vzdělávání a na vodní hospodářství. Cca desetina výdajů směřovala do oblasti dopravy a životního prostředí. Teprve u této velikostní kategorie dosahovaly výdaje na sociální služby alespoň jednoho procenta celkových výdajů.

Struktura výdajů obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 se výrazněji neliší od předchozí velikostní kategorie. Tři položky s nejvyšší vahou se na celkových výdajích podílela 54 %. Tyto obce vynaložily na vzdělávání největší díl celkových výdajů v rámci velikostních skupin (17 %). Stejný díl použily i na úhradu nákladů spojených s bydlením. Vyšší váhu, než v předchozích třech velikostních kategorií měly výdaje na sport a zájmovou činnost, sociální služby, stejnou váhu měly výdaje na kulturu a bezpečnost.

Největší obce kladly větší důraz na „okrajové“ položky předchozích velikostních kategorií obcí. V rámci velikostních kategorií vykázaly nejvyšší podíl nejen u takových položek jako je kultura, sport a zájmová činnost a sociální služby, ale především doprava. Naopak, jejich výdaje na životní prostředí se na celkových výdajích podílely méně než u obcí ostatních kategorií. Totéž platí i o výdajích na bydlení a zejména na vodní hospodářství.

Výdajové položky obcí v přepočtu na obyvatele

U výdajů na správu vydávají v přepočtu na obyvatele ze sledovaných kategorií nejvíc (9085 Kč) nejmenší obce. Nejméně pak v přepočtu na hlavu dávají v odvětví správy obce v kategorii od 1000 do 4999 obyvatel (4865 Kč). Výdaje na dopravu v přepočtu na obyvatele byly nejvyšší u největších obcí (4787 Kč), nejnižší pak u nejmenších obcí (2191 Kč). Tato skupina obcí vykázala i nejnižší výdaje na vzdělávání (277 Kč), nejvyšší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (4348 Kč).

V případě bydlení byly částky v přepočtu na obyvatel všech velikostních kategorií velmi blízké, s výjimkou největších obcí, které byly o něco nižší. Podobně je tomu rovněž u výdajů na vodní hospodářství v prvních třech kategoriích obcí. Nejnižší nalezneme u největších obcí.

Výdaje na životní prostředí byly v přepočtu na obyvatele víceméně srovnatelné napříč velikostními kategoriemi. Výdaje na sociální služby stoupaly s velikostí obcí. Totéž platí i pro oblast sportu a zájmové činnosti. Výdaje na kulturu nejmenších obcí v přepočtu na obyvatele byly vyšší než ve dvou navazujících kategorií, ale nižší než u dvou skupin velkých obcí.

Výdaje na jednotlivé oblasti v přepočtu na jednu obec ukazuje tab. 2. Největší rozdíl mezi kategorií nejmenších a největších obcí je z pochopitelných důvodů u výdajů na sociální oblast a na vzdělávání. S odstupem pak u výdajů na sport a zájmovou činnost a na dopravu. Nejmenší rozdíl mezi oběma kategoriemi obcí nalezneme u výdajů na vodní hospodářství a případně ještě u výdajů na životní prostředí.

Tab. 2. Vybrané výdaje na jednu obec dané velikostní kategorie (tis. Kč)
1–199 200–499 500–999 1000–4999 5000 a více
Správa 1 139 2 259 3 909 9 605 121 793
Doprava 275 814 2 044 5 349 90 251
Vzdělávání 35 453 2 785 8 585 55 509
Bydlení 509 1 345 2 889 8 516 71 374
Životní prostředí 358 870 1 784 4 859 39 562
Sociální služby 12 31 245 1 236 37 937
Kultura 135 314 667 2 216 40 983
Sport a zájmová činnost 84 272 681 2 461 38 985
Vodní hospodářství 519 1 440 2 590 5 493 17 627
Bezpečnost 88 225 520 1 536 24 480

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Léta s pandemií

Rok 2020 byl první rok s covidem. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) se v tomto roce meziročně zvýšily o 2,6 %. Dotace, kterou obce dostaly na kompenzaci nižšího než očekávaného výnosu daní, byla nakonec vyšší než skutečný propad daňových příjmů. Výdaje se v tomto roce zvedly o 3 %, přičemž kapitálové výdaje rostly rychleji než výdaje běžné. Přebytek rozpočtu se meziročně snížil o necelých 7 %. Dluh obcí se meziročně mírně zvýšil (o 3,9 %), úspory však vzrostly o 9,1 %.

Ani v roce 2021 si obce nevedly špatně. Počítáno bez Prahy vykázaly obce v období leden až listopad příjmy ve výši 231 mld. Kč a výdaje dosáhly 227,9 mld. Kč. Kladné saldo rozpočtu ve výši 3,1 mld. Kč se na příjmech sice podílelo jen 1 %, avšak kapitálové výdaje tvořily 30 % celkových výdajů obcí. Podíl daňových příjmů obcí na jejich celkových příjmů dosáhl 70 %.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist